EU - Hlasování kvalifikovanou většinou Berger Erik

Kvalifikovaná většina Hlasovací mechanismus První forma obsažena roku 1966 v EHS Kvalifikovaná většina je nejčastějším způsobem hlasování v Radě. Každý zástupce členského státu disponuje určitým počtem hlasů, který je stanoven ve Smlouvách EU. (neplatilo vždy) Přidělení váhy hlasům odpovídá přibližně počtu obyvatel každého členského státu. Používá se, když Rada přijímá rozhodnutí v rámci řádného legislativního postupu, tzv. postupu spolurozhodování. Tímto postupem se přijímá asi 80 % veškerých právních předpisů EU.

Kvalifikovaná většina - Vývoj Šestičlenné společenství EHS Celkem 17 hlasů, kvalifikovaná většina 70,5 % (12 hlasů, min. 3 státy) Smlouva o EU (12 členů) Celkem 76 hlasů, kvalifikovaná většina 71 % (54 hlasů) Amsterodamská smlouva (15 členů) Celkem 87 hlasů, kvalifikovaná většina 71 % (62 hlasů, min. 8 států)

Kvalifikovaná většina - Vývoj Smlouva z Nice (27 členů) Nový způsob – 3. kritéria: počet hlasů, států a nově počet obyvatel Hlasování na návrh komise Celkem 345 hlasů, kvalifikovaná většina 73,91 % (255 hlasů, min. 14 států) Rada nerozhoduje na návrh komise Minimálně 255 hlasů alespoň 2/3 členských států (18) – většina musí zastupovat minimálně 62 % celkového počtu obyvatel Unie.

Kvalifikovaná většina - Vývoj Lisabonská smlouva 2 kritéria: počet států a počet obyvatel Od 1. listopadu 2014 Návrh Evropské komise nebo vysokého představitele Unie Kvalifikovaná většina 55 % členských států, zastupující 65 % obyvatel EU Návrh, který nepředložila komise, nebo vysoký představitel Kvalifikovaná většina 72 % členských států, zastupující 65 % obyvatel EU

Kvalifikovaná většina v číslech 352 hlasů (28 členů) je rozděleno takto: Francie, Itálie, Německo, Spojené království: každá země 29 hlasů, Polsko, Španělsko: každá země 27 hlasů, Rumunsko: 14 hlasů, Nizozemsko: 13 hlasů, Belgie, Česká republika, Maďarsko, Portugalsko, Řecko: každá země 12 hlasů, Bulharsko, Rakousko, Švédsko: každá země 10 hlasů, Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Litva, Slovensko: každá země 7 hlasů, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko: každá země 4 hlasy, Malta: 3 hlasy.

Blokační menšina Měla velký vliv na počátku integračního procesu, kdy umožňovala koalici států zablokovat jednání v Radě. Kvůli rozšiřování EU (vyššímu počtu členských států) došlo 27. března 1994 k zavedení tzv. ioanninského kompromisu. Kompromis řeší sporné případy, kdy při hlasování v Radě dosáhne počet nesouhlasících států rozmezí % hlasů. V Radě se pak jedná až do „rozložení" blokační menšiny na hodnotu pod 25 % (nebo do schválení aktu 75 % hlasů).

Blokační menšina Od 1. listopadu 2014 Návrh Evropské komise nebo vysokého představitele Unie Více než 45 % členských států nebo státy zastupující min. 35 % obyvatel EU Návrh, který nepředložila komise, nebo vysoký představitel Více než 28 % členských států, nebo státy zastupující min. 35 % obyvatel EU Menšina pro aktivaci „ioanninského mechanismu“ Alespoň 55% z jednoho či druhého kritéria pro utvoření blokační menšiny

Zdržení se hlasování Zdržení se hlasování se při hlasování kvalifikovanou většinou považuje za hlas proti návrhu. Zdržení se hlasování neznamená totéž co neúčast na hlasování. Kterýkoli člen Rady se hlasování může kdykoli zdržet.

Zdroje majority/