Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Český fašismus v letech dvacátých a třicátých

,,Blaho státu a národa jest zákonem nejvyšším“ Obr. 1

Geneze českého fašismu  Inspirace říjnem 1922 v Itálii  Stoupence záhy získával v národnědemokratickýc h kruzích  František Mareš v roce 1912 fotografie: Jan Nepomuk Langhans Obr. 2

První skupiny: Klub červenobílých  Jiří Branžovský, Zdeněk Zástěra, Josef Kučera  Časopis Výzva červenobílých  Sympatizanti – Matúš Dula, František Mareš, bývalý rektor UK, Josef Holeček, Arnošt Wenig z PF UK, zde také mnoho stoupenců

Národní hnutí  Podporováno Mladou generací národnědemokratické strany  V duchu Karla Kramáře všeslovanské směřování - představa hegemonie Ruska zbaveného bolševiků, odsudky E. Beneše  Na akcích poutal pozornost integrální nacionalista Viktor Dyk

Viktor Dyk Obr. 3

Moravští fašisté v Holešově  Týdeník Hanácká republika, později Národní republika  Vůdčí osobností Robert Mach, majitelem listu národnědemokratický poslanec František Zavřel, statkář ze Zahnanic u Holešova.  Finančně podporoval Svaz průmyslníků  Styky s ruskou bělogvardějskou emigrací v Mnichově

Fašismus oslovuje všechny společenské vrstvy  Blízko k němu měla řada politiků pravice a středu  Zpočátku i opora mnoha významných osobností – J. Holeček, Martin Rázus, Alois Jirásek, F. X. Šalda, F. Mareš.  Určité sympatie vyjadřoval v této době Karel Kramář:,, vše, co je dobré ve fašismu, chce náš program a všecka naše politika“. Obr. 4

Sjednocovací proces  Snahy o jednotné vedení vedly roku 1924 k ustavení Ústředí československých fašistů  Český fašismus měl v programu vytvoření silného státu Čechů a Slováků proti iredentě maďarské a německé  1925 – rozhodnuto o samostatném vystupování (sjezd fašistů v Přerově)  Odmítnuto spojení s národnědemokratickou stranou  Především v Praze narůstají počty stoupenců, v čele pražského Fašistického studentského sdružení stál student FFUK Jan Vrzalík (na obrázku), později člen Vlajky a do konce života vášnivý obhájce Rukopisů. Obr. 5

Národní obec fašistická  Březen Splynutí všech fašistických organizací – programem nové strany nastolení fašistického režimu  Vznik úderných oddílů Omladina  Do čela počátkem roku 1927 Radola Gajda, slavný legionářský generál, v této době již odstraněný z funkce zastupujícího velitele hlavního štábu a degradovaného pro neprokázanou špionáž pro SSSR a přípravu státního převratu. Hnutí se změnilo v politickou stranu v čele s vůdcem a direktoriem.  Podpora hnutí kulminovala v roce 1927, počet členů odhadován na  Poté štěpení NOF, boj frakcí o moc, např. vznik Fašistické stráže na Moravě, Svazu slovanských fašistů v čele s V. Stulíkem.  V radě stařešinů této organizace i F. Mareš a J. Pekař

Programové ideály NOF  Vytvoření korporativního státu dle italského vzoru – parlamentní demokracie bude nahrazena stavovskou mocí  Oporou státu stavy zemědělský, dělnický, obchodníků, živnostníků a duševně pracujících  Každý stav dále rozčleněn do odborových syndikátů  Podřízení třídních zájmů zájmům národa a státu – vzorem třídního smíru Mussoliniho Charta práce  Boj proti marxismu a komunismu  Nepřátelství vůči Němcům a výrazný antisemitismus

V rámci NOF působily organizace  Svaz fašistického studentstva  Fašistická mládež  Omladina, která se později transformovala ve Fašistické gardy, gardisté v černých uniformách zpívali Hej Slované  Svaz fašistických žen  Fašisté pronikali do řady dalších organizací  Organizace opoziční vůči NOF – Slovanská obec fašistická (1937) a pronacistická Národní strana radikální 1937) úzce spolupracující s Vlajkou

Obr. 6 Obr. 7

Obr. 8

T. G. Masaryk o fašismu ,,fašismus je anonymní společnost nespokojených a odmítnutých s omezeným ručením k výrobě politických báchorek a lupičských historek….je patologickou sedlinou vzniklou z politické krize národní demokracie…“  Kramář kontroval obhajobou nacionalistických postojů:,,zaplať pánbůh, i když se to jmenuje fašismem“.

Liga proti vázaným kandidátním listinám  Volební blok vznikl zásluhou R. Gajdy a J. Stříbrného v říjnu 1929 z NOF, Stříbrného Radikální strany, Svazu nájemníků, Strany domkářů, malorolníků a hospodářských jednot a dalších organizací.  Liga získala 0,96% všech hlasů a poslední, šestnácté místo ze stran se ziskem mandátu – pro Stříbrného, Gajdu a K. Perglera.  Volební blok se záhy rozpadl, Stříbrný se osamostatnil v dubnu 1930 pod názvem Národní liga.  V roce 1935 získali fašisté ve volbách přes 2 % všech hlasů, tj. 6 poslanců; mezi nimi vůdčí postavou Gajda

Hospodářská krize a léta třicátá  Nezaměstnané získávali spíš komunisté a henleinovci  Vznik Vlajky – nacionalističtí studenti založili v dubnu 1930 politický klub (Jan Vrzalík, Lubomír Kukla, Jindřich Streibl, Jožo Hritz, a další)  Do prvních čísel stejnojmenného časopisu přispívali často V. Dyk a F. Mareš  Protiněmecká orientace - Stanislav Nikolau  Později vystupují proti německým emigrantům, podporují autonomistický program HSĹS, s HSĹS dočasně spolupracovala také NOF  Mimo jiné útočí na Osvobozené divadlo  Úvahy o Československo – polské konfederaci, která by byla hrází proti,,germánstvu a bolševictví“. Angažuje se i primátor K. Baxa a K. Domin!  Brzy ovšem ideový příklon k nacismu, nástup Hitlera aktivizoval i řadu českých fašistů, byli fascinováni nacistickým uchopením moci  Vlajka se chovala nesnášenlivě při insigniádě v listopadu 1934

Hnutí za nové Československo - Vlajka  Politický klub Vlajka měl v roce 1935 asi členů  V roce 1936 se spojil s Hnutím za nové Československo  Program zahrnoval boj proti komunistům, demokratům, židům a zednářům

Přepad židenických kasáren  Akce,,Gajda-granát“,  Ladislav Kobsinek, nadporučík v záloze a 70 příslušníků NOF přepadlo Svatoplukova kasárna 43. pěšího pluku v Židenicích u Brna, akce měla být počátkem fašistického převratu  Zkrachovala, Gajdova účast soudem neprokázána  KPR zasahuje, vynucuje přísnější tresty, po nátlaku socialistů také Gajda odsouzen Obr. 7

Pokus o sjednocení extrémní pravice v roce 1934  NOF vstoupila do Národní fronty, která měla sjednotit pravicové síly v republice, ale již po čtyřech měsících z ní vystoupila  Neúčast Stříbrného Národní ligy, averze ke Gajdovi  NOF nově organizuje Arijskou frontu a spolupracuje s pravicově orientovanými Němci a Maďary!

Národní sjednocení  V říjnu 1934 vzniklý subjekt spojoval národní demokracii s Národní ligou a Národní frontou pod vedením K. Kramáře, NOF nebyla přizvána  NS mělo velké volební ambice, výsledek 5,6 % byl velkým zklamáním  Po volbách v některých politických otázkách spolupracuje NS, NOF a agrárníci

Rok 1938 – Mnichov  V období Mnichova patřili čeští fašisté k rozhodným stoupencům obrany státu.  Při květnových obecních volbách si pozice z mnoha fašistických skupin udržela pouze NOF  Od září fašisté opět uvažovali o uchopení moci  Gajda, nositel řady vyznamenání z první světové války vrátil na znamení opovržení své komturské kříže vládám Anglie a Francie  Po Mnichovu vznikl Národní tábor fašistický, každý člen NOF automaticky členem  Za vstup do Strany národní jednoty po listopadu 1938 žádali čeští fašisté Gajdovu rehabilitaci a teprve po jejím potvrzení vstoupily NOF a Národní tábor fašistický do Strany národní jednoty. Gajda se stal jedním z místopředsedů.  V opozici vůči většinovému proudu pronacistická a tvrdě antisemitská Akce národní obrody a stále nenávistnější Vlajka s vůdci Jane Rysem-Rozsévačem a Jindřichem Thunem- Hohensteinem.

Březen 1939  14. března vyzval Gajda R. Berana k předání vlády  Aktivní byli i vlajkaři a ANO, spolupracující s organizacemi NSDAP  Fašistické demonstrace byly rozehnány a němečtí nacisté nebudou preferovat nedůvěryhodné české fašisty ani fanatické vlajkaře a příslušníky ANO  Osudy mnohých fašistických a s nacizmem sympatizujících skupin v době okupace jsou značně diferencované  Gajda se stáhl z veřejného života, jiní aktivně kolaborovali, udávali, organizovali protižidovský teror – stali se symbolem zrady a nejodpudivějších sil v národě.

Použité zdroje a literatura  Čechurová, J.: Česká politická pravice, NLN  Ducháček, M.: Obránce národního palladia in: Dějiny a současnost 3/2011, str  Gregorovič M.: Kapitoly o českém fašismu. Fašismus jako měřítko politické dezorientace, NLN  Kárník, Z.: České země v éře První republiky (1918 – 1938), Libri  Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české – sv. XIII., Paseka  Malíř, J., Marek, P.: Politické strany – Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a v Československu 1861 – 2004, Doplněk  Nakonečný Milan: Vlajka. K historii a ideologii českého nacionalismu, Chvojkovo nakladatelství  Pasák, T.: Český fašismus a kolaborace 1939 – 1945, Práh 1999 Obrázky:  Obr. 1:  Obr. 2: Mares_Frantisek_1912.pnghttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/Mares_Frantisek_1912.png/220px- Mares_Frantisek_1912.png  Obr. 3:  Obr. 4:  Obr. 5: Ducháček, M.: Obránce národního palladia in: Dějiny a současnost 3/2011, str. 25.  Obr. 6: %AD_obce_fa%C5%A1istick%C3%A9.gif %AD_obce_fa%C5%A1istick%C3%A9.gif  Obr. 7:  Obr. 8:  Obr. 9:

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu OBZORY Autor: Michal Hrdlička Předmět: ČSR a svět ve 20.století Datum: