Možnosti rozšíření hospodářské spolupráce s Republikou Makedonií (MK) Prezentace zastupitelského úřadu ČR ve Skopji

Osnova prezentace Bilaterální vztahy – politická oblast Vnitropolitická situace v zemi Zahraničně politická orientace vlády Vztahy MK - EU Vývoj v sousedním regionu Ekonomická situace Hospodářský plán a proinvestiční opatření vlády N. Gruevského Bilaterální obchodní vztahy a česká rozvojová pomoc Energetický sektor a nerostné suroviny Obchodní a investiční příležitosti pro české firmy Výhody a negativa makedonského trhu Závěr – důležité odkazy a internetové zdroje

Bilaterální vztahy s ČR Název země Makedonie/FYROM ČR uznala Makedonii pod názvem Bývalá Jugoslávská Republika Makedonie (FYROM) den 2. února Diplomatické styky na úrovni velvyslanectví s ní navázala 3. března 1994., pod nímž byla země přijata do OSN. V rámci MZV ČR je používáno pracovní označení Makedonie/FYROM, ve zkratce MK. Verze používaná v bilaterálních vztazích mezi ČR a Makedonií: Makedonie/ Republika Makedonie (RM) Verze používaná v mezinárodních organizacích nebo multilaterálních fórech: Bývalá Jugoslávská Republika Makedonie (The Former Yugoslav Republic of Macedonia / FYROM) Pod záštitou OSN probíhají více než 13 let zatím bezúspěšná jednání mezi MK a Řeckem o definitivním názvu státu. MK trvá na dvojí formulaci názvu, tj. zachování ústavního názvu Republika Makedonie a nalezení kompromisu v bilaterálních vztazích s GR. Naproti tomu GR chce nové a jediné označení pro MK.

BILATERÁLNÍ VZTAHY Politická oblast Bilaterální vztahy lze charakterizovat jako tradičně přátelské bez otevřených otázek, s rostoucí dynamikou v ekonomické oblasti, kde existuje velký potenciál pro rozšíření spolupráce. Podmínkou intenzivnějšího rozvoje obchodně-ekonomických vztahů je vstup českých investorů (zejm. energetika, dopravní a komunální infrastruktura). ZÚ ČR ve Skopje zahájil svou činnost v září 2006 na úrovni chargé d´affaires a.i. (20. března 2008 předal pověřovací listiny rezidentní velvyslanec ČR p. Jozef Braun). Konzulární úsek ZÚ Skopje s konzulární působností i pro Kosovo byl otevřen počátkem srpna 2008 (vydávání schengenských víz). Republika Makedonie (MK) své rezidentní diplomatické zastoupení otevřela v Praze dne na úrovni chargé d´affaires. Příchod designovaného rezidentního velvyslance Igora Ilievského se předpokládá koncem r Předtím pokrývala MK relaci ČR z Vídně..

BILATERÁLNÍ VZTAHY Politická oblast Intenzifikace kontaktů na nejvyšší politické úrovni v posledních v dvou letech: - návštěva MO ČR V. Parkanové ve Skopje (září 2007); - návštěvy parlamentních delegací (ZV PSP ČR v MK a předseda parlamentu MK v Praze, listopad 2007); - oficiální návštěva makedonského premiéra N. Gruevského v Praze ve dnech ; - pracovní návštěva MVEZ A. Vondry v doprovodu GŘ ČEZ M. Romana ve Skopji ve dnech ( ); - účast prezidenta ČR V. Klause na summitu středoevropských prezidentů v Ochridu ( ); - právě uskučněná návštěva místopředsedy vlády MK pro EU Ivici Bocevskho v Praze ( ). ČR potvrzuje trvající podporu integračním ambicím MK a jejímu začlenění do evropských a euroatlantických struktur (EU, NATO), vč. liberalizace vízového režimu s EU. Na poslední červnové Evropské radě český premiér M. Topolánek vystoupil proti návrhu GR na doplnění politických kodaňských kritérií o dodržení principu „dobrých sousedských vztahů“ (viz nevyřešený řecko-makedonský spor o název MK).

Vnitropolitická situace v zemi Mezietnický konflikt v r Podpis mírové Rámcové dohody z Ochridu (OFA) a změny makedonské Ústavy Implementace OFA - stabilizace politické a bezpečnostní situace v letech Parlamentní volby v r a vítězství koalice vedené středopravicovou VMRO-DPMNE N. Gruevského zaměřenou na zásadní ekonomické reformy Problémy v politickém dialogu mezi vládou a opozicí, otázka kohabitace mezi premiérem a prezidentem (nízká funkčnost polit. institucí, zejm. parlamentu) Bukurešťský summit NATO (duben 2008) a rozpory ve vládní koalici VMRO- DPMNE s albánskou DPA, dále NSDP a LP Předčasné parlamentní volby v červnu 2008 a vytvoření nové vládní koalice VMRO-DPMNE s albánskou DUI (dvoutřetinová většina vládní koalice v parlamentu) Budování multietnické společnosti a ekonomické oživení v posledních dvou letech Lokální a komunální volby na jaře 2009 (prezident B. Crvenkovski ani starosta nekandidují)

Rozložení mandátů politických stran v parlamentu

Základní informace o teritoriu Teritoriální organizace – 84 občin + hlavní město Skopje Největší osídlení – Skopje, Bitola, Tetovo, Ochrid, Veles, Gostivar, Štip, Strumica Počet obyvatel a národnostní složení – 2,023 mil. dle sčítání z r. 2002: Makedonci 64,2% / /, Albánci 25,2% / /, Turci 3,9% /77.959/, Rómové 2,7% /53.879/, Srbové 1,8%, /35.939/, Ostatní (Vlaši, Bulhaři, …) 2,2% /Vlaši – 9.695, …/ Náboženství: 67%pravoslavné 30% islám 0,5% římskokatolické 2,5% ostatní Úloha lokální samosprávy – decentralizační proces zahrn. posilování pravomocí samospráv a fiskální decentralizace (zapojeno více než 70 občin)

Teritoriální členění MK

Zahraničně politická orientace vlády Prioritami programu nové vládní koalice vzešlé z červnových předčasných parlamentních voleb jsou reformy spojené s integrací MK do EU a NATO, vízová liberalizace, veřejná a ekonomická diplomacie, ekonomický program zaměřený na zahraniční investice a rozvoj zaměstnanosti. Ve vztahu k EU stojí před MK dva hlavní cíle – určení data zahájení přístupových rozhovorů a vízová liberalizace. Rozhodnutí o ne/zahájení přístupových rozhovorů ovlivní listopadová zpráva EK. Klíčovou otázkou bude plnění kritérií vyplývajících z Přístupového partnerství a dodatečných osmi benchmarks. Zpráva EK zřejmě zohlední vnitropolitický vývoj a negativní průběh předčasných parlamentních voleb. MK po třech letech, co je kandidátskou zemí na členství v EU, potřebuje pozitivní impuls ze strany EU.

Zahraničně politická orientace vlády V oblasti vízové liberalizace učinila MK výrazný pokrok v plnění požadavků na zjednodušení vízového režimu (zavedení pasů s biometrickými ochrannými prvky, nových osobních a řidičských průkazů v souladu s evropskými standardy, zavádění integrovaného systému ochrany státní hranice, apod.). MK je v tomto smyslu leaderem v regionu (vydáno více než 200 tis. nových cestovních dokladů). MK nebyla na bukurešťském summitu NATO na rozdíl od AL a HR přizvána ke členství v Alianci. GR s odvoláním na „princip dobrých sousedských vztahů“ a nevyřešený spor o název sousední země i přes značný tlak US, DE a dalších spojenců uplatnilo právo veta. MK může být přizvána dodatečně, ale až poté, co vyřeší spor s GR. Nesplnila se tak makedonská očekávání, že by MK mohla být pozvána alespoň pod dočasným označením FYROM na zákl. dočasné dohody s GR z r Gruevského vláda má zájem o nalezení přijatelného řešení sporu s GR o název země, které však nemůže znamenat ztrátu národní identity (popření existence makedonského národa, jazyka a kultury). Po řeckém vetu na aliančním summitu, které Skopje považuje za porušení dočasné dohody s GR z r. 1995, makedonská strana není ochotna ustoupit v otázce změny ústavního názvu Republika Makedonie, a to ani za cenu, že MK nevstoupí „do klubu“ ČS EU a NATO. Kompromisem by mělo být oboustranně přijatelné nové mezinárodní označení MK, o kterém by měli makedonští občané rozhodnout v referendu. Referendum o této otázce je součástí vládního programu.

Vztahy MK - EU MK byla první zemí regionu WEB, která měla ratifikovanou Stabilizační a asociační dohodu s EU (SAD). Od r je kandidát. zemí členství v EU. Listopadová hodnotící zpráva EK (5.11.) nedoporučuje zahájení přístupových rozhovorů s EU. MK neplní politická kriteria a priority Přístupového partnerství (nedostatky v politickém dialogu, ve fungování politických institucí a v organizaci parlamentních voleb). Pozitivní hodnocení EK v oblasti reforem justice, antikorupční politice a boji s organizovaným zločinem. MK je přední zemí regionu v plnění závazků ve vízové liberalizaci. MK je pozitivně hodnocena v rozvoji regionální spolupráce (příspěvek k bezpečnosti a stabilitě regionu), vyjma vztahů s Řeckem. EK pozitivně hodnotí přijetí nového zákona o jazycích národnostních menšin, nicméně zdůrazňuje větší úsilí MK v integraci národnostních menšin do společnosti, zejm. v oblasti vzdělávání (implementace OFA). Od r dosáhla pomoc EU v různých asistenčních programech jako ECHO, Obnova, PHARE, the Emergency Response Programme, macro- financial assistance a CARDS zaměřených na politickou, institucionální a hospodářskou reformu částky větší než 870 mil. EUR. CARDS programy nahradila v r tzv. Předvstupní pomoc Instrument for Pre-accession Assistance (IPA) – viz tabulka.

Major areas of intervention for Component I TAIB Priority AxisIPA % distribution IPA funds Programmed MIPD % distribution MIPD funds distribution Priority Axis 1 – Political Criteria % % - 45%11.43 – Priority Axis 2 – Socio-Economic Criteria 9.73 % % - 25%3.81 – Priority Axis 3 – Obligations of membership % % - 45%11.43 – Priority Axis 4 – Supporting Programmes % % - 15%1.905 – TOTAL AMOUNTS

Vývoj v sousedním regionu Kosovo Makedonská vláda 9. října 2008 uznala paralelně s Černou Horou nezávislost Kosova, které je pro MK významným exportním trhem (vývoz v objemu cca 200 mil. EUR). Tento krok podpořila celá albánská politická scéna v MK. Opoziční albánská DPA se vrátila do parlamentu. Předpokladem pro uznání Kosova bylo dokončení fyzické demarkace makedonsko-kosovské hranice. Srbsko MK chce i po uznání nezávislosti Kosova udržovat dobré sousedské vztahy se Srbskem, které je co do objemu zahraničně obchodní výměny (13% obratu) prvním obchodním partnerem MK (následují DE, GR, RF, IT, BG). Krok uznání nezávislosti Kosova dle očekávání nevedl k ekonomické blokádě MK ze strany SRB (viz informace k možným dopadům embarga na MK na CD). Řecko Spor MK s GR o název země nadále zůstává klíčovou otevřenou otázkou v bilaterálních vztazích, jejíž vyřešení považuje řecká strana za základ „dobrých sousedských vztahů“. Řecké veto na summitu NATO v Bukurešti považuje makedonská strana za porušení Prozatímní dohody z r Po řeckém vetu na aliančním summitu makedonská strana není ochotna ustoupit v otázce změny ústavního názvu Republika Makedonie a to ani za cenu, že se MK nedostane do „klubu“ ČS EU a NATO. Kompromisem by mělo být oboustranně přijatelné nové mezinárodní označení MK, o kterém by měli makedonští občané rozhodnout v referendu. Referendum o této otázce je součástí vládního programu koalice vedené VMRO-DPMNE.

Ekonomická situace Makedonskou ekonomiku v r charakterizovalo solidní růst HDP (5,2%), relativně stabilní makroekonomické prostředí - cenová stabilita, nízká inflační úroveň (v průměru 2-3%), stabilní kurz místní měny (střední devizový kurz 1 EUR = 61,18 MKD) a vyrovnané veřejné finance. Negativními rysy ekonomického vývoje zůstaly: vysoká nezaměstnanost (míra nezaměstnanosti cca 35%), nadále vysoké negativní saldo zahraničně zbožové výměny (dosáhlo rekordní úroveň 1,87 mld. USD) a nízký příliv FDI (přímých zahraničních investic), který je společně s BaH vůbec nejnižší v regionu (za r cca 300 mil. EUR). Vývoj v první polovině r. 2008: Pokračuje silný ekonomický růst – index HDP v 2. pol. r ve výši 6,5%, založený na růstu průmyslové produkce (9,2%). Rizika zpomalení růstu: růst cen energentů a vnější poptávky. V období I-VIII 2008 vláda dosáhla rozpočtového přebytku ve výši 1,8% HDP. Zvýšením výdajové části však na konci roku plánuje rozpočtový deficit ve výši 1,5% HDP. Inflace v první polovině r dosáhla 8,6%. Na konci r se očekává nižší než 6% (rizika zvýšení inflace – růst ceny paliv, zvýšení regulované ceny elektr. energie a růst rozpočtových výdajů).

Ekonomická situace Negativními rysy jsou prohlubování zahr. obchod. deficitu (2x vyšší oproti r. 2007, objemu dovozů roste s větší dynamikou než export, pokrytí dovozů 58%) a jeho negativní vliv na platební bilanci (v červnu deficit běžného účtu 11% HDP v porovnání 3% v r. 2007). Na exportu měly největší podíl výrobky z fero-niklu, železa a oceli, dále textilní výrobky a tabák. Největším položkami v dovozu byly surová nafta, elektřina a motorová vozidla. Přes zvýšení zaměstnanosti o 3% ve 2. pol. roku stále vysoká nezaměstnanost (34%, tj. cca 320 tis. nezaměstnaných), nízká úroveň FDI. Finanční sektor s ohledem na finanční krizi zůstává zatím „imunní“. V krátkodobém horizontu se neočekávají výraznější dopady. Ve střednědobém horizontu by pak pokles poptávky a cen výrobků v metalurgickém průmyslu (20% podíl na maked. exportu) se zvýšením cen energií mohl ovlivnit celé odvětví zpracování kovů (více než zaměstnanců). Průměrná mzda v meziročním srovnání vzrostla o 8% (netto cca 260 EUR).

Makroekonomická data

Hospodářský plán a proinvestiční opatření vlády N. Gruevského Základem vládního ekonomického programu je důsledná ekonomická reforma, především nastartování ekonomického růstu založeného na přílivu zahraničních investic. S účinností od vstoupil v platnost zákon o zavedení rovné daně ze zisku právnických osob a příjmu fyzických osob ve výši 12%. Od je MK zemí s nejnižší daní ze zisku právnických osob a daní z příjmu fyzických osob v Evropě ve výši 10 %. Na reinvestovaný zisk byla zavedena dokonce nulová daň. Snižování mzdových výdajů zaměstnavatelů, reforma katastru a rozvoj volných ekonomických zón. Zavedení tzv. Regulatorní gilotiny s cílem odbourání byrokratických postupů při registraci právnických osob (registrace firem do max. 3 dnů). Hlavní sektorové priority: Energetika Zlepšení podnikatelského klima Zvýšení konkurenceschopnosti domácích firem Turistika

Bilaterální obchodní vztahy a česká rozvojová pomoc VývozDovozObratSaldo USD Um.Index EUR USD Um.Index EUR USD Um.Index EUR USD EUR , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , /I-VIII /I-VIII , , ,

Obchodní výměna s MK - graf

Hlavní položky v obchodní výměně Mezi hlavní vývozní komodity ČR patří: motorová vozidla, traktory, kotle, elektrické přístroje, čistící a prací přípravky, sklo a skleněné výrobky, cukr a cukrovinky, potraviny živočišného původu, papír, karton, lepenka. K hlavním dovozním komoditám ČR patří: železo a ocel, výrobky ze železa a oceli, nápoje, lihoviny, tabák a tabákové výrobky, oděvy a oděvní doplňky, textilie pletené, dopravní zařízení, zelenina, ovoce, zinek a výrobky ze zinku.

Česká rozvojová pomoc V rámci programu hospodářské obnovy a stabilizace zemí JV Evropy vláda ČR alokovala svým usnesením z roku 1999 částku 2,0 mld. Kč s užitím na materiální pomoc a podnikatelskou angažovanost v regionu jihovýchodní Evropy. V Makedonii byl v rámci tohoto programu realizován projekt „Díly pro dokompletování dopravníku pro povrchový důl Oslomej“ v hodnotě 2,9 mil. Kč. V letech v RM probíhal ekologický projekt, jehož realizátorem bylo České centrum čistší produkce (ČCČP). Celková výše českého rozvojového příspěvku byla 8 mil. Kč. Projekt byl zaměřen na uplatnění nových ekologických technologií do výroby kabelů. V r byl v Makedonii dokončen cyklus seminářů k ekologickému managementu (EMS) zahájený v r (realizátor - České ekologické manažerské centrum). Cílem programu seminářů bylo předávání českých zkušeností z oblasti zavádění EMS (mezinárodních standardů ISO 14001). Dalšími dvěma projekty z oblasti ekologie realizovanými společností HYDROPROJEKT byly „Generální plán zásobování města Kočani pitnou vodou“ a „Zlepšení životního prostředí v povodí řeky Bregalnica“ (objem 2,2 mil. Kč). Druhý projekt byl dokončen v r

Česká rozvojová pomoc Makedonie od r nebyla vzhledem ke statusu KZ členství v EU začleněna mezi prioritní země pro poskytnutí české rozvojové pomoci. V rámci malých lokálních projektů byl v r realizován projekt pomoci při rekonstrukci ZŠ J. A. Komenského vybudované z finanční pomoci ČR v r po zemětřesení ve Skopji. V r pak projekt vybavení jazykové laboratoře pro Filologickou fakulty/ katedry Slavistiky University sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji. V r /12. až / se uskutečnila v rámci projektu EU CAFAO – MAK /EU – Customs and Fiscal Assistance Office to FYROM/ studijní cesta expertů mk Celní správ do Prahy. Čeští experti se dále v rámci projektů EU v MK podílejí na zavedení systému ochrany osobních dat a reformě vězeňské správy. Posledním větším probíhajícím projektem (cca 9 mil. Kč) je odstraňování starých ekologických zátěží v chemickém závodě OHIS ve Skopji, který realizuje společnost Enacon Praha. Místní samosprávy mají zájem o rozvoj spolupráce s dalšími českými subjekty (např. oblast budování ČOV). Uvedené ekologické projekty financované z české rozvojové pomoci přispívají k rozvoji kontaktů s českými výrobci, dodavateli technologií a dalšího materiálu. V návaznosti na uvedené projekty roste zájem makedonské strany o další spolupráci. Potvrzuje se tak, že na dobré reference českých podniků lze komerčně navázat.

Energetické zdroje Surová nafta a přírodní plyn jsou dováženy z RF (100%-tní závislost). V blízkosti místa Ovčje Polje (Štip) jsou zatím neprozkoumaná naleziště ropy. Výroba naftových derivátů je soustředěna v jediné rafinérii OKTA majoritně vlastněné řeckou společností Hellenic Petroleum (společně s makedonskou částí ropovodu Soluň – Skopje). Výroba elektrické energie je ze 60% (6,1 GWhod.) pokryta domácími zdroji a 40% (3,9 GWhod) je dováženo ze zahraničí. Největším výrobním zdrojem je Těžebně- energetický komplex (povrchový důl a tepelná elektrárna/TE) REK Bitola (výkon 657 MW), který společně s menší TE REK Oslomej (125 MW) představují roční výrobní objem 4,7 GWhod (77% celkové výroby). Vodní elektrárny (HE) se na výrobě elektrické energie podílejí 1,4 GWhod (23%). Významným záložním zdrojem pro výrobu elektrické energie je TE TEC Negotino (210 MW), která byla uvedena do provozu v závěru r z důvodu zmenšeného objemu výroby z HE (nízký stav vodních toků). Její zapojení se v r neplánuje. Procentuální rozdělení instalovaných výrobních kapacit: - malé HE2% - velké HE32% - TE na mazut14% - TE na uhlí52%

Procentuální rozdělení výrobních zdrojů elektrické energie

Energetické zdroje Pevná paliva (uhlí/ lignit) se v rozhodující míře podílejí na výrobě elektrické energie a pokrývají velkou část energetické potřeby průmyslových podniků. Větší část povrchových dolů je ve státním vlastnictví – společnost ELEM (Suvodol u Bitoly, Oslomej, Drimkol Lignit, Brik Berovo a nově otevřená těžební lokalita Brod Gneotino). Menší nevýznamná část dolů byla privatizována. Výše uvedený poměr ve výrobě elektrické energie mezi TE a HE lze očekávat i v r Růst podílu ve prospěch HE pak pouze v případě zvýšení hladiny vodních toků. Dovoz elektrické energie v objemu 40% se předpokládá i v r V případě, že MK neotevře nové výrobní kapacity energetický schodek (soběstačnost ve výrobě elektrické energie/ resp. závislost na dovozech) se bude dále prohlubovat.

Přítomnost hlavních hráčů Hlavní zdroje výroby elektrické energie jsou nadále ve státním vlastnictví. Výroba naftových derivátů a jejich distribuce je plně privatizována. Hlavními hráči jsou domácí akciová společnost (a.s.) MAKPETROL (větší část distribuční sítě) a řecká firma HELLENIC PETROLEUM, která je vlastníkem jediné rafinérie OKTA a ropovodu z řecké hranice do Skopje (OKTA). Dovoz surové ropy a přírodního plynu je realizován z RF. Alternativou dovozu ropy z RF může být plánovaný americký projekt ropovodu AMBO (kaspická nafta). Elektrická energie (výroba a distribuce): hlavní výrobní zdroje (TE, HE) jsou sdruženy ve státní společnosti Elektrani na Makedonija (ELEM); 13 malých a středních HE bylo privatizováno rakouským EVN (7 z nich v koncesi provozuje česká firma Hydropol/Machydro), které je zároveň 100%-tním vlastníkem distribuční sítě – společnosti EVN Distribucija; dovoz a vývoz elektrické energie byl doposud realizován prostřednictvím státní společnosti MEPSO (operátora trhu). Přijetím nového energetického ztrácí EVN monopol a ELEM může prodávat a nakupovat elektřinu přímo.

Přítomnost hlavních hráčů Ropa a naftové deriváty (dovoz, výroba a distribuce): dovoz ze 100% z RF hlavním ropovodem z Řecka (Soluň – Skopje); nevýznamná část ropy je dovážena cisternami do MK bulharskou společností Něftochim Burgas (vlastníkem je LUKOIL); rafinérii OKTA a ropovod Soluň – Skopje/OKTA (makedonskou část) o roční přepravní kapacitě 2,5 mld. tun vlastní řecká společnost HELLENIC PETROLEUM, která má též několik čerpacích stanic (předp. ruský vliv); distribuce/ čerpací stanice jsou ve vlastnictví privátní a.s. MAKPETROL; ruská společnost LUKOIL vlastní menší skladovací kapacity ve městě Štip a 4 čerpací stanice (plánuje se výstavba dalších čerpacích stanic); probíhají jednání o možnosti privatizace chemického podniku OHIS ve Skopji ze strany LUKOIL. Přírodní plyn (dovoz a distribuce): dovoz ze 100% z RF magistrálním plynovodem z BG; magistrální plynovod z BG na trase Kriva Palanka – Kumanovo – Skopje (98 km) o kapacitě 800 mil. m3 je z 50% majetkem státní společnosti GAMA a z dalších 50% jej vlastní privátní makedonská a.s. MAKPETROL. ruské společnosti (GAZPROM a další) mají zájem o připravovanou plynofikaci a společný projekt teplárny TE-TO ve Skopji (s makedonskou firmou Toplifikacija).

Energetické zdroje a rozvojové projekty Plánované nebo probíhající největší energetické projekty: výstavba HE Sveta Petka s výkonem 36 MW (výstavba v běhu); otevírání povrchového dolu na lignit Brod Gneotino (probíhají přípravné práce) – příprava tendru na dodávku těžební (1-2 bagry) a dopravní techniky (dopravníková pás v délce 12 km, transportní jednotky) v objemu 45 mil. EUR (38 mil. EUR z EIB a 7 mil. EUR zajistí ELEM); výstavba kombinované plynové elektrárny a teplárny „Energetika“ ve Skopji o elektrickém instalovaném výkonu 300 MW a tepelném výkonu 150 MW (vyhlášena předkvalifikace tendru – ČEZ projevil zájem o účast; předpokládaný finanční objem 500 mil. EUR);

Plánované nebo probíhající největší energetické projekty: výstavba a koncese na provozování HE Čebren (333 MW) a HE Galište (347 MW) (v běhu je tendr; předpokládaný finanční objem cca 550 mil. EUR); výstavba a provozování HE Boškov Most o instalovaném výkonu 70 MW (připravuje se vypsání tendru - ČEZ postoupil z předkvalifikace; očekávaný finanční objem investice mil. EUR); výstavba a následná koncese na malé HE (MK má potenciál pro cca 300 malých HE; v r byly vyhlášeny dva tendry celkově na 64 malých HE /do max. do 5 MW o celkovém instalovaném výkonu 60 MW; investice 71 mil. EUR); projekty „Vardar valey“ (síť 12 HE na řece Vardara v objemu 1,3 mld EUR) – příprava předkvalifikace; modernizace TE REK Bitola a TEC Negotino (viz tendry v příloze - CD).

Plány na budování hlavních energetických tras Přírodní plyn (plánované nové plynovody a hlavní spotřební kapacity): Hlavní/ magistrální plynovod Klečovce – Veles – Štip – Negotino (101 km). Hlavní/ magistrální plynovod Skopje – Tetovo (48 km). Nový spojovací plynovod Petrič (Bulharsko) – Strumica (MK) o délce 25 km na území MK. Příprava studie na výstavbu společného balkánského plynovodu „Community Gas Ring“ (spojení mezi HR, SRB, ČH, BA, AL, Kosovem a MK). Vzhledem k dosavadnímu využití magistrálního plynovodu vedoucího z BG (Deve Bajr – Kumanovo – Skopje) pouze z 15% v podstatě neexistuje distribuční síť. S růstem požadavků na spotřebu se předpokládá plynofikace na lokálních úrovních – budování distribuční sítě. V plánu je výstavba společné plynové teplárny TE-TO ve Skopji o výkonu 240 MW (ruská firma a makedonská Toplifikacija). Finanční rozpočet projektu vychází z myšlenky na kompenzaci ruského dluhu. V minulosti se uvažovalo o plynofikaci TE TEC Negotino. Po zrušeném mezinárodním tendru na privatizaci této TE v r byla tato myšlenka odsunuta do pozadí, nicméně vláda nadále zvažuje její realizaci. Surová nafta (plánované nové ropovody): projekt ropovodu AMBO s cílem dovedení kaspické nafty přes BG (Burgas), MK a AL do Středozemního moře (kapacita barelů/rok, délka 900 km, investice 1,2-1,5 mld. USD) – projekt realizovaný US společností AMBO by měl přinést MK příjem z tranzitních poplatků za rok ve výši 30 mil. USD. Zatím byly podepsány tripartitní konvence mezi AL, BG a MK a bilaterální protokoly o společných „entry-exit points“. Připravuje se studie pro ochranu životního prostředí. Realizace projektu by měla být zahájena v r

Elektrická energie (plánované přenosové trasy): 1.v závěrečné fázi výstavby (zkušební provoz od poloviny r. 2008) je nový dalekovod 400 kV mezi MK a BG (dosud pouze 110 kV); 2.plánovaný dalekovod 400 kV ze Štipu (MK) do Niše (SRB) o délce 220 km (na makedonské území 70 km) – realizace projektu v letech ; 3.plánovaný dalekovod 400 kV OHTL MK – AL (TE Bitola 2 – TE Elbasan) a podmořský kabel AL – IT (délka v MK je 65 km); 4.rekonstrukce/nadstavba stávajícího dalekovodu 220 kV OHTL mezi MK a Kosovem na 400 kV (TE Skopje 5 – TE Kosovo C).

Nerostné suroviny Pevná paliva (uhlí/ lignit): - Povrchové doly Suvodol u Bitoly, Oslomej a Brod Gneotino ve státním vlastnictví (ELEM), privátní těžební lokality Piskupština (Struga), Drimkol Lignit a Brik Berovo. - Nová zatím neotevřená těžební lokalita v oblasti Mariovo (v hloubce cca 140 m ložisko kvalitního lignitu, jehož velikost se odhaduje na 100 mil. tun., oblast 9 x 3 km - od obce Manastir do obce Vitolište). Kovy (koncese na průzkum a zvlášť na exploataci): - zejm. olovo a zinek (Zletovo a Toranica – Indové/Mital, Sasa – ruská spol.); - další rudy např. zlato (Probištip). Na geologickém průzkumu se podílí zejm. britské a ruské spol. (trh je z větší části obsazen). Kamenolomy: – vápenec (Varovnik), travertin (fasády), granit (stavebnictví), mramor (Prilep – řecký vlastník).

Nerostné suroviny – podnikatelské subjekty a instituce Původní státní „Geologický závod“ se rozdělil v privatizaci na 4 části. Dvěma hlavními podnikatelskými subjekty zaobírajícími se geologickým průzkumem jsou: 1.Stavební institut ve Skopji (největší společnost v MK); 2.GEING (druhá co do velikosti mk firma - viz nabídka na spolupráci a prospekty). Další menší firmy: Krunadril (vrty), Geohydroprojekt, Geoexpert, Geoinstitut. Vědecká základna je soustředěna na Rudarsko-geologickém institutu ve Štipu a odborna v sekci energetiky Ministerstva hospodářství MK.

Obchodní a investiční příležitosti pro české firmy Jako perspektivní odvětví se jeví zejména oblast energetiky - výstavba nových a rekonstrukce stávajících energetických zdrojů, především vodních elektráren. Za posledních 13 let nebyl dán do provozu žádný nový energetický zdroj a více než 30% elektrické energie MK dováží ze zahraničí. Další oblastí je otevírání nových těžebních lokalit (lignit). Plynofikace MK (využití magistrálního plynovodu jen z 15% ). Spolupráce při budování dopravní infrastruktury, zejména pak koridorů X a VIII, obnova stávající a budování nové dálniční a železniční sítě (vláda preferuje formu koncesí). Systémy městské dopravy (hlavní město Skopje zvažuje o zavedení tramvajové dopravy) a ekologické projekty (odpadové hospodářství a ochrana vodních zdrojů - naprosto nevyhovující současná situace musí být řešena v kontextu sbližování s EU). Developerské projekty (budování rezidentních čtvrtí, kancelářských a obchodní prostorů, zdravotních zařízení a další komunální infrastruktury) – pozn. stavebnictví je v gesci MD MK. Makedonská vláda označila některá další národohospodářská odvětví, do nichž má zájem přilákat zahraniční kapitál: zemědělství, zpracovatelský /potravinářský/ průmysl, výroba součástek pro automobilový průmysl, informační technologie, vzdělání a zdravotní péče.

Výhody a negativa makedonského trhu Výhody: Relativně stabilní makroekonomické prostředí. Geopolitická poloha MK na křižovatce dopravních koridorů X a VIII. Přístup na trhy sousedních a třetích zemí (650 mil. spotřebitelů): - MK má 7 bilaterálních dohod o volném obchodu/DoVo, 2 multilaterální DoVo (se státy EFTA a dále je členem tzv. Balkánské zóny volného obchodu/obdoby CEFTA), Stabilizační a asociační dohoda s EU. Možnost využití předvstupních fondů (IPA). Zajímavé investiční příležitosti zejm. v energetických a infrastrukturních projektech (doprava, ekologie). Daňová aj. zvýhodnění (volné ekonomické zóny), nižší provozní výdaje (mzdy) a zlepšování podnikatelského klima („regulatorní gilotina“). Úvěrový rating ( Standard and Poor’s) : > long-term foreign currency: BB+, outlook: Stable > long-term local currency: BBB-, outlook: Stable BB+

Výhody a negativa makedonského trhu Negativa: Nedokončená reforma soudnictví a s tím spojená nízká vymahatelnost práva ze strany domácích i zahr. podnikatelských subjektů (viz časté stížnosti zahr., také českých firem). Nízká transparentnost výběrových řízení a špatná práce Odvolací komise. Zasahování státu do ekonomiky. Riziko „politické izolace“ MK (zablokování přístupu do EU a NATO v důsledku nevyřešeného sporu GR – MK, princip „dobré sousedské vztahů“ zahrnutý do politických kritérií přístupu do EU a jako jediná podmínka „dodatečného pozvání“ do NATO) a jeho dopady na ekonomiku, resp. zahr. investory. MK ztratí komparativní přednost vůči ostatním zemím WEB (SRB, ČH).

Důležité odkazy a internetové zdroje Makedonské státní instituce - webové adresy: Vláda Republiky Makedoniewww.gov.mkwww.gov.mk Prezidentwww.president.gov.mkwww.president.gov.mk Parlamentwww.sobranie.mk Ministerstvo obranywww.morm.gov.mkwww.morm.gov.mk Ministerstvo vnitrawww.mvr.gov.mkwww.mvr.gov.mk Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo financí Ministerstvo spravedlnostiwww.covekovi-prava.gov.mkwww.covekovi-prava.gov.mk Ministerstvo hospodářství Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo pro vzdělání a věduwww.mon.gov.mkwww.mon.gov.mk Ministerstvo pro lokální samosprávu Ministerstvo dopravy a spojů Ministerstvo pro ochranu životního prostředí a územní plánování Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo kulturywww.kultura.gov.mkwww.kultura.gov.mk Makedonská burza cenných papírů Komise pro cenné papíry Státní statistický úřad Makedonská národní bankawww.nbrm.gov.mkwww.nbrm.gov.mk Agentura Macinvesthttp://investinmacedonia.com/

ECONOMIC CHAMBER OF MACEDONIA Str. Dimitrie Cupovski, Skopje Macedonia Phone: Fax: President Branko Azeski (biography) phone: (389 2) Secretary General M.E. Jelisaveta Georgieva (biography) phone: (389 2) Contact address: The Information centre of the Economic Chamber of Macedonia st. Dimitrie Chupovski, Skopje Republic of Macedonia Tel: Fax: Contact: Stevo Serafimov Dotazy a nabídky/poptávky zahraničních firem: Mirjana Koceva Direkcija za megunarodna sorabotka, promoviranje i informiranje na clenkite Tel: Faks:

Praktické informace při exportu do MK Dokumenty potřebné při dovozu zboží z EU: 1. EUR 1 - osvědčení o původu zboží - na většinu průmyslových výrobků je nulové clo a DPH ve výši 18% - dále celní tarify (tabulka na CD) 2. Doklad o hodnotě zboží 3. Doklad o tech. způsobilosti zboží (není nutný v případě evropských norem) Konkrétní obchod. případy je možné konzultovat: Makedonská celní správa (Carinska uprava na Republika Makedonija) Makedonská daňová správa MF MK (Uprava za javni prihodi na Republika Makedonija) Další užitečné informace (celní tarify a celní řízení, centrální registr/ obchodní rejstřík a další dokumenty apod. – CD)

Děkuji za pozornost Ing. Václav Mleziva, zást. ved. ZÚ Skopje Velvyslanectví ČR ve Skopji Salvador Aljende 35 Tel.: / Fax: / ZÚ: