Rytmus jako nástroj rozvoje psychosociálních kompetencí lidí s hluchoslepotou Andrea Mikotová

Obsah přednášky Život s hluchoslepotou Inkluze a integrace Rytmus a jeho význam v rozvoji psychosociálních kompetencí Zkušenosti z realizovaných inkluzivních projektů Diskuse

„V úplné tmě a tichu, které mě oddělují od světa, mi ze všeho nejvíc chybí přátelský zvuk lidského hlasu. Slepota odděluje člověka od věcí - hluchota od lidí.“ (Helen Keller)

Hluchoslepota Kombinace sluchového a zrakového postižení Velmi heterogenní skupina Osoby s hluchoslepotou: 4 základní skupiny 1.osoby se souběžným postižením zraku a sluchu od narození nebo raného dětství 2.nevidomí od narození nebo raného dětství se získaným postižením sluchu 3.neslyšící od narození nebo raného dětství se získaným postižením zraku 4.osoby se získaným postižením zraku a sluchu během života, které má významný funkční dopad Počet osob s hluchoslepotou v ČR se nesleduje (odhadem 4000 osob)

Hluchoslepota Jedno z nejtěžších postižení vůbec Nejde o prostý součet dvou vad – sluchu a zraku, ani o součet jejich důsledků. Míra postižení obou smyslů se nesčítá, ale násobí: hluchoslepý člověk si nemůže postižení jednoho smyslu kompenzovat smyslem druhým.

Etiologie hluchoslepoty 1.vrozená hluchoslepota: ze tří čtvrtin způsobena napadením plodu virovou infekcí (nejčastěji zarděnky) 2.geneticky podmíněná hluchoslepota: většinou diagnostikována jako Usherův syndrom (vrozená porucha sluchu a postupná ztráta zraku během dospívání) 3.hluchoslepota jako následek procesu stárnutí (nejpočetnější skupina)

Medicínský vs. sociální model Medicínský model: diagnóza jako jediné rozhodující východisko při hodnocení potřeb osob se zdravotním postižením X Sociální model zdravotního postižení: důraz na lidská práva Hluchoslepí již nechtějí být pacienty, ale rovnoprávnými občany

Sociální model hluchoslepoty „Hluchoslepota je jedinečné postižení, které je způsobeno různorodými kombinacemi sluchového a zrakového postižení. Způsobuje potíže při komunikaci a sociální a funkční interakci a zabraňuje plnohodnotnému zapojení do společnosti.“ (Mezinárodní definice přijatá při založení Evropské unie hluchoslepých, Dánsko, 2003)

Způsoby komunikace s osobou s hluchoslepotou Mluvená řeč - hluchoslepí s nižším stupněm postižení za použití sluchadel Znakový jazyk Taktilní znakový jazyk Prstová abeceda Braillovo písmo Daktylografika (tiskací písmena do dlaně) Lormova abeceda (hl. u vrozené hluchoslepoty a získané totální hluchoslepoty)

Komunikace s osobou s hluchoslepotou - zásady Tiché prostředí. Hovořit čelem k hluchoslepému. Jestliže slyší hluchoslepá osoba pouze na jednu stranu, mluvte z té strany, kde je sluch zachován. Stát čelem ke zdroji světla (okno, lampa). V úvodu konverzace se dohodnout na způsobu komunikace, začít pomalou mluvou. Používá-li hluchoslepá osoba ke komunikaci mluvené slovo, hovořit pomalu a zřetelně, ale s přirozenou intonací, neslabikovat, nezvyšovat hlas. Během pozdravu, oslovení se jemně dotknout paže nebo oslovit jménem, aby hluchoslepý věděl, že pozdrav patří jemu. Představit se Nebát se používat slova typu vidět, dívat se, prohlédnout si, číst si…

Komunikace s osobou s hluchoslepotou - zásady Hluchoslepá osoba s vrozenou hluchotou může mít nedostatečnou slovní zásobu. Při písemné komunikaci psát jednoduché krátké věty, příp. výstižná slova v 1. pádě. Raději se vyhýbat cizím slovům, složitým výrazům či ironii. Účastní-li se vaší konverzace průvodce hluchoslepého či jeho rodinný příslušník, jednat výhradně s hluchoslepou osobou. Při verbální komunikaci nejíst, nepít, nedávat ruce před ústa… Při konverzaci ve skupině říci hluchoslepému téma rozhovoru a průběžně ho informovat. Nebude se tak cítit stranou. Během komunikace je důležitá zpětná vazba. Chcete-li vědět, zda vám hluchoslepá osoba dostatečně porozuměla, neptejte se, zda vám rozumí, ale co vám rozumí. Při odchodu upozornit hluchoslepého, že místnost opouštíte.

Lormova abeceda hluchoslepý básník, filosof a novinář, rodák z Mikulova. V patnácti letech náhle ohluchl a následně ztratil zrak Pro vlastní potřebu sestavil dotykovou abecedu. Hieronymus Lorm (Heinrich Landesmann) –

Lormova abeceda

Život s duálním smyslovým postižením Potíže v oblasti: Psychosociální Komunikace Sociální a funkční interakci s prostředím Při zajišťování vlastních základních životních potřeb. Začlenění a zapojení se do běžného života a společnosti. Samota Široká veřejnost často neví o existenci hluchoslepoty

Jak rozpoznáte člověka s hluchoslepotou?

Integrace, inkluze Vzhledem k uvedenému, je integrace pro osoby s duálním postižením obzvlášť významné téma. Inkluze … ? vyšší stupeň integrace postižených nebo znevýhodněných jedinců do společnosti a jejích institucí nejen formální zahrnutí do společnosti nebo organizace, nýbrž také přijetí ze strany ostatních členů skupiny. nikdy nekončící proces, ve kterém se lidé s postižením mohou v plné míře zúčastňovat všech aktivit společnosti stejně jako lidé bez postižení.

Zkušenosti z realizovaných inkluzivních projektů Dva sociálně inkluzivní projekty Cílové skupiny: Lidé se sluchovým postižením Lidé s hluchoslepotou potřeba nabídnout cílovým skupinám nové možnosti k seberealizaci a přirozenému začleňování se mezi většinovou společnost dosáhnout integrace z opačného úhlu pohledu (zapojení slyšících lidí do skupiny osob se sluchovým postižením) Jako hlavní nástroj práce zvolen rytmus.

Rytmus a jeho význam Rytmus – jako prostředek k prolamování bariér v komunikaci Konkrétně: tradiční západoafrické rytmy a nástroje, tance i písně. Zkušenosti s hraním i s výukou

Rytmus a jeho význam Západní Afrika: hudba jako zrcadlo života Rytmus = puls života Hudba je vždy skupinovým zážitkem

Basové bubny a djembe

Vhodnost využití rytmů pro práci s lidmi se sluchovým postižením Minimální nároky na technickou zručnost hráče, jeho zkušenosti nebo vlohy Silné zvuky a vibrace afrických bubnů jsou velmi dobře vnímatelné Rytmus nesouvisí pouze se zvukem Společné hraní ve skupině podporuje citlivější vnímání sebe sama i druhých, a má potenciál stmelovat kolektiv Hudba je médiem, které podporuje člověka v oblasti komunikace a vnímání. Rytmus jako možnost překročit práh „němoty“ a promluvit ve společnosti slyšících lidí

Vhodnost využití rytmů pro práci s lidmi se sluchovým postižením Rytmus jako „bezbariérový“ prostředek komunikace, Komunikační potenciál rytmu zdůrazňován i v tradiční západoafrické kultuře: rytmus jako jazyk „Djembe hovoří. Jeho blána je jazyk a jeho otvor je hlas. Je třeba hrát pro radost a bez přemýšlení, sžít se s bubnem a pochopit ho. Pak promluví.“ Rytmus byl proto využit jak k hledání společného jazyka v rámci cílové skupiny, tak i k sebevyjádření.

Zrealizované inkluzivní projekty Dva inkluzivní projekty: jaro 2011 – podzim 2013 Jejich pokračování v létě 2014 Týdenní intenzivní workshopy v Jeseníkách Pravidelné setkávání v Brně Organizátorky: původně jen slyšící, později se zapojily i účastnice se sluchovým postižením

Inkluzivní projekty: Cíle 1.Společná identifikace a následné prolamování bariér mezi světem slyšících a světem osob se sluchovým postižením a lidmi s hluchoslepotou

Inkluzivní projekty: Cíle 2.Podpora rozvoje různých psychosociálních dovedností: Komunikace a souhra s druhými lidmi Motorická koordinace Paměť Pozornost Tvořivost Schopnost relaxovat Podpora sebevědomí i samostatnosti

Rozvoj komunikace a souhry s druhými Důraz na vzájemnou komunikaci mezi slyšícími lidmi a neslyšícími, nedoslýchavými či lidmi s hluchoslepotou Byla podněcována nejen rytmem, ale také specifickými individuálními a skupinovými aktivitami Navození inkluzivního prostředí

Rozvoj komunikace a souhry s druhými

Rozvoj motorické koordinace Koordinace ruka – oko a pravolevá orientace V rámci rytmických cvičení a lekcí tance také práce s celým tělem Bodypercussion Využití celého těla – tleskání, dupání, údery do hrudníku, plácání do stehen, houpání v kolenou, přešlapování …

Rozvoj motorické koordinace Video č. 1

Rozvoj motorické koordinace

Rozvoj paměti paměť na rytmus mnemotechnické pomůcky

Rozvoj paměti - pomůcky

Slabiky a slova popisující rytmus „Basa piv a chleba. Topinky!“ „Krávy. Dupy dupy dup.“ „Koza jede pes jde.“

Rozvoj pozornosti V průběhu společného hraní procvičována pozornost: k rytmu samotnému (tempo, dynamika, aranž…) k vlastnímu hraní daného bubeníka ke spoluhráčům k vedoucímu skupiny (který určuje začátek, tempo, změny, ukončení rytmu apod.)

Rozvoj pozornosti

Video č. 2

Rozvoj tvořivosti Pracovaly jsme s konkrétními a již vytvořenými rytmy Přesto však byl prostor pro improvizaci: společné vytváření finální podoby aranže rytmu tvorba vlastních sólových partů

Rozvoj sebevědomí a samostatnosti mnoho zrealizovaným společných vystoupení s účastníky zapojení neslyšících účastnic z prvního projektu do organizace projektu navazujícího

Rozvoj sebevědomí a samostatnosti mnoho zrealizovaným společných vystoupení s účastníky zapojení neslyšících účastnic z prvního projektu do organizace projektu navazujícího

Lekce západoafrických rytmů Naše zkušenost: vlohy nebo určitý cit pro rytmus jsou nezávislé na přítomnosti postižení sluchu Je pouze potřeba rytmus přiblížit jinými cestami.

Lekce západoafrických rytmů

Video č. 3, 4

Lekce západoafrických rytmů – společná vystoupení

podpora sebedůvěry, spolupráce, týmového ducha možnost samostatného vyjádření se skrze rytmus. na pódiu nemožné identifikovat, jestli jde o slyšícího hráče či bubeníka se sluchovým postižením (diváci nemuseli přítomnost hendikepu ve vzniklém hudebním tělese ani postřehnout). Dopad i na veřejnost: odbourávání předsudků i časté obav slyšících lidí z kontaktu, komunikace nebo spolupráce s lidmi se SP

Závěry „O sobě jsem se naučila, že dokážu být trpělivá a některé nejasnosti hodit za hlavu. Více vnímat druhé a sledovat, jak se neverbálně projevují. O druhých jsem se naučila, že je potřeba neustálé komunikace a osobního kontaktu. Dále jsem se naučila vnímat lidi, kdy se jim něco nezdá a že je potřeba to řešit.“ „Cítit svoje tělo, jak si klestí cestu k porozumění si s bubnem. Trpělivosti, že mi to nemůže jít hned a také, že když jsem se chtěla vzteknout, tak jsem podala lepší výkon. Musela jsem s druhými očním kontaktem komunikovat při hraní, spoléhat na druhé kvůli rytmu. U druhých jsem zjistila, že také zápasí se zvládnutím rytmu a jsou cílevědomí.“

Diskuse Život s postižením sluchu i zraku Inkluze a integrace Rytmus a jeho význam v rozvoji psychosociálních kompetencí Zkušenosti z realizovaných inkluzivních projektů

Děkuji za pozornost!

Literatura Hricová, L. a Mikotová, A. (2012). Možnosti rozvoje psychosociálních kompetencí dospělých neslyšících, nedoslýchavých a hluchoslepých pomocí rytmu. Sociálne procesy a osobnosť. Hricová, L., Mikotová, A., Padělková, J. (2013). Rytmus jako most mezi dvěma světy. Informační materiál k možnostem inkluzivního vzdělávání smíšených skupin slyšících lidí, lidí se sluchovým postižením a lidí s hluchoslepotou. Brno: Knihovnička. Franke, S. a Konate, I. (2000). Djembé – Percussion aus Westafrika. Sylvia Franke. Hricová, L. a Mikotová, A. (2012). Možnosti rozvoje psychosociálních kompetencí dospělých neslyšících, nedoslýchavých a hluchoslepých pomocí rytmu. Sociálne procesy a osobnosť. Hricová, L. (2011). Analýza komunikačních kompetencí žáků a učitelů na základních školách pro žáky se sluchovým postižením v České republice a v Německu. Brno: Masarykova univerzita. Jacobs, L. M. (1989). A Deaf Adult Speaks Out. Washington, D.C.: Gallaudet University Press. Jann, P. (1979). Kommunikative Kompetenz für Gehörlose: Theoretische Begründung eines interaktional – kommunikativen Sprachaufbaus. Rheinstetten: Schindele Verlag. Kantor, J. a kol. (2009). Základy muzikoterapie. Praha: Grada. Krahulcová, B. (2003). Komunikace sluchově postižených. Praha: Karolinum. Leonhardt, A. (2001). Úvod do pedagogiky sluchovo postihnutých. Bratislava: Sapientia. Matoušek, V. (2003). Rytmus a čas v etnické hudbě. Praha: TOGGA. Musseleck, D. J. a Musseleck, F. J. (2000). Betriebliche Eingliederung Gehörloser und Schwerhöriger. Berlin: Marhold. Vágnerová, M. (2008). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál. Zeleiová, J. (2007). Muzikoterapie. Východiska, koncepty, principy a praxe. Praha: Portál.