KRÁSY P Ř ÍRODY Marta Špačková, Nikol Lorková

OBSAH  SLUNEČNICE ROČNÍ  MRKEV OBECNÁ  SASANKA HAJNÍ  SLON INDICKÝ  HVĚZDICE ČERVENÁ  OTAKÁREK FENYKLOVÝ

SLUNEČNICE ROČNÍ  Má velké květenství složené z více květů, nahloučeným vedle sebe. Květy jsou dvojího druhu: výrazné jazykovité květy, umístěné na kružnici na okrajové části úboru, bývají žluté, ale někdy až oranžové či do hněda. Tyto květy jsou však pouze sterilní a slouží k přilákání hmyzího opylovače. Druhé jsou trubkovité květy, jsou ve vnitřní části úboru.  Trubkovité květy uzrávají v plody, běžně zvané slunečnicová semínka.  Její květenství dosahuje v průměru až 30 cm.  Stonek slunečnice roční může být až 3 metry vysoký.  Původ: Amerika  ZAŘAZENÍ:  Říše: rostliny  Oddělení: krytosemenné rostliny  Třída: dvouděložné rostliny  Řád: hvězdnicotvaré rostliny  Čeleď: hvězdnicovité rostliny  Rod: slunečnice  Druh: slunečnice roční

 VYUŽITÍ:  V kuchyni: - slunečnicový olej - slunečnicová semínka (syrový/pražená) – Slunečnicový chléb - okvětní lístky – čaj  V lékařství: - slunečnicový olej – snížení hladiny cholesterolu v krvi – zmírnění svalových bolestí - slunečnicové plody (odvar) – zklidňující účinky  Jiné využití: - slunečnicový olej – výroba barev, mazadel, mýdel, atd. - okvětní lístky – po usušení droga pro čajové směsi - medonosná plodina

Osy souměrnosti: nekonečně mnoho Střed souměrnosti: ano o o o o S

MRKEV OBECNÁ  Mrkev je dvouletá kořenová zelenina.  Má brázditou a dutou lodyhu.  Původ: Evropa, Asie  Květenství je okolík složený z dvaceti až čtyřiceti okolíčků.  Pětičetné květy jsou bílé, přičemž uprostřed okolíku se nachází jeden (výjimečně i více) purpurový (vzniklý přeměnou centrálního okolíčku).  ZAŘAZENÍ:  Říše: rostliny  Podříše: cévnaté rostliny  Oddělení: krytosemenné rostliny  Třída: dvouděložné rostliny  Řád: dřínotvaré rostliny  Čeleď: miříkovité rostliny  Rod: mrkev  Druh: mrkev obecná

 VYUŽITÍ:  V kuchyni: - kořen (syrový, tepelně upravený)  V lékařství: - kořen (pomáhá při ischemické chorobě srdeční), semena, výjimečně nať (při močových kamenech, revmatických zánětech kloubů, šerosleposti, podporuje vylučování cholesterolu z těla, snižuje rozvoj rakoviny...)

Osy souměrnosti: jedna Střed souměrnosti: ne o

SASANKA HAJNÍ  Jsou to vytrvalé byliny s podzemním oddenkem.  Přízemní listy mohou chybět, jindy jsou přítomny (dlouze řapíkaté, trojčetné až pětičetné nebo dlanitě dělené).  Lodyžní listy jsou podobné přízemním (trojčetné přeslenu, trojčetné).  Květy jsou většinou jednotlivé, řidčeji po několika, různých barev (bílé, žluté i červené nebo modré).  Opylení probíhá pomocí hmyzu.  Plodem jsou nažky. Jsou uspořádány do souplodí. Jsou rozšiřovány větrem nebo pomocí mravenců.  ZAŘAZENÍ:  Říše: rostliny  Podříše: cévnaté rostliny  Oddělení: krytosemenné rostliny  Třída: dvouděložné rostliny  Řád: pryskyřníkotvaré rostliny  Čeleď: pryskyřníkovité rostliny  Rod: sasanka  Druh: sasanka hajní

 VYUŽITÍ:  Je jedovatá  V minulosti v lékařství – lidové léčení (přísada do koupelí)

Osy souměrnosti: šest Střed souměrnosti: ano (kdyby měla pouze 5 okvětních lístků má pět os souměrnosti a střed souměrnosti nemá) o o o o o o S

SLON INDICKÝ  Je největší suchozemský savec žijící v Asii  Patří mezi chobotnatce  Vyskytuje se v Bangladéši, Indii, na Srí Lance, v Indočíně a v částech Nepálu, Indonésie a Thajska.  Je to býložravec  Na chobotu má jeden prstík  Doba březosti je měsíců a rodí většinou jedno mládě  Žije v menších skupinách  ZAŘAZENÍ:  Říše: živočichové  Kmen: strunatci  Podkmen: obratlovci  Třída: savci  Řád: chobotnatci  Čeleď: slonovití  Rod: slon  Duh: slon indický

 VYUŽITÍ:  Pro přenášení těžkých věcí  Přenášení dřeva v pralese  Ve válkách  Dopravní prostředek  Kultura (bůh Ganéša má hlavu slona, v průvodech – slavnostní výstroj)

Osy souměrnosti: jedna Střed souměrnosti: ne o

HVĚZDICE ČERVENÁ  Hvězdice mají pětiramenné tělo  V ramenech se nacházejí pohlavní orgány a zasahuje do nich i trávicí soustava.  Uprostřed těla se nachází tělní terč neboli střed. Na spodní straně tělního terče se nacházejí ústa a dále také vakovitý vychlípitelný žaludek. Hvězdice tedy mohou trávit svou potravu mimotělně.  Dýchají žábrami.  Hvězdice jsou dravé. Většina se živí korály a mořskými houbami; některé loví i větší kořist (plže, mlže nebo jiné ostnokožce).  Má regenerační schopnost  ZAŘAZENÍ:  Říše: živočichové  Kmen: ostnokožci  Podkmen: volnoživci  Třída: hvězdice  Řád: Forcipulatida  Čeleď: Asteriidae  Rod: hvězdice  Druh: hvězdice červená

 VYUŽITÍ:  v akváriích  dekorace

Osy souměrnosti: pět Střed souměrnosti: ne o o o o o

OTAKÁREK FENYKLOVÝ  patří mezi naše nejkrásnější motýly  Je jedním z našich největších denních motýlů  V ČR je ohroženým druhem  Obývá rozsáhlé oblasti Evropy, Asie i Severní Ameriky  Nejčastěji se vyskytuje na loukách a lesních světlinách, můžeme ho však spatřit i na zahradách, kde samičky často kladou vajíčka  Živí se miříkovitými rostlinami( např.:mrkev,fenykl,kopr, kmín)  ZAŘAZENÍ:  Říše: živočichové  Kmen: členovci  Podkmen: šestinozí  Třída: hmyz  Řád: motýli  Čeleď: otakárkovití  Rod: otakárek  Druh: otakárek feniklový

 VYUŽITÍ:  Dekorace  Sbírky  Šperky

Osy souměrnosti: jedna Střed souměrnosti: ne o

DĚKUJEME ZA POZORNOST KONEC