Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Demokracie Problémy demokratického vládnutí. Transformace demokracie podle Roberta A. Dahla Demokracie a její kritici Demokracie a její kritici Tři transformace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Demokracie Problémy demokratického vládnutí. Transformace demokracie podle Roberta A. Dahla Demokracie a její kritici Demokracie a její kritici Tři transformace."— Transkript prezentace:

1 Demokracie Problémy demokratického vládnutí

2 Transformace demokracie podle Roberta A. Dahla Demokracie a její kritici Demokracie a její kritici Tři transformace demokracie = shrnutí vývoje demokracie Tři transformace demokracie = shrnutí vývoje demokracie

3 První transformace Spojená s tzv. klasickou demokracií Spojená s tzv. klasickou demokracií Typický příkladem jsou Atény v 4. a 5. století př. Kr. Typický příkladem jsou Atény v 4. a 5. století př. Kr. Malé homogenní městské státy Malé homogenní městské státy Občané se přímo účastní na vládě Občané se přímo účastní na vládě Republikánská tradice Republikánská tradice Příklad Římská republika a malé městské italské státy ve středověku Příklad Římská republika a malé městské italské státy ve středověku

4 Druhá transformace 18. a 19. století 18. a 19. století Spojená se vznikem národního státu Spojená se vznikem národního státu Prosazení zastupitelského principu → velké heterogenní státy Prosazení zastupitelského principu → velké heterogenní státy Prosazení omezení vlády (systém brzd a protivah) → vznik republik + transformace absolutní monarchie v konstituční Prosazení omezení vlády (systém brzd a protivah) → vznik republik + transformace absolutní monarchie v konstituční Rozšiřování volebního práva Rozšiřování volebního práva Vzniká liberální demokracie Vzniká liberální demokracie

5 Třetí transformace Přelom 20. a 21. století Přelom 20. a 21. století Rozšíření liberální demokracie ve světě, ale rozdíl mezi praxí a ideálem Rozšíření liberální demokracie ve světě, ale rozdíl mezi praxí a ideálem Dahl navrhuje rozdělit ideál (demokracie) a praxi (polyarchie = vláda mnoha) Dahl navrhuje rozdělit ideál (demokracie) a praxi (polyarchie = vláda mnoha) Výzvy: Výzvy: Další rozvoj demokracie v liberálních demokraciích (využití informačních technologií) Další rozvoj demokracie v liberálních demokraciích (využití informačních technologií) Demokratizace nadnárodních struktur Demokratizace nadnárodních struktur

6 Klasická demokracie Její atributy: Její atributy: Politická rovnoprávnost Politická rovnoprávnost Přímá účast občanů na vládě Přímá účast občanů na vládě Volba do veřejných funkcí shromážděním nebo losem Volba do veřejných funkcí shromážděním nebo losem Krátká funkční období – obvykle 1 rok Krátká funkční období – obvykle 1 rok Malé homogenní městské státy Malé homogenní městské státy Omezené občanství na muže nad 20 let, jejichž rodiče byli Atéňané Omezené občanství na muže nad 20 let, jejichž rodiče byli Atéňané Mimo ženy, otroci a cizinci Mimo ženy, otroci a cizinci Z asi obyvatel Atén mělo občanství jen Z asi obyvatel Atén mělo občanství jen

7 Kritika demokracie Platón a Aristoteles Platón a Aristoteles Demokracie = špatná forma vlády Demokracie = špatná forma vlády Platón: Platón: Demokracie je vláda chudých, kde každý si může dělat co chce → nevládne zde zákon Demokracie je vláda chudých, kde každý si může dělat co chce → nevládne zde zákon Vede k anarchii a ta k tyranii Vede k anarchii a ta k tyranii Neuznává svobodu a rovnost → přirozená je nerovnost lidí, proto by občané neměli mít stejná práva Neuznává svobodu a rovnost → přirozená je nerovnost lidí, proto by občané neměli mít stejná práva Nejlepší formou vlády je monarchie nebo aristokracie Nejlepší formou vlády je monarchie nebo aristokracie

8 Kritika demokracie Aristoteles Aristoteles Jde o vládu chudých v zájmu chudých a ne celé společnosti Jde o vládu chudých v zájmu chudých a ne celé společnosti Nejlepší ze špatných forem vlády Nejlepší ze špatných forem vlády Negativní hodnocení Platóna a Aristotela převážilo až do 18. století, taktéž spojení demokracie pouze s přímou účastí občanů na vládě Negativní hodnocení Platóna a Aristotela převážilo až do 18. století, taktéž spojení demokracie pouze s přímou účastí občanů na vládě

9 Liberální demokracie Politický režim v současnosti typický pro země západní Evropy a USA. Politický režim v současnosti typický pro země západní Evropy a USA. Je to demokracie nepřímá postavená na zastupitelském principu. Je to demokracie nepřímá postavená na zastupitelském principu. Pravidelně se konají volby a občané jsou si politicky rovni (všeobecné volební právo). Pravidelně se konají volby a občané jsou si politicky rovni (všeobecné volební právo). Je to demokracie konkurenční → existence politických stran. Je to demokracie konkurenční → existence politických stran. Vládnoucí moc je omezena, existují zde záruky ochrany občanů před státem. Vládnoucí moc je omezena, existují zde záruky ochrany občanů před státem. Tržní hospodářství. Tržní hospodářství.

10 Liberální demokracie Klasické liberální myšlení se formovalo na konci 18. a v průběhu 19. století. Klasické liberální myšlení se formovalo na konci 18. a v průběhu 19. století. Ranné liberální myšlení se formovalo již v 17. století, a to v Anglii → reagovalo na boje mezi králem a parlamentem Ranné liberální myšlení se formovalo již v 17. století, a to v Anglii → reagovalo na boje mezi králem a parlamentem Liberálové se zabývali především otázkou ochrany jedince a jeho práv před mocí státu. Na demokracii jako formu vlády pohlíželi ale dlouho negativně. Liberálové se zabývali především otázkou ochrany jedince a jeho práv před mocí státu. Na demokracii jako formu vlády pohlíželi ale dlouho negativně.

11 Liberální demokracie Teprve v 2. pol. 19. století dochází k propojení ústavního liberalismu a demokracie Teprve v 2. pol. 19. století dochází k propojení ústavního liberalismu a demokracie Ústavní liberalismus = zajištění svobody a práv jedince Ústavní liberalismus = zajištění svobody a práv jedince Demokracie = politická rovnost jedinců ve státě (jeden člověk = jeden hlas), většinový princip Demokracie = politická rovnost jedinců ve státě (jeden člověk = jeden hlas), většinový princip Demokracie může existovat bez liberalismu = neliberální demokracie Demokracie může existovat bez liberalismu = neliberální demokracie Liberalismus také může existovat bez demokracie = liberální autokracie Liberalismus také může existovat bez demokracie = liberální autokracie

12 John Locke ( ) Dvě pojednání o vládě Dvě pojednání o vládě Zásadní je pojetí svobody a přirozených práv člověka. Zásadní je pojetí svobody a přirozených práv člověka. Nejvyšší hodnotou člověka je svoboda. Nejvyšší hodnotou člověka je svoboda. Člověk má řadu přirozených práv. Člověk má řadu přirozených práv. Stát existuje pouze za účelem ochrany jedinců, kteří v něm žijí (ochrana soukromého vlastnictví). Stát existuje pouze za účelem ochrany jedinců, kteří v něm žijí (ochrana soukromého vlastnictví). Účelem státu je zabránit, aby občan nebo skupina občanů porušovali práva jiných, stát ale sám musí práva občanů respektovat. Účelem státu je zabránit, aby občan nebo skupina občanů porušovali práva jiných, stát ale sám musí práva občanů respektovat.

13 John Locke ( ) Vláda vládne pouze se souhlasem lidu a za jasně stanovených podmínek. Vláda vládne pouze se souhlasem lidu a za jasně stanovených podmínek. Občané ji tudíž mohou změnit, pokud vláda zneužívá moc. Občané ji tudíž mohou změnit, pokud vláda zneužívá moc. Dělba moci Dělba moci Zákonodárná, výkonná, federativní a soudní Zákonodárná, výkonná, federativní a soudní Občané volí své zástupce. Občané volí své zástupce. Volební právo je ale omezené majetkem. Volební právo je ale omezené majetkem.

14 Montesquieu ( ) O duchu zákonů O duchu zákonů Ústřední myšlenky se týkají dělby moci. Ústřední myšlenky se týkají dělby moci. Dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní Dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní Moci musí být rozděleny i personálně, nesmí dojít ke koncentraci moci jednou osobou. Moci musí být rozděleny i personálně, nesmí dojít ke koncentraci moci jednou osobou. Jeho cílem je dosáhnout maximální kontroly moci. Jeho cílem je dosáhnout maximální kontroly moci. Ovlivnil především tvůrce americké ústavy a konstitucionalistické myšlení v Evropě. Ovlivnil především tvůrce americké ústavy a konstitucionalistické myšlení v Evropě.

15 Americká ústava (1789) Hlavním příspěvkem otců zakladatelů je vytvoření systému brzd a protivah. Hlavním příspěvkem otců zakladatelů je vytvoření systému brzd a protivah. Ústřední otázka→ jak omezit moc vlády? Ústřední otázka→ jak omezit moc vlády? Na ústavodárném shromáždění ve Filadelfii ( ) diskuze mezi federalisty a antifederalisty Na ústavodárném shromáždění ve Filadelfii ( ) diskuze mezi federalisty a antifederalisty Prosazení systému brzd a protivah Prosazení systému brzd a protivah Instituce jsou voleny na různou dobu a mají odlišné pravomoci, vzájemně se kontrolují Instituce jsou voleny na různou dobu a mají odlišné pravomoci, vzájemně se kontrolují

16 Spojení liberalismu a demokracie Protektivní demokracie Protektivní demokracie Jeremy Bentham ( ) a James Milla ( ) Jeremy Bentham ( ) a James Milla ( ) Navazují na Lockovy myšlenky Navazují na Lockovy myšlenky Hlavní prvky: Hlavní prvky: Dělba moci Dělba moci Garance politických práv občanů Garance politických práv občanů Oddělení státu a občanské společnosti Oddělení státu a občanské společnosti Občanská společnost je založena na soukromém vlastnictví a tržní ekonomice Občanská společnost je založena na soukromém vlastnictví a tržní ekonomice

17 Spojení liberalismu a demokracie Jednoznačně preferují zastupitelský princip → nejlepší záruka proti svévoli státu. Jednoznačně preferují zastupitelský princip → nejlepší záruka proti svévoli státu. Vypracovali koncept „zastupitelské demokracie“. Vypracovali koncept „zastupitelské demokracie“. Chtěli rozšířit volební právo → to by vedlo k posílení parlamentu vůči králi. Chtěli rozšířit volební právo → to by vedlo k posílení parlamentu vůči králi. Důraz na ochranu soukromého vlastnictví. Důraz na ochranu soukromého vlastnictví.

18 Spojení liberalismu a demokracie Vývojová demokracie Vývojová demokracie John Stuart Mill ( ) a Alexis de Tocqueville ( ) John Stuart Mill ( ) a Alexis de Tocqueville ( ) Odlišuje se od protektivní důrazem na rovnost občanů Odlišuje se od protektivní důrazem na rovnost občanů Spojení svobody občana (i předchozí myslitelé) a politické rovnosti občanů → liberalismus + demokracie Spojení svobody občana (i předchozí myslitelé) a politické rovnosti občanů → liberalismus + demokracie

19 Spojení liberalismu a demokracie John Stuart Mill ( ) John Stuart Mill ( ) Úvahy o zastupitelské vládě Úvahy o zastupitelské vládě Demokracie je dobrá forma vlády, protože se v ní maximálně a harmonicky rozvíjí schopnosti jednotlivce Demokracie je dobrá forma vlády, protože se v ní maximálně a harmonicky rozvíjí schopnosti jednotlivce Demokracie vede k občany k účasti na veřejném životě → zlepšuje se jejich smysl pro občanství Demokracie vede k občany k účasti na veřejném životě → zlepšuje se jejich smysl pro občanství Obavy z demokracie: Obavy z demokracie: Vláda se může dostat do rukou neschopných a neznalých. Vláda se může dostat do rukou neschopných a neznalých. Mohou se prosadit třídní zájmy a ne zájmy všech. Mohou se prosadit třídní zájmy a ne zájmy všech. Demokracie proto musí poskytnout záruky ochrany menšin. Demokracie proto musí poskytnout záruky ochrany menšin.

20 Spojení liberalismu a demokracie Alexis de Tocqueville ( ) Alexis de Tocqueville ( )  Demokracie v Americe  Zabýval se slučitelností politické rovnosti (demokracie) a ochrany svobody (liberalismus) → důležité hodnoty, ale mohou být v rozporu Pokud ve společnosti existuje rovnost, ale neexistuje omezení moci, je zde tendence vládnout despoticky (tyranie většiny). Pokud ve společnosti existuje rovnost, ale neexistuje omezení moci, je zde tendence vládnout despoticky (tyranie většiny). Podstata demokratické vlády spočívá ve svrchovanosti většiny a této tyranii se nemůže nic postavit. Podstata demokratické vlády spočívá ve svrchovanosti většiny a této tyranii se nemůže nic postavit. Jen rovnost bez svobody není demokracie → nutná ochrana menšin, brzdy a protiváhy v systému Jen rovnost bez svobody není demokracie → nutná ochrana menšin, brzdy a protiváhy v systému

21 Participační demokracie Jean-Jacques Rousseau ( ) Jean-Jacques Rousseau ( ) Úvahy o demokracii, ale bez liberalismu Úvahy o demokracii, ale bez liberalismu Demokracie je nástrojem, skrze něhož lze dosáhnout svobody občanů. Demokracie je nástrojem, skrze něhož lze dosáhnout svobody občanů. Lidé jsou svobodní jen tehdy, pokud se podílí na veřejném životě → formulují zákony a provádí je. Lidé jsou svobodní jen tehdy, pokud se podílí na veřejném životě → formulují zákony a provádí je.

22 Participační demokracie Důležitý je koncept „obecné vůle“ Důležitý je koncept „obecné vůle“ Je to to, co by lidé chtěli, kdyby nejednali sobecky. Je to to, co by lidé chtěli, kdyby nejednali sobecky. Svrchovanost lidu je absolutní. Svrchovanost lidu je absolutní. Důležitá je i vysoká míra ekonomické rovnosti, která povede i k rovnosti politické a svobodě. Důležitá je i vysoká míra ekonomické rovnosti, která povede i k rovnosti politické a svobodě. Rovnost je předpokladem pro vznik obecné vůle. Rovnost je předpokladem pro vznik obecné vůle.

23 Totalitní demokracie Hlavní problém představuje: co je to obecná vůle? Hlavní problém představuje: co je to obecná vůle? Ta může být definována i diktátorem. Ta může být definována i diktátorem. Rousseau je proto považován i za otce tzv. totalitní demokracie. Rousseau je proto považován i za otce tzv. totalitní demokracie. Vůdce vyjadřuje skutečné zájmy lidu. Vůdce vyjadřuje skutečné zájmy lidu. Demokratické prvky jsou soustředěny na masové rituály (masová shromáždění, pochody, manifestace) Demokratické prvky jsou soustředěny na masové rituály (masová shromáždění, pochody, manifestace) Nacistické Německo, fašistická Itálie. Nacistické Německo, fašistická Itálie.

24 Kritika demokracie Marxismus vs. liberalismus Soustředí se na konflikt mezi politickou rovností (demokracie) a sociální nerovností (kapitalismus) Soustředí se na konflikt mezi politickou rovností (demokracie) a sociální nerovností (kapitalismus) Liberální („buržoazní“) demokracie spojuje formální politickou rovnost se skutečnou sociální a ekonomickou nerovností Liberální („buržoazní“) demokracie spojuje formální politickou rovnost se skutečnou sociální a ekonomickou nerovností o V liberálním myšlení je možné spojit svobodu a rovnost. o Rozdíly v ekonomické úrovni jsou nezbytným podnětem pro zvyšování produktivity

25 Marxismus V liberální demokracii (buržoazní) je moc vládnoucí třídy (buržoazie) založena na soukromém vlastnictví a ovládání výrobních prostředků V liberální demokracii (buržoazní) je moc vládnoucí třídy (buržoazie) založena na soukromém vlastnictví a ovládání výrobních prostředků Stát chrání zájmy vládnoucí třídy, je zdrojem útlaku → zatěžuje společnost a omezuje lidskou svobodu Stát chrání zájmy vládnoucí třídy, je zdrojem útlaku → zatěžuje společnost a omezuje lidskou svobodu Třída vlastníků výrobních prostředků utlačuje třídu nemajetných, kteří musí svoji práci prodávat Třída vlastníků výrobních prostředků utlačuje třídu nemajetných, kteří musí svoji práci prodávat

26 Marxismus Odcizení = výrobce je odcizen od výsledků své práce, pracovní síla se redukuje na zboží Odcizení = výrobce je odcizen od výsledků své práce, pracovní síla se redukuje na zboží Nadhodnota = kapitalista platí méně dělníkovi, než je hodnota jeho práce Nadhodnota = kapitalista platí méně dělníkovi, než je hodnota jeho práce Třídní boj =rozpory v kapitalistické společnosti pramení ze soukromého vlastnictví, společnost se dělí se na vlastníky výrobních prostředků (kapitalisty) a ty, co nevlastní a musí prodávat svou práci (proletariát) Třídní boj =rozpory v kapitalistické společnosti pramení ze soukromého vlastnictví, společnost se dělí se na vlastníky výrobních prostředků (kapitalisty) a ty, co nevlastní a musí prodávat svou práci (proletariát)

27 Marxismus Proletářská revoluce = kapitalismus je odsouzen k zániku → proletářská revoluce je nevyhnutelná Proletářská revoluce = kapitalismus je odsouzen k zániku → proletářská revoluce je nevyhnutelná Spontánní povstání, během něhož se proletariát zmocní výrobních prostředků, Marx připouštěl i pokojnou cestu Spontánní povstání, během něhož se proletariát zmocní výrobních prostředků, Marx připouštěl i pokojnou cestu Komunismus = revoluce vyústí v přechodné „socialistické“ období, kdy skrze diktaturu proletariátu bude potlačena kontrarevoluce buržoazie → komunistická společnost a odumřou instituce buržoazního státu Komunismus = revoluce vyústí v přechodné „socialistické“ období, kdy skrze diktaturu proletariátu bude potlačena kontrarevoluce buržoazie → komunistická společnost a odumřou instituce buržoazního státu

28 Marxismus Demokratické instituce mohou být nástrojem přechodu k socialistické společnosti Demokratické instituce mohou být nástrojem přechodu k socialistické společnosti Všeobecné volební právo, právo sdružování umožní emancipaci dělnické třídy → třídní uvědomění Všeobecné volební právo, právo sdružování umožní emancipaci dělnické třídy → třídní uvědomění Dělnické strany mohou dosáhnout alespoň částečného uspokojení požadavků dělníků Dělnické strany mohou dosáhnout alespoň částečného uspokojení požadavků dělníků Tam, kde existují demokratické instituce, je možné vytvořit socialistickou společnost pokojnou cestou. Tam, kde existují demokratické instituce, je možné vytvořit socialistickou společnost pokojnou cestou.

29 Marxismus Co po proletářské revoluci? Co po proletářské revoluci? Socializace výrobních prostředků Socializace výrobních prostředků dlouhá vývojová etapa, během níž dělníci převezmou moc ve státě → diktatura proletariátu povede ke zrušení státu dlouhá vývojová etapa, během níž dělníci převezmou moc ve státě → diktatura proletariátu povede ke zrušení státu Jak bude vypadat komunistická společnost? Jak bude vypadat komunistická společnost? Bude se blížit přímé demokracii, nebude existovat byrokracie, nebudou zde represivní složky, volení zástupci budou odvolatelní, nebudou zde profesionální politici Bude se blížit přímé demokracii, nebude existovat byrokracie, nebudou zde represivní složky, volení zástupci budou odvolatelní, nebudou zde profesionální politici

30 Anarchismus Silné zázemí na počátku 20. století v jihoevropských zemích, v Latinské Americe a v Rusku Silné zázemí na počátku 20. století v jihoevropských zemích, v Latinské Americe a v Rusku Odmítají stát i demokracii → zrušit stát → svobodní jedinci sami spravují své záležitosti a na základě dobrovolnosti spolupracují s ostatními Odmítají stát i demokracii → zrušit stát → svobodní jedinci sami spravují své záležitosti a na základě dobrovolnosti spolupracují s ostatními Je to extrémní liberalismus, který obsahuje i socialistické myšlenky Je to extrémní liberalismus, který obsahuje i socialistické myšlenky Liberalismus → maximalizace svobody, individualismus Liberalismus → maximalizace svobody, individualismus Socialismus → lidská solidarita, spolupráce, rovnost a společné vlastnictví Socialismus → lidská solidarita, spolupráce, rovnost a společné vlastnictví

31 Konzervativní kritika demokracie Konzervativismus jako myšlenkový proud se objevil na přelomu 18. a 19. století. Konzervativismus jako myšlenkový proud se objevil na přelomu 18. a 19. století. Reakce na Francouzskou revoluci v obraně tradičního společenského řádu Reakce na Francouzskou revoluci v obraně tradičního společenského řádu Zakladatelem je Edmund Burke ( ) Zakladatelem je Edmund Burke ( ) Úvahy o revoluci ve Francii Úvahy o revoluci ve Francii

32 Konzervativní kritika demokracie Silný stát je nutný k udržení řádu ve společnosti. Silný stát je nutný k udržení řádu ve společnosti. Pesimistický pohled na člověka jako na bytost nedokonalou. Pesimistický pohled na člověka jako na bytost nedokonalou. Společenská hierarchie → nerovnost mezi lidmi je přirozená. Společenská hierarchie → nerovnost mezi lidmi je přirozená. Odmítání rovnostářství jak politického (demokracie), tak ekonomického (socialismus) Odmítání rovnostářství jak politického (demokracie), tak ekonomického (socialismus) Autorita → společnost má být vedena úzkou skupinou kvalifikovaných lidí. Autorita → společnost má být vedena úzkou skupinou kvalifikovaných lidí.

33 Konzervativní kritika demokracie Tradice a zvyky garantují stabilitu společnosti. Tradice a zvyky garantují stabilitu společnosti. Organické pojetí společnosti. Organické pojetí společnosti. celek je více než jeho části. celek je více než jeho části. Ochrana práva na soukromé vlastnictví. Ochrana práva na soukromé vlastnictví. Reformy společnosti evolucí, ne revolucí. Reformy společnosti evolucí, ne revolucí. Postoj k demokracii Postoj k demokracii Nebezpečí plyne z rovnostářství → demokracie by vedla k ožebračování bohatých v zájmu chudých. Nebezpečí plyne z rovnostářství → demokracie by vedla k ožebračování bohatých v zájmu chudých.

34 Elitáři Kritika rovnostářství: politické rovnosti (demokracie) i ekonomické rovnosti (socialismus) Kritika rovnostářství: politické rovnosti (demokracie) i ekonomické rovnosti (socialismus) Vilfredo Pareto ( ), Gaetano Mosca ( ) a Robert Michels ( ) Vilfredo Pareto ( ), Gaetano Mosca ( ) a Robert Michels ( ) Demokracie je iluze, moc má vždy privilegovaná menšina (elita). Demokracie je iluze, moc má vždy privilegovaná menšina (elita). Demokracie ani socialismus nejsou realizovatelné. Demokracie ani socialismus nejsou realizovatelné.

35 Elitáři Mosca = ve všech společnostech „nacházíme třídu, která vládne, a třídu, která je ovládaná“ Mosca = ve všech společnostech „nacházíme třídu, která vládne, a třídu, která je ovládaná“ Pareto → kvality vůdce Pareto → kvality vůdce Psychologický typ „lišky“ = vládne pomocí klamu, podvodu a manipulace Psychologický typ „lišky“ = vládne pomocí klamu, podvodu a manipulace Psychologický typ „lva“ = vládne pomocí donucování a násilí Psychologický typ „lva“ = vládne pomocí donucování a násilí

36 Elitáři Michels Michels V každé společnosti existuje tendence soustředit moc v rukou malé skupinky dominantních osobností, které dokáží rozhodovat a organizovat. V každé společnosti existuje tendence soustředit moc v rukou malé skupinky dominantních osobností, které dokáží rozhodovat a organizovat. Studium politických organizací. Studium politických organizací. tzv. železný zákon oligarchie tzv. železný zákon oligarchie technické faktory = delegace pravomoci na jedince, kteří mají potřebné know-how a zkušenosti technické faktory = delegace pravomoci na jedince, kteří mají potřebné know-how a zkušenosti psychologické = lidé se obvykle o politiku nezajímají a jsou vděční zato, když se někdo chopí vedení. psychologické = lidé se obvykle o politiku nezajímají a jsou vděční zato, když se někdo chopí vedení.

37 Fašismus Ideologie 20. století Ideologie 20. století Hlavní příklady: Itálie ( ) a Německo ( ) Hlavní příklady: Itálie ( ) a Německo ( ) Proti liberálním hodnotám (svoboda a rovnost) Proti liberálním hodnotám (svoboda a rovnost) Antiracionální, antiliberální, antikapitalstický, antiburžoazní, antikomunistický Antiracionální, antiliberální, antikapitalstický, antiburžoazní, antikomunistický Nové hodnoty: boj, vůdcovství, hrdinství, moc, a válka Nové hodnoty: boj, vůdcovství, hrdinství, moc, a válka

38 Fašismus Chápání společnosti jako organického celku. Chápání společnosti jako organického celku. Stát → „vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ Stát → „vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ Chce vytvořit nového člověka, který je motivován povinností a je ochoten se obětovat. Chce vytvořit nového člověka, který je motivován povinností a je ochoten se obětovat.

39 Procedurální demokracie Joseph A. Schumpeter ( ) Joseph A. Schumpeter ( ) Kapitalismus, socialismus a demokracie Kapitalismus, socialismus a demokracie Hlavní myšlenkou je, že demokracie je metoda, nikoliv cíl Hlavní myšlenkou je, že demokracie je metoda, nikoliv cíl Demokratická praxe je střet mezi konkurenčními politickými lídry, seskupenými v politických stranách, o mandát voličů vládnout. Demokratická praxe je střet mezi konkurenčními politickými lídry, seskupenými v politických stranách, o mandát voličů vládnout. Role občanů spočívá v poskytnutí mandátu vládnout. Role občanů spočívá v poskytnutí mandátu vládnout.

40 Procedurální demokracie Klíčovým prvkem jsou volby = prostředek zvolení vládnoucí elity a zdroj legitimity rozhodování vládnoucí elity. Klíčovým prvkem jsou volby = prostředek zvolení vládnoucí elity a zdroj legitimity rozhodování vládnoucí elity. Demokracie není vládou lidu, ale vládou, kterou lid akceptuje. Demokracie není vládou lidu, ale vládou, kterou lid akceptuje. Synonymum k minimalistické demokracii, demokratickému nebo kompetitivnímu elitismu Synonymum k minimalistické demokracii, demokratickému nebo kompetitivnímu elitismu

41 Polyarchie Robert A. Dahl (1915-) Robert A. Dahl (1915-) Demokracie a její kritici Demokracie a její kritici Koncept polyarchie (= liberální demokracie) x demokracie (= ideál) Koncept polyarchie (= liberální demokracie) x demokracie (= ideál) Výčet prvků, které by polyarchie měla splňovat Výčet prvků, které by polyarchie měla splňovat

42 Polyarchie 1. Volení úředníci 2. Svobodné a spravedlivé volby 3. Všeobecné volební právo 4. Právo ucházet se o úřad 5. Svoboda projevu 6. Alternativní zdroje informací 7. Svoboda sdružování

43 Deliberativní demokracie Posun v pojetí demokracie po r Posun v pojetí demokracie po r Vymezuje se vůči pojetí demokracie soustředěné jen na akt voleb (procedurální demokracii). Vymezuje se vůči pojetí demokracie soustředěné jen na akt voleb (procedurální demokracii). Je založena na schopnosti občanů komunikovat, naslouchat a obhajovat své názory ve veřejné diskuzi. Je založena na schopnosti občanů komunikovat, naslouchat a obhajovat své názory ve veřejné diskuzi.

44 Deliberativní demokracie Řešení problému politické legitimity (např. demokratizace nadnárodních struktur). Řešení problému politické legitimity (např. demokratizace nadnárodních struktur). Nutnost rozvinout instituce veřejné sféry, které by umožnily spontánní tvorbu veřejného mínění. Nutnost rozvinout instituce veřejné sféry, které by umožnily spontánní tvorbu veřejného mínění. Jedním z představitelů je Jürgen Habermas Jedním z představitelů je Jürgen Habermas V deliberativní demokracii musí existovat místo veřejné sféry pro neformální politickou komunikaci. Její institucionální bází jsou uskupení občanské společnosti. V deliberativní demokracii musí existovat místo veřejné sféry pro neformální politickou komunikaci. Její institucionální bází jsou uskupení občanské společnosti.


Stáhnout ppt "Demokracie Problémy demokratického vládnutí. Transformace demokracie podle Roberta A. Dahla Demokracie a její kritici Demokracie a její kritici Tři transformace."

Podobné prezentace


Reklamy Google