1 5. Konvergenční kritéria 1.EMU a její stádia. ECB, její měnová politika a inflační cíl 2.Německá marka a měnová politika Německé spolkové banky: vzor a inspirace pro ECB a EMU 3.Filozofie konvergenčních kritérií: sladěnost hospodářského cyklu, finanční stabilita, koordinace měnové a fiskální politiky v EMU

2 1.Tři stádia EMU 1.1. Evropský měnový systém (EMS) – předchůdce EMU - založen 1979 v reakci na rozpad bretton-woodského systému -zřízena společná zúčtovací měna Evropských společenství ECU (European Currency Unit, evropská měnová jednotka) - zaveden kursový režim ERM (Exchange Rate Mechanism, mechanismus směnných kurzů), spočívající v stanovení tzv. centrální parity (fixaci) národních měn zemí Evropských společenství vůči ECU a fluktuačního pásma ; v něm byly centrální banky členských zemí povinny svou národní měnu udržovat (v r bylo fluktuační pásmo rozšířeno na ) -kurzový režim ECU: volné plování (free float)

I. stádium EMU -1. července 1990 byl plně liberalizován kapitálový (finanční) účet platební bilance zemí Evropských společenství -zachován EMS 1.3. II. stádium EMU -1. ledna 1994 založen Evropský měnový institut (European Monetary Institute, EMI) jako přípravná instituce pro vznik Evropské centrální banky (European Central Bank, ECB); ECB byla založena 1. červenci nadále platily podmínky I. stádia EMU 1.3. III. stádium EMU -1. ledna 1999 zřízena společná evropská měna euro -národní měny zemí III. stádia EMU (tzv. eurozóny) vyměněny za eura dle stanoveného kursu, nazvaného nezměnitelný pevný konverzní poměr (irrevocable fixed conversion rate); ten byl totožný s jejich bývalou centrální paritou vůči ECU

4 -ECU byly vyměněny za euro v poměru 1 : 1 -do konce r euro bylo pouze bezhotovostní; jako hotovostní peněžní prostředky (bankovky a mince) se používaly bankovky a mince bývalých národních měn zemí eurozóny, na něž se euro v tomto tříletém období v jednotlivých zemích dělilo -měnovou politiku eurozóny provádí ECB, jež je nezávislá na jiných orgánech a institucích EU a na národních vládách členských zemí -kurzový režim eura: volné plování -byl zřízen kurzový režim ERM-II (mechanismus směnných kurzů II); v tomto kurzovém režimu se pohybují měny zemí EU, které (dosud) nevstoupily do eurozóny, a to nejméně 2 roky před vstupem do eurozóny. ERM-II spočívá v stanovení centrální parity národní měny vůči euru a fluktuačního pásma

Institucionální uspořádání a měnová politika ECB -ECB vybudována podle vzoru a tradice Německé spolkové banky (Deutsche Bundesbank): -institucionální, politická a ekonomická nezávislost na vládě (ministerstvu financí) -cenová stabilita (nízká inflace) jako hlavní cíl měnové politiky -cílování peněžní zásoby (nabídky) -ECB má shodně definovanou nezávislost a hlavní cíl měnové politiky, jejím měnově politickým režimem je ale kombinace „měkkého“ cílování inflace s „měkkým“ cílováním peněžní zásoby -inflační cíl: inflace měřená HICP těsně pod 2 % meziročně

6 2. ECB a euro - tradice Německé spolkové banky a německé marky 2.1. Německá inspirace -design institucionálního uspořádání ECB, jakož i představy o žádoucích vlastnostech eura, byly založeny na zkušenostech Německé spolkové banky a na historii měny SRN - německé marky -německá marka se vyznačovala vlastnostmi pevné světové měny: -nepodléhala trendové depreciaci -byla relativně odolné vůči krátkodobým fluktuacím devizového trhu -byla vysoce mezinárodní směnitelná, s vysokým podílem na světovém devizovém trhu – na mezinárodních devizových rezervách, mezinárodních úvěrech, mezinárodních platbách a mezinárodních transakcích (obsluze mezinárodního obchodu)

7 -stabilita (pevnost) německé marky a nízkoinflační prostředí německé ekonomiky byly významným zdrojem dlouhodobé hospodářské prosperity a makroekonomické stability SRN -tyto vlastnosti a funkce německé marky si prezident EMI baron Alexandre Lamfalussy přál přenést v maximální míře na euro; klíčový vliv na přípravu III. stádia EMU a eura (včetně Paktu stability a růstu) měli vedoucí zaměstnanci Německé spolkové banky, jmenovitě Otmar Issing (později hlavní ekonom ECB, ) a Jürgen Stark (Issingův nástupce na uvedené pozici v ECB od r. 2006)

Ambice tvůrců eura a její naplnění -(realistickou) ambicí tvůrců eura byl nicméně spíše „průměr mezi německou markou a italskou lirou“. Ve skutečnosti se však podařilo z eura vytvořit stejně pevnou měnu, jakou byla německá marka, s významně vyšším podílem na světovém devizovém trhu, než byl kombinovaný podíl německé marky, francouzského franku a dalších (menších) měn dnešní eurozóny -vznikla tak po americkém dolaru druhá nejvýznamnější světová měna (skutečně globální měnou je však nadále pouze americký dolar) -celá eurozóna, tj. podstatná část Evropy, je nízkoinflační ekonomikou -díky Paktu stability a růstu a jím definovaného mechanismu monitorování a vyhodnocování plnění konvergenčních kritérií v jednotlivých zemích EU – v eurozóně i mimo ni – je nízkoinflační oblastí prakticky celá EU

9 3. Filozofie konvergenčních kritérií 3.1. Koordinace měnové a fiskální politiky (mix měnové a fiskální politiky) v podmínkách asymetrie ekonomického centra -eurozóna má měnové centrum (ECB), ale nemá fiskální centrum („ministerstvo financí“) -v důsledku toho neexistuje v eurozóně jedna (společná) fiskální politika v tradičním slova smyslu -nelze tedy nastavovat mix měnové a fiskální politiky prostřednictvím aktivních opatření (kroků) fiskální politiky, tj. provádět v rámci koordinace měnové a fiskální politiky aktivní kroky na fiskální straně -jako nouzové řešení této asymetrie měnové a fiskální politiky byl zvolen rigidní konzervativní design (nastavení) fiskální politiky, který neumožňuje výrazné expanzívní aktivistické kroky fiskální politiky zvyšováním fiskálního deficitu –

10 naopak zabezpečuje fiskální stabilitu a finanční disciplínu 3.2. Finanční disciplína a stabilita -nízké fiskální deficity, nízká zadluženost vládního sektoru (všeobecné vlády) nástroje zabezpečení fiskální disciplíny a stability:  fiskální konvergenční kritéria, Pakt stability a růstu 3.3. Makroekonomická strukturální podobnost ekonomik -podobná úroveň ekonomického rozvoje, cenových hladin, inflace a úrokových sazeb je předpokladem efektivního fungování měnové unie (odpovídá teorii optimální měnové oblasti /OCA – Optimal Currency Area/) nástroj zajištění makroekonomické strukturální podobnosti ekonomik zemí přistupujících k III. stádiu EMU (vzájemné, nebo s eurozónou):  měnová konvergenční kritéria

Sladěnost (synchronizace) hospodářského cyklu -souběžný pohyb tempa hospodářského růstu -souběžný pohyb inflace a úrokových sazeb nástroj zabezpečení cyklické sladěnosti ekonomik EMU (vzájemné, nebo s eurozónou):  inflační kritérium  kritérium dlouhodobých úrokových sazeb - dlouhodobé úrokové sazby jsou zároveň syntetickým výrazem kvality makroekonomických rovnováh

12 Doporučená literatura k Tématu 4 Horváth, R., Komárek, L.: Teorie optimálních měnových zón: rámec k diskusím o monetární integraci. Finance a úvěr 2002/7 Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný dokument MF, MPO a ČNB. Každoročně od 2005 absolventské práce na webu IES: Strecker. O.: Sladěnost českého a evropského hospodářského cyklu Těthalová, J.: EMU Enlargement in Context of OCA Theory. 2004