Mexicko-americké vztahy, Kuba v LA

Prezentace na téma: "Mexicko-americké vztahy, Kuba v LA"— Transkript prezentace:

1 Mexicko-americké vztahy, Kuba v LA

2 Americko-mexická hranice
Nejdelší hranice mezi zeměmi prvního a třetího světa Největší příjmový rozdíl mezi dvěma sousedícími zeměmi Počet zadržených na hranici je okolo milionu ročně Počet průchozích těžko odhadovat, mezi tisíci

3 Huntington – „Hispanic Challenge“
Konzervativní pohled na imigraci z Latinské Ameriky, především pak z Mexika 5 faktorů: 1) Rozsah 2) Ilegalita 3) Regionální koncentrace 4) Trvalost 5) Historická přítomnost

4 Rozsah Rozsáhlá legální a nelegální migrace
Hispánci se početně dostali i před Afroameričany Vysoká porodnost u Hispánců Pokud bude nastolený trend pokračovat, mohli by v roce 2050 tvořit až čtvrtinu obyvatel USA

5 Ilegalita Problém ilegální imigrace se řeší od roku 1965, kdy byl přijat imigrační zákon Imigrace není jen vlna, je trvalá, tím se odlišuje od všech předchozích V USA žije odhadem přes 10 milionů ilegálních Mexičanů Mexičané tvoří naprostou většinu celkových ilegálů, pak další národy z LA V současné době stále debata okolo stavby plotu na hranicích – 60% Američanů je pro

6 Regionální koncentrace
Každý národ LA má svoji spádovou oblast – Mexičané jižní státy USA (především Kalifornie), Portorikánci a Dominikánci New York, Kubánci Miami Vysoká koncentrace brání asimilaci, není tlak učit se nový jazyk…

7 Historická přítomnost
Část území na jihu USA byla původně mexická, přišli o ni po americko-mexické válce Současný stav je tak vlastně pouze „reconquistou“ – Mexičané na ta území mají „právo“

8 Vnitřní migrace v Mexiku
Přesun z chudého jihu na sever, často jen část rodin Práce v „maquiladoras“

9 Drogová problematika a hranice USA-Mexiko
Mexické kartely dnes jedněmi z nejsilnějších skupin OZ na světě Kartel z Tijuany, Zálivový kartel Pašují do USA drogy především z Kolumbie (kokain, marihuana)

10 Kuba v mezinárodních vztazích
Od roku 1959 podpora především ze strany SSSR, dodávky ropy a hlavní odbytiště pro kubánskou produkci Snaha Kuby o šíření revoluce do zemí třetího světa (Nikaragua, Angola) Po pádu SSSR se Kuba ocitá v ekonomické krizi, a postupně i politické izolaci, na konci 90. let kritika i z Mexika Dnes dodávky především z Venezuely

11 Kuba a USA po studené válce
Pro USA větší prostor pro tvrdou politiku 1) Zmizel protihráč 2) Celkový ideologický posun k podpoře demokracie 3) Zvýšená organizovanost kubánské lobby přímo v USA V roce 1992 vydán tzv. Toricelli law – první zpřísnění od embarga z roku 1961

12 Helms Burton Act Následek sestřelení dvou amerických civilních letadel
Možnost žalovat i mezinárodní investory, kteří by na Kubě použili znárodněný americký majetek Velký spor s EU, nakonec vypuštěno Rozdílné pozice mezi USA a EU, především v otázce embarga

13 Vztahy Kuby a zemí LA V 90. letech obecně ztráta podpory, je to vidět i na hlasování v OSN Nicméně po 9/11 se LA státy obrací zpět, přispěl k tomu i výrazný úspěch levicových kandidátů ve volbách Osa Chávez-Castro-Morales je velmi pevná