KURZ OCEŇOVÁNÍ LESA Vlastnictví a nucené omezení vlastnického práva (věcná břemena – služebnosti inženýrských sítí) Jiří Matějíček duben 2014

ZÁKLADNÍ VĚCNÁ PRÁVA Vlastnické právo Věcná práva k věci cizí, jimiž jsou – právo zástavní, resp. podzástavní (slouží k zajištění pohledávky),, – právo zadržovací Právo odpovídající věcným břemenům Vlastnictví v právním slova smyslu označujeme také jako vlastnické právo.

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (jako ústavní zákon č. 23/1991 Sb.) (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecními zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Dřívější rozpor v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

VĚCNÁ BŘEMENA (stav od )

Obecná ustanovení o služebnostech § 1257 (1) Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného - něco trpět nebo - něčeho se zdržet. (2) Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

Služebnost stezky, průhonu a cesty § 1275 (2) Je-li služebným pozemkem pozemek určený k plnění funkcí lesa, zakazuje se zřídit služebnost průhonu dobytka. Rozhodne-li orgán veřejné moci, že je služebný pozemek určen k plnění funkcí lesa až po zřízení takové služebnosti, služebnost zaniká.

Právo pastvy § 1279 (2) Je-li služebným pozemkem pozemek s lesními porosty, zakazuje se zřídit služebnost pastvy dobytka.

Reálná břemena § 1303 (1) Je-li věc zapsána do veřejného seznamu, může být zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat. (2) Pro totéž reálné břemeno lze zatížit i několik věcí. § 1304 Časově neomezené reálné břemeno může být zřízeno jen jako vykupitelné a podmínky výkupu musí být předem určeny již při zřízení reálného břemene.

Druhy a dělení věcných břemen pro účely ocenění Podle doby trvání věcná břemena navždy trvající věcná břemena na určitou dobu věcná břemena na neurčitou dobu (např. břemena zanikající po uplynutí rozvazující podmínky) věcná břemena na zbývající dobu života určité osoby Podle užitku užitek, který věcná břemena přinášejí oprávněnému, závady na nemovitosti povinného Podle způsobu ocenění určení hodnoty (ceny) věcného břemene, určení hodnoty (ceny) nemovitosti (na níž věcné břemeno vázne)

Věcná břemena u lesních majetků, např. věcné břemeno stavby na cizím pozemku, věcné břemeno pro vedení energetických staveb, vedení staveb vodovodů a kanalizací, vedení staveb telekomunikačních a sdělovacích rozvodů, vedení produktovodů, věcné břemeno vstupu správce stavby (dodavatele energií) při nutných opravách a údržbě, věcné břemeno pro stavbu komunikací, věcné břemeno využívat lesní pozemek pro dopravu vytěženého dřeva (užívání cizích pozemků k lesní dopravě - § 34 odst. 3 a 5 LesZ) věcné břemeno ochranného pásma vodního zdroje

Zákon o oceňování majetku Zákon č. 151/1997 Sb. § 16b Oceňování věcným břemenům Zákon č. 303/3013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (část Změna zákona o oceňování majetku, účinnost od )

§ 16b (1)Služebnosti se oceňují výnosovým způsobem na základě ROČNÍHO UŽITKU se zohledněním míry omezení služebností ve výši obvyklé ceny.

§ 16b (2) Ocenění podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže lze zjistit roční užitek ze smlouvy nebo z rozhodnutí příslušného orgánu, pokud při vzniku služebnosti byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než cena obvyklá.

§ 16b (3) Roční užitek podle odstavců 1 a 2 se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti. Délka trvání práva = násobení ročního užitku bez diskontování budoucích ročních výnosů

§ 16b (4) Patří-li právo určité osobě na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního užitku.

§ 16b (5) Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo jednotně částkou Kč.

OCENĚNÍ NEJČASTĚJI ZŘIZOVANÝCH BŘEMEN

Nejčastěji zřizovaná věcná břemena 1)Právo bezplatného bydlení 2)Právo užívání nebytových prostor 3)Právo přechodu nebo přejezdu pozemku a) věcné břemeno přechodu a přejezdu pozemku užívaného pro osobní potřebu oprávněného (oprávněných) b) věcné břemeno přechodu a přejezdu pozemku zřízeného pro oprávněného v souvislosti s jeho podnikatelskou činností 4) Právo věcného břemene pro energetiku – energetické stavby 5)Právo věcného břemene ve prospěch stavby na jiné stavbě 6)Právo čerpání vody ze studny 7)Právo chovu domácího zvířectva 8)Právo podílet se na úrodě zahrady 9Právo opatrování oprávněného 10)Právo přístupu vlastníka nemovitosti přes pozemek jiného vlastníka při nutných opravách a údržbě Pramen: Cenový věstník MF č. 6/1999

Právo přechodu nebo přejezdu pozemku Rozlišení: omezený okruh osob nebo anonymní neurčitý okruh oprávněných Pro osobní potřebu oprávněného (oprávněných) Regulované nájemné (výměr MF) ZPF = 1 % z ceny pozemku, pokud není dohoda V souvislosti s podnikatelskou činností Žádná regulace, roční obvyklé sjednané nájemné Přístup při nutných opravách a údržbě nebo pro neurčitý okruh oprávněných Nelze přesně vymezit (veřejná cesta) = Kč

Právo věcného břemene pro energetiku Stavební pozemek Obvyklé nájemné nebo simulované nájemné jako procento z ceny stavebního pozemku v rozsahu % Zemědělská půda 1 % z průměrné ceny zemědělského pozemku v katastrálním území Lesní pozemek 1 % z ceny lesního pozemku podle SLT (????) Pozn.: toto doporučení MF již neplatí ( dnes 7-8 %)

Soudní rozhodnutí Cenový předpis je východiskem pro postup soudu, výše náhrady je však stanovena úvahou soudu.

Soudní rozhodnutí Věcné břemeno nelze zřídit v rozporu s veřejnoprávními předpisy. Zapovídá-li zákon určitý způsob užití pozemku, nelze zřídit věcné břemeno se zapovězeným obsahem. Soud nemůže bez SOUHLASU VLASTNÍKA LESA zřídit právo průjezdu lesem jako věcné břemeno. Výjimku z tohoto zákazu však vlastník lesa neučinil, nemohl soud žalobě vyhovět. Přístup k chatě mají žalobci ostatně zajištěn, nemají pouze právo příjezdu k ní motorovými vozidly. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. Zn.22 Cdo 225/2006

Podklady pro ocenění věcného břemene Smlouvy o zřízení věcných břemen mezi osobou oprávněnou a osobou povinnou Při sestavování smlouvy o zřízení věcného břemene (např. jízdy přes cizí pozemek), je třeba opatrně dbát toho, co bude obsahem věcného břemena – jakým dopravním prostředkem se bude jezdit, jaká bude četnost jízd za den a měsíc, doba jízdy (den a noc) případně i druh přepravovaného materiálu (prašnost, znečištění cesty i ovzduší) Dobrou smlouvou se předejde případným sousedským sporům v budoucnosti.

Věcným břemenem není nájem nemovitosti nebo její části, Není zde tedy nájemní smlouva a není ani stanoveno nájemné. Vztah vznikne jednorázově, obvykle za jednorázovou úplatu. předkupní právo k nemovitosti nebo její části zachování veřejné cesty

Užitek-1 Úkolem znalce bude (při stanovení obecné hodnoty věcného břemene) stanovit, jaká je přiměřená výše této úplaty, aby přiměřeně kompenzovala újmu povinného. Zpravidla se bude jednat o částku, která uložena na přiměřený úrok by v budoucnu dávala částky, které by po celou dobu trvání břemene přiměřeně újmu kompenzovaly

Užitek-2 Nevyskytují-li se v dané lokalitě pronajímané nemovitosti nebo jejich části a nejsou k dispozici informace o obdobné blízké lokalitě, je třeba při oceňování věcných břemen přistoupit k simulaci nájemného

Hodnota nemovitosti-1 Cena závady = rozdíl ceny nemovitosti bez závady a ceny nemovitosti se závadou Hodnota nemovitosti s váznoucím věcným břemenem – pohlížet na to jako na unikáty, mnohdy neopakovatelné a jedinečné, neexistuje předepsaná šablona, je nutno znovu a samostatně každý případ posoudit, analyzovat a navrhnout optimální řešení Je nutno si položit otázku, co bude stát zrušení, odstranění takového věcného břemena, a to nejen finančně, ale i např. morálně, sociálně apod. Nejsou-li stanoveny obecně platné a závazné principy, je nutno vycházet z logiky věci.

PRÁVO, LES A ÚJMY ENERGETICI A TELEKOMUNIKACE

Služebnost inženýrské sítě § 1267 NOZ (1) Služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Novelizace provedená zákonem č. 670/2004 Sb.

§ 24 (9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) až g) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitostí, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. 5) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitostí, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. _________________ 5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích

§ 46 Ochranná pásma (4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

§ 46 Ochranná pásma (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a)u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace …… ………..7 m b)u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně …………...12 m c)u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně ………….15 m d)u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně ………….20 m e)u napětí nad 400 kV ………………………………… m

§ 46 Ochranná pásma (9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. (10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Náhrady možných škod u venkovního vedení elektřiny 1)Škoda z odnětí plnění dřevoprodukční funkce pozemku na ploše volného pruhu (š = 4 m) 2)Škoda z rozdílu mezi plněním dřevoprodukční funkce pozemku a plněním případných náhradních funkcí pozemku (např. pěstování vánočních stromků - pokud je to možné) na ploše rovnající se rozdílu plochy celého ochranného pásma a plochy volného pruhu

3)Škoda za snížení přírůstu lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku prosychání nebo korní spály 4)Škoda ze snížení kvality lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku abnormálně silného jednostranného zavětvení nebo korní spály 5)Škoda z předčasného smýcení lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku působení větru 6)Škoda z nákladově náročnějších opatření na okraji ochranného pásma v důsledku těžby jednostranně zavětvených a nakloněných stromů

Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů

§ 90 Odst. 1 písm. d) Držitel telekomunikační licence je oprávněn v nezbytném rozsahu kácet a oklešťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz telekomunikačních vedení a zařízení. Odst. 5 Stavba podzemního vedení telekomunikační sítě je tvořena kabelovou rýhou a bezpečnostní zónou.

§ 92 (2) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby. (3) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. (4) V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty.

DĚKUJI ZA POZORNOST !