Nakládání s chemickými látkami Vilém Koutník

Zákon 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích - změna oproti zákonu 157/1998 Sb. je v nahrazení autorizované osoby osobou odborně způsobilou Označení: - chemický název ve tvaru jednoho z názvů v Seznamu závazně klasifikovaných NCHL - jméno, příjmení (název), místo podnikání (sídlo) a telefonní číslo osoby odpovědné za uvedení látky v daném obalu na trh - výstražné symboly nebezpečnosti - označení specifické rizikovosti (R-věty) - pokyny pro bezpečné nakládání (S-věty) - číslo ES

Klasifikace nebezpečných látek a nebezpečných přípravků 1. Kritéria hodnocení nebezpečných látek a nebezpečných přípravků na základě fyzikálně-chemických vlastností: a. výbušné E jsou pevné, kapalné, pastovité nebo gelovité látky a přípravky, které mohou exotermně reagovat i bez přístupu vzdušného kyslíku, přičemž rychle uvolňují plyny, a které, pokud jsou v částečně uzavřeném prostoru, za definovaných zkušebních podmínek detonují, rychle shoří nebo po zahřátí vybuchují

b. oxidující Ojimi jsou látky a přípravky, které vyvolávají vysoce exotermní reakci ve styku s jinými látkami, zejména hořlavými c. extrémně hořlavé F+ jimi jsou kapalné látky a přípravky, které mají extrémně nízký bod vzplanutí a nízký bod varu, a nebo plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem při pokojové teplotě a tlaku

d. vysoce hořlavé F jimi jsou 1. látky a přípravky, které se mohou samovolně zahřívat a nakonec se vznítí ve styku se vzduchem při pokojové teplotě bez jakéhokoliv dodání energie, 2. pevné látky a přípravky, které se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zdrojem zapálení a které pokračují v hoření nebo vyhořely po jeho odstranění, 3. kapalné látky a přípravky, které mají velmi nízký bod vzplanutí, 4. látky a přípravky, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečných množstvích e. hořlavé jimi jsou kapalné látky nebo přípravky, které mají nízký bod vzplanutí

2. Kritéria hodnocení nebezpečných látek a nebezpečných přípravků na základě jejich toxických vlastností a. vysoce toxické T+ jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží ve velmi malých množstvích způsobují smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví

b. toxické T jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží v malých množstvích způsobují smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví c. zdraví škodlivý Xnjimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží mohou způsobit smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví

d. žíravé C jimi jsou látky nebo přípravky, které mohou zničit živé tkáně při styku s nimi e. dráždivé Xi jimi jsou látky nebo přípravky, které mohou při okamžitém, dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět a nemají žíravé účinky

f. senzibilizují R 42, R 43 jimi jsou látky nebo přípravky, které jsou schopné při vdechování, požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost, takže při další expozici dané látky nebo přípravku vzniknou charakteristické nepříznivé účinky g. karcinogenní T, Xn jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat rakovinu nebo zvýšit její výskyt

h. mutagenní T, Xn jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat dědičné genetické poškození nebo zvýšit jeho výskyt i. toxický pro reprodukci T, Xn jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průnikukůží mohou vyvolat nebo zvýšit výskyt nedědičných nepříznivých účinků na potomstvo nebo zhoršení mužských nebo ženských reprodukčních funkcí nebo schopností

3. Kritéria hodnocení chemických látek a chemických přípravků na základě ekotoxikologických vlastností nebezpečná pro životní prostředí N nebezpečná pro vodní prostředí R 50 až R 53 nebezpečná pro ostatní prostředí R 54 až R 59 -jimi jsou látky nebo přípravky, které při vstupu do životního prostředí představují nebo mohou představovat okamžité nebo pozdější nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí

Označování nebezpečných látek a nebezpečných přípravků Na obalu nebezpečného přípravku musí být jasně, čitelně a nesmazatelně v českém jazyce uvedeny následující údaje: - obchodní název přípravku - název, jméno obchodní firmy, sídlo, telefonní číslo - chemický název dle Seznamu (vyhláška č. 369/2005 Sb.) nebo soulad s mezinárodně uznávaným názvoslovím - výstražné symboly a písmenné označení nebezpečných vlastností - standardní věty označující specifickou rizikovost (R-věty) - standardní pokyny pro bezpečné zacházení (S-věty) - hmotnost, objem

Označení chemického přípravku

Bezpečnostní list identifikace látky/ přípravku a společnosti/podniku identifikace nebezpečnosti složení/informace o složkách pokyny pro první pomoc opatření pro hašení požáru opatření v případě náhodného úniku zacházení a skladování fyzikální a chemické vlastnosti omezování expozice/osobní ochranné prostředky stálost a reaktivita toxikologické informace ekologické informace pokyny pro odstraňování informace pro přepravu informace o předpisech další informace

Nařízení CLP CLP je nové evropské nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí (z angl. Classification, Labelling and Packaging) Tento právní předpis zavádí v celé EU nový systém klasifikace a označování chemických látek, který vychází z globálně harmonizovaného systému Organizace spojených národů (UN GHS). Nařízení CLP pojednává o nebezpečnosti chemických látek a směsí a jak o ní ostatní informovat.

GHS (Globally Harmonised System) Cíle zavedení GHS posílit ochranu zdraví a životního prostředí zavedením mezinárodně akceptovaného systému informování o nebezpečí poskytnout nástroj zemím, které dosud podobný systém nemají snížit potřebu opakovaného zkoušení a hodnocení chemikálií podpořit mezinárodní obchod s chemikáliemi jejichž nebezpečnost byla stanovena a označena mezinárodně dohodnutými způsoby

Základní principy GHS musí být zachována současná úroveň ochrany klasifikace musí být na základě vlastností chemikálií systém musí být harmonizovaný harmonizovaná klasifikace, označení a bezpečnostní list musí být poskytnuto přechodné období musí být osvojen mezinárodními organizacemi informace o chemikáliích musí být hutné musí být akceptována současná validovaná data jsou přípustné změny v požadavcích na zkoušení označování musí zajistit ochranu zdraví pracovníků, spotřebitelů a veřejnosti a ochranu životního prostředí za současné ochrany hospodářských zájmů

Nebezpečné fyzikální vlastnosti a)Výbušniny b)Hořlavé plyny c)Hořlavé aerosoly d)Oxidující plyny e)Plyny pod tlakem f)Hořlavé kapaliny g)Hořlavé pevné látky h)Samovolně reagující látky a směsi i)Pyroforické kapaliny j)Pyroforické pevné látky k)Samovolně se zahřívající látky l)Látky a směsi uvolňující ve styku s vodou hořlavé plyny m)Oxidující kapaliny n)Oxidující pevné látky o)Organické peroxidy p)Látky a směsi korodující kovy

GHS vlastnosti nebezpečné pro zdraví a)Akutní toxicita b)Kožní žíravost/dráždivost c)Vážné poškození očí/dráždivost očí d)Senzibilizace dýchacích orgánů nebo kůže e)Mutagenita pro zárodečné buňky f)Karcinogenita g)Toxicita pro reprodukci h)Orgánově specifická systémová toxicita po jedné dávce i)Orgánově specifická systémová toxicita po opakovaných dávkách j)Nebezpečnost aspirací

Vlastnosti nebezpečné pro ŽP a)Nebezpečný pro životní prostředí Akutní nebezpečí pro vodní prostředí Chronické nebezpečí pro vodní prostředí b)Poškozuje ozónovou vrstvu

Základní prvky GHS označení Grafické symboly (Piktograms) Signální slova (Signal words) Rizikové věty (Hazard statements) Bezpečnostní pokyny a grafické symboly (Precautionary statements and pictograms) Označení výrobku (Product identifier) Informace o dodavateli (Supplier identification) Klasifikace Přiřazení třídy nebezpečnosti (podstata nebezpečnosti) – 28 tříd kategorie nebezpečnosti (míry nebezpečnosti)

Grafické symboly tvar čtverce - symbol černý - pozadí bílé - ohraničení červené GHS piktogram pro kožní žíravost/dráždivost Přepravní piktogram pro hořlavé kapaliny

Signální slova – definice Slovo použité k označení relativní závažnosti nebezpečnosti a upozorňující čtenáře na potenciální riziko na označení. NEBEZPEČÍ závažnější kategorie nebezpečnosti VAROVÁNÍ méně závažné kategorie nebezpečnosti

Rizikové věty Věty přidělené k rizikové třídě a kategorii, popisující povahu rizika nebezpečné látky včetně stupně rizika (jen u některých). Např.: „Vysoce hořlavá kapalina a pára“, „Toxický při kontaktu s kůží“. Věty (a/nebo piktogramy) popisující doporučená opatření k minimalizaci nebo prevenci nepříznivých účinků vyplývajících z expozice rizikovým látkám nebo nevhodného skladování nebo nakládání s rizikovou látkou. Rozlišují se 4 typy pokynů: prevence, opatření (v případě rozlití nebo expozice), skladování, odstraňování. Bezpečnostní pokyny

Bezpečnostní symboly

Označení výrobku Chemický název sloučeniny U směsí a slitin chemický název všech složek přispívajících k rizikovosti směsi/slitiny nebo všech složek přispívajících k akutní toxicitě, rozleptávání kůže/vážnému poškození očí, mutagenitě, karcinogenitě, toxicitě pro reprodukci, kožní/respirační senzibilizaci, orgánově specificky cílené systémové toxicitě, pokud se tato rizika objeví na štítku. Název pro přepravu Informace o dodavateli Název, adresa a telefonní číslo výrobce nebo dodavatele látky, směsi.

Přehled symbolů pro označení nebezpečnosti Výbušný Hořlavý Oxidující Stlačené plyny Toxický Žíravý

Přehled symbolů pro označení nebezpečnosti CMR látky, Senzibilizující při vdechování Akutní toxicita, Dráždivý, Senzibilizující Toxický pro vodní prostředí

Obecné zásady pro klasifikaci a označování chemických látek a směsí Fyzikální nebezpečí Výbušniny Třída výbušnin zahrnuje: výbušné látky a směsi (tuhé nebo kapalné látky či směsi látek, které jsou samy o sobě schopny chemickou reakcí vytvořit plyn takové teploty a tlaku a takové rychlosti, které mohou poškodit okolí); výbušné předměty, vyjma zařízení obsahující výbušné látky nebo směsi v takovém množství či takového charakteru, že jejich mimovolné či náhodné zapálení nebo vznícení nezpůsobí žádné vnější účinky mimo zařízení, a to buď v důsledku rozletu, ohně, kouře, tepla nebo hluku, a

látky, směsi a předměty neuvedené v písm. a) a b), které jsou vyráběny k získání praktického výbušného nebo pyrotechnického účinku. Látky, směsi a předměty této třídy, které nejsou klasifikovány jako nestabilní výbušnina (výbušnina, která je teplotně nestálá a/nebo příliš citlivá pro běžnou manipulaci, dopravu a užití), se podle typu nebezpečí, který představují, zařadí do jedné z šesti podtříd: viz str. 65

Hořlavé plyny plyny nebo plynné směsi s mezí zápalnosti na vzduchu při teplotě 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa.(tab. str. 67) Hořlavé aerosoly nádoby, které se nedají opětovně naplnit, vyrobené z kovu, skla nebo plastu a obsahující stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný plyn pod tlakem, též s kapalinou, pastou nebo práškem, a vybavené uvolňovacím mechanismem, který umožňuje vystřikovat obsah nádoby jako tuhé nebo tekuté částice v suspenzi plynu, ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném či plynném stavu. (tab. str. 68)

Plyny pod tlakem plyny nebo plynné směsi nacházející se v nádobě při tlaku nejméně 200 kPa (manometr) nebo zkapalněný nebo zchlazený plyn.(tab. str. 69) Hořlavé kapaliny kapaliny s bodem vzplanutím nejvýše 60°C. (tab. str. 70) Hořlavé tuhé látky tuhá látka nebo směs, která se snadno zapaluje. Snadno zápalnými tuhými látkami jsou látky nebo směsi ve formě prášku, granulí nebo pasty, které jsou nebezpečné, jestliže se mohou snadno vznítit při krátkém styku se zdrojem zapálení, např. hořící zápalkou, a pokud se plamen šíří rychle. (tab. str. 69)

Samovolně reagující látky a směsi teplotně nestálé kapalné nebo tuhé látky nebo směsi náchylné k silně exotermickému rozkladu i bez přístupu kyslíku (vzduchu). Samovolně reagující látka nebo směs se považuje za látku nebo směs s výbušnými vlastnostmi, pokud je při laboratorních zkouškách náchylná k detonaci, rychlé deflagraci nebo vykazuje prudkou reakci při zahřátí v uzavřeném obalu. Rozdělují se do 7 kategorií podle rychlosti detonace nebo náchylnosti k explozi. (tab. str. 72)

Pyroforické kapaliny kapalné látky nebo směsi, které se při styku se vzduchem i v malých množstvích zapálí do pěti minut. (tab. str. 73) Pyroforické tuhé látky tuhé látky nebo směsi, které se při styku se vzduchem i v malých množstvích zapálí do pěti minut. (tab. str. 73) Samozahřívající se látky a směsi kapalné nebo tuhé látky nebo směsi jiné než pyroforické kapaliny nebo tuhé látky, které při reakci se vzduchem a bez dodání energie jsou schopny se samy zahřívat; tyto látky nebo směsi se odlišují od pyroforické kapaliny nebo tuhé látky tím, že se zapalují pouze ve velkém množství (kg) a po dlouhé době (hodiny nebo dny). (tab. str. 74)

Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny tuhé nebo kapalné látky nebo směsi, které při vzájemném působení s vodou jsou náchylné k tomu, stát se samozápalnými nebo uvolňovat hořlavé plyny v nebezpečném množství. Rozdělují se do tří kategorií podle rychlosti vývinu hořlavého plynu. (tab. str. 75) Oxidující kapaliny látky nebo směsi, které ačkoli samy nejsou nutně vznětlivé, mohou obecně způsobit nebo podpořit shoření jiných látek za pomoci přísunu kyslíku. (tab. str )

Oxidující tuhé látky tuhá látky nebo směsi, které ačkoli samy nejsou nutně vznětlivé, mohou obecně způsobit nebo podpořit shoření jiných látek za pomoci přísunu kyslíku. (tab. str. 76) Organické peroxidy kapalné nebo tuhé organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu - O-O- a které jsou jako takové považovány za deriváty peroxidu vodíku, v nichž je nahrazen jeden atom vodíku anebo oba atomy vodíku organickými radikály. Organické peroxidy jsou teplotně nestálé látky nebo směsi, které se mohou samourychlením exotermicky rozložit. (tab. str. 78 Látky a směsi žíravé pro kovy látky nebo směsi, které mohou chemickým působením poškodit či dokonce zničit kovy. (tab. str )

Nebezpečí pro zdraví Akutní toxicita nepříznivé účinky, k nimž dojde po orální nebo dermální aplikaci jedné dávky látky nebo směsi či vícenásobných dávek podaných během 24 hodin nebo po inhalační expozici po dobu 4 hodin. Třída nebezpečnosti akutní toxicita je členěna na: akutní orální toxicitu, akutní dermální toxicitu, akutní inhalační toxicitu. (tab. str )

Poleptání/podráždění kůže Poleptání kůže - vyvolání nevratného poškození kůže, a to viditelná nekróza celého epidermu zasahující do škáry, po působení testované látky po dobu až 4 hodin. Podrážděním kůže - vyvolání vratného poškození kůže po působení testované látky po dobu až 4 hodin. (tab. str ) Vážné poškození/podráždění očí Vážné poškození očí - vyvolání poškození tkání oka nebo zhoršení vidění po aplikaci zkoušené látky na povrch oka, které není plně vratné do 21 dnů po aplikaci. Podrážděním očí - vyvolání změn v oku po aplikaci zkoušené látky na povrch oka, které jsou plně vratné do 21 dnů po aplikaci. (tab. str )

Senzibilace dýchacích orgánů nebo kůže Senzibilizátor dýchacích orgánů - látka, která po vdechování vyvolává přecitlivělost dýchacích cest. Senzibilizátor kůže - látka, která po styku s kůží vyvolává alergickou reakci. (tab. str. 83) Mutagenita v zárodečných buňkách Mutace - trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v buňce. (tab. str. 84) Karcinogenita Karcinogen - látka nebo směs látek, které vyvolávají rakovinu nebo její větší výskyt. (tab. str. 85)

Toxicita pro reprodukci nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost u dospělých mužů a žen, jakož i vývojovou toxicitu u potomstva. Toxicita pro reprodukci se rozděluje do dvou hlavních skupin: (a)nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost; (b)nepříznivé účinky na vývoj potomstva. (tab. str ) Toxicita pro specif. cílové orgány,opakovaná expozice specifická toxicita pro cílové orgány vyplývající z opakovaná expozice látce nebo směsi. (tab. str. 88) Nebezpečí při vdechnutí vniknutí kapaliny nebo tuhé látky či směsi přímo ústní nebo nosní dutinou nebo nepřímo při dávení do průdušnice a dolních cest dýchacích. (tab. str. 89)

Nebezpečí pro vodní prostředí Třída nebezpečí pro vodní prostředí je členěna na: - akutní nebezpečí pro vodní prostředí; - chronické nebezpečí pro vodní prostředí (tab. str. 89) Nebezpečí pro ozonovou vrstvu Látka nebezpečna pro ozonovou vrstvu - látka, která na základě dostupných poznatků o jejích vlastnostech a jejím předpokládaném nebo pozorovaném osudu a chování v životním prostředí může představovat nebezpečí pro strukturu a fungování stratosférické ozonové vrstvy. (tab. str. 91)

Standardní věty o nebezpečnosti podle nařízení GHS H – věty : seznam standardních vět o nebezpečnosti P – věty : seznam pokynů pro bezpečné zacházení

Označení chemické látky

Označení chemické směsi

BOZP při práci s chemickou látkou nebo přípravkem Pohledem na etiketu vyhledat výstražné symboly. Detailně si přečíst bezpečnostní pokyny. Před zahájením práce se vybavit patřičnými OOPP a používat je po celou dobu práce s chemickou látkou nebo přípravkem. Seznámit se s pokyny pro uživatele a důsledně je dodržovat. Věnovat pozornost pokynům týkajícím se ochrany životního prostředí. V případě potřeby se seznámit s obsahem bezpečnostního listu.

Pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí Identifikace a stručný popis pracoviště, jeho cíl a funkce Provozované činnosti, způsob používání chemických látek Souhrn nebezpečných vlastností používaných chemických látek (R-věty a základní fyzikálně chemické vlastnosti) Požadavky na OOPP Zásady bezpečného používání a skladování látek (S-věty) Postup při nehodě, havárii Pokyny pro před lékařskou první pomoc Nejvýznamnější příznaky akutní a chronické intoxikace Datum zpracování, jméno osoby zodpovědné za zpracování Další informace (kontakty na odpovědné osoby, TIS, nouzová telefonní čísla)

Zdroje informací hs/ghs_welcome_e.html hs/ghs_welcome_e.html ČSN Sbírka zákonů č.192/1988 Sb. Zákon č.356/2003 Sb. Bílá kniha Vyhláška č.288/2003 Sb. Zákon č. 326/2004 Sb. Zákon č.185/2001 Sb. Vyhláška č.383/2001 Sb. Vyhláška č. 355/2002 Sb.