Transatlantické vztahy

Prezentace na téma: "Transatlantické vztahy"— Transkript prezentace:

1 Transatlantické vztahy
Rusko, EU a USA Transatlantické vztahy

2 EU, USA a Rusko Neexistuje společná strategie EU a USA k Rusku,
Hlavním společným fórem je Rada NATO-Rusko Odlišné vnímání Ruska Mnozí západoevropští členové EU (Německo, Francie, Itálie) vnímají Rusko jako svého spojence, ne rivala V USA do 90. let převažovala nedůvěra k Rusku, obrat nastává s nástupem Obamy - snaha učinit z Ruska partnera Společné vnímání, že stabilní Rusko=stabilní mezinárodní systém

3 EU, USA a Rusko EU-Rusko: vztahy jsou institucionalizované
Hlavní otázky: bezpečnost (bezpečné příhraničí – řeší se především nelegální migrace, organizovaný zločin) energetická bezpečnost Demokratizace – lidská práva USA-Rusko: vztahy nejsou institucionalizované bezpečnost – boj proti terorismu (Afghánistán) boj proti organizovanému zločinu jaderná bezpečnost (íránský jaderný program, jaderné odzbrojení)

4 EU, USA a Rusko Pro Rusko je důležitá spolupráce s EU i s USA: zdroj investic, nových technologií, know-how Pozice Ruska v mezinárodních vztazích není supervelmocí, nemá vojenskou sílu jako v minulosti, arzenál zbraní je zastaralý, nevydává tolik na obranu jako USA čelí demografickým problémům (pokles obyvatelstva, alkoholismus, drogy) četná separatistická hnutí růst vlivu Číny

5 EU a Rusko: historie vztahů
SSSR neuznával ES jako novou politickou entitu a vždy ho bral (i EU) jako spolek národních států Od 80. let je hlavním dodavatelem energií do ES Změna přišla s pádem komunismu a dezintegrací SSSR v r To znamenalo výrazné oslabení Ruska na světové scéně, ztráta kontroly SVE, odtržení a vznik nových států

6 EU a Rusko: historie vztahů
90. léta v Rusku jsou ve znamení ekonomické krize, ztráta statusu světové velmoci, faktická neschopnost zasahovat do řešení krizí v Evropě (např. na Balkáně) → pro Rusko to znamenalo obrovské ponížení Západ se v této době domníval, že se Rusko demokratizuje a přijme tržní ekonomiku → stane se z něj partner, příp. spojenec

7 EU a Rusko: historie vztahů
Od poč. 21. st. vzestup Ruska díky zásobám ropy a zemního plynu → pro EU se stalo strategickým partnerem Rusko pracuje na obnově svého velmocenského statusu: Posílení vlivu v blízkém zahraničí (využívání hospodářských, politických i vojenských mechanismů) Podpora secesionistických hnutí v Podněsteří, Jižní Osetii, Abcházii, Náhorním Karabachu → EU proti změně status quo Chce, aby s ní USA a EU zacházely jako s rovným partnerem

8 EU a Rusko: historie vztahů
Ve vztahu k EU Rusko preferuje bilaterální vztahy s evropskými velmocemi (Francií a Německem, Itálií) Zástupce evropských institucí považuje ze méně významné aktéry. Dlouhodobá zahraničně politická vize Evropy rozdělené na Západ (EU) a Východ vedený Ruskem

9 Problémy ve vztahu EU a Rusko
Neschopnost členských zemí EU formulovat společné priority ve vztahu k Rusku Odlišnost jazyků: EU je zvyklá na multilaterální jednání a kompromis, pro Rusko jsou základní hodnoty suverenita a národní zájmy. EU pojímá jako sdružení suverénních států → nedorozumění při jednání Vzájemné podceňování: Asymetrie v obchodních vztazích: pro Rusko je EU největší trh, pro EU je Rusko významný, ale ne nejvýznamnější obchodní partner Asymetrie v bezpečnostních vztazích: pro EU Rusko významné, pro Rusko EU není v této oblasti koherentní partner

10 Institucionalizace vztahů
Dohoda o partnerství a spolupráci (PCA) → vstoupila v platnost v r na deset let Instituce: Stálá rada (schůzky na úrovni ministrů) Summit EU-Rusko (2x ročně na nejvyšší politické úrovni) Dohoda kromě oblastí spolupráce zakotvovala i společné hodnoty. V r měla být dohoda nahrazena novou → problémy: jednání blokovalo Polsko Rusko se negativně stavělo k normativním článkům PCA (ochrana lidských práv) Rusko dále namítá, že stávající PCA vede k jednostrannému přijímání unijních technických, právních a regulačních standardů Ruskem

11 Vyjednávání nové smlouvy
Jednání o nové dohodě začala v červenci 2008→ přerušena kvůli válce v Gruzii Podmínkou pro obnovu jednání bylo stažení ruských jednotek do pozic před vypuknutím konfliktu Summit EU-Rusko v Nice 11/2008 → potvrzení pokračování jednání o strategickém partnerství

12 Institucionalizace vztahů
V r EU přijala Společnou strategii pro Rusko Obecný rámec společné politiky EU vůči Rusku Normativní aspekty Cíle: konsolidace demokracie, vláda zákona, integrace Ruska do evropského hospodářského a sociálního prostoru, spolupráce v oblasti bezpečnosti a stability Evropy

13 Institucionalizace vztahů
V r byly vytvořeny 4 společné prostory (common spaces): Společný hospodářský prostor Svoboda, bezpečnost a spravedlnost Vnější bezpečnost Výzkum a vzdělání

14 Společný hospodářský prostor
Cílem je větší otevřenost a integrace evropského a ruského trhu EU je pro Rusko hlavní obchodní partner a investor (až 75 % zahraničních investic je ze zemí EU) Cíle: Ustavit podmínky pro zvýšení a větší diverzifikaci obchodu a vytvoření nových investičních možností odstranění bariér trhu, regulační konvergence (společná pravidla), usnadnění obchodu rozvoj infrastruktury Ochrana životního prostředí (Kjótský protokol)

15 Společný hospodářský prostor
Spory: zvýšení dovozní cel na některé produkty z EU (zvýšení cel na dovoz dřeva z Finska) veterinární a fytosanitární certifikáty pro vývozy z EU (případ zákazu dovozu polského masa) nedostatečná ochrana práv duševního vlastnictví v Rusku nedostatečná implementace Kjótského protokolu jaderná bezpečnost

16 Svoboda, bezpečnost a spravedlnost
Víza, spolupráce v trestních a justičních věcech, ochrana hranic, boj proti terorismu, kriminalitě a pašování drog, lidí, praní špinavých peněz, Demokracie a lidská práva: nejvíce problematické Rusko odmítá komentáře EU ohledně dodržování občanských práv a svobod jako vměšování se do vnitřních záležitostí (totéž u korupce) Konzultace v této oblasti probíhají dvakrát ročně, ale jejich dopad je mizivý

17 Svoboda, bezpečnost a spravedlnost
Hlavní otázky Kaliningrad: 2003 → dohoda mezi EU a Ruskem o tranzitním režimu pro osoby bydlící v Kaliningradu (přes Litvu) po zavedení Schengenu Postavení etnických Rusů v baltských státech Rusko si stěžuje, že ruská menšina je v těchto státech diskriminována Konflikt s Estonskem ohledně přemístění pomníku sovětských vojáků z centra Tallinu na vojenský hřbitov mimo město, obvinění Ruska z útoků na počítačovou síť Případy extradice mezi VB a Ruskem Případ Borise Berezovského→ VB ho odmítá vydat, protože by neměl v Rusku spravedlivý proces Případ Andreje Lugovoje → obviněn ze zavraždění Alexandra Litviněnka v Londýně → odmítli ho vydat Rusové

18 Vnější bezpečnost Řešení regionálních konfliktů, nešíření ZHN, spolupráce na mezinárodních fórech Evropská politika sousedství (dimenze Východního partnerství) a iniciativa Severní dimenze Rusko není součástí ENP Severní dimenze (EU, Island, Norsko, Rusko) Odlišná stanoviska ohledně Kosova, Gruzie, Ukrajiny Rusko naopak podpořilo aktivity EU v případě íránského jaderného programu

19 Energetika Energetický dialog
Rusko je největší dodavatel ropy a zemního plynu Vzájemná závislost → až 70 % ruského exportu jde do EU 100 % je na ruském plynu závislé Bulharsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Slovensko Energetický dialog byl ustaven v 10/2000 Hlavním problémem je, že Rusko dosud neratifikovalo tzv. Energetickou chartu Právně závazná multilaterální dohoda, která stanovuje pravidla pro obchod a tranzit, ochranu a podporu investic, řešení sporů, ochranu životního prostředí

20 USA a Rusko Vztahy nejsou institucionalizované
Rozdílné postavení ve světě. Optikou vojenské síly jsou na tom USA lépe, mají modernější armádu a investují ročně více do obrany než Rusko Dominují bezpečnostní otázky: jaderná bezpečnost a nešíření zbraní hromadného ničení (vzájemné dohody, íránský jaderný program) boj proti terorismu (zapojení v Afghánistánu) energetika (USA: hlavní spotřebitel energie, Rusko jeden z hlavních dodavatelů → dialog o energetické bezpečnosti), Blízký východ (Rusko součástí kvartetu, které má pomoci vyřešit izraelsko-palestinský konflikt)

21 USA a Rusko Po pádu komunismu USA podporovaly rychlý přechod k demokracii a k tržní ekonomice v Rusku 90. léta USA na vrcholu, Rusko v troskách První polovina 90. let: zlepšení vztahů V r byla uzavřena dohoda START II o snížení počtu jaderných zbraní 5/1995: ustaveny vztahy mezi Ruskem a NATO Po ruské finanční krizi v r a po bombardování Jugoslávie NATO v r se vztahy zhoršily

22 USA a Rusko Po r. 11/ se vztahy rapidně zlepšily → podpora v boji proti terorismu Zahájeny další rozhovory týkající se jaderného odzbrojení Spolupráce ve střední Asii → umožnilo to invazi v Afghánistánu 5/2002: setkání G. W. Bushe a Vladimíra Putina → úmysl vytvořit strategické partnerství 5/2002: vytvoření Rady NATO-Rusko

23 USA a Rusko Invaze do Iráku → Rusko v opozici Problémy:
Nedošlo k roztržce mezi oběma velmocemi, ale vztahy se od té doby zhoršovaly Problémy: znárodnění ropné společnosti Jukos (ztráty amerických akcionářů) rozšíření NATO o Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko → v případě Pobaltí vstup do ruské sféry vlivu Plán na vybudování protiraketového štítu ve střední Evropě V r žádost Ukrajiny a Gruzie o vstup do NATO Vyhlášení nezávislosti Kosova a jeho uznání USA

24 USA a Rusko Obama → „reset policy“ Červenec 2009 → návštěva Ruska
Priority: Jaderná bezpečnost Írán Afghánistán

25 Spolupráce Bezpečnost
Hlavní dialog kromě bilaterální úrovně probíhá prostřednictvím Rady NATO-Rusko, která byla ustavena v r. 2002 již od r ruské jednotky se účastnily operací, ve kterých bylo zapojeno NATO (Bosna, Kosovo) od r začala spolupráce s NATO v boji proti terorismu

26 Spolupráce Boj proti terorismus (zapojení v Afghánistánu):
Rusko má společný zájem na poražení islámských fundamentalistů (obavy z mobilizace ruských muslimů) Rusko poskytuje logistickou pomoc v zásobování jednotek v Afghánistánu Prostřednictvím programů na boj proti organizovanému zločinu se podílí na výcviku afgánských vojenských jednotek boj proti organizovanému zločinu (zejména pašování drog) nákupy zbraní od evropských členů NATO

27 Spolupráce Usiluje o to od r. 1994
Vstup Ruska do WTO Usiluje o to od r. 1994 USA podporují vstup Ruska do WTO. Je to vnímáno jako způsob jak zapojit Rusko do mezinárodních institucí a donutit ho plnit mezinárodní normy EU souhlasí, ale některé evropské země mají obchodní námitky. EU formálně podpořila vstup Ruska do WTO teprve v r Mezi překážky, které dosud stály mezi Moskvou a WTO patřily: Spory o ochranu duševního vlastnictví, obchodní praktiky Gazpromu nebo ruská obchodní blokáda Gruzie. Sama Gruzie je státem, který vstup Ruska do WTO bude nadále blokovat.