Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Írán ایران Írán Eva Tomaštíková 203247. Mapa Íránu a jeho národů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Írán ایران Írán Eva Tomaštíková 203247. Mapa Íránu a jeho národů."— Transkript prezentace:

1 Írán ایران Írán Eva Tomaštíková

2 Mapa Íránu a jeho národů

3 Írán جمهوری اسلامی ایران název: Íránská islámská republika rozloha: km² (17. na světě) hl.město: Teherán stát. zřízení: Islámská republika úřední jazyk: perština náboženství: muslimové 99,6%, z toho přes 90% šíité, 9% sunnité, židé, křesťáné,… členství v mezinár.org.: OSN, OPEC, WTO (pozorovatel)

4 Období vlády dynastie Pahláví 1921-povstání proti šáhu Ahmadovi 1925-nový šáh Rezá Šáh Pahláví -modernizace země podle evrop. vzoru vypovězení sml. s Anglo-perskou naftařskou společností a orientace na Německo šáhova vojska rozdrtila shromáždění odpůrců reforem v Mašhadu

5 Druhá světová válka Zpočátku války Írán neutrální 1941-vstup sovětské a britské armády na území Íránu Nástup nového Šáh Mohammada Rezy Pahlávího 1942-dohoda Íránu s SSSR a VB o nevojenské pomoci Spojencům

6 Mosaddek a znárodnění ropného průmyslu 1951-vláda s ministerským předsedou Muhammadem Mosaddekem znárodňuje ropný průmysl→krize ve vztazích s VB →svrhnutí Mosaddeka 1953-nová smlouva o težbě ropy s VB -orientace na USA a VB

7 Postmosaddovské období -Muhammad Rezá Pahláví uplatňuje diktátorský režim a orientace především na USA 1960-zhoršení hospodář.situace, pod vlivem Kennedyho jmenován nový min.předseda Alí Amíní →navrhl omezení zbrojení →odmítavý postoj USA→nový min.předseda Álam Álam zrušil podmínku, že se voleb do místních zastupitelstev mohou účastnit pouze muslimové a muži →pobouření duchovních a ájatoláha Chomejního 1963-masakr studentů teologie v Komu → Chomejního boj proti šáhovu režimu 1964-šáh vydal rozhodnutí o právní imunitě amerických zaměstnanců →pobouření

8 Cesta k revoluci Chomejní pro své výroky posílán do vyhnanství →formuje náboženskou opozici v tisku zpráva o udajném zahranič. agentu Chomejním →odpor lidu proti šáhovu režimu →vyhostění Chomejního do Francie 16.ledna pád šáhova režimu a nástup Chomejního k moci

9 Útěk a návrat Chomejního

10 Revoluční léta Březen 1979-referendum o podobě režimu - 98% pro Íranskou islámskou republiku Chomejní vyhlašuje Íránskou islámskou republiku obsazení ambasády USA 1980-prezidentské volby →Bandí Sadr Atentát na sídlo IRS, hlava soudní moci Beheští zabit, 72mrtvých Radžá´í zvolen prezidentem úspěšný atentát na prezidenta a premiéra Bahónara, následuje prozatímní vláda premiéra M.R.Mahdaví-Kaní prezidentem zvolen Chámene´í

11 Postavy islámské revoluce Premiér Bázargán 1979, (* ) Hnutí za svobodu Íránu M. Beheští ( )Předseda IRS, hlava justice M. Džavád Báhonar (1933 – 1981), min. školství, premiér 1981

12 Íránsko-irácká válka září Irák zaútočil na Írán – náboženské důvody a ropná naleziště 1982 – Iráčané vytlačeni z íránského území, mocenské rozpínání Íránu(pomoc Libanonu)→ západ.mocnosti podporují Irák a jsou ostřelována ropná zařízení a tankery → „válka tankerů“ 1985 „válka měst“ – Irák bombarduje íránská města červenec 1988 USA omylem sestřelilo íránské civilní letadlo nad Perským zálivem Srpen 1988 na základě nařízení OSN uzavřeno příměří mezi Iránem a Irákem V této válce zemřelo milion lidí, používali se chemické zbraně a v Iránu existoval kult mučedníků

13 Prezident Rafsandžání Rafsandžání se snažil o obnovení zahraničně politického postavení Íránu, realistický politik prosazující liberalizaci ekonomiky a hospodářské reformy,bojkotované konzervativním parlamentem Zrušení úřadu předsedy vlády →druhá republika 1995 uvolnění politického života → vznik 10 politických uskupení

14 Vývoj režimu po roce 1997

15 Prezidentské volby 1997 Ideologická koncepce Mohammeda Chátamího: 1) Dialog mezi civilizacemi 2) Občanská společnost 3) Vláda práva a politických svobod 4) Respekt vůči politickému pluralismu

16 Írán za vlády prezidenta Chátamího Střety mezi konzervativci a reformisty. Snaha o postupné reformy – blokovány konzervativními silami. Postupné prohlubování rozporů uvnitř jednotlivých politických bloků – zejména mezi frakcemi reformního bloku. Po parlamentních volbách 1996 a prezidentských volbách 1997: → Reformisté obsazují výkonné a zákonodárné orgány. → Konzervativci ovládají ekonomiku, zpravodajské služby, soudnictví a armádu. Snaha o posílení íránského postaveni jak ve světě tak na středním východě Evropa a uplatňování tzv. kritického dialogu, USA a politika izolace.

17 Radikálové u moci Prezidentské volby 2005 favoritem voleb je bývalý íránský prezident a představitel pragmatického reformního směru Akbar Rafsandžání. Ve své kampani se prezentuje,jako umírněný konzervativec, klade důraz na hospodářské reformy a politické svobody. jedním z jeho protikandidátů je starosta Teheránu, představitel radikálně-konzervativního bloku Mahmúd Ahmadí Nežád. Deklaruje oddanost hodnotám islámské revoluce, prosazuje důsledné lpění na dodržování zásad islámského práva.

18 Výsledky prezidentských voleb v roce 2005 Kandidát Výsledky 1. kola Výsledky 2. kola Mahmoud Ahmadinejad 19.2% 61.6% Ali Akbar Hashemi Rafsanjani 21.1% 35.9% Mehdi Karrubi 17.4% Mohammad Baqer Qalibaf 13.9% Mostafa Moin 13.7% Ali Larijani 5.9% Mohsen Mehr Alizade 4.4%

19 Vláda Ahmadí Nežáda -Výpady proti Izraeli a holocaustu -jeden z údajných vůdců skupiny studentů, jenž v r.1979 zadržovala rukojmí na velvyslanectví v Teheránu 2006 Ahmadí Nežád prohlašuje, že Írán již brzy bude disponovat jadernou technologií pro mírové účely 2006 OSN hrozí hospodářskými a diplomatickými sankcemi V domácí politice usiluje o spravedlivé přerozdělení zisků z ropy

20 Ústava Konflikt šarí c atského práva s ústavou zaručenými lidskými právy suverenita islámských právníku versus suverenita lidu Nevolená Rada dohlížitelů limituje moc voleného parlamentu 1988 reforma Ústavy – zrušena funkce premiéra, zřízena Rada pro určování zájmů režimu, Rada nár. bezpečnosti, rahbar nadále nemusí být mardža c

21 Nejvyšší vůdce - rahbar Rúhulláh Músaví Chomejní Kombinoval nejvyšší politické i duchovní vedení v jedné osobě Sajjid Husajní C alí Chamenejí Zůstal mu jen titul vůdce revoluce – rahbar enqeláb Pravomoce – dohlíží na provádění politiky a spolu s Radou pro určování zájmů režimu určuje její směřování, nejvyšší velitel ozbrojených sil, vyhlašuje referenda, válku,mobilizaci, řeší spory mezi 3 typy moci, uděluje amnestie Jmenuje/odvolává 6 faqíhů do Rady dohlížitelů, Radu pro určování zájmů režimu, hlavu justice, náčelníka GŠ armády i Sboru islámských revolučních gard, vůdce pátečních modliteb, hlavu RTV, prezidenta na základě voleb, odvolává ho z důvodu nár. zájmu na základě rozsudku Nejvyššího soudu Výkon moci – kancelář, poradce,22 provinčních zástupců, 23 zástupců v nár. orgánech (NRNB)

22 Prezident a vláda Volen přímo na 4 roky prostou většinou hlasů s možností znovuzvolení, Rada dohlížitelů citelně redukuje kandidáty (1997 šli do voleb jen 4 z původních 238) Jmenuje guvernéry provincií a ambasadory Jmenuje viceprezidenty (momentálně 10) Nominuje členy vlády ke schválení parlamentem, kdykoliv odvolává členy vlády, inkompatibilita vládní a parlamentní funkce, vláda je odpovědná parlamentu. Je předsedou Rady pro kulturní revoluci, Rady národní bezpečnosti

23 Rada dohlížitelů Předseda Ahmad Džannatí 1988 – 6 faqíhů dosazuje rahbar, 6 civilních soudců volí parlament na základě nominace hlavy jud. Členové voleni na 6 let, po 3 letech se polovina obměňuje Schvaluje všechny zákony prošlé Shromážděním ze dvou aspektů – soulad s ústavou, soulad s šarí c ou -ten posuzuje jen 6 kleriků, rozhodnutí vyžaduje ¾ většinu Dozor nad přímými volbami – selekce kandidátů, rozhoduje o platnosti voleb

24 Shromáždění expertů Sbor 86 duchovních (mudžtahidů) volených na 8 let v přímých volbách, kandidátí prochází prověrkami Rady dohlížitelů, 2006 jen 165 kandidátu V případě uvolnění místa rahbara volí nového vůdce, kterého průběžně hledají rozhodují o jeho odvolání pokud přestane splňovat nároky na tuto fci. Dohlíží na jeho činnost – pouze teoreticky V posledních volbách r převážili spojenci Rafsandžáního, v Teheránu získal 2x více hlasů než radikál M. Taqí Mesbáh Jazdí, to se opakovalo i při volbách do předsednického křesla 41 ku 30 hlasů

25 Rada pro určování zájmů režimu Zřízena Chomejním 1988,13 poté 20 členů jmenovaných rahbarem, předsedou byl prezident, od 1997 nadále předsedou Rafsandžání Slouží jako poradní orgán pro rahbara Rozhoduje při konfliktu mezi Radou dohlížitelů a Shromážděním Posuzuje dle principu maslahat to, co je nejlepší pro zachování islám. režimu, což nemusí být nutně upraveno šaríou; např. pacovněprávní vztahy

26 Islámské poradní shromáždění Voleno přímo každé 4 roky od 1980, voleno 290 členů ve dvou kolech, vícemandátové obvody, většinovým systémem, 5 křesel je vyhrazeno náb. menšinám Všechny legislativní akty musí být v souladu s islámským právem V oblastech, jež neupravuje šarí c a, nebo v nich ponechává svobodu rozhodování, má právo upravovat spol. vztahy Na základě návrhu vlády schvaluje státní rozpočet Může projevit nedůvěru členům kabinetu, provést impeachment prezidenta Od r. 2004Předseda Gholam C ali Haddád- C ádel, první laik v úřadu

27 KONEC


Stáhnout ppt "Írán ایران Írán Eva Tomaštíková 203247. Mapa Íránu a jeho národů."

Podobné prezentace


Reklamy Google