Informace ve vědě 1) Krátce k získávání nových poznatků (dokumentace) 2) Jak se vůbec vědecké informace dostávají na veřejnost? 3) Jak se pozná dobrá (=kvalitní)

Prezentace na téma: "Informace ve vědě 1) Krátce k získávání nových poznatků (dokumentace) 2) Jak se vůbec vědecké informace dostávají na veřejnost? 3) Jak se pozná dobrá (=kvalitní)"— Transkript prezentace:

1 Informace ve vědě 1) Krátce k získávání nových poznatků (dokumentace) 2) Jak se vůbec vědecké informace dostávají na veřejnost? 3) Jak se pozná dobrá (=kvalitní) vědecká informace? 4) Jak najdeme informace? 5) Pár rad jak s informacemi efektivně zacházet

2 Informace obecně … včetně informací z tohoto semináře :-) PRAVIDLO 20:80

3 Informace ve vědě 1) Získávání nových poznatků (experimenty, přístroje, terénní pozorování, počítačové zpracování dat …) !!! (Laboratorní) deník !!! - nutné informace pro autora práce - zpětné dohledání publikovaných dat 2) Prezentace nových poznatků - veřejnost: internet, media (TV…) - ucelené zprávy (diplomové práce - Bc, Mgr; projekty …) - konference a semináře (přednášky, plakáty=postery) - krátké abstrakty z konferencí - sborníky (zpravidla z konferencí) + knihy: ISBN - odborné časopisy: ISSN (- patenty, ochranné vzory …)

4 3) „kvalita a věrohodnost“ informací škol. známka - veřejnost: internet, media (TV…) - ucelené zprávy (diplomové práce) - konference a semináře (přednášky) - krátké abstrakty z konferencí - sborníky (zpravidla z konferencí) + knihy: ISBN - odborné časopisy: ISSN (- patenty, ochranné vzory…) 5 2-3 4 1- 2-3 Kvalita = oponování Vaší práce jinými odborníky & zapracování doporučených změn (peer-review)

5 Ad 3) kvalita- ČASOPISY a články: - Většina „peer-reviewed“ - Kvalita prezentovaných výsledků (obsahově i formálně) se velmi liší mezi časopisy - Kvalita se v současném světě posuzuje podle tzv. Impaktních Faktorů (IF) jednotlivých časopisů přiděluje ISI (Institute of Scientific Information) vlastní ho firma Thomson informace jsou na Web of Science (www.wos.cz) - Existuje MNOHO časopisů (mnoho z nich nemá IF!!!) - Časopisy znají své IFs a usilují, aby si IF udržely a zvýšily ! Tvrdé peer-review - mnoho prací je odmínutých … a končí ve zprávách, sbornících nebo v knihách …

6 4) Jaké se dají najít informace? PRAVIDLO 1: Nic není zadarmo! - Vydava(naklada)telství - nechávají si platit za publikaci od autorů (kEUR/článek) - nechávají si platit od čtenářů (knihovny, univerzity!!!):- „open access“ časopisy pro čtenáře (X autoři tEUR!) - Prohledávače (např. WOS) - nechává si platit od čtenářů (knihovny…) - Zdarma lze najít (zpravidla) „Informaci o informaci“ (abstrakt) X článek (fulltext) je zpravidla placený

7 Ad 4) Jak najít reálně informace? Co hledáme? A) konkrétní práci (článek, knihu …) - webovské stránky časopisů, vydavatelství, prodejci třeba AMAZON (…. via google) - knihovny MU (informace o zaplacených el. zdrojích) - starší práce: jen v papíru - cestou Meziknih. Výp. služby B) informace (např. TOXICITY and PHTHALATE and FISH*) 1) začít na WOS (www.wos.cz) (kvalita - všechny evid. práce mají IF) 2a) scholar.google.com ((1) + všechno ostatní + balast) 2b) PubMed (produkt NLM - National Library of Medicine, kterou provozuje NIH - National Institute of Health nlm.nih.gov … atd.,atd… Na stránkách MU

8 Ad 4) Co dostaneme za výsledek při hledání ? DOSTANEME „Informace o informaci“ = Citace, reference … „bibliografický záznam“: + abstrakt + často i přímý link k článku na webu: !může a nemusí být dostupný Ortiz-Zarragoitia M, Trant JM, Cajaravillet MP. Effects of dibutylphthalate and ethynylestradiol on liver peroxisomes, reproduction, and development of zebrafish (Danio rerio).Environ Toxicol Chem. 2006 Sep;25(9):2394- 404. Ortiz-Zarragoitia (2006) Environ Toxicol Chem. 25(9):2394-2404. Environ Toxicol Chem (2006) 25:2394 ET&C 25:2394

9 Ad 5) Co s těmi informacemi - Důležité je znát nejen OBSAH informace (ftaláty jsou toxické pro ryby), ale i ZDROJ informací (ET&C 25:2394) - Při PŘEDÁVÁNÍ informace (psaní textů, článků, vystoupení na seminářích) je důležité CITOVAT zdroje Proč? 1) zpětné dohledání informace 2) nic není zadarmo... - vědec je rád „oceněn“ (morálně): -vědec dostává kredit za svoji práci - citování v jiných pracech je důkaz, že se dělá něco „co někoho zajímá“ (!!! Pozor: AUTOCITACE) - citovaný vědec má šanci dostat práci (=granty, finance) 20:80 !

10 Ad 5) Co se získanými informacemi => Pomoc s uchováním vybraných informací EndNote (produkt ISI Thomson) Funkce: 1) Prohledávání zdrojů informací na internetu 2) Stahování, uchování a správa informací (nejen bibliogr. záznamy, ale i fulltexty) 3) Prohlížení a rychlé hledání na svém stroji 4) Propojení s textovými editory (MS-WORD) -> vkládání a formátování citací v textu existují i další např. Reference Manager atd….

11 EndNote = database 1 řádek = 1 záznam (reference) = unikátní číslo (record number #) Sloupce = „parametry" záznamu Každý parametr musí být zadán v předepsaném formátu - Příklad autoři Bláha, L. Vkládání záznamů: manuálně NEBO importem AuthorsYearJournalVolumePagesAbstr.Notes AuthorsYearBook name Book Editor PagesAbstr.Notes Blaha2005 Blaha, 2005, Managing your references, Lecture, EndNote Seminar, 050202, RECETOX/CBA, Masaryk University 1234512345

12 IMPORT do EndNote : příklad - Jak vložit záznamy z WOSu? 1) WOS: Prohledat -> označit vybrané -> exportovat do souboru EndNote: importovat soubor 2) WOS: Prohledat -> označit vybrané -> exportovat přímo do EndNote 3) EndNote: prohledá WOS, umožní výběr a naimportuje..

13 Využití při psaní textu: 1) Píšu text ve Wordu a vkládám odkazy na záznamy v EndNote Vědci ukázaly, že ftaláty jsou toxické pro ryby {Adams, 1993 #3350} a taky pro lidi {Adibhatla, 2003 #4283; Abeele, 2003 #2874} …. 2) Až mám vše zkontrolováno, tak formátuji „Format bibliography“ v celé práci … formát se liší podle toho co je předepsáno (diplomka, články v Toxicological Sciences, Nature…)

14 Využití při psaní textu: 1) Píšu text…. 2) Formát … Eg. 1 - Toxicological Sciences Introduction / Methods / Results …. Text text text text (Aas et al., 2004). Text2 Text2 Text2Text2 Text2 (Babica and Blaha, 2001), Text3 Text3 Text3 Text3 (Blaha, 2000) References: Aas, E., Liewenborg, B., Grosvik, B. E., Camus, L., Jonsson, G., Borseth, J. F., and Balk, L. (2003). DNA adduct levels in fish from pristine areas are not detectable or low when analysed using the nuclease P1 version of the P-32-postlabelling technique. Biomarkers 8, 445-460. Eg. 2 - Science Introduction / Methods / Results …. Text text text text [1]. Text2 Text2 Text2Text2 Text2 [2,3], Text3 Text3 Text3 Text3 [1,4] References: 1. E. Aas et al., Biomarkers 8, 445-460 (2003). 2. E. Ahlbom, G. S. Prins, S. Ceccatelli, Brain Research 892, 255-262 (2001/2/23, 2001). 3. M. J. Ahrens, C. V. Depree, Marine Pollution Bulletin 48, 341-350 (2004).

15 Informace ve vědě 1) Krátce k získávání nových poznatků (dokumentace) 2) Jak se vůbec vědecké informace dostávají na veřejnost? 3) Jak se pozná dobrá (=kvalitní) vědecká informace? 4) Jak najdeme informace? 5) Pár rad jak s informacemi efektivně zacházet