Dárcovství krvetvorných buněk

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Kmenové buňky z pupečníkové krve současnost a budoucnost
Advertisements

OBEZITA.
Tělní tekutiny.
Obecná charakteristika krve jako tekuté tkáně. Funkce krve.
Krev.
Digitální učební materiál
Léčba po transplantaci ledviny
CO JE POSLÁNÍM REGISTRU ?
Příznaky a a diferenciální diagnostika nádorů u dětí
SPOLEČNĚ PROTI LEUKÉMII
Kostní dřeň Šárka Šípová B12.
TRANSPLANTACE LEDVIN.
Transplantace ledvin (transplantace obecně, rejekce)
PROCES KOORDINACE ODBĚRU ORGÁNŮ
Tělní tekutiny 1. Tkáňový mok tvoří prostředí všech tkáňových buněk
Transplantace kmenových buněk krvetvorby u maligních onemocnění krvetvorby Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN v Motole.
Poruchy mechanizmů imunity
Název Tělní tekutiny, opakovací test Předmět, ročník
CREUTZFELD-JAKOBOVA CHOROBA
Ošetřovatelská péče o nemocného po transplantaci kostní dřeně
Transplantace kostní dřeně a její aplikace
JÁTRA Trávicí soustava.
Hormonální řízení.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
rozvod živin, kyslíku, odvod CO2 a odpadů metabolismu
Tělní tekutiny.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
OBEZITA.
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_470.
- význam nádorových onemocnění
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_474.
Průtoková cytometrie základní princip a klinické využití
Imunita, obranné mechanismy v těle, infekční nemoci
Tělní tekutiny a krev Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
Transplantace orgánů, kostní dřeně a registry
Mízní soustava Lymfatická.
Medulla ossium ( kostní dřeň ).  Hlavní hemopoetický ( krvetvorný ) orgán v organismu  Vyplňuje Cavitas medularis ( dřeňovou dutinu )  Jeden z největších.
Cirkulační problémy spojené se změnou počtu či funkce erytrocytů
MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství
Český registr dárců krvetvorných buněk
KREV – OBĚHOVÁ SOUSTAVA - tělesná tekutina, která u zdravého dospělého člověka tvoří 7 % tělesné hmotnosti (asi 5 litrů) - krev se neustále obnovuje, každý.
Název školyZŠ Elementária s.r.o Adresa školyJesenická 11, Plzeň Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/ Číslo DUMu VY_32_INOVACE_ Předmět Přírodopis.
Oběhová soustava 2 Krev a její deriváty ( složení, funkce) Srdce (stavba, funkce) Tělní oběhy.
Co to je anémie? anémie je úbytek červených krvinek nebo ztráta hemoglobinu anémie je úbytek červených krvinek nebo ztráta hemoglobinu krev je tak schopna.
Mízní (lymfatická) soustava
Transplantace krvetvorných buněk
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
Dárcovství kostní dřeně
VY_52_INOVACE_12_01_ oběhová soustava
Tělní tekutiny.
Přírodopis – 8. ročník, Krev
VY_32_INOVACE_13_Oběhová soustava
OBĚHOVÁ SOUSTAVA.
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
Oběhová soustava - krev
Č. DUMu: VY_32_INOVACE_06_krev
HIV / AIDS MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_06_PŘ8_BO
Oběhová soustava Krev.
Oběhová soustava Bílé krvinky.
I. Krevní obraz II. Krevní systémy
zpracovaný v rámci projektu
VAŠE VOLBA MŮŽE ZACHRÁNIT ŽIVOT
Červené krvinky - erytrocyty
Poruchy mechanizmů imunity
Tělní tekutiny krev tkáňový mok míza.
Krev.
Transkript prezentace:

Dárcovství krvetvorných buněk Jana Navrátilová, Tomáš Svoboda Český národní registr dárců dřeně

Co je kostní dřeň? houbovitá tkáň v dutinách kostí asi 4% tělesné hmotnosti (2,5 – 4,0 kg) produkuje zdravé krvinky: bílé krvinky (= leukocyty) červené krvinky (= erytrocyty) krevní destičky (= trombocyty)

Co jsou krvetvorné buňky? = „mateřské“ nezralé krvinky nejdůležitější součást kostní dřeně dokáží se vyvinout do všech potřebných typů krvinek za normálních okolností sídlí především v kostní dřeni a placentární krvi - v organismu je kmenových buněk nadbytek, většina z nich je však pouze „do rezervy“, v případě zvýšené potřeby se rychle namnoží a vyplavou do krevního oběhu

U jakých nemocí se transplantace krvetvorných buněk provádí ? Maligní onemocnění: nádory kostní dřeně - akutní leukémie (cca 80%) - chronické leukémie - lymfomy (Hodgkinova choroba) - mnohočetný myelom ostatní nádory - neuroblastom, retinoblastom (děti) Nemaligní onemocnění: vzácné anémie – aplastická a., Fanconiho a. těžké poruchy imunity - SCID dědičné metabolické choroby – mukopolysacharidózy

Princip transplantace pacientovi je provedena „výměna“ krvetvorných buněk od zdravého dárce před transplantací je nutno vyprázdnit nemocnou kostní dřeň (intenzivní chemoterapie, celotělové ozáření…), aby byla připravena přijmout nové krvinky pro zajištění přihojení nutná vzájemná shoda (kompatibilita) buněk pacienta a jeho dárce

HLA znaky (= „human leukocyte antigens“) dědičné znaky na povrchu bílých krvinek číselná kombinace, specifická pro každého člověka (zcela identická jen u jednovaječných dvojčat) Úspěšnost transplantace kostní dřeně závisí na co nejlepší shodě HLA znaků mezi dárcem a pacientem ( x shoda krevní skupiny není tak podstatná)

Vyhledávání dárce uvnitř rodiny největší pravděpodobnost vzájemné shody mezi vlastními sourozenci (cca 25-30%) další příbuzenská linie (bratranci, sourozenci rodičů) 1-5% matka otec A B C D 3) 4) děti 1) 2) A C A D B C B D

Vyhledávání nepříbuzného dárce - celosvětová databáze dobrovolných dárců 19 353 512

Bone Marrow Donors Worldwide (BMDW) – stav k 29. 2 Bone Marrow Donors Worldwide (BMDW) – stav k 29.2.2012 65 registrů a 44 bank pupečníkové krve ve 48 zemích 19 353 512 dárců USA > 7 000 000 SRN > 4 500 000 Brazílie > 2 500 000 Anglie, Izrael > 750 000 Japonsko > 400 000 Kanada, Itálie, Portugalsko, Taiwan > 200 000 Austrálie, Francie, Kypr > 100 000

Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) vznik v r. 1992 prvních 572 dobrovolníků

ČNRDD – situace k 29.2.2012 37 255 dárců

nepříbuzenských transplantací dřeně za 20 let existence ČNRDD 891 nepříbuzenských transplantací dřeně t.j. NADĚJÍ NA ŽIVOT

Kritéria pro vstup do registru dárců věk mezi 18 – 35 roky dobrý zdravotní stav (lze užívat antikoncepci, vitamíny, antihistaminika, hormony k úpravě funkce štítné žlázy) ochota pomoci cizímu nemocnému člověku

Stavy vylučující dárcovství krvetvorných buněk nádorové onemocnění nebo transplantace v minulosti onemocnění srdce, cév, plic, kloubů a trávicího systému vyžadující užívání léků onemocnění krve a krevní srážlivosti cukrovka, autoimunitní onemocnění epilepsie, psychické poruchy těžší formy alergie těžké infekce v minulosti (hepatitida B a C, HIV, syfilis, malárie, TBC, Creutzfeld-Jacobova nemoc) závislost na alkoholu, „tvrdých“ drogách, rizikové sexuální chování

Vstup dárce do registru Musí být dobrovolný ! Registrace spočívá ve: vyplnění zdravotního dotazníku odběr 1 zkumavky krve (cca 2 ml) k vyšetření HLA znaků

Co se děje před odběrem ? Předběžné vyhledávání dárce Transplantační centrum odešle registru žádost o vyhledávání dárce pro svého pacienta V počítačové databázi dárců je zjištěn seznam všech předběžně shodných dárců s pacientem (porovnání HLA znaků dárce - pacient)

2. Aktivace dárce Transplantační centrum si vybere jednoho nebo více konkrétních dárců, u kterých pak registr zjišťuje jejich dostupnost a další obecné informace (věk, pohlaví, počet těhotenství) Zároveň nutno provést kompletní dovyšetření HLA znaků - ze vstupně uschované DNA (dal-li k tomu dárce při vstupu do registru svůj souhlas) - event. z nového vzorku krve

3. Konfirmační vyšetření („CT“) vyšetření, při kterém se porovnávají transplantační znaky dárce a příjemce Dárce je pozván na dárcovské centrum: - je seznámen s možností budoucího odběru krvetvorných buněk a jeho oběma způsoby - podepíše informovaný souhlas - předběžně si vybere způsob darování - vyplní dotazník o zdravotním stavu - je mu odebrán vzorek krve na HLA typizaci k vyšetření krevní skupiny a tzv. infekčních markerů (žloutenka typu B a C, HIV, syfilis, CMV)

4. Předodběrové vyšetření („work up“) Probíhá v Odběrovém centru Fakultní nemocnice v Plzni cca 3-4 týdny před termínem vlastního odběru kostní dřeně nebo periferních krvetvorných buněk Podrobný pohovor s dárcem o způsobech odběru včetně možných rizik nebo komplikací Výběr konkrétního způsobu odběru Podpis informovaných souhlasů k odběru Vyplnění anamnestického dotazníku Lékařské vyšetření (včetně náběrů krve, EKG, RTG plic)

Způsoby darování krvetvorných buněk Dárcovství kostní dřeně v celkové narkóze na operačním sále cca 45 minut odběr 1 – 1,5 litru dřeně celkově 3 denní hospitalizace NÚ: bolesti v místě vpichu nevolnost po narkóze

Způsoby darování krvetvorných buněk Dárcovství periferních krvetvorných buněk Nutná stimulace kostní dřeně podkožními injekcemi růstového faktoru (Neupogen) – 4 dny před odběrem Hospitalizace 2-3 dny Napojení na separátor krevních elementů Filtrace krvetvorných buněk (cca 4 hodiny, objem 300-400 ml) NÚ: „chřipkovité příznaky“ při injekcích Neupogenu pocit brnění prstů a kolem úst během separace

Ideální dárce kostní dřeně Efekt transplantace se zvyšuje: s co nejlépe dosaženou shodou mezi dárce a příjemcem (kompatibilita HLA znaků) s co nejmladším dárcem s co největším (nejtěžším) dárcem s dárcem mužského pohlaví, event. ženou bez prodělané gravidity (každé těhotenství dárkyně znamená příměs protilátek jejího partnera, které přeneseme i na pacienta)

Kde hledat ? vybírat vhodné kandidáty mezi dárci krve na transfuzních stanicích Spolupráce s: - profesními organizacemi (policisté, hasiči, vojáci, záchranáři) - sportovními kluby a oddíly

Můžete pomoci i Vy ! www.kostnidren.cz