6. Stát, politický systém, demokracie. Nástroje a vybrané fáze veřejné politiky.. Prameny: Dvořáková, Vladimíra – Kunc, Jiří Demokracie a ústavnost. Praha: Karolinum. Potůček, Martin a kol Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství. Kapitola 5: Politické instituce: stát, jeho uspořádání a role, s Potůček, Martin a kol Jak jsme na tom. A co dál? Strategický audit ČR. Praha: Sociologické nakladatelství. Kapitola 5, s Kapitola C2: Dobré vládnutí, správa věcí veřejných, s Potůček, Martin a kol Strategické vládnutí a Česká republika. Praha: Grada. Říchová, Blanka Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál.

Stát, politický systém, demokracie Stát, státní moc, funkce státu Konstitucionalismus, právní stát, princip dělby moci, orgány veřejné moci Územní struktura státu, samospráva Teorie role státu: pluralismus, vláda elit, marxismus, korporativismus Typy demokracie: reprezentativní, participativní, přímá, deliberativní; autokracie, totalitarismus

Příklady reálných procesů veřejné politiky a správy Dobré vládnutí. Správa věcí veřejných (kapitola C2 publikace Potůček, Martin a kol Jak jsme na tom. A co dál? Strategický audit ČR.) Worldbank Governance Indicators. Capacities of Governance in Central and Eastern Europe. A Checklist. Účinná rodinná politika v měnícím se světě. Případová studie Národní akční plán sociálního začleňování Powerpointové prezentace jsou k dispozici na webové stránce kursu Veřejná politika (denní studium).

Nástroje veřejné politiky Politické nástroje: Vize, strategie a programy (např. vládní prohlášení, programy politických stran, Lisabonská strategie EU, Národní plány zaměstnanosti nebo sociálního začleňování aj.) Indoktrinace: šíření informací, především sdělovacími prostředky Nátlakové akce (petice, demonstrace, stávky) Správa: Ústava a zákony, jejich tvorba a vymahatelnost (lidská práva zakotvená v Ústavě, platné zákony a nařízení, nezávislé soudnictví atd.) Veřejné úřady, organizační struktury (ministerstva, Nejvyšší kontrolní úřad, úřad ombudsmana, sociální a zdravotní administrativa, správa služeb zaměstnanosti, krajská úroveň správy a samosprávy, obce atd.) Ekonomické nástroje: Daňová soustava a další příjmy státu a veřejných korporací Fiskální politika (ČNB) přerozdělování pomocí veřejných rozpočtů, sociální a zdravotní příspěvky (finanční, naturální, kuponové), investice a úspory… Nástroje dialogu a vyjednávání: Politické koalice Poradenské mechanismy (tripartita, veřejná slyšení a diskuse)

Vybrané fáze veřejných politik: nastolování agend, implementace a hodnocení Témata: a)Nastolování agend (agenda setting) b)Implementace veřejných politik c)Hodnocení veřejných politik Prameny: Ochrana, František: Nákladově užitkové metody ve veřejném sektoru. Praha,Ekopress Potůček, M. a kol.: Veřejná politika. Praha, Sociologické nakladatelství Kapitola 2. (Potůček, Vass, Kotlas) Veřejná politika jako proces, Kapitola 8 (Greenberg) Hodnocení veřejných programů. Veselý, A. – Nekola, M. (eds.): Analýza a tvorba veřejných politik. Praha, Sociologické nakladatelství Kapitola 13 (Paterová et al.) Přijetí a implementace veřejné politiky, Kapitola 14 (Nekola) Monitoring a evaluace realizovaných politik. Winkler, J.: Implementace. Brno, Masarykova univerzita Winkler, J.:Teorie rozhodování a dynamika sociální politiky. Brno, Masarykova univerzita 2007.

a. Nastolování agend (agenda setting) Veřejná politika chápe nastolování agendy jako první fázi veřejně politického cyklu. Vnímání veřejně politického problému a možností jeho řešení je ovlivňována jak jeho meritorní naléhavostí, tak ideovými rámci, ovlivňujícími obsah a intenzitu veřejného diskurzu, který se jej týká. Předpokládá se, že tohoto diskursu se účastní diferencovaní aktéři a podle rozložení jejich zdrojů, moci, případně vlivu vnějších faktorů je výsledkem buď prosazení agendy do další fáze veřejně politického cyklu (rozhodnutí o přijetí veřejné politiky) nebo její opuštění.

a. Nastolování agend (agenda setting) Témata: Inkrementální proces Prioritizace agend „Kauzy“ Silné osobnosti Cykly: 1.Politické 2.Ekonomické Přístupové body, průchody (policy venues) Okna příležitostí

a. Nastolování agend (agenda setting) Schéma volně převzato z: Birkland, Thomas A.: Agenda Setting in Public Policy. In: Fischer, F. – Miller, G.J. – Sidney, M.S. (eds.): Handbook of Public Policy Analysis. Boca Raton, CRC Press Aktéři veřejné správy, politické strany Aktéři z komerčního a občanského sektoru, média Všechny agendy Veřejně politické agendy Vládní agendy Agendy k rozhodnutí

a. Nastolování agend (agenda setting) Aktéři: Globální úroveň: (WB, WTO, IMF) Evropská unie: (Zelené a bílé knihy, Otevřená metoda koordinace…) Veřejná správa na národní úrovni Politické strany Média Koalice aktérů Zájmové skupiny Agendy: Aktuální Př.: globální krize Perspektivní (strategické): Př.: globální oteplování Kontrola agend: Absence rozhodnutí Monopolní pozice Veto hráči

Pojem implementace označuje proces uskutečňování veřejné politiky. Implementace veřejné politiky je komplexním procesem, zahrnujícím stanovení jejích cílů, nástrojů a způsobů jejího uskutečňování a aktérů, kteří do tohoto procesu vstupují. Implementace je zásadně ovlivněna vnějším i vnitřním prostředím, v němž je daná veřejná politika realizována. Poznámka: Následnou fází většiny modelů veřejně politického cyklu je hodnocení míry úspěšnosti realizace dané veřejné politiky. V implementační analýze hledáme faktory, které ovlivnily výslednou podobu efektů dané politiky. b) Implementace veřejných politik

b) Nástroje implementace Implementace veřejných politik je mnohovrstevnatým dynamickým procesem. Záměrné ovlivňování sociálního prostředí, které je jeho jádrem, užívá různých nástrojů (a jejich kombinací). K nejdůležitějším patří:  Nástroje strategického řízení (vize, strategie, koncepce, cílové programy, plány)  Politické deklarace (vládní prohlášení, stanovení aktuálních témat a úkolů)  Právní a organizační normy, jejich tvorba a aplikace  Fiskální nástroje (regulace příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, distribuce a redistribuce finančních zdrojů)  Organizování, management realizace  Výchova a indoktrinace Otázka: Uveďte a zdůvodněte výběr nástrojů implementace u vybrané veřejné politiky!

Samotný proces implementace pozměňuje původní obsah a předpokládané efekty veřejné politiky. Důvody?  Nejasné vyjádření jejích cílů a obsahu  Konfliktní realizační kritéria  Selhání realizačních stimulů (především ve veřejné správě)  Protiřečící si instrukce  Omezená kapacita řízení Vliv výkonného článku na realizaci politiky, daný velikostí prostoru pro autonomní rozhodování realizátorů, byl popsán ve slavném článku M. Lipskyho Street Level Bureaucracy and the Analysis of Urban Reform (1971). Otázka: Co je to implementační deficit? b) Problémy implementace

c) Hodnocení veřejných politik Hodnocení veřejných politik bývá zařazováno jako poslední fáze cyklu jejich tvorby a realizace. Ukazuje, nakolik se podařilo naplnit předpokládané cíle (vnější efektivita), kolik zdrojů bylo na danou politiku vynaloženo ve srovnání s dosaženými cíli (vnitřní efektivita), jaké problémy se v průběhu její realizace vyskytly – a tedy i zda byla vůbec dobře navržena a uplatňována. Hodnocení veřejných politik nabízí odpovědi na několik typů otázek: Proč již implementovaná veřejná politika nepřináší očekávané efekty? Lze ji vylepšit nebo bude lépe ji ukončit? (hodnocení ex post) Bude navrhovaná nová veřejná politika skutečně přínosná a povede k realizaci formulovaných cílů? (hodnocení ex ante) Kterou z nabízejících se alternativních politik vybrat jako nejlepší? (hodnocení ex ante)

c) Metody hodnocení veřejných politik Srovnávací analýza Benchmarking (srovnání s nejlepším případem) Příklady dobré praxe Soustavy indikátorů Nákladově přínosová analýza (cost-benefit analysis, česky také analýza nákladů a užitků) 1.Analýza efektivnosti nákladů (cost-effectiveness analysis) 2.Multicílová analýza (multigoal analysis, česky také multikriteriální hodnocení variant) 3.Výsledková analýza (analýza výsledků politiky) 4.Procesní analýza (analýza toho, jak a v jakém prostředí daná veřejná politika probíhá) Hodnocení dopadů (RIA – regulatory impact assessment: ex ante, v hodnocení užitých nástrojů ve vztahu k cílům, ex post)

c) Problémy hodnocení veřejných politik Příklad komplikace při hodnocení veřejného programu, jehož realizace byla ovlivněna intervencí vnějších faktorů Po roce 1989 se díky výraznému obohacení nabídky potravin na trhu a liberalizace jejich cen změnil výživový režim české populace: snížila se konzumace nezdravých a zvýšila spotřeba zdravých potravin. Došlo k tomu i ve vybraných okresech, kde byl od poloviny 80. let 20. století uplatňován program prevence kardiovaskulárních chorob Světové zdravotnické organizace CINDI. Jedním z cílů bylo snížení hladiny cholesterolu v krvi u mužů v ekonomicky aktivním věku. K tomu nakonec skutečně došlo. Sami realizátoři programu však tento pozitivní výsledek nepřičítají ani tak jeho působení, jako spíše globálním společenským změnám, zvláště výrazné změně spotřebního chování občanů... Otázka: Proč se v hodnocení veřejných politik nelze spolehnout pouze na kvantitativní metody?