Aktuální informace z činnosti Kanceláře veřejné ochránkyně práv Petr Polák, 1. prosince 2015, MV ČR © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Témata Diskriminace v ČR – výzkum (7/2015) Rovné zacházení v předškolním vzdělávání 12/2015) Úřední jednání s transsexuální osobou – doporučení ochránkyně (6/2015) © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Diskriminace v ČR Oběť diskriminace a její překážky v přístupu ke spravedlnosti (angl. under-reporting)  kvantitativní výzkum  kvalitativní výzkum  dotazování NGO, správních orgánů, soudů  monitoring činnosti správních orgánů a soudů

N=2079; repre ČR 18+ Osobní zkušenost s diskriminací nebo obtěžováním Znění otázky: „Cítil/a jste se Vy osobně během posledních pěti let, tj. od počátku roku 2010, v České republice diskriminován/a anebo obtěžován/a?“ ( Pokud v ČR žijete kratší dobu než 5 let, tak za tuto dobu) Zdroj: Reprezentativní výzkum agentury Focus na dospělé populaci ČR, červenec – srpen 2014 Eurobarometr 2015: 25 % za uplynulých 12 měsíců Eurobarometr 2012: 19 % za uplynulých 12 měsíců

N=234; osobní zkušenost s diskriminací Ohlášení vlastní zkušenosti s diskriminací nebo obtěžováním Znění otázky: „Lidé mohou oznámit diskriminační jednání různým organizacím či úřadům. Když jste se cítil/a diskriminován/a nebo obtěžován/a, šel/a jste někam tento případ vy či někdo jiný nahlásit?“ Zdroj: Reprezentativní výzkum agentury Focus na dospělé populaci ČR, červenec – srpen 2014 FRA: EU MIDIS 2009 Emigranti a příslušníci etnických menšin – pouze 18 % se odhodlalo situaci řešit

N=2079; repre ČR 18+ obtížné - 74 % snadné - 15 % Hodnocení šancí obětí diskriminace domoci se svých práv Znění otázky: „Jak obtížné je, podle Vás, pro oběti diskriminace domoct se v České republice svých práv?“ Zdroj: Reprezentativní výzkum agentury Focus na dospělé populaci ČR, červenec – srpen 2014

N=2079; repre ČR 18+ Na koho by se respondenti obrátili, pokud by se cítili diskriminováni nebo obtěžováni Znění otázky: „Pokud byste se v budoucnu stal/a obětí diskriminace nebo obtěžování, na koho byste se nejspíše obrátil/a?“ (možnost více odpovědí) Zdroj: Reprezentativní výzkum agentury Focus na dospělé populaci ČR, červenec – srpen 2014

N= 228; neohlásili případ(y) diskriminace Bariéry ohlášení diskriminace Znění otázky: „Proč jste nevyhledal/a pomoc a případ nenahlásil/a?“(možnost více odpovědí) Zdroj: Reprezentativní výzkum agentury Focus na dospělé populaci ČR, červenec – srpen 2014 početv % oznámením diskriminace by se nic nezměnilo/nestalo10948 % neměl/a dost důkazů na to, abych mohl/a diskriminaci úspěšně dokázat6328 % nevěděl/a, kde a na koho se obrátit6127 % obavy z negativních důsledků6127 % příliš triviální/nestálo to za oznámení - je to normální, děje se to vždycky5223 % nebyl/a si jist/a, zda jde o diskriminaci3616 % neměl/a dost finančních prostředků na zabezpečení právníka3515 % nevěděl/a, že se proti diskriminaci můžu bránit právní cestou3214 % nepohodlné/příliš mnoho byrokracie nebo problémů/není na to čas3013 % rozhodl/a se svůj případ řešit osobně dohodou s diskriminující osobou198 % strach ze zastrašování pachateli, pokud by byla diskriminace oznámena146 % jiný důvod219 %

Nedostatek informací Ne. Nešel. Protože nevím, kam. Já jsem chtěl jako, chtěl jít někam to hlásit, protože to není dobré, to není správné. Nemělo by to takhle být.(…) Nevíme kam. Do Policie? Nevím. Advokát? To nevím. Určitě je, nějaké asociace, nějaké organizace, ale nevíme, kam. (muž, 31 let, SŠ bez maturity, diskriminace na základě národnosti) Pokud nejste člověk, který umí pracovat s internetem, což třeba moje generace ne vždy umí, tak vás ani nenapadne se v něčem hrabat a hledat pomoc. (žena, 46 let, SŠ vzdělání, diskriminace na základě pohlaví)

Přijetí pozice diskriminovaného Dvanáct dní před koncem zkušební doby mu ředitelka řekla, že s ním musí rozvázat pracovní poměr, protože rodičům se nelíbí, že zaměstnává Roma. Ten byl z toho tak psychicky rozloženej, že nám to ani neřekl doma, protože se za to styděl. Tak jsem mu nabízela, že je možný podat stížnost na Českou školní inspekci (…), ale on do toho nechtěl jít. On už si to nechtěl připomínat. On to bral tak, že ten důvod je hodně ponižující. (žena, 42 let, VŠ vzdělání, diskriminace na základě etnicity) To bych si musela stěžovat každý týden. Už jsem se s tím naučila žít. Že jsou situace, které zažívám jenom proto, že jsem Romka. A kdybych Romka nebyla, tak ty situace nezažívám. Takže člověk, když je Rom, se s tím musí naučit žít. (žena, 42 let, VŠ vzdělání, diskriminace na základě etnicity)

Respekt ze silné protistrany Asi to byl strach. Co zmůžu proti velké organizaci? Kdybych proti nim šla veřejně, nevěřím, že bych vyhrála. Mají lepší právníky, můžou si to dovolit. Budu proti nim vystupovat někde u soudu? Na to nemám, a to jsem docela průbojná. (žena, 33 let, VŠ vzdělání, diskriminace na základě pohlaví)

Obavy z negativních důsledků Když si budou stěžovat, tak život pro ně bude ještě horší a nikdo se tím zabývat nebude. Prostě každý ukáže – a jéj, Cikáni jsou zase diskriminovaní. (žena, 40 let, ZŠ vzdělání, diskriminace na základě etnicity) Ty důsledky na vás dopadnou hned, jsou mnohem rychlejší, než soudy. To vám seberou část platu, dají vám horší práci, přeřadí vás někam jinam, nebo vás pošlou domů, řeknou, že pro vás není práce a nedostanete peníze třeba žádné. Když se vám to nelíbí, tak jděte pryč. To je prostě hned. (žena, 46 let, SŠ vzdělání, diskriminace na základě pohlaví) Já nevím, jestli jsou si toho vůbec vědomí, nebo to berou za samozřejmost, když to tak funguje všude, třeba moje maminka, že musí držet jazyk za zuby, jinak přijde o práci, kdyby si stěžovali. (žena, 39 let, VŠ vzdělání, diskriminace na základě pohlaví (mateřství))

Psychologické bariéry Ona je v podstatě dost neprůbojný člověk. V Praze s vámi kdekdo vymete a ti lidi jsou z toho na mrtvici. Jsou lidi, kteří věří lidem s akademickými tituly, že by tohle přece nemohli udělat. A ne každý je obdařený oslnivou inteligencí nebo zkušenostmi nebo známostmi u právníků. (žena, 46 let, SŠ vzdělání, diskriminace na základě pohlaví) Já si myslím, že je to třeba u lidí, kteří jsou už dlouho doma. A už jsou takoví hodně uzavření do toho svého světa. To není jenom u těch, kteří mají v rodině autismus, ale i u těch, kteří jsou třeba sami postižení a moc se nedostanou nikam ven mezi lidi. Už jsou tak uzavření v tom svém světě, že je ani nenapadne, že by si mohli stěžovat, nebo že by měli na něco právo. (žena, 37 let, SŠ vzdělání, diskriminace na základě mentálního postižení (dítě)) No tak to už by muselo být setsakramentsky to, abych já si šel stěžovat. (muž, 65 let, ZŠ vzdělání, diskriminace na základě tělesného postižení)

Jiné, vážnější problémy Ne. Nikomu jsem si nestěžovala. Řeším to tak, že hledám práci. Já to nenechávám být a hledám. Nějakou práci mám, ale hledám normální v oboru. A doufám. (žena, 43 let, VŠ vzdělání, diskriminace na základě národnosti) Prostě to přešli a hledali jiný byt. Přišlo jim to jako sekundární, nadbytečné. Potřebovali co nejrychleji najít bydlení, nechtěli se spálit s takovým člověkem. (muž, 36 let, VŠ vzdělání, diskriminace na základě sexuální orientace)

Finanční náročnost soudních sporů Pak je tam ještě jedna bariéra, představa toho rizika, že nakonec ten spor prohrajou. Ta představa, že potom budou muset zaplatit 50 tisíc jako náklady řízení, to je pro ně nepředstavitelná částka. (muž, 36 let, VŠ vzdělání, diskriminace na základě sexuální orientace) Spousta lidí má představu, že pokud by se dali do kontaktu s právníky, tak už to musí být hodně špatné. Je to pro ně neznámá oblast. Nedokážou si představit, že právník chrání jejich zájmy. Pro některé právník prostě stojí spoustu peněz a zabývá se špatnou stránkou života. (žena, 46 let, SŠ vzdělání, diskriminace na základě pohlaví)

Délka soudních sporů I když zdánlivě uspějete, tak ta výhra není stoprocentní. To znamená, domůžete se toho, ale už jste utrpěla škodu. A je to nesmírně vyčerpávající. Spousta lidí na to prostě nemá nervy se s těma lidma měsíce a měsíce dohadovat o tom, že máte na něco právo. (žena, 25 let, SŠ bez maturity, diskriminace na základě tělesného postižení (dítě))

Nedůvěra ve změnu, v systém státní moci Chodily jsme na diskotéku a nechtěli nás tam pustit, protože jsme Cikánky. Tak jsme zavolaly policajty, oni přijeli. Myslíte, že něco udělali? Neudělali nic. Něco jim řekli, ale nepustili nás tam. Řekli nám, že máme teda jít pryč, že to nemá cenu. Takže kolikrát s policajtama je to úplně o ničem. (žena, 40 let, VŠ vzdělání, diskriminace na základě etnicity) Ztráta času, dejme tomu nemusí věřit, že ačkoliv se o to budou snažit, s tím něco udělají, nebo něco změní. (muž, 28 let, ZŠ vzdělání, diskriminace na základě tělesného postižení)

Výsledek: „nemá to cenu“ S právničkou jsme prověřili, jestli můžu podepsat ty dokumenty. Řekla, ať to nedělám, že to je téměř na žalobu, že to mám rozporovat a odmítnout podepsat. Možná bych něco zmohla, ale když jsem porovnala, kolik mě to bude stát sil, že si stejně budu muset najít jinou práci, do toho mám tu rodinu, kterou nechci stresovat tím, že jsem sama ve stresu, tak mi vyšlo, že tu sílu dám raději do nalezení jiné práce a nechám to být. (žena, 33 let, VŠ vzdělání, diskriminace na základě pohlaví)

Poskytnutá soudní rozhodnutí  56 rozhodnutí soudů I. instance (2004 – 2014)  38 rozhodnutí soudů I. instance od účinnosti antidiskriminačního zákona (1. září 2009)  v průměru bylo podáno 6 žalob s námitkou diskriminace ročně © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Namítané diskriminační důvody © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 ZnakPočet Etnicita 6 Národnost 1 Pohlaví 7 Věk 9 Zdravotní postižení 2 Náboženství, víra 1 Světonázor 1 Jiný 6 Nenamítán/nezjištěn 24

Namítané formy diskriminace FormaPočet Přímá diskriminace43 Nepřímá diskriminace1 Obtěžování4 Sexuální obtěžování1 Neurčeno9 © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Namítaná diskriminace dle oblastí OblastPočet Pracovní poměr41 Služební poměr2 Bydlení3 Vzdělání3 Mimo působnost2 Nezjištěna5 © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Namítaná diskriminace v pracovněprávní oblasti Fáze prac. poměruPočet Přístup k zaměstnání10 Odměňování9 Podmínky na pracovišti5 Skončení pracovního poměru 15 Jiné2 © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Úspěšnost podaných žalob VýsledekPočet Zastaveno18 Zamítnuto29 Odmítnuto1 Vyhověno6 (1) Jiné2 © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Úspěšnost podaných žalob © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 Přehled zjištění Počet rozhodnutí o namítané diskriminaci Počet rozhodnutí v I. stupni 56 Vyhověno námitce diskriminace (počet) 1 Náklady řízení (náhrada nákladů protistrany) Počet přiznaných náhrad nákladů protistrany15 (z 56) - 27 % Průměrná výše přiznané náhrady nákladů protistrany Kč (€ 1.363) Náhrada nemajetkové újmy v penězích Počet přiznaných náhrad nemajetkové újmy v penězích1 (z 22) – 4,5 % Průměrná výše přiznané náhrady nemajetkové újmy Kč (€ 1.889)

Některá doporučení VOP © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015  zvýšit informovanost o problematice diskriminace  přiznávat v soudním řízení obětem diskriminace náhradu újmy v penězích.  poskytnout stejnou ochranu před soudem všem obětem diskriminace  upravit výši soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby  zajistit bezplatnou právní pomoc obětem diskriminace a zavést evidenci advokátů specializujících se na antidiskriminační právo  zakotvit do právního řádu žalobu ve veřejném zájmu (actio popularis) v diskriminačních věcech  zpřesnit a rozšířit evidenci soudních rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR Jsou uvedená doporučení způsobilá snížit bariéry v přístupu ke spravedlnosti?

Rovné zacházení v předškolním vzdělávání dotazníkový výzkum mezi 638 mateřskými školami  prokazování očkování  kritéria při přijímaní do MŠ  vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami  vzdělávání romských dětí © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Výsledky dotazníkového šetření © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015  V oblasti prokazování skutečnosti, že se dítě podrobilo pravidelnému očkování, se potvrdila roztříštěnost praxe mateřských škol i jejich obecná neochota akceptovat jako důkaz kopii očkovacího průkazu dítěte.  Až 88 % mateřských škol požaduje po zákonných zástupcích dítěte samostatný tiskopis potvrzený praktickým lékařem dítěte (žádost o přijetí dítěte nebo evidenční list dítěte, případně oba dokumenty).  Pouze zhruba třetina mateřských škol (38 %) se spokojí s kopií očkovacího průkazu dítěte. Jelikož jde o zpoplatněný úkon, tento postup znamená pro rodiče dítěte finanční zátěž.

Výsledky dotazníkového šetření © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015  Značná část mateřských škol nadále používá v přijímacím řízení k předškolnímu vzdělávání i kritéria, jejichž přípustnost veřejný ochránce práv již v minulosti zpochybnil.  Nejčastěji se jedná o trvalý pobyt rodiče/rodičů (toto kritérium používá 76 % dotázaných mateřských škol) a zohlednění toho, že zařízení již navštěvuje sourozenec dítěte (70 %).

Výsledky dotazníkového šetření © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015  Mateřské školy se snaží vycházet vstříc dětem vyžadujícím speciální dietní stravu i dětem trpícím cukrovkou. Více než polovina dotázaných mateřských škol má za uplynulé tři roky zkušenost s požadavkem na speciální stravu dítěte (nejčastěji jde o bezlepkovou nebo bezlaktózovou stravu). Zařízení tomuto požadavku ve velké většině případů (95 %) vyhověla.  Dále, více než 90 % mateřských škol, do kterých se hlásilo dítě trpící cukrovkou, uvedlo, že toto dítě přijalo a na aplikaci inzulínu přistoupili zaměstnanci, nebo jej chodil aplikovat rodinný příslušník dítěte.

Výsledky dotazníkového šetření © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015  Mateřské školy se potýkají s nedostatkem financí na zabezpečení služby asistenta pedagoga. O tyto finanční prostředky požádala krajský úřad v uplynulých třech letech jedna třetina dotazovaných mateřských škol. Méně než polovina z nich obdržela žádané finanční prostředky v plné výši, 8 % z nich je neobdrželo vůbec.  Mateřské školy vidí hlavní důvod slabé docházky romských dětí do mateřských škol v nezájmu jejich rodičů (60 % dotázaných) a v nákladech spojených se zaplacením obědů (42 %).

Úřední jednání s transsexuální osobou zpráva VOP sp. zn. 206/2012/DIS/VP ( ) © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Doporučení ochránkyně © Copyright Veřejný ochránce práv, 2013  Správní orgány jsou povinny jednat s adresáty svého působení zdvořile a vstřícně (§ 4 odst. 1 správního řádu). Z těchto důvodů by měly vhodně oslovovat osoby procházející změnou pohlaví; tj. podle prožívaného pohlaví, nikoliv podle administrativně zapsaného; jakož i osoby pohlavně nevyhraněné, tj. rodově neutrálně.  K oslovení podle niterně prožívaného pohlaví by mělo být přistoupeno obzvláště v případech, kdy se osoba domáhá administrativní změny pohlaví a zároveň správní orgán výslovně upozornila na nevhodnost použitého oslovení. Nevhodné oslovení transsexuálních a pohlavně nevyhraněných osob jim může způsobovat zbytečnou psychickou újmu a být proto v rozporu se zásadou vstřícnosti veřejné správy.

Děkuji za pozornost… Petr Polák Tel.: Veřejný ochránce práv - ombudsman © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015