Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie… Neobnovitelné Nerostné suroviny.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie… Neobnovitelné Nerostné suroviny."— Transkript prezentace:

1 Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie… Neobnovitelné Nerostné suroviny

2 Energetické zdroje (primární) 1.Ropa38,1% 2004: 83,0 mil. barelů denně 2.Uhlí24,0% 3.Zemní plyn23,6% 4.Voda6,5% 5.Jádro6,4% 6.Ostatní 0,9%

3 OPEC a ropný šok 1973/74 Cena ropy konce 50. let: 2 $ za barel Politika „sedmi sester“: snížit cenu na 1,8 $ Venezuela: prodej ropy 90% příjmů z exportu 1960: OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) Venezuela, Irák, Írán, Kuvajt, Saudská Arábie 1961 – Katar 1962 – Indonésie, Libye … Alžírsko, Nigérie, Gabun, Ekvádor, SAE 1973: jomkippurská válka ropný šok: zvýšení ceny na 11,65 $

4 Ropa – těžba (2004) mil. barelů denně Podíl na světě (%) 1.Saudská Arábie10,3712,5 2.Rusko9,2711,2 3.USA8,6910,5 4.Írán4,094,9 5.Mexiko3,834,6 6.Čína3,624,4 7.Norsko3,183,8 8.Kanada3,143,8 9.Venezuela2,863,4 10.Spojené Arabské Emiráty2,763,3 11.Kuvajt2,513,0 12.Nigérie2,513,0 13.Spojené království2,082,5 14.Irák2,032,4

5 Ropa: spotřeba, těžba a zásoby

6 Hlavní exportéři (2004) Poř. ve světě státmil. barelů denně 1.Saudská Arábie Rusko Norsko Írán SAE Kuvajt Irák Kazachstán Katar1.02

7 Saudská Arábie – USA Srovnání exportu Saudské Arábie a importu USA

8 Poptávka po surovinách východní Asie: hlavní světová oblast poptávky po palivech a kovech Čína: přední importér ropy, hliníku a bauxitu, železné rudy, mědi domácí těžba nestačí uspokojovat rychle rostoucí poptávku čínského zpracovatelského průmyslu Japonsko: import všech hlavních surovin hlavní zdrojové oblasti ropa: Perský záliv kovy: Austrálie, Indonésie růst prospektorské aktivity Čína, Laos, Mongolsko, Filipíny… vývoj poptávky ve východní Asii ovlivňuje cenu na svět. trhu hosp. spolupráce: APEC (1989) – 2,6 mld. obyvatel, 60% svět. HDP

9 Železná ruda (2003) Poř Země TěžbaZásoby těžba v mil. t obsahu Fe Podíl na svět. produkci (%) zásoby v mil. t obsahu Fe Podíl na svět. zásobách (%) 1.Čína26122, ,8 2.Brazílie21218, ,5 3.Austrálie18716, ,7 4.Indie1069, ,2 5.Rusko927, ,5 6.Ukrajina625, ,2 7.USA464, ,6 8.JAR383,36500,8 9.Kanada312, ,4 10.Švédsko221, ,7 xsvět , ,0

10 Těžba rudy a výroba železa východní Asie: hlavní světový region výroby železa a oceli 40% světové produkce oceli Čína – největší světový producent více než dvojnásobek produkce Japonska (2. místo na světě) domácí těžba uspokojuje cca 50% poptávky Čína+Japonsko+Korea: 55% světového importu železné rudy poptávka v Číně ovlivňuje cenu rudy na svět. trhu a investice do těžby a průzkumu hlavní dodavatelé: 1. Austrálie, 2. Brazílie, 3. Indie, 4. JAR, 5. Filipíny, 6. Chile Indie: významný producent oceli i exportér rudy

11 Výroba železa a oceli (2003) Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004 PořZeměSurové železoOcel výroba v mil. t Podíl na svět. produkci (%) výroba v mil. t Podíl na svět. produkci (%) 1.Čína202,329,3220,122,9 2.Japonsko82,111,9110,511,5 3.USA40,65,95,993,79,7 4.Rusko51,37,462,76,5 5.J. Korea27,54,046,34,84,8 6.Německo30,44,445,04,7 7.Ukrajina29,64,336,93,83,8 8.Indie30,34,431,83,3 9.Brazílie30,04,329,63,1 10.Itálie10,01,426,02,7 xSvět691,0100,0962,0100,0

12 Čína: těžba

13 Bauxit a hliník hlavní světoví producenti bauxitu mimo Asii Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie v Asii: Čína (8,5% světové těžby) provincie Kuej-čou (Guizhou), Kuang-si (Guangxi) Indie (6,5% svět. těžby) Urísa, Uttarpradéš, Kazachstán (3,2%) Pavlodar Poř zeměmil. t podíl (%) 1.Austrálie16,529,7 2.Čína6,111,0 3.USA4,88,6 4.Brazílie4,07,2 5.Jamajka3,86,8 6.Rusko3,25,8 7.Indie2,54,5 8.Surinam2,03,6 9.Ukrajina1,42,5 10Kazachstán1,42,5 xsvět55,5100,0 Výroba hliníku (2003):

14 Měď (2003) Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004 Poř Země Těžba rudy Produkce rafinované mědi E/I těžba v tis. t obsahu Cu Podíl na svět. těžbě (%) výroba v tis. t obsahu Cu Podíl na svět. produkci (%) 1.Chile , ,1- 2.USA1 1208, ,6+ 3.Indonésie9797,22231,5- 4.Peru8316,15173,4- 5.Austrálie8306,14843,2- 6.Rusko6755,08405,5+ 7.Čína6104, ,8++ 8.Kanada5584,14573,0- 9.Polsko4953,65303,5+ 10.Kazachstán4853,64332,8- -Japonsko0,70, ,4++ xsvět , ,00

15 Měď výroba i spotřeba na světě stagnuje východní Asie: jediný region s růstem výroby Čína, Japonsko, Korea 25% světové produkce rafinované mědi 60% světového importu zdrojové oblasti: Indonésie, Chile, Austrálie, Papua-N. Guinea Indonésie – přední světový exportér rudy 2. místo na světě provincie Papua, o. Sumbawa Indie: nemá velká naleziště (dováží) výroba (394 tis. t) 12. místo na světě, cca 20% čínské produkce

16 Cín jihovýchodní Asie: hlavní světový producent cínu JV + V Asie: 71% těžby a 74% výroby cínu (2003) Čína – největší producent až 39% světové výroby Kuang-si (Guangxi), Ji-nan (Yunnan) Indonésie – druhý největší světový producent 27% výroby cínu o. Bangka, Belitung, již. Sumatra Malajsie (Pinang) Thajsko, Vietnam hlavní svět. exportéři: 1: Indonésie, 2. Čína, 3. Malajsie, 4. Thajsko hlavní svět. importéři: 1: USA, 2. Japonsko

17 Další kovy olovo a zinek Čína – největší světový producent 29% světové těžby olova 21% těžby zinku (2004) Čína – druhý největší spotřebitel (po USA) mangan Čína: 10% světové těžby, 6. místo Kuang-si (Guangxi) Indie: 8% světové těžby, 7. místo chrom Kazachstán: 19% svět. těžby (2. místo po JAR) Indie: 14% světové výroby (3. místo) wolfram: v Číně 88% světové těžby Ťiang-si (Jiangxi), Chu-nan (Hunan)

18 Hospodářství

19 Velikost ekonomiky Poř.státmld. US$ PPP (2003) 1.USA Čína Japonsko Indie Německo Spojené království1 643 … 44.Česká republika159 xsvět Pramen: World bank (2005) World development indicators

20 Klasifikace států podle SB jediné kritérium: HDP v PPP (2004) země s vysokými příjmy: US$+ Japonsko, Korea Hongkong, Macao, Singapur, Brunej S. Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Izrael země s vyššími středními příjmy (3 256– US$) Turecko, Libanon, Omán Malajsie země s nižšími středními příjmy (826 – US$) Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko, Srí Lanka, Maledivy Írán, Irák, Sýrie, Jordánsko Kazachstán, Turkmenistán, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán země s nízkými příjmy: US$ Indie, Pákistán, Bangladéš, Afghánistán, Nepál, Bhútán, Myanmar, Kambodža, Laos, Vietnam, V. Timor KLDR, Mongolsko, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Jemen

21 HDP na obyvatele v PPP (2003) Hongkong (9.) Japonsko (21.) Singapur (29.) Tchajwan (33.) S.A.Emiráty (34.) Brunej (37.) Katar (40.) Kuvajt (43.) Izrael (45.) Kyrgyzstán1 700 (186.) KLDR1 700 (187.) Nepál1 500 (195.) Bhútán1 400 (196.) Tádžikistán1 100 (206.) Afghánistán800 (215.) Jemen800 (220.) Z.Břeh+Gaza700 (225.) V. Timor400 (231.) Čína5 600 (120.)Indie3 100 (153.)

22 Tempo růstu ekonomiky

23

24 Mezinárodní obchod a kumulace finančních rezerv v Asii státmld. US$měsíce importu Japonsko673,617 Čína416,211 Tchajwan212,317 USA184,01 Korea155,58 Hongkong118,45 Indie103,712 Německo96,81 Singapur95,77 Rusko78,47  7 z 10 států s největšími finančními rezervami je v Asii  výsledek rostoucího exportu a remitend pracujících v zahraničí

25 Sektorová struktura hospodářství vyspělé země: deindustrializace některé země V a JV Asie: industrializace v dalších zemích zůstává podíl zprac. průmyslu nízký z hlediska podílu zpracovatelského průmyslu na HDP dnes není mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi velký rozdíl liší se zastoupení odvětví a vývojové tendence rychlá deindustrializace také v postsovětských asijských republikách ztráta trhů

26 Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP (%) Japonsko2721 Hongkong Čína3339 Malajsie2431 Thajsko2735 Indonésie2125 Vietnam Indie1716 Bangladéš1316 Pákistán1716 Írán1213 Nepál Arménie3322 Kyrgyzstán288 Pramen: World bank (2005) World development indicators

27 Podíl zemědělství na HDP (%) Afghánistán.52 Kambodža.34 Laos6149 Nepál5241 Myanmar Japonsko21 S. Arábie65 Jordánsko Čína2715 Indie Arménie1724 Kyrgyzstán3439 Pramen: World bank (2005) World development indicators  vysoký v zemích s tradiční hospodářskou strukturou  nezávisí příliš na přírodních podmínkách

28 Index lidského rozvoje Pramen: UNDP (2005) World development report 2005


Stáhnout ppt "Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie… Neobnovitelné Nerostné suroviny."

Podobné prezentace


Reklamy Google