Starověká Indie Klára Kratochvilová 6.A

Hinduismus Hinduismus je zřejmě nejstarší existující náboženství na světě. Jeho počátky spadají do doby před nejméně 4000 lety – v té době přicházeli do Indie nomádi ze Střední Asie mluvící sanskrtem. Usazovali se v úrodném údolí řeky Gangy, kam později přišla i část obyvatel z údolí Indu, když jejich řeky začaly vysychat. Nomádi s sebou přinesli své náboženství a přijali také část víry starousedlíků. Z této směsi se vyvinul hinduismus. Toto náboženství nemá ustálené učení ani jednotné obřady-většina hinduistů věří, že všechno je součástí jediné pravdy zvané brahman.

Řeka Gangy a jejich očištění

Náboženství Hinduisté uctívají některá posvátná zvířata, řeky (věří, že indická řeka Ganga je svatá – podle mýtů byla řeka seslána na zem z nebe, aby očistila lidské duše, proto se každoročně miliony hinduistů omývají její posvátnou vodou), dále vykonávají poutě k posvátným místům a uctívají mnoho bohů. Mezi nejoblíbenější bohy patří Šiva (ničitel nevědomosti), který často bývá vyobrazován se dvěma páry rukou a bývá obklopen plameny. Množství paží signalizuje jeho moc. Dalším oblíbeným bohem je Višnu (ochránce světa).

Bohové ( Šiva a Višnu )

Znaky Hinduismu a rozdělení lidu Dalším významným znakem hinduismu je víra v reinkarnaci, tedy víra, že zemřelý se znovu narodí v jiném těle. Starověcí hinduisté rozdělovali lidi do čtyř hlavních společenských skupin nazývaných kasty. V nejvyšší kastě byli učenci a kněží, v další vládci a bojovníci. Následovali obchodníci a rolníci a nakonec nádeníci a služebnictvo. Nejníže stáli nedotknutelní – věřilo se, že pokud se jich dotknou lidé z vyšších kast, stanou se sami nečistými. Po dlouhá staletí byli lidé uzamčeni uvnitř kasty,v níž se narodili. V dnešní době je zacházení s někým jako s nedotknutelným protizákonné.

Buddhismus Buddhismus byl založen v 5. století př.n.l. v severovýchodní Indii bohatým hinduistickým princem Siddhartou Gautamem, později nazývaným Buddha, což v překladu znamená osvícený. Ten ve věku 29 let prý náhle opustil královský palác a oddal se samotě. V sedmém roce byl náhle osvícen a stal se hlasatelem nového náboženství- buddhismu. Toto náboženství se zabývá především utrpením, ve kterém vidí podstatu života a hlásá cesty k jeho překonání. Buddha předepsal osm pravých způsobů myšlení, která lidem pomohou vstoupit do stavu blaženosti zvaného nirvána. Jedním ze způsobů je každodenní meditace.

Buddha, meditace a Mniši

Buddha. Po Buddhově smrti asi v roce 483 př.n.l. se jeho učení- buddhismus- šířilo z Indie dále na východ Asie. Protože buddhismus doporučoval pracujícím pokoru a smíření s osudem, byl podporován vládnoucími vrstvami, které v něm viděli účinnou zbraň proti vykořisťovaným lidem. Tím byl umožněn rychlý rozvoj buddhistické církve – vznikaly četné chrámy a kláštery. Za Buddhova života nikdo nenamaloval jeho podobu ani nevytvořil jeho sochu – neví se tedy, jak ve skutečnosti vypadal. Příběhy tvrdí, že měl nejméně 32 zvláštních znamení. Mezi ně patří dlouhé ušní lalůčky, kudrnaté vlasy a znaménko uprostřed čela.

Znaky Buddhu a jejich chrám