Vize změny hospodářské strategie ČR 19. listopadu 2015

I. „Vize změny hospodářské strategie ČR“ navazuje a rozvíjí dokument „Vize ČMKOS pro Českou republiku“ z června 2012

Některá doporučení Vize ČMKOS z roku 2012 se za vlády současné koalice již naplnila či se naplňují, rozhodující část našich doporučení je stále aktuální a platná.

Krátkodobá opatření  Začít skutečně bojovat proti korupci (vč. boje proti lichvě a lichvářům),  Urychleně přijmout opatření na posílení příjmů státního rozpočtu ( pokladny s fiskální pamětí pokladny s fiskální pamětí, zákon o prokazování majetku),  Zvýšit sazbu daně z příjmů právnických osob o 1 až 2 body s podstatnou redukcí výjimek,  Výrazně posílit úlohu majetkových daní – zvýšit sazby a zavést progresívní zdanění  Zrušit pro podnikatele možnost nakupovat osobní vozy bez DPH,

Dlouhodobá opatření  Formulovat prorůstovou hospodářskou politiku  postavenou na zvýšení konkurenceschopnosti na základě kvalifikované práce a ne na co nejlacinějších pracovních nákladech a nízkých mzdách  Zavést pořádek do oblasti veřejných financí  změnit strukturu daňového systému a posílit přímé daně, daně majetkové a zavést daňovou progresi  řešit problém ve zdanění mezi OSVČ a zaměstnanci,  řádně posoudit a případné odstranit velkého rozsahu nejrůznějších výjimek, slev a úlev v jednotlivých daňových okruzích,  řešit zneužívání vnitrokoncernových (transferových) cen a poskytováním služeb uvnitř skupiny za účelem daňové optimalizace,  na straně výdajů veřejných rozpočtů provést podrobný audit všech výdajových položek všech částí veřejných financí a na základě tohoto auditu a zvolených priorit uvážlivě redukovat výdajovou stranu rozpočtů,

Dlouhodobá opatření  Zvýšit efektivnost a výkonnost české ekonomiky  podstatně zvýšit podporu technickému školství – od učňovských škol přes střední technické školy až po vysoké školy,  podstatně zvýšit podporu výzkumu a vývoje s cílem zvýšit podíl vývozu technologií v českém exportu a roli českých firem jako finálních – generálních – dodavatelů velkých investičních celků,  k podpoře exportu českých technologií na tyto trhy založit státní exportní společnost, která by zajišťovala komplexní vývoz s garancí státu,  ke zvýšení podílu výzkumu a vývoje, koordinovat rozvoj vědeckotechnických parků a inovačních center,  zcela změnit dosavadní podporu českého zemědělství s cílem zvýšit podíl tuzemských potravin na spotřebě na 80–90 %,  podpořit rozvoj sociálního bydlení – výstavba nejméně 50 tis. bytů v sociálním bydlení,  rozvinout některé infrastrukturní projekty: podpořit dostavbu 3. a 4. bloku JETE. Schválit Státní energetickou koncepci, která zajistí vysokou energetickou a surovinovou efektivnost využití výchozích surovin a zajistí dostatek hnědého uhlí zejména pro teplárenství. - rozvinout vodní dopravu – dostavět jezy na Labi, které umožní rozvinout levnou dopravu po Labi. je možno uvažovat i o dalších infrastrukturních projektech (zajištění dopravní obslužnosti, rozvoj a údržba dopravní infrastruktury a další) – ovšem při řádné obchodní soutěži, kde se nebude krást

II. Cílem Vize změny hospodářské strategie ČR je nalezení odpovědi na dvě klíčové otázky

Otázka č. 1 Proč Česká republika, jeden z nejvyspělejších států střední a východní Evropy, stát s dlouhou industriální tradicí a poměrně vysokou kvalifikační a vzdělanostní úrovní má v rámci EU jedny z nejnižších mezd? Otázka č. 2 Jak tento stav změnit?

III. Tři příčiny dlouhodobého udržování velmi nízké mzdové hladiny v České republice

Příčina č. 1 Výchozí a základní příčina nízké úrovně dosahovaných mezd byla zakomponována ve způsobu ekonomické transformace ČR - v nastavení tzv. transformačních polštářů:  výchozí kurs české koruny byl v průběhu roku 1990 výrazně podhodnocen pod úrovní parity kupní síly, české mzdy v kursovém přepočtu na počátku transformace (1991) tak dosahovaly pouze zlomků úrovně západních zemí např. 10 % úrovně mezd v SRN,  výrazné stlačení mezd (nákladů práce) v národní měně pod úrovní produktivity práce. Cenová deregulace a inflace (56 %) vedly k znehodnocení úspor pokles reálné mzdy o 30 %.

Příčina č. 2 Druhou příčinou byla paralelně uplatňovaná politika levné práce, jejímž cílem bylo dlouhodobě fixovat nízké mzdové úrovně a úrovně nákladů práce. Tuto politiku tvořila: a) opatření přímo ovlivňující mzdový růst  mzdová regulace (zrušena v polovině roku 1995)  dlouhodobá restrikce platů ve veřejném sektoru (rozpočtová restrikce kombinovaná se specifickými systémy stanovení mezd v rozpočtové sféře),  minimální mzda dlouhodobě zadržovaná pod úrovní životního minima,  tzv. studená progrese uplatňovaná při zdaňování mezd

Příčina č. 2 b) uplatňování procesů záměrně vzdalujících mechanismy utváření mezd od praxe vyspělých zemí EU (omezování a destrukce kolektivního vyjednávání)  omezování tripartitního dialogu na celostátní úrovni,  obstrukce při ratifikaci Evropské sociální charty a některých úmluv MOP,  nerozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně,  omezování sociálního dialogu na všech úrovních,

Příčina č. 2 c) politika snižování sociálních standardů  výrazná redukce nemzdových nákladů práce v podnikové sféře (pokles nákladů na podnikové vzdělávání, redukce či rušení podnikových sociálních fondů) podporována změnou daňových a dalších předpisů,  redukce systémů sociální ochrany (důchody, podpory v nezaměstnanosti, nemocenské dávky), zpětné promítnutí do poklesu daní a pojistného – tlak na privatizaci veřejných služeb,  redukce pracovněprávní ochrany zaměstnanců (podmínky propouštění, míra ochrany pracovního trhu, zákonné omezení pracovní doby, ochrana kolektivního vyjednávání aj.)

Příčina č. 3 Dlouhodobě uplatňovaná protirůstová restriktivní hospodářská politika ČR (s výjimkou osmiletého období let 1998 – 2006).  Ekonomický růst České republiky je dlouhodobě jeden z jeden z nejnižších ze všech nových členských zemí EU,  Výkonnost naší ekonomiky (HDP/obyv) se za posledních sedm let výrazně vzdálila našim ekonomicky vyspělým sousedům. Vůči Německu došlo mezi lety 2007–2015 k propadu výkonnosti o více než 4 procentní body, pokles je zaznamenán i vůči Rakousku,  Výkonnosti České republiky výrazným způsobem přiblížilo Slovensko a Polsko, které zažívají dlouhodobě impozantní růst.  Mezi 2007–2014 se Polsko ČR přiblížilo o 18 procentních bodů a Slovensko o 10 procentních bodů,  Konvergence (přibližování) České republiky k vyspělému jádru EU probíhá velmi pomalu, lépe řečeno téměř nicotně  Podle statistik je současná úroveň výkonnosti České republiky v porovnání s vyspělými zeměmi EU pouze zhruba o 7 procentních bodů vyšší, než před 25 lety  Vyspělé státy se nám vzdalují a dříve méně vyspělé země se nám naopak mílovými kroky přibližují.  Česká republika přešlapuje na místě.

Sbližování ekonomických úrovní vybraných států SVE po vstupu do EU v letech 2005 – 2014 HDP na obyvatele v PPS, % ČR/ EU ČR / Euro (18)* ČR /Německo ČR/Rakousko Slovensko/ČR Polsko/ČR Maďarsko/ČR Slovinsko/ČR HDP na obyvatele v kursu, % ČR/EU ČR/Euro (18)* ČR/Německo ČR/Rakousko Slovensko/ČR Polsko/ČR Maďarsko/ČR Slovinsko/ČR Pramen: Eurostat, vlastní propočty

IV. V ČR dlouhodobě klesá produktivita práce

 Sbližování produktivity práce u vybraných států SVE po vstupu do EU v letech 2005–2013 (produktivita práce na odpracovanou hodinu v PPS, %) ČR/EU 2867,366,957,362,8 ČR/Euro (18)60,059,052,355,8 ČR/Německo52,851,244,849,4 ČR/Rakousko59,858,851,056,5 Slovensko/ČR96,793,6102,197,4 Polsko/ČR74,870,291,491,8 Maďarsko/ČR85,181,8102,4102,3 Slovinsko/ČR122,6124,0135,9131,6 Pramen: Eurostat, vlastní propočty

 V ukazateli produktivity práce (HDP v PPS na odpracovanou hodinu), jako výchozím ukazateli konkurenceschopnosti Česká republika dlouhodobě zaostává jak vůči EU 28 jako celku, tak vůči jeho nejvyspělejším členům.  Relace tohoto ukazatele jak k průměru EU 28, tak k eurozóně (Euro18) v letech 2005–2013 snížila téměř o 5 bodů.  Ostatní země SVE výrazným způsobem dohánějí a předhánějí v úrovni produktivity Českou republiku  Vývoj produktivity v české ekonomice do značné míry vymyká všem zemím SVE, kde naopak dochází k velmi výrazné konvergenci jak vůči ČR, tak i vůči vyspělým zemím.  Česká ekonomika doplňuje klesající produktivitu práce prodlužováním pracovní doby.

V. Délka pracovní doby v České republice je jedna z nejdelších v Evropě a stále narůstá

 Roční pracovní doba na plný úvazek je v ČR jedna z nejvyšších v EU  Trvale narůstá – a to i v době ekonomické krize, kdy všechny vyspělé země EU snižují délku pracovní doby  Oproti zaměstnanci v SRN pracuje český zaměstnanec déle o téměř tři pracovní týdny, oproti francouzskému zaměstnanci je to o 5 pracovních týdnů

Roční počet odpracovaných hodin na zaměstnance v některých zemích EU

VI. Změna profilu české ekonomiky je naprostou nezbytností

 Politika nízkých mezd (nákladů práce) a slabého kursu měny vede k sestupné restrukturalizaci ekonomiky (směrem k nižším stupňům zpracování,  Česká ekonomika se profiluje jako závislý (záložní) ekonomický prostor s nižším oceněním produktu, nižší produktivitou a tím i mzdami, hledající stále levnější pracovní sílu,  Pokračování těchto procesů bezpečně uzamkne Českou republiku v pasti chudoby

Politika levné práce a slabého kurzu měny Technologické zaostávání Sestup k nižším stupňům zpracování subdodavatel ského typu Nižší ocenění produktu (ekonomika v pozici price takera) Nižší přidaná hodnota Nižší souhrnná produktivita práce Nižší mzdy PAST CHUDOBY  Politika levné práce a slabého kursu nemůže být změněna kolektivním vyjednáváním ani sebesilnějším tlakem odborů,  Tato politika musí být odstraněna prostřednictvím formulace a prosazení nové hospodářské politiky státu  Tato politika musí zabránit petrifikaci současné struktury ekonomiky a vést k restrukturalizaci ekonomiky směrem k vyšším stupňům zpracování.

Politika podpory národní ekonomiky Podpora technologického vzestupu Vzestup k vyšším stupňům zpracování posílení finality výroby Dynamický růst ocenění produktu (ekonomika v pozici price makera) Vyšší přidaná hodnota Vyšší souhrnná produktivita práce Vyšší mzdy CESTA K PROSPERITĚ

VII. Závěrečná úvaha o mzdové konvergenci českých mezd k nejvyspělejším státům EU a o úloze kurzu české koruny v tomto procesu

Za jak dlouho dostihnou české náklady práce náklady práce ve vyspělých zemích EU? Náklady práce Euro/hodina (nominální kurs) Podíl nákladů práce v ČR na nákladech práce ve sledované zemi (%) Rychlost konvergence nákl. práce ČR vůči sledované zemí za 10 let (procentní body) Do vyrovnání úrovně nákladů práce zbývá ČR (procentní body) Rok Norsko 30,15419,317,4-1,982,6 Dánsko 29,640,319,623,33,776,7 Belgie 29,239,119,9244,176 Švédsko 2937,42025,15,174,9 Francie 28,234,620,627,16,572,9 Nizozemí 27,33421,227,66,472,4 Finsko 24,432,323,829,15,370,9 Rakousko 25,231,52329,86,870,2 Německo 26,831,421,629,98,370,1 ČR 5,89,

Počet let za které dostihne ČR sledovanou zemi Země / Rok Při současném kursu a rychlosti konvergence z předchozích 10 let Při kursu silnějším o 10% a rychlosti konvergence z předchozích 10 let Při kursu silnějším o 20% a rychlosti konvergence z předchozích 10 let Norsko nikdy 495 Dánsko Belgie Švédsko Francie Nizozemí Finsko Rakousko Německo ČR 000

Z á v ě r  Přibližování ČR k nejvyspělejším zemím EU v nákladech práce při současné struktuře české ekonomiky a kursu koruny nemá smysluplné východisko,  Řešení je nutno založit paralelně jak ve mzdách tak i v kursu,  Mzdy - je třeba rychlejšího růstu nominálních mezd mezi ČR a vyspělými státy EU,  Kurs koruny - je naprosto nezbytné nebránit posilování kurzu české koruny,  Jen výrazné posílení kurzu koruny o cca 20 % dává smysluplnou šanci přiblížení mezd alespoň k sousedním zemím v dohledném časovém úseku jednoho lidského života