Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Substantiva 3. deklinace Gaspard (Caspar) Bauhin, 1560 – 1624, jeden Gaspard (Caspar) Bauhin, 1560 – 1624, jeden z tvůrců anatomického názvosloví (viz.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Substantiva 3. deklinace Gaspard (Caspar) Bauhin, 1560 – 1624, jeden Gaspard (Caspar) Bauhin, 1560 – 1624, jeden z tvůrců anatomického názvosloví (viz."— Transkript prezentace:

1 Substantiva 3. deklinace Gaspard (Caspar) Bauhin, 1560 – 1624, jeden Gaspard (Caspar) Bauhin, 1560 – 1624, jeden z tvůrců anatomického názvosloví (viz l. 3)

2 Substantiva 3. deklinace Slovníkový tvar Slovníkový tvar substantiv 3. deklinace vypadá následovně: Slovníkový tvar substantiv 3. deklinace vypadá následovně: Komentář ke slovníkovému tvaru: Komentář ke slovníkovému tvaru: Nom. sg.: Nom. sg.: Je různý. Substantiva 3. deklinace mají v nom. sg. různá zakončení. Je různý. Substantiva 3. deklinace mají v nom. sg. různá zakončení. Např. margō (okraj), phalanx (článek prstu), tūberōsitās (drsnatina), corpus (tělo), chīasma (zkřížení), abductor (odtahovač). Např. margō (okraj), phalanx (článek prstu), tūberōsitās (drsnatina), corpus (tělo), chīasma (zkřížení), abductor (odtahovač). Gen. sg.: Gen. sg.: Je vždy zakončen koncovkou –is. Je vždy zakončen koncovkou –is. margō  marginis, phalanx  phalangis, tūberōsitās  tūberōsitātis, corpus  corporis, chīasma  chīasmatis, abductor  abductōris. margō  marginis, phalanx  phalangis, tūberōsitās  tūberōsitātis, corpus  corporis, chīasma  chīasmatis, abductor  abductōris. K problému tvorby gen. sg. u substantiv 3. deklinace viz dále. K problému tvorby gen. sg. u substantiv 3. deklinace viz dále. ??? -is???

3 Substantiva 3. deklinace Slovníkový tvar Rod: Rod: Mezi substantivy 3. deklinace jsou maskulina, feminina i neutra. Mezi substantivy 3. deklinace jsou maskulina, feminina i neutra. Narozdíl od substantiv 1. a 2. deklinace zde není žádná tendence k určitému rodu. Narozdíl od substantiv 1. a 2. deklinace zde není žádná tendence k určitému rodu. margō, inis, m., phalanx, gis, f., tūberōsitās, ātis, f., corpus, oris, n., chīasma, atis, n., abductor, ōris, m. margō, inis, m., phalanx, gis, f., tūberōsitās, ātis, f., corpus, oris, n., chīasma, atis, n., abductor, ōris, m. K problému rodu substantiv 3. deklinace viz dále. K problému rodu substantiv 3. deklinace viz dále.

4 Substantiva 3. deklinace Tvoření gen. sg. Koncovka gen. sg. substantiv 3. deklinace je vždy –is. Koncovka gen. sg. substantiv 3. deklinace je vždy –is. Problém: celý genitivní tvar však nelze z nom. sg. mechanicky odvodit, tvar gen. sg. si proto musíme pamatovat: např. z nom. sg. „caput“ nelze systémovou cestou vytvořit gen. sg. „capitis“ – tento tvar se musíme naučit. Problém: celý genitivní tvar však nelze z nom. sg. mechanicky odvodit, tvar gen. sg. si proto musíme pamatovat: např. z nom. sg. „caput“ nelze systémovou cestou vytvořit gen. sg. „capitis“ – tento tvar se musíme naučit. Z tohoto důvodu je ve slovníkovém tvaru substantiv 3. deklinace rozšiřována koncovka –is o širší kontext, abychom správný tvar dobře vyčetli: např. slovníkový tvar margō, inis, m. přečteme „margō, marginis, maskulinum“. Z tohoto důvodu je ve slovníkovém tvaru substantiv 3. deklinace rozšiřována koncovka –is o širší kontext, abychom správný tvar dobře vyčetli: např. slovníkový tvar margō, inis, m. přečteme „margō, marginis, maskulinum“. Z tvaru gen. sg. potom tvoříme i další pády (viz dále), tvar nom. sg. nehraje pro skloňování roli. Z tvaru gen. sg. potom tvoříme i další pády (viz dále), tvar nom. sg. nehraje pro skloňování roli. Nejlepší cestou jak se dobrat ke správnému tvaru gen. sg. je umět ho zpaměti. Nejlepší cestou jak se dobrat ke správnému tvaru gen. sg. je umět ho zpaměti. Nabídněme nicméně dvě pomůcky, díky nimž se v některých případech dá gen. sg. odvodit. Pozor: Jedná se o pomůcky velmi nespolehlivé, nedají se užít u každého substantiva 3. deklinace. Doporučujeme užívat jich pouze v nouzi! Nabídněme nicméně dvě pomůcky, díky nimž se v některých případech dá gen. sg. odvodit. Pozor: Jedná se o pomůcky velmi nespolehlivé, nedají se užít u každého substantiva 3. deklinace. Doporučujeme užívat jich pouze v nouzi!

5 Substantiva 3. deklinace Tvoření gen. sg. Pomůcka 1: Pomůcka 1: Genitivní tvar můžeme vyčíst z odvozené podoby příslušného slova v češtině. Genitivní tvar můžeme vyčíst z odvozené podoby příslušného slova v češtině. Tato pomůcka však není univerzální, ne vždy můžeme nalézt odvozenou podobu slova v češtině! Tato pomůcka však není univerzální, ne vždy můžeme nalézt odvozenou podobu slova v češtině! latinský nom. sg.  odvozené slovo  latinský gen. sg. margōmargin-álnímargin-is caputkapit-olacapit-is phalanxfalang-aphalang-is corpuskorpor-acecorpor-is parspart-icipovatpart-is dēnsdent-álnídent-is indexindik-ovatindic-is ōsor-álníōr-is rādīxradik-álnírādīc-is

6 Substantiva 3. deklinace Tvoření gen. sg. Pomůcka 2: Pomůcka 2: Naučíme-li se několik desítek substantiv 3. deklinace (s celými slovníkovými tvary), objevíme mezi nimi stereotypně se opakující konfigurace slovníkových tvarů: známe-li například substantivum „extrēmitās, ātis, f. (končetina)“, „tūberōsitās, ātis, f. (drsnatina)“, není problém představit si slovníkový tvar substantiva „cavitās (dutina)“  cavitās, ātis, f. Naučíme-li se několik desítek substantiv 3. deklinace (s celými slovníkovými tvary), objevíme mezi nimi stereotypně se opakující konfigurace slovníkových tvarů: známe-li například substantivum „extrēmitās, ātis, f. (končetina)“, „tūberōsitās, ātis, f. (drsnatina)“, není problém představit si slovníkový tvar substantiva „cavitās (dutina)“  cavitās, ātis, f. Jde tedy o analogické odvození slovníkového tvaru. Jde tedy o analogické odvození slovníkového tvaru. Pomocí této pomůcky lze snadno odvodit i rod substantiva 3. deklinace. Pomocí této pomůcky lze snadno odvodit i rod substantiva 3. deklinace. Pozor: Pozor: Zdaleka ne každé substantivum 3. deklinace lze úspěšně zařadit do homogenní skupiny se stejnou konfigurací slovníkového tvaru. Zdaleka ne každé substantivum 3. deklinace lze úspěšně zařadit do homogenní skupiny se stejnou konfigurací slovníkového tvaru. Analogické odvozování slovníkových tvarů je možné až v situaci, kdy máme poměrně velikou slovní zásobu substantiv 3. deklinace. V prvních fázích studia 3. deklinace se proto na ni nedá spoléhat. Analogické odvozování slovníkových tvarů je možné až v situaci, kdy máme poměrně velikou slovní zásobu substantiv 3. deklinace. V prvních fázích studia 3. deklinace se proto na ni nedá spoléhat.

7 Substantiva 3. deklinace Tvoření gen. sg. -or, -ōris, m. adductor, ōris, m.přitahovač abductor, ōris, m.odtahovač flexor, ōris, m.ohybač prōnātor, ōris, m.přivraceč supīnātor, ōris, m.odvraceč levātor, ōris, m.zdvihač dēpressor, ōris, m.stlačovač cōnstrictor, ōris, m.svěrač rotātor, ōris, m.otáčeč extēnsor, ōris, m.natahovač -iō, -iōnis, f. regiō, iōnis, f.krajina, oblast articulātiō, iōnis, f.kloub decussātiō, iōnis, f.zkřížení operātiō, iōnis, f.operace -itās, itātis, f. cavitās, ātis, f.dutina tūberōsitās, ātis, f.drsnatina extrēmitās, ātis, f.končetina

8 Substantiva 3. deklinace Tvoření gen. sg. -a, -atis, n. systēma, atis, n.systém chīasma, atis, n.zkřížení diaphragma, atis, n.bránice

9 Substantiva 3. deklinace Rod Také rod substantiv 3. deklinace bychom se měli učit zpaměti. Také rod substantiv 3. deklinace bychom se měli učit zpaměti. V některých případech lze však rod substantiva odvodit pomocí dvou pomůcek: V některých případech lze však rod substantiva odvodit pomocí dvou pomůcek: Pomůcka 1: Pomůcka 1: Analogická cesta – viz obr. 6 – 8. Analogická cesta – viz obr. 6 – 8. Pomůcka 2: Pomůcka 2: Pokud se nám vybaví nějaké užívané spojení substantiva 3. deklinace s adjektivem 1. a 2. deklinace, snadno rod odvodíme: Pokud se nám vybaví nějaké užívané spojení substantiva 3. deklinace s adjektivem 1. a 2. deklinace, snadno rod odvodíme: substantivum + adjektivum  rod subst. caput longumN margō interosseusM cartilāgō thyroīdeaF dēns canīnusM regiō pūbicaF

10 Substantiva 3. deklinace Vzory U substantiv 3. deklinace budeme rozeznávat tyto vzory: U substantiv 3. deklinace budeme rozeznávat tyto vzory: canālis, is, m. (kanál) basis, is, f. (základna) rēte, is, n. (síť) forāmen, inis, n. (otvor) flexor, ōris, m. (ohybač)

11 Substantiva 3. deklinace Koncovky M + FN nom. sg.různé tvary gen. sg.-is (-eos) nom. pl.-ēs-a nebo –ia gen. pl.-um nebo -ium

12 Substantiva 3. deklinace Skloňování flexor, ōris, m.forāmen, inis, n.canālis, is, m.basis, is, f.rēte, is, n. nom.sg.flexorforāmencanālisbasisrēte gen.sg.flexōr-isforāmin-iscanāl-isbas-is/bas-eosrēt-is nom.pl.flexōr-ēsforāmin-acanāl-ēsbas-ēsrēt-ia gen.pl.flexōr-umforāmin-umcanāl-iumbas-iumrēt-ium Povšimněme si, že koncovka gen. sg. je vždy –is, problematický tvar (kde se koncovky různí) je nom. pl. (-ēs, -a, -ia) a gen. pl. (-um, -ium).

13 Substantiva 3. deklinace Skloňování Pozor: Výchozím tvarem k tvorbě všech pádů je u substantiv 3. deklinace tvar gen. sg. Podobu gen. sg. vyčteme ze slovníkového tvaru. Odtrhneme-li z gen. sg. koncovku –is, získáme tzv. kmen substantiva, který slouží jako výchozí tvar pro ostatní pády, gen. koncovku –is tedy měníme za koncovku pádu, který chceme tvořit. Tvar nom. sg. je pro skloňování nepodstatný. Např.: slovníkový tvarnom. sg.gen. sg.kmennom. pl. phalanx, ngis, f.phalanxphalang-isphalang-phalang-ēs tendō, inis, m.tendōtendin-istendin-tendin-ēs dēns, dentis, m.dēnsdent-isdent-dent-ēs corpus, oris, n.corpuscorpor-iscorpor-corpor-a os, ossis, n.ososs-isoss-oss-a rādīx, īcis, f.rādīxrādīc-isrādīc-rādīc-ēs

14 Substantiva 3. deklinace Vzor „flexor“ Podle tohoto vzoru skloňujeme všechna substantiva 3. deklinace, která jsou rodu mužského nebo ženského a která se zároveň vyznačují rozdílným počtem slabik v nom. sg. a gen. sg. (říkáme jim proto substantiva různoslabičná, imparisyllaba): Podle tohoto vzoru skloňujeme všechna substantiva 3. deklinace, která jsou rodu mužského nebo ženského a která se zároveň vyznačují rozdílným počtem slabik v nom. sg. a gen. sg. (říkáme jim proto substantiva různoslabičná, imparisyllaba): Např.: Např.: flexor (2 slabiky), flexōris (3 slabiky) flexor (2 slabiky), flexōris (3 slabiky) phalanx (2 slabiky), phalangis (3 slabiky) phalanx (2 slabiky), phalangis (3 slabiky) articulātiō (6 slabik), articulātiōnis (7 slabik) articulātiō (6 slabik), articulātiōnis (7 slabik) tūberōsitās (5 slabik), tūberōsitātis (6 slabik) tūberōsitās (5 slabik), tūberōsitātis (6 slabik) Do této skupiny patří např. tato substantiva: Do této skupiny patří např. tato substantiva: apex, icis, m. (hrot); vōmer, eris, m. (radličná kost); cavitās, ātis, f. (dutina); margō, inis, m. (okraj); tendō, inis, m. (šlacha); pollex, icis, m. (palec ruky); hallūx, ūcis, m. (palec u nohy); atlās, atlantis, m. (atlas, nosič); cervīx, īcis, f. (hrdlo, krček, krk); pēs, pedis, m. (noha); index, icis, m. (ukazováček); rādīx, īcis, f. (kořen); pharynx, ngis, m. (hltan); larynx, ngis, m. (hrtan); liēn, ēnis, m. (slezina); appendix, icis, f. (přívěsek); impressiō, iōnis, f. (otisk); cartilāgō, inis, f. (chrupavka); regiō, iōnis, f. (krajina); bifurcātiō, iōnis, f. (rozdvojení, rozvětvení); pulmō, ōnis, m. (plíce); epididymis, epididymidis, f. (nadvarle), sphinctēr, ēris, m. (svěrač), massētēr, ēris, m. (žvýkač). apex, icis, m. (hrot); vōmer, eris, m. (radličná kost); cavitās, ātis, f. (dutina); margō, inis, m. (okraj); tendō, inis, m. (šlacha); pollex, icis, m. (palec ruky); hallūx, ūcis, m. (palec u nohy); atlās, atlantis, m. (atlas, nosič); cervīx, īcis, f. (hrdlo, krček, krk); pēs, pedis, m. (noha); index, icis, m. (ukazováček); rādīx, īcis, f. (kořen); pharynx, ngis, m. (hltan); larynx, ngis, m. (hrtan); liēn, ēnis, m. (slezina); appendix, icis, f. (přívěsek); impressiō, iōnis, f. (otisk); cartilāgō, inis, f. (chrupavka); regiō, iōnis, f. (krajina); bifurcātiō, iōnis, f. (rozdvojení, rozvětvení); pulmō, ōnis, m. (plíce); epididymis, epididymidis, f. (nadvarle), sphinctēr, ēris, m. (svěrač), massētēr, ēris, m. (žvýkač).

15 Substantiva 3. deklinace Vzor „flexor“ flexor, ōris, m. nom.sg.flexor gen.sg.flexōr-is nom.pl.flexōr-ēs gen.pl.flexōr-um

16 Substantiva 3. deklinace Poznámka k pojmenování svalů Jména svalů často obsahují substantiva, která vyjadřují jejich funkci. Jsou zakončena příponou –or (viz obr. 7) nebo -ēr (např. sphinctēr, ēris, m. – svěrač; massētēr, ēris, m. - žvýkač). Jména svalů často obsahují substantiva, která vyjadřují jejich funkci. Jsou zakončena příponou –or (viz obr. 7) nebo -ēr (např. sphinctēr, ēris, m. – svěrač; massētēr, ēris, m. - žvýkač). V těchto případech se vedle sebe vyskytují dvě substantiva, např. „mūsculus“ a „flexor“, přičemž obě dvě substantiva jsou ve stejném pádě: „mūsculus flexor“. V těchto případech se vedle sebe vyskytují dvě substantiva, např. „mūsculus“ a „flexor“, přičemž obě dvě substantiva jsou ve stejném pádě: „mūsculus flexor“. Zatímco v jiných spojeních substantiva s druhým substantivem, je druhé substantivum (jakožto přívlastek neshodný) vždy v gen., je tomu v tomto případě jinak. Nejde zde totiž o specifikaci svalu ve smyslu „sval čeho“, ale o prosté pojmenování „je to sval a jmenuje se flexor“. Zatímco v jiných spojeních substantiva s druhým substantivem, je druhé substantivum (jakožto přívlastek neshodný) vždy v gen., je tomu v tomto případě jinak. Nejde zde totiž o specifikaci svalu ve smyslu „sval čeho“, ale o prosté pojmenování „je to sval a jmenuje se flexor“. musculus flexor digitorum profundus musculus extensor pollicis longus

17 Substantiva 3. deklinace Poznámka k pojmenování svalů Pojmenujeme několik svalů v oblasti hráze: Pojmenujeme několik svalů v oblasti hráze: mūsculus levātor ānī mūsculus levātor ānī mūsculus levātor prostatae mūsculus levātor prostatae mūsculus coccygeus mūsculus coccygeus mūsculus sphinctēr ānī externus mūsculus sphinctēr ānī externus musculus levator ani musculus levator prostatae musculus coccygeus musculus sphincter ani externus

18 Substantiva 3. deklinace Vzor „flexor“ - příklady Příklad 1: Příklad 1: Budeme pojmenovávat šlachovou pochvu (dosl. pochvu šlachy) u svalu, který se jmenuje „mūsculus extēnsor hallūcis longus“. Budeme pojmenovávat šlachovou pochvu (dosl. pochvu šlachy) u svalu, který se jmenuje „mūsculus extēnsor hallūcis longus“. Celé spojení zní: vāgīna tendinis mūsculī extēnsōris hallūcis longī. Celé spojení zní: vāgīna tendinis mūsculī extēnsōris hallūcis longī. Schematicky spojení vypadá: Schematicky spojení vypadá: vāgīna tendinis mūsculī extēnsōris hallūcis longī   =   vagina tendinis musculi extensoris hallucis longi

19 Substantiva 3. deklinace Vzor „flexor“ - příklady Příklad 2: Příklad 2: Nyní budeme pojmenovávat opět pochvu, v tomto případě však pochvu šlach, nikoliv jedné šlachy (šlachy tedy budou v gen. pl.). Nyní budeme pojmenovávat opět pochvu, v tomto případě však pochvu šlach, nikoliv jedné šlachy (šlachy tedy budou v gen. pl.). Bude se jednat o sval „mūsculus extēnsor digitōrum pedis longus“ (tj. dlouhý natahovač prstů nohy). Bude se jednat o sval „mūsculus extēnsor digitōrum pedis longus“ (tj. dlouhý natahovač prstů nohy). Celé spojení zní: vāgīna tendinum mūsculī extēnsōris digitōrum pedis longī. Celé spojení zní: vāgīna tendinum mūsculī extēnsōris digitōrum pedis longī. vagina tendinum musculi extensoris digitorum pedis longi

20 Substantiva 3. deklinace Vzor „flexor“ - příklady Příklad 3: Příklad 3: Popíšeme několik útvarů na pravé plíci (pulmō dexter): Popíšeme několik útvarů na pravé plíci (pulmō dexter): plicní hrot (dosl. hrot plíce): apex pulmōnis, plicní hrot (dosl. hrot plíce): apex pulmōnis, srdeční (cardiacus, a, um) otisk /srdcem podmíněná vkleslina na mediální ploše obou plic/: impressiō cardiaca, srdeční (cardiacus, a, um) otisk /srdcem podmíněná vkleslina na mediální ploše obou plic/: impressiō cardiaca, tzv. stopka plicní (dosl. kořen plic) /soubor bronchů a cév vstupující uprostřed mediální plochy do plíce v místě zvaném hīlum pulmōnis/: rādīx pulmōnis, tzv. stopka plicní (dosl. kořen plic) /soubor bronchů a cév vstupující uprostřed mediální plochy do plíce v místě zvaném hīlum pulmōnis/: rādīx pulmōnis, střední lalok (lobus) pravé plíce /je vytvořený jen v pravé plíci/: lobus medius pulmōnis dextrī. střední lalok (lobus) pravé plíce /je vytvořený jen v pravé plíci/: lobus medius pulmōnis dextrī. Pulmo dexter apex pulmonis radix pulmonis hilum pulmonis impressio cardiaca lobus medius pulmonis dextri

21 Substantiva 3. deklinace Vzor „flexor“ - příklady Příklad 4: Příklad 4: Dalším termínem je souhrnné označení pro nosní chrupavka (dosl. chrupavky nosu): cartilāginēs nāsī. Dalším termínem je souhrnné označení pro nosní chrupavka (dosl. chrupavky nosu): cartilāginēs nāsī. Cartilagines nasi

22 Substantiva 3. deklinace Vzor „forāmen“ Podle tohoto vzoru skloňujeme většinu neuter 3. deklinace. Podle tohoto vzoru skloňujeme většinu neuter 3. deklinace. Jsou to neutra, která se také vyznačují rozdílným počtem slabik (různoslabičná) mezi nom. sg. a gen. sg. Jsou to neutra, která se také vyznačují rozdílným počtem slabik (různoslabičná) mezi nom. sg. a gen. sg. Např. Např. corpus (2 slabiky), corporis (3 slabiky) corpus (2 slabiky), corporis (3 slabiky) caput (2 slabiky), capitis (3 slabiky) caput (2 slabiky), capitis (3 slabiky) forāmen (3 slabiky), forāminis (4 slabiky) forāmen (3 slabiky), forāminis (4 slabiky) Do této skupiny patří např. tato substantiva: Do této skupiny patří např. tato substantiva: corpus, oris, n. (tělo, těleso); caput, itis, n. (hlava); forāmen, inis, n. (otvor); os, ossis, n. (kost); tūber, eris, n. (hrbol); crūs, crūris, n. (bérec), ōs, ōris, n. (ústa); chīasma, atis, n. (zkřížení); culmen, inis, n. (vrchol); diaphragma, atis, n. (bránice), systēma, atis, n. (systém); vās, vāsis, n. (céva); cor, cordis, n. (srdce); pāncreas, atis, n. (slinivka břišní, pankreas). corpus, oris, n. (tělo, těleso); caput, itis, n. (hlava); forāmen, inis, n. (otvor); os, ossis, n. (kost); tūber, eris, n. (hrbol); crūs, crūris, n. (bérec), ōs, ōris, n. (ústa); chīasma, atis, n. (zkřížení); culmen, inis, n. (vrchol); diaphragma, atis, n. (bránice), systēma, atis, n. (systém); vās, vāsis, n. (céva); cor, cordis, n. (srdce); pāncreas, atis, n. (slinivka břišní, pankreas). Pozor: Pozor: Rozlišujme dobře mezi substantivem „os, ossis, n. (kost)“ a „ōs, ōris, n. (ústa). Rozlišujme dobře mezi substantivem „os, ossis, n. (kost)“ a „ōs, ōris, n. (ústa).

23 Substantiva 3. deklinace Vzor „forāmen“ forāmen, inis, n. nom.sg.forāmen gen.sg.forāmin-is nom.pl.forāmin-a gen.pl.forāmin-um Pozor: Substantivum „os, ossis, n. (kost) má nepravidelný tvar gen. pl. ossium. Je nutné si ho zapamatovat. Pozor: Substantivum „vās, vāsis, n.“ se v sg. skloňuje podle 3. deklinace, v plurálu ale podle deklinace druhé: nom. pl. vāsa, gen. pl.vāsōrum: „vāsa vāsōrum“ – cévy cév, drobné výživné cévy ve stěně velkých cév

24 Substantiva 3. deklinace Vzor „forāmen“ - příklady Příklad 1: Příklad 1: Pojmenujeme některé svaly břicha (mūsculī abdōminis): Pojmenujeme některé svaly břicha (mūsculī abdōminis): mūsculus rēctus abdōminis (přímý sval břišní, dosl. přímý sval břicha), mūsculus rēctus abdōminis (přímý sval břišní, dosl. přímý sval břicha), mūsculus oblīquus externus abdōminis (zevní šikmý sval břišní), mūsculus oblīquus externus abdōminis (zevní šikmý sval břišní), mūsculus oblīquus internus abdōminis (vnitřní šikmý sval břišní), mūsculus oblīquus internus abdōminis (vnitřní šikmý sval břišní), mūsculus cremastēr (zdvihač /varlete/), mūsculus cremastēr (zdvihač /varlete/), mūsculus trānsversus abdōminis (příčný sval břišní). mūsculus trānsversus abdōminis (příčný sval břišní). musculus rectus abdominis musculus obliquus externus abdominis musculus obliquus internus abdominis musculus transversus abdominis musculus cremaster

25 Substantiva 3. deklinace Vzor „forāmen“ - příklady Příklad 2: Příklad 2: Souhrnný název pro kosti lebeční (dosl. kosti lebky) zní: ossa craniī. Souhrnný název pro kosti lebeční (dosl. kosti lebky) zní: ossa craniī. Obdobně vytvoříme název pro kosti hrudníku: ossa thōrācis Obdobně vytvoříme název pro kosti hrudníku: ossa thōrācis Příklad 3: Příklad 3: Pro demonstraci nepravidelného tvaru gen. pl. substantiva „os“ pojmenujeme žlutou kostní dřeň (dosl. dřeň kostí žlutá) a červenou kostní dřeň (dosl. dřeň kostí červená). Pro demonstraci nepravidelného tvaru gen. pl. substantiva „os“ pojmenujeme žlutou kostní dřeň (dosl. dřeň kostí žlutá) a červenou kostní dřeň (dosl. dřeň kostí červená). medulla ossium flāva medulla ossium flāva medulla ossium rubra. medulla ossium rubra.

26 Substantiva 3. deklinace Vzor „canālis“ Podle tohoto vzoru skloňujeme maskulina a feminina 3. deklinace, která mají v nom. sg. a gen. sg. stejný počet slabik (říkáme jim proto substantiva stejnoslabičná, parisyllaba). Často má gen. sg. zcela stejný tvar jako nom. sg. Podle tohoto vzoru skloňujeme maskulina a feminina 3. deklinace, která mají v nom. sg. a gen. sg. stejný počet slabik (říkáme jim proto substantiva stejnoslabičná, parisyllaba). Často má gen. sg. zcela stejný tvar jako nom. sg. Např. Např. nom. sg.: canālis (3 slabiky), gen. sg.: canālis (3 slabiky), nom. sg.: canālis (3 slabiky), gen. sg.: canālis (3 slabiky), nom. sg.: pūbēs (2 slabiky), gen. sg.: pūbis (2 slabiky), nom. sg.: pūbēs (2 slabiky), gen. sg.: pūbis (2 slabiky), nom. sg. auris (2 slabiky), gen. sg.: auris (2 slabiky). nom. sg. auris (2 slabiky), gen. sg.: auris (2 slabiky). Do této skupiny též zařazujeme všechna maskulina a feminina 3. deklinace, která jsou v nom. sg. zakončena –ns nebo –rs, přestože nejsou stejnoslabičná: Do této skupiny též zařazujeme všechna maskulina a feminina 3. deklinace, která jsou v nom. sg. zakončena –ns nebo –rs, přestože nejsou stejnoslabičná: Např. Např. nom. sg.: dēns, gen. sg.: dentis, nom. sg.: dēns, gen. sg.: dentis, nom. sg.: pars, gen. sg.: partis. nom. sg.: pars, gen. sg.: partis.

27 Substantiva 3. deklinace Vzor „canālis“ Podle vzoru „canālis“ skloňujeme např. tato substantiva: Podle vzoru „canālis“ skloňujeme např. tato substantiva: axis, is, m. (čepovec); canālis, is, m. (kanál); pēnis, is, m. (penis); unguis, is, m. (nehet); auris, is, f. (ucho), pelvis, is, f. (pánev); cutis, is, f. (kůže); pūbēs, is, f. (ohanbí); dēns, dentis, m. (zub); pōns, pontis, m. (most); pars, partis, f. (část); faucēs, ium, f. (hrdlo, vchod hltanu) axis, is, m. (čepovec); canālis, is, m. (kanál); pēnis, is, m. (penis); unguis, is, m. (nehet); auris, is, f. (ucho), pelvis, is, f. (pánev); cutis, is, f. (kůže); pūbēs, is, f. (ohanbí); dēns, dentis, m. (zub); pōns, pontis, m. (most); pars, partis, f. (část); faucēs, ium, f. (hrdlo, vchod hltanu) Pozor: Pozor: Substantivum faucēs, ium, f. (hrdlo, vchod hltanu) je pomnožné. Znamená to, že má pouze plurálové tvary, ačkoliv vyjadřuje věc jednu. Všimněme si, že slovníkový tvar se zde skládá z nom. pl., gen. pl. a informace o rodu. Povšimněme si také tvaru gen. pl., koncovka –ium svědčí o tom, že i toto substantivum skloňujeme podle vzoru „canālis“. Substantivum faucēs, ium, f. (hrdlo, vchod hltanu) je pomnožné. Znamená to, že má pouze plurálové tvary, ačkoliv vyjadřuje věc jednu. Všimněme si, že slovníkový tvar se zde skládá z nom. pl., gen. pl. a informace o rodu. Povšimněme si také tvaru gen. pl., koncovka –ium svědčí o tom, že i toto substantivum skloňujeme podle vzoru „canālis“. isthmus faucium – úžina hltanová (dosl. úžina hrdla) isthmus faucium – úžina hltanová (dosl. úžina hrdla)

28 Substantiva 3. deklinace Vzor „canālis“ canālis, is, m. nom.sg.canālis gen.sg.canāl-is nom.pl.canāl-ēs gen.pl.canāl-ium

29 Substantiva 3. deklinace Vzor „canālis“ - příklady Příklad 1: Příklad 1: V tomto příkladě pojmenujeme několik typů zubů (řezáky, špičáky, mléčné). V tomto příkladě pojmenujeme několik typů zubů (řezáky, špičáky, mléčné). Nejprve si vytvoříme nom. sg., tj. budeme pojmenovávat jeden zub: Nejprve si vytvoříme nom. sg., tj. budeme pojmenovávat jeden zub: řezák: dēns incīsīvus (dosl. řezající zub), řezák: dēns incīsīvus (dosl. řezající zub), špičák: dēns canīnus (dosl. psí zub), špičák: dēns canīnus (dosl. psí zub), mléčný zub: dēns dēciduus (dosl. odpadávající). mléčný zub: dēns dēciduus (dosl. odpadávající). Převeďme tato spojení do plurálu, čímž označíme skupiny zubů: Převeďme tato spojení do plurálu, čímž označíme skupiny zubů: dentēs incīsīvī, dentēs incīsīvī, dentēs canīnī, dentēs canīnī, dentēs dēciduī. dentēs dēciduī. Spojme plurálové tvary se substantivem „extrāctiō, iōnis, f. (vytažení)“: Spojme plurálové tvary se substantivem „extrāctiō, iōnis, f. (vytažení)“: extrāctiō dentium incīsīvōrum [čti: dencium], extrāctiō dentium incīsīvōrum [čti: dencium], extrāctiō dentium canīnōrum, extrāctiō dentium canīnōrum, extrāctiō dentium dēciduōrum. extrāctiō dentium dēciduōrum.

30 Substantiva 3. deklinace Vzor „canālis“ - příklady Příklad 2: Příklad 2: Pojmenujeme dva útvary na druhém krčním obratli (axis): Pojmenujeme dva útvary na druhém krčním obratli (axis): dēns axis (zub čepovce) dēns axis (zub čepovce) apex dentis (hrot zubu) apex dentis (hrot zubu) Nepárový vaz od apex dentis k přednímu okraji foramen magnum se nazývá: ligāmentum apicis dentis Nepárový vaz od apex dentis k přednímu okraji foramen magnum se nazývá: ligāmentum apicis dentis apex dentis dens axis

31 Substantiva 3. deklinace Poznámka k substantivu „māter“ Substantivum „māter, tris, f.“ (matka) znamená v anatomii „plena“. Substantivum „māter, tris, f.“ (matka) znamená v anatomii „plena“. dūra māter (tvrdá plena) dūra māter (tvrdá plena) pia māter (měkká plena) pia māter (měkká plena) Povšimněme si, že ve spojení „dūra māter“ a „pia māter“ adjektivum (dūrus, a, um; pius, a, um) předchází řídící substantivum. Jedná se o výjimku, v ostatních případech je adjektivum vždy za substantivem. Povšimněme si, že ve spojení „dūra māter“ a „pia māter“ adjektivum (dūrus, a, um; pius, a, um) předchází řídící substantivum. Jedná se o výjimku, v ostatních případech je adjektivum vždy za substantivem.

32 Substantiva 3. deklinace Vzor „basis“ Substantiva podle vzoru „basis, is, f.“ jsou rovněž stejnoslabičná (jako vzor „canālis“), vyznačují se však některými odlišnostmi. Substantiva podle vzoru „basis, is, f.“ jsou rovněž stejnoslabičná (jako vzor „canālis“), vyznačují se však některými odlišnostmi. Do této skupiny patří všechna substantiva zakončená na –sis. Do této skupiny patří všechna substantiva zakončená na –sis. Všechna jsou řeckého původu a všechna jsou feminina. Všechna jsou řeckého původu a všechna jsou feminina. Ve sledovaných pádech (nom. a gen.) se od vzoru „canālis“ liší pouze variantní koncovkou gen. sg. –eos (originální řecká koncovka). Ve sledovaných pádech (nom. a gen.) se od vzoru „canālis“ liší pouze variantní koncovkou gen. sg. –eos (originální řecká koncovka). Pozor: Koncovka gen. sg. –eos je u tohoto vzoru možná, nikoliv však povinná. Postačí, pokud budeme v gen. sg. i u tohoto typu substantiv užívat standardní koncovku –is. Nebude pak třeba rozlišovat mezi vzorem „canālis“ a „basis“. Pokud budeme trvat na gen. koncovce –eos, musíme vždy dávat pozor, abychom ji užili výhradně u typu „basis“, tedy u substantiv zakončených na –sis. Pozor: Koncovka gen. sg. –eos je u tohoto vzoru možná, nikoliv však povinná. Postačí, pokud budeme v gen. sg. i u tohoto typu substantiv užívat standardní koncovku –is. Nebude pak třeba rozlišovat mezi vzorem „canālis“ a „basis“. Pokud budeme trvat na gen. koncovce –eos, musíme vždy dávat pozor, abychom ji užili výhradně u typu „basis“, tedy u substantiv zakončených na –sis. Pozor: Rozlišujme pečlivě mezi substantivy zakončenými na –sis a jinými podobně znějícími substantivy: Pozor: Rozlišujme pečlivě mezi substantivy zakončenými na –sis a jinými podobně znějícími substantivy: Např. diaphysis, is, f. (vzor basis) X epiglōttis, tidis, f. (vzor flexor). Např. diaphysis, is, f. (vzor basis) X epiglōttis, tidis, f. (vzor flexor).

33 Substantiva 3. deklinace Vzor „basis“ Podle vzoru „basis“ skloňujeme např. tato substantiva: Podle vzoru „basis“ skloňujeme např. tato substantiva: aponeurōsis, is, f. (aponeuróza, šlachová blána); basis, is, f. (základna, báze); diaphysis, is, f. (střední část dlouhé kosti); epiphysis (konec dlouhých kostí); symphysis, is, f. (spona), synchondrōsis, is, f. (chrupavčitý spoj); synostōsis, is, f. (kostní srůst) aponeurōsis, is, f. (aponeuróza, šlachová blána); basis, is, f. (základna, báze); diaphysis, is, f. (střední část dlouhé kosti); epiphysis (konec dlouhých kostí); symphysis, is, f. (spona), synchondrōsis, is, f. (chrupavčitý spoj); synostōsis, is, f. (kostní srůst)

34 Substantiva 3. deklinace Vzor „basis“ basis, is, f. nom.sg.basis gen.sg.bas-is / bas-eos nom.pl.bas-ēs gen.pl.bas-ium

35 Substantiva 3. deklinace Vzor „basis“ - příklady Příklad 1: Příklad 1: Sponu stydkých kostí (os pūbis, dosl. kost ohanbí, pl. ossa pūbis, dosl. kosti ohanbí) nazýváme: symphysis pūbica. Sponu stydkých kostí (os pūbis, dosl. kost ohanbí, pl. ossa pūbis, dosl. kosti ohanbí) nazýváme: symphysis pūbica. symphysis pubica

36 Substantiva 3. deklinace Vzor „basis“ - příklady Příklad 2: Příklad 2: Zlomenina diafýzy lýtkové kosti by byla v diagnóze popsána takto: frāctūra diaphysis fībulae nebo frāctūra diaphyseos fībulae Zlomenina diafýzy lýtkové kosti by byla v diagnóze popsána takto: frāctūra diaphysis fībulae nebo frāctūra diaphyseos fībulae Dg. fractura diaphysis/-eos fibulae

37 Substantiva 3. deklinace Vzor „rēte“ Podle vzoru „rēte, is, n. (síť)“ skloňujeme jen několik neuter 3. deklinace, která končí na –e, -al, -ar. Podle vzoru „rēte, is, n. (síť)“ skloňujeme jen několik neuter 3. deklinace, která končí na –e, -al, -ar. V anatomii se můžeme setkat pouze se dvěma zástupci: V anatomii se můžeme setkat pouze se dvěma zástupci: rēte, is, n. (síť), rēte, is, n. (síť), calcar, āris, n. (ostruha). calcar, āris, n. (ostruha). Tato dvě substantiva se navíc neobjevují v plurálu. Postačí tedy, když ovládneme tvary singuláru. Plurálové tvary uvádíme, abychom dodrželi systém nominativů a genitivů sg. i pl. Tato dvě substantiva se navíc neobjevují v plurálu. Postačí tedy, když ovládneme tvary singuláru. Plurálové tvary uvádíme, abychom dodrželi systém nominativů a genitivů sg. i pl.

38 Substantiva 3. deklinace Vzor „rēte“ rēte, is, n. nom.sg.rēte gen.sg.rēt-is nom.pl.rēt-ia gen.pl.rēt-ium

39 Substantiva 3. deklinace Vzor „rēte“ - příklady Uveďme dvě spojení: Uveďme dvě spojení: rēte vēnōsum (žilní síť) rēte vēnōsum (žilní síť) calcar avis (ptačí ostruha, dosl. ostruha ptáka) calcar avis (ptačí ostruha, dosl. ostruha ptáka) podélné vyklenutí na mediální straně týlního rohu (cornū occipitāle) mozku. podélné vyklenutí na mediální straně týlního rohu (cornū occipitāle) mozku. calcar avis

40 Substantiva 3. deklinace Vyjádření strany v diagnóze Pro vyjádření strany se v diagnóze často užívá substantiva 3. deklinace „latus, eris, n. (strana)“ a adjektiv „dexter, tra, trum (pravý)“ a „sinister, tra, trum (levý)“. Pro vyjádření strany se v diagnóze často užívá substantiva 3. deklinace „latus, eris, n. (strana)“ a adjektiv „dexter, tra, trum (pravý)“ a „sinister, tra, trum (levý)“. Mluvíme např. o „zlomenině humeru pravé/levé strany“. Mluvíme např. o „zlomenině humeru pravé/levé strany“. Povšimněme si, že spojení „pravé/levé strany“ je v gen. sg. Povšimněme si, že spojení „pravé/levé strany“ je v gen. sg. Vytvořme si nejprve spojení „pravá strana“ a „levá strana“ v nom. sg: Vytvořme si nejprve spojení „pravá strana“ a „levá strana“ v nom. sg: latus dextrum latus dextrum latus sinistrum latus sinistrum Převeďme tato spojení do gen. sg.: Převeďme tato spojení do gen. sg.: lateris dextrī lateris dextrī lateris sinistrī lateris sinistrī Tyto tvary gen. sg. lze mechanicky užívat kdekoliv. Zkracují se zkratkami „l. dx.“ a „l. sin.“ Tyto tvary gen. sg. lze mechanicky užívat kdekoliv. Zkracují se zkratkami „l. dx.“ a „l. sin.“

41 Substantiva 3. deklinace Vyjádření strany v diagnóze Příklady: Příklady: Frāctūra femoris lateris sinistrī – zlomenina femuru levé strany (tj. levého femuru) Frāctūra femoris lateris sinistrī – zlomenina femuru levé strany (tj. levého femuru) Abruptiō ossis cuboīdeī lateris dextrī – odtržení kosti krychlové pravé strany (tj. pravé kosti krychlové) Abruptiō ossis cuboīdeī lateris dextrī – odtržení kosti krychlové pravé strany (tj. pravé kosti krychlové) Vulnus scissum dorsī pedis lateris sinistrī - řezná rána hřbetu nohy levé strany (tj. levé nohy) Vulnus scissum dorsī pedis lateris sinistrī - řezná rána hřbetu nohy levé strany (tj. levé nohy) Vulnus lacerum regiōnis dorsī lateris dextrī – tržná rána oblasti zad pravé strany (tj. vpravo) Vulnus lacerum regiōnis dorsī lateris dextrī – tržná rána oblasti zad pravé strany (tj. vpravo)

42 Substantiva 3. deklinace Pojmenování ran vulnus scissum (řezná rána) vulnus lacerum (tržná rána) vulnus pūnctum (bodná rána) vulnus sectum (sečná rána)

43 Substantiva 3. deklinace Pojmenování ran vulnus morsum (kousnutí)

44 Substantiva 3. deklinace Slovíčka 7. lekce abdōmen, inis, n.břicho abruptiō, iōnis, f.odtržení, abrupce abductor, ōris, m.odtahovač, abduktor Achillēs, is, m.Achilleus, hrdina se zranitelnou patou adductor, ōris, m.přitahovač, adduktor angulus, ī, m. angulus ōris úhel koutek ústní ānus, ī, m.kruh, řiť aorta, ae, f.srdečnice, aorta apex, icis, m.hrot appendix, icis, f.přívěsek, apendix aponeurōsis, is, f.aponeuróza, šlachová blána articulātiō, iōnis, f.kloub, spojení artēriōsus, a, umtepenný atlās, atlantis, m.atlas, nosič, první krční obratel auris, is, f.ucho audītōrius, a, umsluchový avis, is, f.pták axis, is, m.osa, čepovec, druhý krční obratel (C II)

45 Substantiva 3. deklinace Slovíčka 7. lekce basis, is, f.základna, báze bifurcātiō, iōnis, f.rozdvojení, rozvětvení calcāneus, ī, m.patní kost calcāneus, a, umpatní calcar, āris, n.ostruha canālis, is, m.kanál canīnus, a, umšpičákovitý, psí caput, itis, n.hlava cardiacus, a, umsrdeční nebo týkající se kardie (česla) cartilāgineus, a, umchrupavčitý cartilāgō, inis, f.chrupavka cavitās, ātis, f.dutina cerebrum, ī, n.mozek cervīx, īcis, f.hrdlo, krček, krk chīasma, atis, n.zkřížení (ve tvaru řeckého písmene chí, tj. X) cōnstrictor, ōris, m.svěrač, konstriktor cor, cordis, n.srdce

46 Substantiva 3. deklinace Slovíčka 7. lekce corpus, oris, n.tělo, těleso cremastēr, ēris, m.zdvihač (varlete) crūs, crūris, n.bérec, rameno, ramínko cuboīdeus, a, umkrychlový culmen, inis, n.vrchol cutis, is, f.kůže dēciduus, a, umodpadávající (tj. mléčný zub) decussātiō, iōnis, f.zkřížení deltoīdeus, a, umdeltový, podobný řeckému písmenu delta dēns, dentis, m.zub dēpressor, ōris, m.stlačovač, depresor diaphragma, atis, n.bránice diaphysis, is, f.střední část dlouhé kosti, diafýza epididymis, epididymidis, f.nadvarle epiglōttis, tidis, f.příklopka hrtanová epiphysis, is, f.konec dlouhých kostí, epifýza extēnsor, ōris, m.natahovač, extensor

47 Substantiva 3. deklinace Slovíčka 7. lekce extrāctiō, iōnis, f.vytažení, extrakce extrēmitās, ātis, f.končetina faucēs, ium, f.hrdlo, vchod hltanu femur, oris, n.stehenní kost, femur fībula, ae, f.lýtková kost flāvus, a, umžlutý flexor, ōris, m.ohybač, flexor forāmen, inis, n.otvor glans, dis, f.žalud hallūx, ūcis, m.palec u nohy hēpar, atis, n.játra hīlum, ī, n. nebo hīlus, ī, m.branka, místo vstupu cév do orgánu incīsīvus, a, umřezající, řezákový (zub) impressiō, iōnis, f.otisk index, icis, m.ukazovák (prst) isthmus, ī, m.úžina lacer, a, umtržný

48 Substantiva 3. deklinace Slovíčka 7. lekce larynx, ngis, m.hrtan latus, eris, n.strana levātor, ōris, m.zdvihač, levátor liēns, ēnis, m.slezina lobus, ī, m.lalok lūteus, a, umžlutý margō, inis, m.okraj massētēr, ēris, m.žvýkač mastoīdeus, a, umbradavkový māter, tris, f.matka, plena medius, a, umstřední (ze tří) medulla, ae, f.dřeň membrāna, ae, f.membrána, jemná blána morsus, a, umkusný (vulnus morsum) operātiō, iōnis, f.operace ōs, ōris, n.ústa os, ossis, n.kost

49 Substantiva 3. deklinace Slovíčka 7. lekce ossiculum, ī, n.kůstka pāncreas, atis, n.slinivka břišní, pankreas pars, partis, f.část pelvis, is, f.pánev pēnis, is, m.penis pēs, pedis, m.noha petrōsus, a, umskalní phalanx, gis, f.článek prstu pharynx, ngis, m.hltan pius, a, umzbožný, měkký (plena) pollex, icis, m.palec ruky pōns, pontis, m.most porta, ae, f.brána profundus, a, umhluboký prōnātor, ōris, m.přivraceč, pronátor prostata, ae, f.prostata, předstojná žláza

50 Substantiva 3. deklinace Slovíčka 7. lekce pūbēs, is, f.chmýří, chlupy, ohanbí, stydká krajina pūbicus, a, umstydký pulmō, ōnis, m.plíce pūnctus, a, umbodný rādīx, īcis, f.kořen regiō, iōnis, f.krajina, oblast rēte, is, n.síť rotātor, ōris, m.otáčeč, rotátor ruber, bra, brumčervený scissus, a, umřezný sectus, a, umsečný sphinctēr, ēris, m.svěrač supīnātor, ōris, m.odvraceč, supinátor symphysis, is, f.spona synchondrōsis, is, f.chrupavčitý spoj synostōsis, is, f.kostní srůst systēma, atis, n.systém

51 Substantiva 3. deklinace Slovíčka 7. lekce tendō, inis, m.šlacha thōrāx, cis, m.hrudník thyroīdeus, a, umštítný tūber, eris, n.hrbol tūberōsitās, ātis, f.drsnatina unguis, is, m.nehet vāgīna, ae, f.pochva vēnōsus, a, umžilní vōmer, eris, m.radličná kost, radlice vulnus, eris, n.rána


Stáhnout ppt "Substantiva 3. deklinace Gaspard (Caspar) Bauhin, 1560 – 1624, jeden Gaspard (Caspar) Bauhin, 1560 – 1624, jeden z tvůrců anatomického názvosloví (viz."

Podobné prezentace


Reklamy Google