Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu VY_62_INOVACE_ – Dávky nemocenského pojištění po dobu pracovní neschopnosti a karantény Autor Ing. Eva Rachotová Tematická oblast Pracovní poměr, mzda Ročník Třetí Datum tvorby Listopad 2013 – duben 2014 Anotace Materiál je určen pro výuku tematického celku mzda a pracovní poměr včetně výpočtů jednotlivých složek mzdy. Metodický pokyn Materiál obsahuje jak teoretickou část, tak i příklady k procvičování.

13. D ÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ PO DOBU PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A KARANTÉNY

ANOTACE Tento materiál řeší otázku pracovní neschopnosti – podmínky, doklady, náhradu mzdy i nemocenské dávky, vysvětluje odlišnost u nařízené karantény.

systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

jde o komplexní úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje jak okruh osob účastných nemocenského pojištění (tj. zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i osob samostatně výdělečně činných), jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského pojištění, jakož i řízení v tomto pojištění pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci (kam řadíme i příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) - zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od OSVČ, jejichž nemocenské pojištění zůstává dobrovolné

Zaměstnanci mají díky účasti na nemocenském pojištění nárok na výplatu těchto dávek: a) nemocenské, b) ošetřovné, c) peněžitá pomoc v mateřství (mateřská), d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (OSVČ se z nemocenského pojištění vyplácí pouze nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství)

Pozn.: U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje dvě podmínky, a to: výkon práce na území ČR v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než ,- Kč

N EMOCENSKÉ ( DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ) zaměstnanec, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti) od 15. dne začne poskytovat nemocenské příslušná okresní správa sociálního zabezpečení a to za každý kalendářní den

S TANOVENÍ NÁHRADY MZDY během prvních 14 kalendářních dní zaměstnanci nemocenskou nedostávají - zaměstnanec získává náhradu mzdy od zaměstnavatele podle Zákoníku práce za každý pracovní den (kromě tzv. karenční doby, která trvá první tři pracovní dny nemoci) a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od prvního pracovního dne)

S TANOVENÍ NÁHRADY MZDY náhrada mzdy - bude dosahovat 60% průměrného hrubého výdělku za poslední čtvrtletí - průměrný hodinový výdělek se ovšem nejprve sníží pomocí redukčních hranic (jejich výše se každoročně mění) náhrada mzdy od zaměstnavatele se vyplácí v roce 2014 do čtrnáctého dne nemoci kdo má na náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti vlastně nárok : všichni zaměstnanci v pracovním poměru a každý, kdo pracuje na dohodu o pracovní činnosti a za koho zaměstnavatel platí nemocenské pojištění

R OK 2013: REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NÁHRADY MZDY 863,- Kč x 0,175(přepočteno na hodinu) z částky do 151,03 Kč se počítá 90% 1.295,-Kč x 0,175(přepočteno na hodinu)z částky od 151,03 do 226,63 Kč se počítá 60% 2.589,-Kč x 0,175(přepočteno na hodinu) z částky od 226,63 do 453,08 Kč se počítá 30% k částce nad 453,08 Kč/hod se už nepřihlíží

R OK 2014: REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NÁHRADY MZDY ( PŘEPOČTENO NA HODINU ) 865,-Kč x 0,175(přepočteno na hodinu) z částky do 151,38 Kč se počítá 90% 1.298,-Kč x 0,175(přepočteno na hodinu) z částky od 151,38 do 227,15 Kč se počítá 60% 2.595,-Kč x 0,175(přepočteno na hodinu) z částky od 227,15 do 454,13 Kč se počítá 30% k částce nad 454,13 Kč/hod se už nepřihlíží důležité je pamatovat na rozdíl v tom, že náhrada mzdy od zaměstnavatele náleží za pracovní dny (kromě prvních třech takových dní), zatímco nemocenské za dny kalendářní (OSVČ, které si dobrovolně platí nemocenské pojištění, tedy v případě pracovní neschopnosti získají nemocenské až od 15. dne pracovní neschopnosti a po prvních 14 dní nemoci zůstanou bez příjmu.)

V ÝPOČET NEMOCENSKÉ výši nemocenské za kalendářní den získáme jako 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu - pro výpočet nemocenského je tedy rozhodující výše vyměřovacího základu, který zahrnuje hrubé příjmy za posledních 12 měsíců, ze kterých odváděl zaměstnanec či OSVČ nemocenské pojištění denní vyměřovací základ pak získáme jako podíl vyměřovacího základu a počtu dní rozhodného období rozhodným obdobím je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém zaměstnanec onemocněl(365 resp. 366 dní u přestupného roku) → trvá-li doba zaměstnání kratší dobu, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění (doby zaměstnání) zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž nemoc nastala

D ENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD JE NUTNÉ NÁSLEDNĚ UPRAVIT REDUKČNÍMI HRANICEMI → pro rok 2014 platí, že: z částky do 865 Kč se započítá 90% z částky od 865 do 1298 Kč se započítá 60% z částky od 1298 do 2595 Kč se započítá 30% z částky nad 2595 Kč se nezapočte nic Pozn.: v roce 2013 byly redukční hranice ve výši 863,-Kč, 1.295,-Kč a 2.589,-Kč denní výši nemocenského pak spočteme jako 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu

P ŘÍKLAD Paní Nováková pobírá stabilně mzdu ,- Kč. V zimě však upadla a způsobila si komplikovanou zlomeninu, která jí na dva měsíce zabrání ve výkonu zaměstnání. Jaké bude pobírat nemocenské za dobu své pracovní neschopnosti, pokud na ni nastoupí 2. ledna 2014 a ukončí 5. března 2014 ?

nejprve je nutné připomenout, že po dobu prvních 14 kalendářních dní pracovní neschopnosti bude paní Nováková pobírat za každý pracovní den náhradu mzdy od zaměstnavatele a nemocenské dostane až od 15. kalendářního dne náhradu mzdy zaměstnavatel začne vyplácet od 4. pracovního dne její pracovní neschopnosti (během prvních 3 pracovní dnů – tedy během karenční doby – se náhrada mzdy nevyplácí) - nemocenské bude paní Novákové náležet za každý kalendářní den pracovní neschopnosti celkově bude pracovní neschopnost paní Novákové trvat 63 dní během prvních 14 kalendářních dní vyplatí zaměstnavatel náhradu mzdy za 7 pracovních dní (v tomto období uplynulo celkem 10 pracovních dní, je však nutné odečíst karenční dobu) po zbylých 49 kalendářních dní pracovní neschopnosti bude paní Nováková dostávat nemocenské

POSTUP Vyměřovací základ: 12 x ,- Kč = ,-Kč Denní vyměřovací základ: ,-/ 365 = 986,30Kč Redukce vyměřovacího základu: z 1. redukční hranice započteme 865,-Kč * 90 % = 778,50 Kč ze 2. redukční hranice započteme 986,3 – 865,-= 121,3 * 60 % = 72,78 Kč Redukovaný vyměřovací základ: 778, ,78 = 851,28 Kč = 851,-Kč po zaokrouhlení Denní dávka nemocenského: 851,-* 60 % = 510,6 Kč = 511 Kč Paní Nováková bude od 4. do 14. kalendářního dne pobírat denní náhradu mzdy od zaměstnavatele za každý pracovní den. Od 15. dne pak po dobu dalších 49 kalendářních dní získá denní nemocenské ve výši 511,-Kč. Celkem tedy na nemocenském získá ,-Kč.

všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného) nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě - účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (dočasné pracovní neschopnosti) dříve, než opět nastoupí další zaměstnání - ochranná lhůta v případě uplatňování nároku na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění

K DO NEDOSTANE NEMOCENSKOU ? zaměstnanci, kteří si pracovní neschopnost způsobí úmyslně těm, kdo si ji přivodí pod vlivem alkoholu nebo omamných látek, ve rvačce nebo při páchání úmyslného trestného činu, se sníží dávky nemocenské na polovic

v době, kdy je zaměstnanec uznán práce dočasně neschopným, může být kontrolován zaměstnavatelem (prvních 14 dní), pak kontrolou ze správy sociálního zabezpečení – zaměstnanec má totiž povinnost dodržovat léčebný režim a umožnit jeho kontrolu – je nutné dodržovat určitá pravidla: adresu, na které budete v době nemoci pobývat, jste povinni sdělit svému ošetřujícímu lékaři, byt a zvonek musíte označit jmenovkou,

rozsah vycházek stanoví lékař (nesmí však trvat víc než šest hodin denně v době mezi sedmou hodinou ranní a sedmou večerní - pouze ve výjimečných případech může lékař se souhlasem sociálky dobu vycházek ještě rozšířit) za porušení léčebného režimu hrozí postih – vedle ztráty nemocenské, můžete dostat až dvacetitisícovou pokutu nebo dokonce výpověď zvláštním případem je, pokud bude zaměstnanci nařízena karanténa – tj. nemůže vykonávat dosavadní činnost pro nařízenou karanténu a splňuje i ostatní stanovené podmínky

KARANTÉNOU SE ROZUMÍ : izolace, karanténní opatření formou zvýšeného zdravotnického dozoru, zákaz činnosti, který brání ve výkonu práce mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku

v případě karantény platí odlišný postup při výplatě dávek: náhrada mzdy je vyplácena od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti, tj kalendářní den náleží náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, vyplácí zaměstnavatel, od 15. kalendářního dne náleží nemocenské ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení

U dočasné pracovní neschopnosti nárok na dávku zaměstnanec uplatní tiskopisem "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti", který vystaví ošetřující lékař – zaměstnanec předá svému zaměstnavateli neprodleně díl III. (tj. hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti) tohoto rozhodnutí a tím uplatní nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti

v případě, že dočasná pracovní neschopnost je delší 14 dnů, předá zaměstnanec svému zaměstnavateli ještě díl IV. (tj. žádost o nemocenské) výše zmíněného tiskopisu; zaměstnavatel pak tento díl předá příslušné OSSZ a tím zaměstnanec uplatní nárok na nemocenské od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti vyplacení nemocenského za určité období je možné pouze, pokud zaměstnanec odevzdá svému zaměstnavateli (a ten následně příslušné OSSZ) tiskopis "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény", nebo pokud již dočasnou pracovní neschopnost ukončuje, předá svému zaměstnavateli neprodleně díl V. (tj. rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti) tiskopisu "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“

U nařízené karantény uplatní zaměstnanec nárok na nemocenské tiskopisem "Potvrzení o nařízení karantény", který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že svému zaměstnavateli předloží díl I. (tj. oznámení o nařízení karantény) - tímto potvrzením současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. dne trvání karantény pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli díl III (tj. potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské) tiskopisu "Potvrzení o nařízení karantény"a zaměstnavatel postoupí doklad následně příslušné OSSZ.

nemocenské z důvodu karantény po uplynutí 14 dnů se zaměstnanci vyplatí na základě doložení tiskopisu "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" zaměstnavateli, který jej předá příslušné OSSZ pokud zaměstnanec karanténu již ukončuje, předá bezodkladně svému zaměstnavateli díl IV. (tj. oznámení o ukončení karantény) tiskopisu "Potvrzení o nařízení karantény" - v případě, že ukončuje tímto karanténu delší 14 dnů, zaměstnavatel doklad postoupí OSSZ, která nemocenské za karanténu doplatí

V YSTAVOVÁNÍ TISKOPISŮ Tiskopis "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" vystavuje ošetřující lékař. Tiskopis "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" vystavuje ošetřující lékař, popř. orgán ochrany veřejného zdraví. Tiskopis "Potvrzení o nařízení karantény" vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví, ošetřující lékař. Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a jejím ukončení jste povinni podat zaměstnavateli bez zbytečného odkladu.

T ISKOPIS MÁ PĚT PROPISOVACÍCH DÍLŮ I. díl Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti je povinen ošetřující lékař odeslat příslušné OSSZ (u příslušníků bezpečnostních sborů příslušnému orgánu sociálního zabezpečení) nejpozději v třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

T ISKOPIS MÁ PĚT PROPISOVACÍCH DÍLŮ II. díl Průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (tj. díl se žlutým pruhem). Tento díl rozhodnutí předává ošetřující lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti práceneschopnému pojištěnci. Pojištěnec jej má po celou dobu trvání pracovní neschopnosti u sebe. Prokazuje se jím při dalším ošetření či kontrole trvání dočasné pracovní neschopnosti u ošetřujícího lékaře nebo lékaři orgánu nemocenského pojištění a při kontrole dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce pracovníku orgánu nemocenského pojištění.Při skončení pracovní neschopnosti ošetřující lékař doplní údaje o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a založí jej do zdravotnické dokumentace pojištěnce.

T ISKOPIS MÁ PĚT PROPISOVACÍCH DÍLŮ III. díl Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (díl s modrým pruhem) odevzdává zaměstnanec svému zaměstnavateli. Tento díl slouží k uplatnění nároku na náhradu mzdy (sníženého platu nebo odměny) za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

T ISKOPIS MÁ PĚT PROPISOVACÍCH DÍLŮ IV. díl Žádost o nemocenské (díl s růžovým pruhem) slouží k uplatnění nároku na nemocenské, pokud dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů. Zaměstnanec tento díl vždy předává svému zaměstnavateli nejpozději s Potvrzením o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které ošetřující lékař vystavil ke 14. dni trvání této neschopnosti. OSVČ a zahraniční zaměstnanec dobrovolně účastný nemocenského pojištění předává tento díl příslušné OSSZ, avšak pouze pokud uplatňuje nárok na nemocenské (tzn. dočasná pracovní neschopnost trvala déle než 14 kalendářních dnů).

T ISKOPIS MÁ PĚT PROPISOVACÍCH DÍLŮ V. díl Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti – hlášení zaměstnavateli (díl s růžovým pruhem) odevzdávají zaměstnanci vždy svému zaměstnavateli, který je předává po doplnění údajů příslušné OSSZ. OSVČ a zahraniční zaměstnanec předávají tento díl OSSZ, jestliže dočasná pracovní neschopnost byla delší než 14 kalendářních dnů. ka.htm

P OUŽITÉ ZDROJE vlastní poznámky z odborné stáže u zaměstnavatele kalkulacky-nahrada-mzdy-a-nemocenska-i-pro-osvc html m KODROVÁ, Jaroslava, SCHMIED Zdeněk, Mgr.: Náhrada mzdy a nemocenská zaměstnance při dočasné pracovní neschopnosti, 4. aktualizované vydání, Nakladatelství ANAG Olomouc, 2012, ISBN