Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

České plynárenství z pohledu spolehlivosti dodávek plynu a jejich problematika v Evropě. Ing. Jan Zaplatílek © 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "České plynárenství z pohledu spolehlivosti dodávek plynu a jejich problematika v Evropě. Ing. Jan Zaplatílek © 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu."— Transkript prezentace:

1 České plynárenství z pohledu spolehlivosti dodávek plynu a jejich problematika v Evropě. Ing. Jan Zaplatílek © 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu

2  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 2 Podíly na spotřebě PEZ v ČR ČR (2005, SEK)ČR (2005) Plynná paliva 17% Kapalná paliva 19% Jaderné palivo 14% Obnovitelné zdroje 4% Tuhá paliva 47% ČR (2030, SEK)

3  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 3 Vize Státní energetické koncepce ČR NEZÁVISLOST BEZPEČNOST UDRŽITELNÝ ROZVOJ - na cizích zdrojích energie - na zdrojích energie z rizikových oblastí - zdrojů energie vč. jaderné bezpečnosti - spolehlivost dodávek energie - diverzifikace zdrojů - ochrana životního prostředí - ekonomický a sociální rozvoj

4  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 4 Hlavní otázky spojené s dodávkami plynu Budou dodávky plynu ekonomicky výhodné, tj. co nejlevnější ? Budou dodávky plynu bezpečné a spolehlivé ? Budou dodávky plynu?

5  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 5 Spolehlivost dodávek je komplexní problematika DIVERSIFIKACE Investice do infrastruktury stabilní regulační a politický rámec stabilní regulační a politický rámec dlouhodobá návratnost dlouhodobá návratnostKomodita investice do těžby investice do těžby dlouhodobé kontrakty dlouhodobé kontrakty Geopolitika dialog EU s producentskými zeměmi dialog EU s producentskými zeměmi

6  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 6 Závislost EU 27 na dovozech ZP – současnost (mld. m 3 ) 238 Vlastní těžba 262 Import RF Norsko Alžír

7  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 7 Zásobování Evropy zemním plynem RUSKO NORSKO ALŽÍRSKO LNG 24% 13% 10% 7% 46% vlastní těžba EU

8  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 8 Kdo ovládne Evropský trh s plynem ?

9  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 9 Severoevropský plynovod Nejkratší cesta z ruských nalezišť na nejvýznamnější trhy s plynem v Evropě, mezi městy Vyborg a Greifswald po dně Baltického moře Plánovaná kapacita 55 mld. m 3 /rok,délka km, první plyn v roce 2010 Consorcium Gazprom 51 %, E.ON 24,5%, BASF 24,5 %.

10  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 10 RUSSIAN FEDERATION KAZAKHSTAN UZBEKISTAN BLACKSEA MEDITERRANEAN CASPIAN TURKMENISTAN SYRIA IRAN ARMENIA GEORGIA TURKEY IRAQ AZERBAIJAN AFGHANISTAN EGYPT BULGARIA ROMANIA UKRAINE MOLDOVA GREECE Konsorcium Botaş, Bulgargaz, Transgaz (RO), MOL, OMV cílová kapacita 25 mld m 3 /rok (2020), délka 3400 km Plynovod NABUCCO Zemní plyn do Evropy přes Turecko-Bulharsko-Rumunsko- Maďarsko-Rakousko

11  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 11 Plynovod Blue stream

12  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 12 LNG projekty – alternativní cesta Trh s LNG) bude hrát stále významnější roli - jeví se jako možné východisko dopravy plynu na velké vzdálenosti Střední východ – Írán, Katar, Omán, Spojené arabské emiráty Přeprava plynu ze středního východu do Evropy ve formě LNG může v budoucnu hrát významnou roli, země středního východu se podílejí na světovém exportu LNG z cca 25% Írán - export na evropské trhy a do Indie; druhé největší světové zásoby Katar - vývoz LNG do Španělska, Turecka, Itálie, Japonska, USA, Francie, Jižní Koreje a do Velké Británie Omán - produkce je určena pro Japonsko a Španělsko Spojené Arabské Emiráty – 97% exportu do Japonska Barentsovo moře – sever Ruska, export LNG do Evropy a USA

13  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 13 TENS + terminály LNG

14  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 14 Kam půjde plyn ze střední Asie ?

15  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 15 Výsledky OAO GAZPROM

16  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 16 Směrnice Rady 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zabezpečení zásobování zemním plynem Členské státy zajistí, aby bylo zásobování spotřebitelských domácností na jejich území v přiměření míře chráněno, přinejmenším v případě:  částečného narušení vnitrostátního zásobování plynem po dobu, kterou určí členské státy, přičemž vezmou v úvahu vnitrostátní situaci;  extremně nízkých teplot během vnitrostátně určené hlavní sezóny;  v dobách výjimečně vysoké poptávky po plynu během období nejchladnějšího počasí, ke kterým statisticky dochází vždy jednou za 20 let. Tato kritéria se v této směrnici nazývají „standardy zabezpečení zásobování“.

17  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 17 Rozhodnutí komise ze dne 7. listopadu 2006, kterým se stanoví složení Koordinační skupiny pro otázky plynu (2006/791/ES) - I. Rozvíjí ustanovení čl. 7 odst. 1 směrnice ES, kterým byla s cílem usnadnit koordinaci opatření v oblasti bezpečnosti dodávek zřízena Koordinační skupina pro otázky plynu.Skupina se skládá ze zástupců členských států a reprezentativních subjektů dotčeného odvětví a zástupců spotřebitelů. Za reprezentativní subjekty daného odvětví jsou považováni zástupci Gas Infrastrukture Europe (GIE), Eurogas a Mezinárodního sdružení výrobců ropy a plynu (OGP), každá z těchto organizací může vyslat na zasedání dva zástupce Za reprezentativní zástupce spotřebitelů jsou považováni představitelé Mezinárodní federace průmyslových odběratelů energie (IFIEC Europe), Eurelectric a Evropského úřadu pro spotřebitelské vztahy (BEUC), každá z těchto organizací může vyslat na zasedání dva zástupce

18  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 18 Rozhodnutí komise ze dne 7. listopadu 2006, kterým se stanoví složení Koordinační skupiny pro otázky plynu (2006/791/ES) - II. Úkoly Koordinační skupiny pro otázky plynu jsou: - usnadňovat koordinaci opatření pro bezpečnost dodávek na úrovni Společenství, včetně případů závažného narušení dodávek - prosazovat opatření přijatá na vnitrostátní úrovni s cílem řešit závažné narušení dodávek a případně napomáhat členským státům při jejich koordinaci. Koordinační skupině pro otázky plynu předsedá Komise Po dohodě s Komisí mohou být zřízeny podskupiny pro prozkoumání konkrétních otázek, které budou po splnění svého pověření rozpuštěny. Účastníkům zasedání Koordinační skupiny pro otázky plynu, odborníkům a pozorovatelům nepřísluší za výkon funkce odměna.

19  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 19 Další návrhy EU na dosažení cíle otevřeného vnitřního trhu s energiemi, volnou soutěží a účinnou regulací posílení unbundlingu, aby se předcházelo diskriminaci, např. prostřednictvím výraznějšího oddělení výroby energie od distribuce. Počítá se s dvěma možnostmi, (vlastnický unbundling (jednoznačně ta horší ze dvou variant) nebo zřízení tzv. nezávislého systémového operátora) které by vyřešily tento problém s tím, že se jednoznačně upřednostňuje vlastnické oddělení soustav. regulace uplatňovaná na celoevropské úrovni je nutná pro usnadnění zejména přeshraničního obchodu s elektřinou. Komise je toho názoru, že je nezbytné na úrovni EU vytvořit nový jednotný regulační orgán nebo přinejmenším ustanovit Evropskou síť nezávislých regulátorů, která by zohlednila evropský zájem a do které by patřičným způsobem byla zapojena Komise posílení propojení soustav. Elektroenergetické a plynárenské soustavy jsou jádrem dobrého fungování evropského trhu. Je navrženo několik opatření s cílem urychlit příliv finančních prostředků do klíčových problematických oblastí, jež se nejčastěji nacházejí na hranicích mezi jednotlivými zeměmi. Pro fungování trhu je zásadní transparentnost. Pro stanovení minimálních požadavků budou nutné nové právní předpisy minimální a závazné normy pro zaručení bezpečnosti soustav.

20  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 20 Stanovisko k návrhu na posílení unbundlingu V současnosti ČR plně nepodporuje ani jednu z navržených variant Komise: vlastnický unbundling (jednoznačně ta horší ze dvou variant) nebo zřízení tzv. nezávislého systémového operátora. ČR považuje přijímání tak závažných kroků za předčasné, dokud nebudou řádně a účinně implementovány stávající předpisy EU a dokud nebudou efektivně využity veškeré současně dostupné prostředky. proti ownership unbundlingu je zatím cca 13 států pro ownership unbundling a výzvu k rychlému předložení nové legislativy je zatím cca 11 států

21  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 21 Česká republika – bezpečnost a spolehlivost dodávek plynu Diverzifikované zdroje Diverzifikované dopravní cesty Dostatečná kapacita PZP Bezpečnostní standard dodávky plynu

22  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 22 Podzemní zásobníky plynu Skladovací kapacita (mld m3): Czech Rep. 2,8 Hungary 3,6 Poland 1,1 Slovakia 2, V-4 Total 10, Austria 3,3 Belgium 0,7 Denmark 0,8 France 10,5 Germany 19,3 Italy 14,1 Netherlands 2,5 Spain 1,3 U.K. 3, Total UGS66,4

23  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 23 Vyhláška o stavech nouze č. 375/2005 Sb – Bezpečnostní standard dodávky plynu Bezpečnostním standardem požadované dodávky plynu se rozumí zajištění bezpečné a spolehlivé dodávky plynu při předcházení stavu nouze a nebo při stavech nouze pro domácnosti a ty konečné zákazníky, kteří nemohou přejít na jiné zdroje energie, a to zejména pro následující situace:  pro částečné přerušení dodávky plynu po dobu trvající 8 týdnů a v rozsahu 20% z celkového denního objemu všech dovozních kontraktů určených pro zajištění dodávek konečným zákazníkům příslušného obchodníka na území České republiky nebo pro zajištění spotřeby příslušného zákazníka, který si obstarává plyn sám, v zimním období,  pro spotřebu plynu v 5 po sobě následujících extrémně chladných kalendářních dnech, přičemž extrémně chladným kalendářním dnem se rozumí den v němž průměrná denní teplota zůstane nižší než – 14 C,  pro pokrytí poptávky po plynu pro všechny možnosti rozsahu spotřeby vyvolané vývojem venkovních teplot v průběhu nejchladnějšího období od 1. října do 31. března, které se vyskytlo v posledních 20 letech předcházejících danému roku

24  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 24 Vyhláška o stavech nouze č. 375/2005 Sb – odběrové stupně Odběrové stupně se uplatňují pro obchodníky a konečné zákazníky používající plyn takto: první odběrový stupeň, který znamená nekrácený odběr podle smluvně sjednaného denního odběru plynu, druhý odběrový stupeň, který znamená smluvně sjednané omezení spotřeby plynu podle požadavků příslušného provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele podzemního zásobníku, a to až na úroveň, kdy dojde na všech odběrných místech s odběrem plynu nad m 3 /rok celostátně nebo v dané oblasti k odběru plynu na úrovni bezpečnostního a technologického minima, havarijní odběrový stupeň, který znamená přerušení dodávek pro všechny konečné zákazníky.

25  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 25 Uplatnění PZP Krytí rozdílných potřeb plynu v zimním a letním období (není nutné využívat pouze tuzemské zásobníky) Krytí krátkodobých špiček,odchylek – využití jiných než-li tuzemských zásobníků je problematické

26  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 26 Spotřeba ZP v ČR Průměrná teplota v TO (°C ) Spotřeba ZP mil. (m 3 ) Meziroční změna (%) 19953, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,3

27  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 27 Prognóza spotřeby zemního plynu v ČR do roku 2010

28  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 28 Změny obchodníků s plynem u oprávněných zákazníků od počátku otevírání tuzemského trhu s plynem Oprávnění zákazníci kategorie VO změna na 36 odběrných místech Oprávnění zákazníci kategorie SO změna na 24 odběrných místech Oprávnění zákazníci kategorie MO změna na 428 odběrných místech Oprávnění zákazníci kategorie DOM změna na 5 907odběrných místech

29  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 29 Změny dodavatele VO Oprávněný zákazník Počet odběrných míst Předchozí obchodník Nový obchodníkOd (datum) Lovochemie Lovosice1RWE TransgasSČP Holcim Prachovice1RWE TransgasVČP Vetropack Kyjov1JMPWingas Pivovar Velké Popovice1ČMPSTP Spolana Neratovice1STPVEMEX Nová Mosilana Brno1JMPMND Vítkovice Ostrava28Energetika Vítkovice SMP Colorlak Staré Město1JMPMND Vetropack Kyjov1WingasJMP

30  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 30 Změny dodavatele SO Počet odběrných místPředchozí obchodníkNový obchodník Od (datum) 3JMPMND ČMPVČP ČMPJMP ČMPSTP ČMPSČP

31  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 31 Změny dodavatele MO Počet odběrných místPředchozí obchodníkNový obchodník Od (datum) 3JMPMND ČMPVČP ČMPJMP ČMPSTP ČMPSČP

32  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 32 Změny dodavatele DOM Počet odběrných místPředchozí obchodníkNový obchodník Od (datum) 946ČMPVČP ČMPJMP ČMPSTP ČMPSČP ČMPQuantum

33  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 33 RWE Transgas a.s. Dominantní dovozce zemního plynu do České republiky Největší tuzemský obchodník se zemním plynem, doposud vlastní i licenci na uskladnění plynu Má diverzifikované zdroje dodávek plynu a to prostřednictvím dlouhodobých kontraktů s ruskými a norskými producenty V rámci skupiny RWE nabízí oprávněným zákazníkům plyn buď jako samostatnou dodávku nebo ve spojení s přepravou

34  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 34 VEMEX s.r.o získal licenci na obchod s plynem 2006 podepsal kontrakt s Gazpromem resp. Gaspromexportem vstoupil na tuzemský trh s plynem dodávkami Pražské plynárenské začal dodávat Energetice Vítkovice a Spolaně Neratovice

35  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 35 Moravské naftové doly,a.s. Největší tuzemský producent zemního plynu Držitel licencí na výrobu, uskladnění a obchod s plynem Tuzemská těžba představuje cca 100 mil. m 3 zemního plynu/rok Těží plyn i v zahraničí a to Pakistánu ve výši přibližně trojnásobku tuzemské produkce Jako obchodník s plynem se v roce 2006 zaměřoval pouze na dceřinné společnosti, od ledna 2007 však prodává plyn i společnostem Colorlak Staré Město a Nová Mosilana Brno

36  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 36 PZP – RWE Transgas,a.s. RWE Transgas nabízí uživatelům svých skladovacích kapacit takový technický těžební výkon, který se rovná maximálnímu ověřenému technickému těžebnímu výkonu svých podzemních zásobníků. Technická kapacita dostupná ve virtuálním podzemním zásobníku RWE Transgas je: Pracovní objem: mil. m3 Maximální vtláčecí výkon: 26,34 mil. m3/d Maximální těžební výkon: 35,7 mil. m3/d Pokud není k dispozici pevná skladovací kapacita a je k dispozici nevyužitý vtláčecí nebo těžební výkon, skladovatel jej nabídne jako výkon s přerušitelným plněním na základě krátkodobých smluv. K usnadnění fungování sekundárního trhu, zřídila společnost RWE Transgas pro ukladatele a potenciální zájemce o skladovací kapacitu elektronickou nástěnku, která slouží jako prostředek pro publikování jejich poptávek a nabídek. Pokud má účastník trhu s plynem zájem o vyvěšení vaší poptávky resp. nabídky na elektronické nástěnce, měl by poslat následující údaje na ovou adresu :elektronickou nástěnku jméno společnosti poptávaná/nabízená skladovací kapacita časové období, na kterou se žádost vztahuje kontaktní údaje (osoba, telefon/ )

37  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 37 PZP – Moravské naftové doly,a.s. Virtuální zásobník plynu provozovaný společností Moravské naftové doly, a. s., má technickou kapacitu 180 mil. m3. Vzor žádosti o rezervaci skladovací kapacity (http://www.mnd.cz/ odkaz: virtuální zásobník plynu)http://www.mnd.cz/ Předmětem žádosti je poskytnutí pevné/ přerušitelné skladovací kapacity na skladovací rok(y) 2… - 2… s těmito parametry: a) provozní objem ……… m3 b) maximální denní vtláčení výkon ……… m3 c) maximální denní těžební výkon ……… m3 Žádost je podávána na virtuální vstupní a výstupní bod Brumovice. Skutečné požadované body: vstupní:……………………………………….. výstupní: ……………………………………….. Návrh ceny za uskladnění: Cena za uskladnění …… Kč/kWh

38  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 38 Děkuji Vám za pozornost.


Stáhnout ppt "České plynárenství z pohledu spolehlivosti dodávek plynu a jejich problematika v Evropě. Ing. Jan Zaplatílek © 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu."

Podobné prezentace


Reklamy Google