kmen: Ostnokožci (Echinodermata)

Prezentace na téma: "kmen: Ostnokožci (Echinodermata)"— Transkript prezentace:

1 kmen: Ostnokožci (Echinodermata)

2 charakteristika mořští paprsčitě souměrní pohyb: panožky nebo ramena
endoskelet = vnitřní kostra - v podkoží vápenité útvary (→ kostra, ostny) regenerace (využívají autotomie)

3 orgánové soustavy soustavy kruhová struktura s vybíhajícími bočními větvemi (NS, RS, CS) není: VS, DS (O2 z H2O získávají skrz pokožku) ambulakrální soustava = systém vodních cév, spojeno s okolím proděravělou destičkou, vedou do panožek – tlak tekutiny → pohyb panožek ambulakrální soustava - pohyb, dýchání, vylučování

4 orgánové soustavy pseudohemální soustava = systém kanálků, fce: není zcela jasná, nejspíš živiny pro nervovou soustavu RS: gonochoristé, vnější oplození, nepřímý vývoj

5 třída: Lilijice (Crinoidae)
připomínají květy rostlin – kalich s rameny, stopkou připevněn k podkladu mikrofágové lilijice středomořská

6 třída: Hvězdice (Asteroidae)
volně pohyblivé ústa na spodní straně těla, vychlípitelný žaludek (větší kořist - mimotělní trávení), řitní otvor na svrchní straně aktivní dravci (polypy, korýši, měkkýši) hvězdice mořská otevírají lastury panožkami hvězdice červená

7

8 třída: Hadice (Ophiuroidea)
terčovité tělo a ohebná ramena pohyb rameny, bez panožek (využití při zisku potravy) autotomie potrava: dendrit, mnohoštětinatci, měkkýši, planktonní živočichové

9 třída: Ježovky (Echinoidea)
kulovitá těla bez ramen pohyblivé ostny (díky drobným svalům) u některých tzv. Aristotelova lucerna = složitý žvýkací aparát ježovka jedlá ježovka fialová mezi ostny panožky a pedicelárie = klíšťkovité útvary – čistí povrch a slouží k chytání kořisti, obsahují jedové žlázy – obranná fce

10 třída: Sumýši (Holothuroidea)
„mořské okurky“ - vakovité tělo dvoustranně souměrní příústní chapadla (přeměna panožek) v nebezpečí vyvrhují vnitřnosti sumýš jedlý přílivová zóna tropických moří živí se planktonními živočichy, bahnem

11 kmen: Polostrunatci (Hemichordata)

12 charakteristika mořské dno, mikrofágové
hřbetní vychlípenina hltanu = stomochord – vyztužuje přední část těla hltan – proděravělé štěrbiny – dýchání NS: břišní a hřbetní pruh (přední část trubicovitá)

13 třída: žaludovci (Enteropneusta)
20 cm až 2 m; v hloubce až 3 km tělo: žalud, límec a trup Většina z nich žije na dně moře v písku, ve kterém si ryjí chodbičky a do kterého se zahrabávají.[3] Tímto způsobem obvykle také získávají potravu: polykají písek nebo bahno, ze kterého pak získávají organické látky a mikroorganismy.