PhDr. Irena Reifová, Ph.D. LS 2014/2015

KULTURNÍ PAMĚŤ

ZÁKLADNÍ POJMY minulost dějinypaměť

Existuje obraz od Paula Klee nazvaný Angelus Novus. Anděl, který je na něm zobrazen, vyhlíží, jako by se měl vzdalovat od něčeho, nač upřeně hledí. Jeho oči jsou roztaženy dokořán, ústa otevřená a křídla roztažena. Tak musí vyhlížet anděl dějin. Má tvář obracenou k minulosti. Kde se nám zdá, že máme před sebou řetěz události, tam on vidí jen jedinou katastrofu, která neustále vrší trosky na trosky a vrhá mu je pod nohy. Snad by chtěl prodlít, vzbudit mrtvé a scelit roztříštěné. Ale vichr, který vane z ráje, se zaklesl do jeho křídel a je příliš silný, aby je anděl mohl někdy zavřít. Ten vichr ho žene neustále do budoucnosti, ke které je obrácen zády, zatímco před ním vzrůstá do nebes ta hromada trosek. Co nazýváme pokrokem, to je tento vichr. Walter Benjamin, K pojetí dějin, 1941

ZÁKLADNÍ POJMY – DEFINICE MINULOST – komplex nezpracovaných, „surových“ událostí a procesů, jak se odehrály v předchozích obdobích DĚJINY – specifický nástroj porozumění minulosti (školení profesionálové, ověřené metodologie) PAMĚŤ – vztah k minulosti z perspektivy současnosti

…A DALŠÍ POJMY Osobní, individuální paměť – neurologická perspektiva – paměť jako funkce specifické organizace hmoty mozku – individuální paměť sídlí v hlavě Kolektivní, veřejná paměť – zprostředkované vědomí minulosti, kterou jedinec sám nezažil - kde sídlí kolektvní paměť? Kolektivní paměť se nachází na průsečíku jednání institucí, které mají potenciál vystupovat jako „aktéři paměti“ paměť jako funkce // paměť jako archív (výsledky výkonu dané funkce) Média jako aktéři paměti: žurnalistika, fotografie (od rodinných alb po práce válečných reportérů), film (dokumentární, historická dramata, kostýmní dramata)

PAMĚŤ PRONIKÁ DO SOCIÁLNÍCH VĚD A KULTURÁLNÍCH STUDIÍ Dehistorifikace historie: francouzská tradice nouvelle histoire Škola Les Annales (Annales d´histoire économique et sociale) Proti historiografii zaměřené na kumulaci dat o událostech politických a diplomatických dějin Prosazení perspektivy sociálních a hospodářských dějin, dějin každodennosti Dějiny událostí (evental history) a dějiny mentalit

KLASIKOVÉ… Henri Bergson (Matter and Memory 1896), Jacques LeGoff (History and Memory, 1992), Paul Ricoeur (Memory, History and Forgetting, 2004) Paul Connerton (How Societies Remember, 1989) David Lowenthal (The Past is a Foreign Country, 1985) Jeffrey C. Alexander (Cultural Trauma and Collective Identity, 2004) Jan and Aleida Assman (Religion and Cultural Memory, 2000). Maurice Halbwachs: The Collective Memory (1950) – role skuoin - -- „paměť je přetrvávající relevance minulosti v současnosti“ Pierre Norra: Les Liéux de Mémoire (1984): místa paměti – paměť se kondenzuje na všedních místech

MÉDIA A PAMĚŤ Jaká je role médií v procesu sedimentace paměti? K jakým změnám došlo v souvislosti s digitálním obratem? Paměť se realizuje: IN media: pamětníci a vzpomínky dostávají místo v médiích BY media: sama média (novináři) jsou zdrojem paměti THROUGH media: stimulace paměťi při užití médií publiky - užití obsahů – kognitivní paměť (Paul Connerton) - užití médií jako artefaktů či technologií – perfomativní paměť

MÉDIA JAKO MATERIÁLNÍ PŘEDMĚTY (ARTEFAKTY) – PERFORMATIVNÍ PAMĚŤ Irenina krabice se starými kazetami a referendum na Facebooku

ŽURNALISTIKA A PAMĚŤ Žurnalistické odkazy k minulosti: 1) Připomenutí významné události, 2) historické analogie, 3) historické kontexty Barbie Zelizer zdůrazňuje vývoj: ignorace paměti v žurnalistice (důraz na aktuálnost, first draft of history, R.E. Park) --- uznání žurnalistiky jako aktéra paměti -minulost jako pozadí výkladu současnosti -přepisování vlastních starých výkladů minulosti (Andreas Huyssens – palimpsestická paměť – tvořená prosvítajícími vrstvami kulturních významů)

MÉDIA A INDIVIDUÁLNÍ PAMĚŤ Individuální paměť je nedílnou součástí „já“ a vlastní identity. Annette Khun (Family Secrets: Acts of Memory and Imagination, 1995) Kontemplace na rodinnými fotografiemi jako “memory work” (Frigga Haug, 1987) – reminiscence, trauma, terapie, vyrovnání se. Marianne Hirsch (Family Frames: Photography, Narrative, and Postmemory, 1997) „Postmemory“ – paměť, kterou jsme zdědili po předcích (problematika následujících generací)

MÉDIA A KOLEKTIVNÍ PAMĚŤ: OHROŽENÍ HEGEMONIÍ Kolektivní paměť je vázaná na sociální skupinu (skupina, národ) – nejde o sumu vzpomínek jednotlivců – Jeffrey Olick: collected memories vs. collective memory Kolektivní paměť je selektivní a rekonstruktivní – přepisování, převyprávění minulosti podle současné dominantní představy o uspořádání a směřování společnosti Neustále ohrožena rizikem kolonizace hegemonní ideologií Maurice Halbwachs: “our memories are made and remade from the perspectives of those on the outside”

MÉDIA A KOLEKTIVNÍ PAMĚŤ: AUTENTICITA, VĚRNOST, PŘESNOST Odvozeno z obecné kritické teorie médií a její kritiky reprezentace reality v médiích – dochází k distorzi skutečnosti Minulost v médiích zobrazována kýčovitě, povrchně, zkreslěně; degradace seriózní historické reprezentace; média poskytují kolektivní paměti vadný, defektní materiál Častý přístup v oblasti „film a dějiny“ – požadavek odrazu dějin

MÉDIA A KOLEKTIVNÍ PAMĚŤ: KOMODIFIKACE Provozování paměti jako nový trh s obchodovatelným zbožím (suvenýry, upomínky, marketizace minulosti) „hypersuvenýry“ – předměty, které nám nepřipomínají minulost, ale akt našeho vzpomínání Marita Sturken (Tourists of History, 2007) pamětihodná místa amerických dějin (Oklahoma, Ground Zero) a jejich komodifikace (T-shirts with the pictures of 9/11 victims).

MEMORY IN NEW MEDIA AGE 1) Rostoucí rychlost a rozsah procesu tvorby paměti – virální proliferace vzpomínek 2) Dramatické posílení role neinstitucionálních aktérů paměti (UGC, citizen journalism, Twitter, produsage) globital Memory (Anna Reading): paměť je tvořena lokálně a individuálně, ale distribuována globálně mediatizace paměti (Jose VanDijck) – souvislost s pojmem “prosthetic memory” (Alison Landsberg, 2004) – technologicky podpořená paměť nahrazuje lidskou přirozenou paměť „difúzní paměť“ (Andrew Hoskins): archív už není statický – permanentní sklad – neustále se proměňuje – permanentní přenos dat – představu o minulosti nelze zafixovat, neustále uniká, je tekutá (tekutost temporality)