Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Uranové doly v Československu po roce 1945 Autor: Veronika Valdová Ve spolupráci s Františkem Zahrádkou a Janem Benešem Z Muzea III.odboje v Příbrami.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Uranové doly v Československu po roce 1945 Autor: Veronika Valdová Ve spolupráci s Františkem Zahrádkou a Janem Benešem Z Muzea III.odboje v Příbrami."— Transkript prezentace:

1

2 Uranové doly v Československu po roce 1945 Autor: Veronika Valdová Ve spolupráci s Františkem Zahrádkou a Janem Benešem Z Muzea III.odboje v Příbrami

3 6.srpna 1945 svrhly USA atomovou bombu na Hirošimu a o tři dny později na Nagasaki. Při výbuších zemřelo lidí. Dalších lidí zemřelo na následky ozáření. Druhá světová válka byla ukončena, Japonsko se vzdalo. K jednáním o budoucím rozdělení sil v Evropě došlo již na Jaltské konferenci SSSR neměl v té době vlastní uran, který byl pro získání atomové zbraně klíčovou surovinou. Svou špionážní síť SSSR orientovala na získání atomové zbraně. Šéfem tajného projektu byl Lavrentij Berija. V únoru 1945 předal agent KGB Merkulov Berijovi zprávu o uranu v Jáchymově. První poválečná čs.vláda nebyla ještě komunistická, demokratická ovšem také ne. Politická činnost byla povolena pouze v rámci Národní fronty s dominantním vlivem KSČ. Většina území byla obsazena Rudou armádou.

4 SSSR o vývozu uranu ještě jednala tak, aby byl vývoz přijatelný i pro Československo. Tento postoj byl z dnešního pohledu naivní, ale tehdy, v atmosféře všeslovanství a po Mnichovské zradě, se zdálo, že spjení s východem bude pro zemi lepší. 11.září 1945, tedy v průběhu jednání, 60 vojáků Rudé armády obsadilo všechna 3 jáchymovská důlní díla. Rudá armáda vydala okamžitý zákaz vstupu do objektů všem kromě zaměstnanců a zakázala fotografování. Protestovat v SSSR proti postupu Rudé armády podle československé vlády nemělo smysl, proto se veškerá energie soustředila na jednání v domnění, že SSSR bude dohody dodržovat. V této době také SSSR v rozporu se spojeneckou smlouvou z prosince 1943, stanovující obnovu Československa v předmnichovských hranicích, anektoval Podkarpatskou Rus.

5 Dohody se SSSR Snímek z Února 1948

6 Dohody se Sovětským svazem  Jednání byla vedena jako tajná, pod krycím kódem „Ch“ a byla ukončena 23. listopadu 1945 podpisem smlouvy.  Za ČS stranu vyjednával předseda vlády a šéf sociální demokracie Z. Fierlinger, s vědomím prezidenta Edvarda Beneše. Již během války E.Beneš konstatoval, že spíše než vyslancem čs. Exilové vlády je ZF sovětským zástupcem v čs vládě.  Smlouvu podepsal ministr zahraničního obchodu Hubert Ripka. Parlament ji neschvaloval, jelikož byla „oboustranně výhodná“.  Za sovětskou stranu vyjednávali vládní zmocněnec I.Bakulin a plukovník Alexandrov. Smlouvu podepsal I.Bakulin.

7 Český návrh Všechna ložiska uranu jsou výhradně československým majetkem Těžbu bude provádět československý státní podnik Sovětský státní podnik bude poskytovat technické a vědecké zázemí Československý podnik přenechá sovětskému ½ vytěžené rudy Československo zajistí bezpečnost a ochranu výrobního tajemství Od úhrady za sovětskou rudu se odečtou provozní náklady a investice Sovětský návrh Sovětsko – československá důlní a.s. na principu parity, společný kapitál ČSSR a SSSR Ložisko, odvaly i důlní díla budou majetkem této společné a.s. ČSSR poskytne této a.s. výhradní práva na geologický průzkum po celém území ČSR Veškerá uranová ruda se předá SSSR, získané radium se bude dělit 1:1 Řídící orgán: předseda - ČSSR, místopředseda - SSSR Výkonný ředitel - SSSR, zástupce - ČSSR

8 Dohoda o těžbě uranové rudy v ČSR a dodávkách do SSSR Československá ruda náleží ČSR Čs vláda organizuje čs státní podnik pro výzkum a těžbu Čs vláda udělá vše pro maximální zvýšení těžby Vláda SSSR poskytne veškerou technickou pomoc Výkonnou moc má komise 2+2 z každé strany se sídlem v Praze Komise se řídí stanovami, které si sama schválí Pokud se Komise nedohodne, spor bude řešen oběma vládami V Československu zůstane část rudy nutná pro hospodářské a vědecké potřeby (stanoveno Komisí), zbytek bude zpracován v SSSR, radium se bude dělit 1:1 Ceny za rudu stanovuje Komise Platby probíhají buďto ve zboží nebo ve valutách Dohoda je platná od okamžiku podpisu na dobu 20 let Dohoda je přísně důvěrná

9 Jáchymovská komise Jáchymovská komise měla rozhodující výkonnou moc. Členové JK museli mlčet o obsahu smluv i o cenách, protože šlo o „tajemství, jehož zrada by zakládala skutkovou podstatu zločinu podle § 6 Zákona na ochranu republiky. Jáchymovská komise se řídila stanovami, které si sama schválila. Byla fakticky zcela ovládána Sověty. Po likvidaci německých a českých odborníků byli do uranových dolů vysláni sovětští geologové a mladí čeští absolventi.

10 Dodávky do SSSR Do SSSR bylo vyvezeno celkem tun uranu. SSSR tak velmi levně získal surovinu k výrobě nejmodernějších zbraní V 50.letech ČSR získala za uran 16,7 mld Kčs. Finanční bilance byla zpočátku poměrně vyrovnaná – později již nikoliv. Česká vláda na těžbu uranu velmi doplácela. Platby od SSSR obvykle probíhaly ve zboží, především ve formě zastaralé vojenské techniky. Dohoda nebyla již v 50.letech možná. SSSR argumentoval imperialistickým nebezpečím a povinností ČSR zajišťovat obranu. Po komunistickém puči v únoru 1948 již dohoda nebyla možná. Země se de facto ocitla v pozici sovětské kolonie. Ve školách visely obrazy Stalina, současně s čs. Se vyvěšovala i sovětská vlajka a hrála se i sovětská hymna.

11 Příbram – důl a lágr

12 Uranová ruda  Uran se v přírodě vyskytuje především jako uraninit (oxid) a koffinit (křemičitan).  Uranová ruda obsahuje izotopy 235 U, 238 U a 234 U  Předmětem zájmu je hlavně lehce štěpitelný 235 U, kterého je v rudě ale jen kolem 0,7%, z 1 tuny lze tedy získat jen asi 7 kg 235 U. K výrobě jedné rozbušky je třeba cca 20 kg 235 U.  Zbytkový „odpad“ obsahuje především izotop 238 U, tzv. ochuzený uran. Je to šedobílý lesklý velmi těžký kov, který se používá k výrobě střel s vysokou průrazností. Radioaktivita 238 U je velmi malá, jeho zplodiny jsou ale velice toxické.  Radium se používá do rentgenových výbojek.

13 Uranové oblasti v ČSR Český masiv byl považován poměrně za neperspektivní, Zásoby uranu podcenil i plk. Alexandrov v roce Oblast se ale nakonec ukázala jako poměrně bohatá. Jáchymov Příbram (Bytíz, Háje, Lešetice, Kamenná, Brod) Horní Slavkov (Nadlesí, Čistá, Pichtovy hory, Prameny) Západočeský rudní rajón (Vítkov II, Zadní Chodov, Dyleň) Západomoravský rudní rajón (Rožná, Olší) Severočeská křídová uranová oblast (Hamr na Jezeře, Stráž pod Ralskem, Osečná-Kotel, Holičky, Hvězdov) Zálesí v Rychlebských horách Okrouhlá-Radouň u Jindřichova Hradce

14 Pracovní tábory a věznice v Československu Černé body – koncentrační tábory v roce 1953: Jáchymov, Příbram a Horní Slavkov Červené body – věznice a pracovní tábory

15 Systém utajení

16 Uran – stát ve státě Vznikl zcela izolovaný státní podnik pro těžbu radioaktivních surovin na celém území Československa, který byl formálně zřízen československou vládou, ale fakticky jej řídili Sověti. Různými reorganizacemi se podnik stále více izoloval a utajoval. Dozor Čs báňského úřadu nad tímto kolosem byl minimální, kontrola byla pouze formální. Po komunistickém puči v únoru 1948 převzali Sověti nad uranovým průmyslem plnou kontrolu. Podobně si podrobili těžební oblasti v NDR, Bulharsku a Rumunsku. Od roku 1947 bylo do SSSR nejvíce uranu dovezeno z NDR.

17 Systém utajení a StB Utajení provozu znamenalo nutnost prověření zaměstnanců: –0: přístup k utajovaným skutečnostem nebyl vyžadován –T: zaměstnanci mohli pracovat s tajnými materiály –PT: zaměstnanci mohli pracovat s přísně tajnými materiály –PTZD: měli přístup k tajným materiálům zvláštní důležitosti O povolení k přístupu k utajovaným skutečnostem rozhodovala StB StB tak získávala značnou kontrolu nad velkým množstvím lidí. Lidé z jakéhokoliv důvodu nepohodlní nikdy prověření nedostali.

18 AKTIVITY StB V říjnu 1949 bylo zatčeno 16 vedoucích pracovníků dolů, všichni byli odsouzeni k vysokým trestům za sabotáže došlo k revizi procesu, tresty jim byly prominuty. Později byli rehabilitováni. Praxe byla podobná válečným výzkumným ústavům Wehrmachtu. Nejlepší možnosti utajení poskytuje nasazení vězňů. Vznikl TÚMV (technický ústav ministerstva vnitra) a vybraní odborníci byli nasazeni právě tam. Podmínky zde byly o něco humánnější, vězni např. mohli dostávat potravinové balíčky z domova či nosit hodinky. VZDOROVITÍ ODBORNÍCI: Ing. Kovář byl po roce 1948 vězněn Ing. Rada spáchal sebevraždu v dubnu 1952 Ing. Bohuslav Hegner (ředitel) byl v roce 1951 odsouzen na doživotí

19 PRACOVNÍCI NA URANU Lágr Vojna

20 Váleční zajatci a etničtí Němci SSSR měl vysoké požadavky na dodávky uranové rudy. Ruda se těžila primitivním způsobem a těžba tedy byla velmi náročná na počty pracovníků. Do uranových dolů bylo po válce nasazeno 4000 německých válečných zajatců zadržovaných v SSSR. Tento postup odporoval mezinárodním dohodám; roku 1955 byli poslední němečtí váleční zajatci po dohodě uzavřené kancléřem Adenauerem v Moskvě postupně propuštěni domů. Týkalo se to Němců odsouzených řádnými soudy k smrti po roce 1945 např. za vypálení Lidic. Mnozí před propouštěním podepsali závazky pracovat v Německu pro komunistickou špionáž. V sibiřských Gulazích zůstali ovšem lidé, kteří se nenašli dodnes. Bylo nutné začít vyhledávat jiné zdroje pracovní síly. Z celé ČSR byli do uranových oblastí přesídleni etničtí Němci. Přestože šlo mnohdy o uznávané odborníky z jiných profesí, byli tito Němci posíláni do dolů do nejnižších pozic.

21 CIVILNÍ ZAMĚSTNANCI Probíhaly rozsáhlé nábory ve všech částech republiky. Koncem roku 1947 pracovalo v Jáchymově zaměstnanců. VŠ a SŠ s báňským zaměřením dostávali tříleté umístěnky na uran. SSSR navrhoval přestěhovat sovětských občanů do Jáchymovské oblasti. Tento návrh čs vláda odmítla, měla strach ze silné menšiny. Platy civilních zaměstnanců byly velmi vysoké. Kromě toho dostávali další příplatky, potravinové příděly, poukázky na průmyslové zboží a mnoho dalších výhod. Lístky na příděl byly v Československu zrušeny až v roce Prostředí dolů bylo asociální i pro civilní zaměstnance – poměr mužů k ženám byl 100:1, s rodinami se nepočítalo. Slet 1948 ženy

22 TNP - Tábory nucených prací Zákon o TNP umožnil terorizování živnostníků, politických odpůrců, náboženských aktivistů a dalších třídních nepřátel. Zákon nedefinoval delikty, ponechával velké pravomoci Komisím. Právo na práci se měnilo na pracovní povinnost. Jako práce byla uznávána jen práce manuální, jsou známy případy zrušených lékařských praxí, kdy lékaři byli posíláni do dolů (důl Fierlingher na Kladensku – pův. důl Mayer) Pokyny pro Komise byly vydávány ve formě směrnic, především Směrnice č.4. Tyto směrnice umožňovaly zavírat do TNP lidi na „černé listině“ a soustředit se i na jejich děti. Černé listiny sestavovali okresní komunističtí funkcionáři.

23 TNP - Tábory nucených prací Podle Zákona 247 z roku 1948 o táborech nucené práce bylo možno se do TNP dostat i za přestupek, a to na dobu 3 měsíců až 2 let. Přestupky byly projednávány před tříčlennou komisí složenou z komunistických kádrů. Komisi jmenoval Krajský národní výbor. Komise mohla nařídit další sankce – zakázat nebo určit místo pobytu, nařídit vyklizení bytu, dosadit národní správu do soukromého podniku nebo odejmout živnostenské oprávnění. Mezi třídní nepřátele bylo přimíseno malé procento skutečných asociálních živlů.

24 VĚZNI a PTP Použití vězňů a vojáků k těžbě uranu bylo výhodné i z hlediska utajení – vězně a „pétépáky“ bylo možno zcela izolovat od okolí. Totalitní režim své zločiny samozřejmě utajoval před světem i vlastním obyvatelstvem. Ke každému dolu byl přilepen lágr, vězni pracovali doma. K práci na uranu byli používáni i vojáci základní služby přidělení k PTP (pomocné technické prapory), kteří sloužili beze zbraně. Šlo o politicky nespolehlivé brance, kterým dělnická třída nemohla svěřit zbraň

25 LÁGRY Totalitní režim systematicky likvidoval své odpůrce, věznice byly přeplněny lidmi. Bylo vhodné, aby vězni nebyli příliš vidět. Lidé v 50.letech byli obviňováni z věcí, které buďto nemohli spáchat, nebo ze skutků, které ve svobodné společnosti nejsou trestné. Mnohým zmizela řada příbuzných, přátel a sousedů. Obyvatelstvo bylo třeba naučit, aby se po zmizelých neptali. Jen Příbramí prošlo zaměstnanců, z toho bylo vězňů.

26 AKCE OSTROV Od roku 1948 se začali v uranovém průmyslu masivně využívat vězni v rámci akce „Ostrov“. Plán na rok 1949 byl dostat do uranových táborů 5500 vězňů. Zákony, které to umožňovaly, byly především Z 247 o TNP a Z 241 na ochranu lidově demokratické republiky. V roce 1951 bylo v táborech vězňů, z toho politických. Političtí vězni neměli tvořit více než 25% všech vězňů na uranu, ale jejich podíl byl mnohdy podstatně vyšší. Z vyšší koncentrace politických vězňů na jednom místě měla vláda strach.

27 MUKL Muž Určený K Likvidaci MUKL je zkratka, obdoba německého „návrat nežádoucí“. Příkazy k transportům dávali přímo nejvyšší vládní představitelé: Alexej Čepička (do roku 1950 ministr spravedlnosti, poté ministr obrany) a jeho náměstek Miroslav Kloss. Na vězně v uranových dolech dohlíželi bachaři se psy. Většina sovětských bachařů měla funkci instruktorů pro české dozorce. Jen podle Zákona 231 bylo odsouzeno lidí – politických vězňů. Jan Beneš, spisovatel Politický vězeň z let a Vězeň Amnesty International roku 1968 Rehabilitován dle zákona o protiprávnosti komunistického režimu

28 Uranové lágry Vězni byli „převychováváni“ podle sovětských metodik. Český systém uranových lágrů kopíroval systém sibiřských gulagů. Ve vězení se sešel pestrý vzorek populace od zlodějů a vrahů, přes lidi, kteří se jen odmítali vzdát svých hospodářství a živností po kopečkáře či bojovníky ze západní fronty. Případně i srdnaté bojovníky z fronty východní, jelikož šlo o nepohodlné svědky a možné nebezpečné odpůrce. Probíhaly monstrprocesy se „špióny“. Mnoho lidí vůbec nevědělo, za co jsou vlastně zavřeni. Nutno říci, že důvod nebyl důležitý – šlo o to, zlomit veškerý odpor a získat levnou pracovní sílu pro těžbu uranu. Směrná čísla určovala, kolik otroků je třeba a soudci plnili plán.

29 Korekce Poslušnost v táborech byla udržována pomocí hladu. Vězni, kteří neplnili normu, dostali snížené porce již tak velmi mizerných přídělů jídla. Zesláblí lidé při těžké práci v zimě a v radioaktivním prostředí snadno onemocněli a brzy umírali. Korekce byl malý betonový bunkr pod úrovní terénu, v němž se vyšší člověk nepostavil. Strop propouštěl vodu a v zimě na zdech mrzla voda. Příděly v korekci byly sníženy na 1 „jídlo“ za několik dní. Zmlácení lidé v betonovém bunkru často těžce onemocněli, na následky převýchovy běžně umírali. Pitevní zprávy falšovali vězeňští lékaři, spolupracovníci StB. Lágr Vojna, korekce po rekonstrukci dle norem EU, což nedává obraz původního stavu.

30 Efektivita těžby Uranové rudy byly často doprovázeny dalšími kovy jako je stříbro, cín, wolfram, kobalt, nikl, olovo, vizmut, zinek, zlato, selen, měď, zirkonium a vanad. Tyto doprovodné rudy nebyly vytěženy, protože co nejrychlejší těžba uranu byla nadřazena jakémukoliv jinému zájmu. V Jáchymově se ruda po válce těžila primitivním ručním způsobem, s pomocí koleček, neciček a hřebel. Ruda se těžila ručně vytloukáním (pikováním). Efektivita byla velmi nízká. Mechanizace se rozšířila až po roce Dodávky techniky ze SSSR velmi vázly, jediným podstatným příspěvkem byly radiometry. Průměrná produktivita žil v Jáchymově byla 0,76 kg uranu / m 2. Zrudnění bylo velmi proměnlivé. Nejbohatší žíla vůbec byla Bt-4 na dole Bytíz s produktivitou 100 kg uranu / m 2.

31 Sovětští poradci Podle Dohody byly důležité funkce obsazeny 1:1 Formálně byly mnohé funkce obsazeny Čechy, ale v klíčových funkcích se objevovali sovětští poradci. V průběhu roku jich bylo jen v Jáchymově přes 100. V roce 1955 pracovalo na jáchymovském uranu 720 sovětských občanů. V roce 1959 bylo v Jáchymově 128 VŠ expertů, z toho 61 sovětských geologů. Z 36 geofyziků bylo 21 Sovětů. Geologie měla v SSSR tradici, šlo většinou o skutečné experty. Sovětská vláda českým mladým geologům příliš nedůvěřovala. Sovětští experti byli pod stálým dohledem KGB. Do Čech se stěhovali rádi, životní úroveň zde byla mnohem vyšší než v SSSR. Geologické průzkumy do roku 1960 plně financovala sovětská strana Sověti na našem území prováděli průzkumy, o nichž českou stranu neinformovali. Jedním z prokázaných byl izotopový a také rheniový průzkum.

32 Platy v uranovém průmyslu Brigádníci měli vysoké platy, příděly potravin i zahraničního zboží a další výhody. Plat činil až Kčs měsíčně v nové měně, se všemi příplatky i Tehdejší průměrný plat byl v Československu 1170 Kč. Nástupní plat lékaře byl 970 Kč. Vězni zpočátku nebyli placeni vůbec. V roce 1952 byla zrušena bezplatná práce vězňů, naprostá většina peněz ale zůstala ministerstvu vnitra. Šlo o účetní trik, jak zamaskovat náklady ministerstva vnitra. Dvě třetiny výdělku se vězňům strhávaly na ubytování, ošacení a stravu, ze zbývající třetiny, platili nejprve soudem uložené pokuty, náklady na vazbu pokuty a soudní poplatky; po splnění těchto "závazků" se jim dvě třetiny ukládaly na konto a třetinu obdrželi v poukázkách na nákup v táborové kantině. Vězeň si při stejném výkonu jako civilní zaměstnanec vydělal cca Kč, z toho si Kč strhlo MV za péči o vězně. 400 Kč dostal vězeň jako kapesné, 200 Kč mu bylo uloženo na osobní konto a 200 Kč bylo zasíláno rodině. Se zbytkem výplaty vězňů volně nakládalo vedení lágru, např. na prémie pro bachaře. Podmínky se lágr od lágru lišily.

33 Ceny za československý uran Ve smlouvách byl zprvu počítán 18% zisk, později klesal až na 10%, a mizely některé nevýrobní náklady (bytová výstavba, stravné apod.) 1946 – 47: 1 kg za 1320 Kč 1948: 1 kg za 1450 Kč 1949: 1 kg za 1680 Kč V letech 1948 – 49 získali sověti kritických 1000 tun uranu potřebných na jaderné zkoušky, poté začaly ceny za uran klesat Od počátku 60. let klesla cena na cca 610 Kč za 1 kg Světové ceny: 50.léta: USD / kg uranu 60.léta: USD / kg uranu 70.léta: USD / kg uranu

34 Nerentabilnost těžby Nedostatečná technická vybavenost, zastaralé technologie Hrubé porušování etapovitosti průzkumných prací Neefektivní zakládání šachet – velké množství šachet s nízkou životností Těžba ve velkých hloubkách, běžně nad 1000 m, rekord –1682 m v Příbrami na šachtě č.16. Ve světě se uran v hloubkách nad 500 m obvykle netěžil. Přezaměstnanost – zaměstnanců by při efektivní těžbě bylo schopno zpracovat všechna světová ložiska. Francouzský zaměstnanec vyprodukoval ročně cca 889 kg uranu, zatímco hamerský 256 kg. Při započtení pomocných provozů jsou výsledky ještě horší. Uran byl strategickou surovinou do roku 1958, později již ne – kvůli nahromaděným zásobám Do těžby a zpracování uranu plynuly státní dotace, řádově 1-2 mld ročně

35 TŘÍDNÍ BOJ Kresba M.Čermákové - věznice Pardubice 1950

36 Rozbíjení rodin v dobách komunismu Další metody - izolace dětí od matek brzy po porodu, raná kolektivní výchova, výstavba miniaturních bytů, které neumožňovaly soužití více generací, izolace jednotlivců do věkově homogenních struktur. V důsledku hospodářských reforem nedošlo k předání majetku z generace na generaci. Sociální patologie se v době komunismu stala státem propagovanou a podporovanou normou. Rodina je dosti stabilní společenství, zatímco s člověkem bez rodinného zázemí se manipuluje daleko snáze. Umenšení vlivu rodiny je jedním z programových bodů komunistické ideologie. Rodina měla být postupně nahrazena kolektivní výchovou. Mnoho rodin uvězněných se v důsledku velmi tvrdého nátlaku StB a neustálého existenčního ohrožení rozpadlo.

37 AKCE B - Buržoasie Zásadou následující odsouzení bylo vždy zabavení majetku a vystěhování z bytu, doprovázené i zákazem pobytu v určitém místě pro celou rodinu. Až do roku 1954 se dokonce praktikovalo vystěhování s odůvodněním „hospodaření s byty“, výměra metrů bytové plochy (9 !) na osobu a stanovení údajně nadměrných bytů. Celá akce B (B jako buržoasie) kdy byly rodiny zařazené do buržoasie stěhovány z míst své dosavadní residence do vzdálených koutů republiky, třebaže nikdo z nich nebyl odsouzen. Podobně byly byty i domky všech důstojníků komunisty z armády vyhozených pro „buržoasní původ“, prohlášeny za vojenské a musely být uvolněny pro nové armádní kádry. Což potkalo i faráře v Praze u v. Matěje, který byl (do roku 1938) kromě své farnosti i kaplanem Vojenského zeměměřičského ústavu, a tak se z fary stal „vojenský byt“.

38 Likvidace třídního nepřítele Totalitní komunistický režim velmi posílil pravomoci úředníků a silových složek a podstatně omezil práva občanů. Policisté, soudci a státní zástupci, další veřejní činitelé, se stali prakticky nedotknutelnými. Občané se svých práv nemohli domáhat sami, ale téměř výhradně skrze tyto k moci loajální úředníky. Možnosti obrany občanů byly velmi zredukovány. -Občané se nesmějí bránit násilí, pokus o obranu je tvrdě trestán (50.léta) -Občanům je ponecháno právo na obranu, ale jen zcela neúčinným způsobem (např. stížnost na úřadě, který není možno donutit k aktivitě) -Občané mají některá práva nutná k obraně svých zájmů, ale tato práva nejsou vymahatelná (soudní rozhodnutí nelze na vynutit, nepřiměřená délka procesu) Úředníci, policie a justice loajální k moci dostali zcela volnou ruku v boji s „třídním nepřítelem“. Tito lidé se začali systematicky zbavovat všech skutečných, domnělých i potenciálních odpůrců, ale i konkurence a svědků. Byl likvidován nezávislý stav, živnostníci, střední třída, inteligence.

39 Třídní boj Ideologická motivace boje s třídním nepřítelem se doplňovala s osobním prospěchem ze zabaveného majetku. Lidé, kteří v důsledku své vlastní lenosti a neschopnosti nikdy nic neznamenali, měli náhle moc. Totalitní režimy obecně stojí na lidech, kteří by se ve standardních podmínkách neprosadili, jednoduše proto, že tito lidé jsou k moci velmi loajální. Komunisté nebyli výjimkou. Nic lidi nespojí tak silně, jako společný zločin. Lidem ze spodiny společnosti byl poskytnut prostor beztrestně provádět neuvěřitelná zvěrstva. Tito lidé o svých zločinech navzájem věděli. Byli si dobře vědomi toho, že při změně režimu by byli za své činy odsouzeni a pravděpodobně popraveni, nebo bez soudu zlynčováni davem. Měli osobní velmi silný zájem na zachování status quo.

40 Lidská práva Občané mohou hájit svá práva pouze skrze k moci loajální státní úředníky. –Občanům není dovoleno se bránit proti zneužití úřední moci. Každý takový pokus je tvrdě trestán jinými státními úřady (50.léta). Porušování je zjevné a snadno dokumentovatelné. –Občané se mohou bránit pouze neúčinným postupem, např. stížností na úřadě, který není možno donutit k aktivitě. (od 70.let). Porušování lidských práv není tak zjevné a jeví se neúmyslným. –Občané mají určitá práva, úřady vydávají formální rozhodnutí, ale tato rozhodnutí nejsou vymahatelná (nevymahatelný rozsudek, neúměrná délka procesu). Hlavním cílem je chránit dřívější vysoce postavené zločince před soudně vymáhanými požadavky ze strany obětí (po roce 1989)

41 JUDr. Milada Horáková Poslankyně Parlamentu za stranu národně-sociální Narozena Popravena komunisty

42 Mezinárodní konference OSN o mírovém využívání atomové energie Srpen 1955 v Ženevě Probírala se problematika uranových a thoriových surovin Zúčastnilo se mnoho států včetně Velké Británie, USA a Japonska, bylo předneseno kolem sta příspěvků Izolace českého uranového průmyslu od světové odborné veřejnosti podstatně zpomalila vývoj v těžebních postupech. SSSR se neúčastnil, nálezy uranu byly potvrzeny v NDR, Rumunsku a Bulharsku, dále v sovětských republikách, Maďarsku a Mongolsku. Zájem o uran byl v padesátých letech celosvětový. Ke hromadění zásob uranu docházelo v té době na celém světě

43 POČTY VĚZNĚNÝCH se odhaduje na úrazů na uranu, z toho 439 smrtelných. Antonín Kratochvíl dospěl k počtu politických vězňů do r.1968 Josef Hušek odhaduje počet perzekuovaných odbojářů na tisíc, z toho jen asi 700 bylo v roce 1968 rehabilitováno V roce 1949 bylo ve vazbě StB osob Amnestie z VII / 1949 se týkala vězňů (kriminální i političtí) Západní diplomaté odhadovali počty politických na v r Major Tvrz (SNB) uvádí 350 věznic a táborů pod Ministerstvem spravedlnosti a další pod Ministerstvem národní bezpečnosti a Ministerstvem národní obrany. Oto Ulč odhaduje počet věznic a táborů v 50.letech na 422 O počtech lidí odsouzených vojenskými tribunály se dodnes neví, poslední byli popraveni v roce 1981 a pocházeli z Vyškovska

44 Poškození zdraví Radon – plyn, těžší než vzduch, s krátkým poločasem rozpadu (3,8 dní). Radon se mění na další produkty - polonium, olovo, vizmut, při rozpadu vysílá alfa částice, které při vdechování působí změny v plicích. Povolené koncentrace v důlním ovzduší byly Bq/m 3 (21 Machových jednotek), tato norma neodpovídala mezinárodním zvyklostem, roku 1957 byla zpřísněna na 350 Bq/m 3 (0,27 Machových j.). Zlepšení nastalo po roce 1960, kdy se začaly lépe odvětrávat doly. Obvyklý následek vdechování radonu je rakovina plic. Zvýšený výskyt nádorů se projevuje i po desítkách let. Ionizující záření poškozuje DNA buněk. Následkem je vznik zhoubných nádorů. Radioaktivní izotopy biogenních prvků: cesium se ukládá v kostech a při rozpadu vysílá záření. Důsledkem jsou po letech nádory kostní dřeně.

45 Uranová smrt Příbramskými doly prošlo v letech 1948 – 1991 asi zaměstnanců, z toho bylo civilistů a odsouzených. V letech 1949 – 91 bylo evidováno 277 smrtelných úrazů V letech 1959 – 91 bylo evidováno nemocí z povolání, z toho 710 případů rakoviny plic Věž smrti ve Vykmanově u Jáchymova: šlo o drtírnu rudy, kde se neustále vířil radioaktivní prach. Zaměstnanci v prvních dnech běžně dostávali vysoké horečky. Do věže smrti byli přidělováni především vězni.

46 MEMENTO Politiky, kteří se hlásí k myšlenkám teroru, je nutno brát smrtelně vážně. Své cíle včas zveřejnil nacionální socialista Hitler. O svých záměrech otevřeně mluvil komunista Gottwald. Lidé nevěřili, že by tyto myšlenky mohli realizovat. Je nutno mít se na pozoru před lidmi, kteří se k teroru sice nehlásí, ale svými činy totalitní režim naplňují. A lidem, kteří se v minulosti na budování totality podíleli, není radno svěřovat řízení a tvorbu demokratických struktur.

47 Informační zdroje Dokumenty vystavené v Muzeu III.odboje v Příbrami František Lepka: Český uran – Neznámé hospodářské a politické souvislosti 1945 – Pluskal O.: Československý uran. Časopis Uhlí – rudy, 42/8, Praha 1992 Pluskal O.: Poválečná historie jáchymovského uranu. Práce Českého geologického ústavu, Praha, 1998/9 Jiří Loewy: Neznámé oběti české uranové těžby. Lidové noviny, III/ 2000 Milo Komínek: I pod oblohou je peklo Jaroslav Brodský: Řešení Gama Jan Beneš: Indolence Dagmar Šimková: Byly jsme tam taky Vilém Hejl: Zpráva o organizovaném násilí Anne Applebaum: GULAG History

48 Fotografie byly pořízeny v lágru Vojna v prosinci Autoři: Muzeum III.odboje: Příbram I/106 – zámeček, Příbram Tel: Mobil:


Stáhnout ppt "Uranové doly v Československu po roce 1945 Autor: Veronika Valdová Ve spolupráci s Františkem Zahrádkou a Janem Benešem Z Muzea III.odboje v Příbrami."

Podobné prezentace


Reklamy Google