VÝNOSY Z POPLATKU ZA SKLÁDKOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ 24. DUBNA 2013 BRNO SDRUŽENÍ PROVOZOVATELŮ TECHNOLOGIÍ PRO EKOLOGICKÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮ „ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“

Zákon o odpadech § 46 1)Poplatek za ukládání odpadů na skládky se skládá ze dvou složek. Základní složka poplatku se platí za uložení odpadu, za uložení nebezpečného odpadu se dále platí riziková složka. 2)Poplatek od původce vybírá provozovatel skládky při uložení odpadů na skládku. 3)Poplatek je příjmem obce, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna, a Státního fondu životního prostředí České republiky. 4)Pokud je původcem obec a ukládá odpad na skládku, která je na jejím katastrálním území, nevybírá se od této obce základní složka poplatku. 5)Kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec a krajský úřad, na jejichž katastrálním území leží skládka. „ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“ Odpad / rok Od 2009 Komunální a ostatní v Kč/t

Obecně zcela určitě. V ČR dosud nikoliv. Základní složka poplatku je příjmem obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. Vybrané finanční prostředky jsou používány na rozpočtové potřeby těchto obcí a jsou používány mimo systém odpadového hospodářství. „ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“ Je poplatek za skládkování odpadů ekonomický nástroj?

Aktuální podoba poplatku nemá vliv na snižování množství skládkovaných odpadů „ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“ Skládka Petrůvky

Počet skládek (bez skládky Ďáblice) 144 Množství KO uložených do skládky celkem (dopočet) tun Množství odpadů SKO a OO dle ISOH tun Příjmy ze skládkování za rok Kč Počet obyvatel obcí majících na svém území skládku (bez Prahy) Počet obyvatel obcí majících na svém území skládku v %14 % Průměrný výnos z poplatku za 1 obyvatele za rok v těchto obcích1 195 Kč Nejvyšší zjištěný výnos z poplatku na 1 obyvatele za rok ,- Kč „ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“ Příjmy obcí z poplatku za ukládání KO Údaje za rok 2011

„ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“ Většina odpadů je ukládána do velkých skládek v relativně malých obcích

„ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“ Výnosy z poplatku a jejich toky mezi jednotlivé obce a regiony jsou nerovnoměrné Platbu jednotlivým obcím za odpady lze tedy chápat skutečně jen jako kompenzaci za újmu spojenou se skládkou. Je otázkou, do jaké míry má jít o spravedlivou kompenzaci a odkud se již jedná o plýtvání penězi občanů a zda by tyto prostředky neměly být použity na jiné nakládání s odpady, především na jejich využívání.

„ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“ Výnosy z poplatku zejména u některých malých obcí dosahují neuvěřitelných hodnot 1)Není výjimkou, že výnos poplatku ze skládkování v přepočtu na 1 obyvatele obce dosahuje několik desítek tisíc Kč ročně. Jsou obce, kde tento výnos dosahuje kolem ,- Kč na 1 obyvatele za rok. 2)V takových obcích pak příjmy z poplatku za skládkování v řádech mnoha desítek milionů ročně tvoří 80 – 90% jejich celkových rozpočtových příjmů. 3)Tyto obce zejména v letech následujících po roce 2007, kdy došlo k dalšímu navýšení poplatku, se těší značnému bohatství. Největší výnos byl dopočten ve výši ,- Kč na 1 obyvatele za rok, a to v obci s méně než 100 obyvateli.

„ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“ Výnosy z poplatků mezi kraji jsou obdobně nerovnoměrné Kraj Příjmy ze skládkováníPočet obyvatel krajů Výnos na 1 obyvatele v Kč/rok 1 Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj CELKEM ČR bez Prahy Údaje za rok 2011

„ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“ Výnosy z poplatku v přepočtu na 1 obyvatele a velikost krajů podle počtu obyvatel

„ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“ Charakteristická nevyváženost rozdělení výnosů z poplatků Pro výnosy z poplatku za skládkování v mezikrajovém srovnání, které vycházejí ze stávajícího principu rozdělení (podle množství odpadů uložených do skládky v daném regionu), je charakteristická nerovnoměrnost a nevyváženost. Nejvyšší výnos poplatku za ukládání odpadů do skládky v přepočtu na 1 obyvatele je v krajích Ústeckém, Středočeském a Pardubickém. Nejnižší je pak v krajích Libereckém, Jihomoravském a Královéhradeckém. Tři počtem obyvatelstva největší kraje Středočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský se od sebe velmi liší ve „výnosnosti“ poplatku, a z pohledu výnosnosti poplatku a velikosti kraje nevykazují příznivý poměr. Tento naopak vykazuje Karlovarský kraj.

„ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“ Výnosy z poplatku v přepočtu na 1 obyvatele za rok

„ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“ Nutná revize určení poplatku za skládkování 1)Má-li poplatek plnit funkci ekonomického nástroje ke snížení množství odpadů do skládky a mají-li výnosy s poplatku podpořit plnění POH, musí být rozdělení peněz mezi obce a kraje založeno na jiném principu než na množství skládkovaných odpadů. 2)Určitá přímá kompenzace obcím, které mají na svém území skládku, má opodstatnění. Je otázkou, jak dalece jde o spravedlivou kompenzaci a kdy se už jedná o plýtvání penězi vybranými od občanů. 3)Rozdělování výnosu z poplatku za ukládání odpadů na skládky na základě množství skládkovaných odpadů zakládá, zejména při jeho postupném navyšování, nespravedlivé, nerovnoměrné a věcně neodůvodněné finanční toky velkého objemu finančních prostředků. Bylo by chybou pokračovat či dokonce rozvíjet tento mechanismus do budoucnosti!

ZDROJE Rozpočet obce – tzv. rozklikávací rozpočet- ISOH – Informační systém odpadového hospodářství - Atlas zařízení pro nakládání s odpady, 2. Díl – Skládky ostatních odpadů, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, 2010 Český statistický úřad, údaje za rok 2011 „ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“

STEO Jiřina Vyštejnová web: SDRUŽENÍ PROVOZOVATELŮ TECHNOLOGIÍ PRO EKOLOGICKÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮ „ODPADY 2013 A JAK DÁL ?“