Jaderné zbrojení

Země, které se vzdaly vývoje jaderných zbraní Austrálie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Irsko, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švédsko Všechny tyto země mají technologie, znalosti a prostředky potřebné k výrobě bomby, ale daly najevo, že o její sestrojení neusilují. Japonsko však nedávno v souvislosti se sílícím napětím okolo Severní Koreje prohlásilo, že uvažuje o sestrojení bomby jako odstrašujícího prostředku.

Země, které měly jaderné zbraně Alžírsko, Argentina, Bělorusko, Brazílie, Kazachstán, Irák, Jihoafrická republika, Libye, Rumunsko, Ukrajina Jihoafrická republika byla v roce 1993 první zemí, která vyřadila své jaderné zbraně. Po pádu Sovětského svazu v roce 1995 přistoupily ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní Bělorusko, Kazachstán a Ukrajina. Všechny zbraně, které tyto země měly na svém území, vrátily Rusku. Svého jaderného programu se vzdalo i Alžírsko, Argentina a Brazílie. Plány Rumunska na sestrojení jaderné zbraně skončily s pádem režimu bývalého vůdce Nicolaje Ceaucesca. Iráckému jadernému programu, který začal v sedmdesátých letech 20. století, citelně zasáhly úspěšný izraelský letecký úder v roce 1981, válka v Perském zálivu v roce 1991 a léta sankcí. Libye se v sedmdesátých letech 20. století nejprve pokusila koupit nukleární bombu od Číny, posléze i získat materiál a odborníky z jiných zemí, aby mohla sestrojit svou vlastní střelu. V roce 1999 podepsala Libye Smlouvu z Pelindaby, která ustavila Afriku bezjadernou zónou.

Země disponující jadernými zbraněmi USA Počet jaderných hlavic: Populace: 281,4 milionů obyvatel Armádní rozpočet: 399 miliard dolarů Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1970 Spojené státy byly první jadernou mocností na světě a zůstávají jedinou zemí, která použila nukleární zbraně ve válce, když v roce 1945 svrhla bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki

Rusko Počet jaderných hlavic: Populace: 146 milionů obyvatel Armádní rozpočet: 65 miliard dolarů Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1970 Francie Počet jaderných hlavic: 350 Populace: 59,3 milionu obyvatel Armádní rozpočet: 29,5 miliard dolarů Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1992

Velká Británie Počet jaderných hlavic: 185 Populace: 59,5 milionu obyvatel Armádní rozpočet: 31,8 miliard dolarů Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1968 Čína Odhadovaný počet jaderných hlavic: 400 Populace: 1,3 miliardy obyvatel Armádní rozpočet: 47 miliard dolarů Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1992

Severní Korea Odhadovaný počet jaderných hlavic: Populace: 21,7 milion obyvatel Odhadovaný armádní rozpočet: 2,1 miliard dolarů Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1985, odstoupila v roce 2002 Předpokládá se, že Severní Korea zatím nedisponuje žádnou plně funkční jadernou zbraní, má však dostatek štěpného materiálu k sestrojení jedné nebo dvou hlavic.

Indie Odhadovaný počet jaderných hlavic: Populace: 1,01 miliardy obyvatel Armádní rozpočet: 10,2 miliard dolarů Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: nepodepsala Pákistán Odhadovaný počet jaderných hlavic: Populace: 141 milionů obyvatel Armádní rozpočet: 3,2 miliard dolarů Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: nepodepsal

Írán Počet jaderných hlavic: 0 Populace: 65,6 milionu obyvatel Armádní rozpočet: 4,8 miliard dolarů Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1970 Má se za to, že Rusko, Čína a Severní Korea pomáhaly Íránu s výrobou raket krátkého a středního doletu. Izrael Počet jaderných hlavic: asi Populace: 6,4 milionu obyvatel Armádní rozpočet: 9,4 miliard dolarů Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: nepodepsal

Klíčové smlouvy a dohody týkající se kontroly zbrojení 1963 Smlouva o částečném zákazu zkoušek Smlouva zakazuje zkoušky jaderných zbraní v atmosféře, ve vesmíru a pod vodou Smlouva o mimozemském prostoru Smlouva o principech, kterými se řídí činnosti států při využívání mimozemského prostoru, včetně Měsíce a dalších nebeských těles. Zakazuje umisťovat na oběžnou dráhu kolem Země, instalovat na Měsíci nebo na jiných nebeských tělesech, či jiných stanovištích v mimozemském prostoru, nukleární zbraně nebo jiné zbraně hromadného ničení.

1968 Smlouva o nešíření Smlouva o nešíření jaderných zbraní. Byla zkonstruována jako nástroj prevence šíření jaderných zbraní, zatímco umožňuje mírové využívání jaderné energie Prozatímní dohoda SALT I Prozatímní dohoda mezi USA a SSSR o určitých opatřeních, která se týkají omezení strategických útočných zbraní. Zmrazuje existující souhrnné úrovně odpalovacích stanoviš amerických a sovětských strategických jaderných raket a ponorek do doby, než bude moc i být dosaženo dohody o účinnějších opatřeních.

1974 Smlouva o omezení podzemních zkoušek Smlouva mezi USA a SSSR o omezení podzemních zkoušek jaderných zbraní. Zakazuje podzemní zkoušky jaderných zbraní o větší síle než 150 kilotun Závěrečný Helsinský akt Podepsána 35 státy. Mezi jinými ukládá oznamovací povinnost v případě velkých vojenských manévrů, kterých se účastní více než mužů a obsahuje další opatření pro budování důvěry.

1986 Stockholmský dokument Dokument Stockholmské konference o opatřeních pro budování důvěry a bezpečnosti (CSBMs - Confidence and Security - Building Measures) a odzbrojení v Evropě. Obsahuje soustavu šesti konkrétních a vzájemně se doplňujících opatření CSBMs, včetně povinné pozemní a vzdušné inspekce vojenských činností, která dále zlepšují účinnost opatření zahrnutých v Helsinském závěrečném aktu 1987 Smlouva INF Smlouva mezi Spojenými státy americkými a SSSR o likvidaci raket středního a krátkého doletu.

1991 START I Smlouva mezi USA a SSSR o snížení a omezení strategických útočných zbraní. Určila výrazně snížené limity pro mezikontinentální balistické střely a k nim náležející odpalovací zařízení a bojové hlavice 1993 START II Smlouva mezi spojenými státy americkými a Ruskou federací o dalším snížení a omezení strategických útočných zbraní.

Použité odkazy a literatura: / Vypracoval: Mgr. Jakub Hradil Všechna data stažena ke dni