Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Demokracie Základy politologie Úvod do politologie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Demokracie Základy politologie Úvod do politologie."— Transkript prezentace:

1 Demokracie Základy politologie Úvod do politologie

2 Co je to demokracie?

3 Pojem demokracie Z řečtiny „vláda lidu“ Z řečtiny „vláda lidu“ Démos = lid Démos = lid Kratein = vládnout Kratein = vládnout Abraham Lincoln o demokracii (1863, projev v Gettysburgu): Abraham Lincoln o demokracii (1863, projev v Gettysburgu): Je to „vláda lidu, prostřednictvím lidu a pro lid“ Je to „vláda lidu, prostřednictvím lidu a pro lid“

4 Vláda lidu Vláda vládne se souhlasem lidu Vláda vládne se souhlasem lidu Kdo je to lid? Kdo je to lid? V současnosti dospělí občané, kteří jsou si rovni V současnosti dospělí občané, kteří jsou si rovni Politická rovnost = každý jednotlivec má ve společnosti stejnou váhu. Politická rovnost = každý jednotlivec má ve společnosti stejnou váhu. „jeden člověk, jeden hlas; jeden hlas, jedna hodnota“ „jeden člověk, jeden hlas; jeden hlas, jedna hodnota“

5 Vláda prostřednictvím lidu Lidé se účastní procesu vládnutí Lidé se účastní procesu vládnutí Jakým způsobem? Jakým způsobem? Přímo → přímá demokracie Přímo → přímá demokracie Prostřednictvím volených zástupců → zastupitelská demokracie Prostřednictvím volených zástupců → zastupitelská demokracie

6 Vláda pro lid Cílem vlády je zajištění obecného blaha všech členů společenství Cílem vlády je zajištění obecného blaha všech členů společenství Dobrá vláda (good governance) Dobrá vláda (good governance)

7 Transformace demokracie podle Roberta A. Dahla Demokracie a její kritici Demokracie a její kritici Tři transformace demokracie = shrnutí vývoje demokracie Tři transformace demokracie = shrnutí vývoje demokracie

8 První transformace Spojená s tzv. klasickou demokracií Spojená s tzv. klasickou demokracií Typický příkladem jsou Atény v 4. a 5. století př. Kr. Typický příkladem jsou Atény v 4. a 5. století př. Kr. Malé homogenní městské státy Malé homogenní městské státy Občané se přímo účastní na vládě Občané se přímo účastní na vládě

9 Druhá transformace 18. a 19. století 18. a 19. století Spojená se vznikem národního státu Spojená se vznikem národního státu Prosazení zastupitelského principu → velké heterogenní státy Prosazení zastupitelského principu → velké heterogenní státy Prosazení omezení vlády (systém brzd a protivah) → vznik republik + transformace absolutní monarchie v konstituční Prosazení omezení vlády (systém brzd a protivah) → vznik republik + transformace absolutní monarchie v konstituční Rozšiřování volebního práva Rozšiřování volebního práva Liberální demokracie Liberální demokracie

10 Třetí transformace Přelom 20. a 21. století Přelom 20. a 21. století Rozšíření demokracie ve světě, ale rozdíl mezi praxí a ideálem. Rozšíření demokracie ve světě, ale rozdíl mezi praxí a ideálem. Výzvy: Výzvy: Neliberální demokracie Neliberální demokracie Další rozvoj demokracie v liberálních demokraciích (využití informačních technologií, práva občanů vs. bezpečnost) Další rozvoj demokracie v liberálních demokraciích (využití informačních technologií, práva občanů vs. bezpečnost) Demokratizace nadnárodních struktur Demokratizace nadnárodních struktur

11 Klasická demokracie Její atributy: Její atributy: Politická rovnost občanů Politická rovnost občanů Přímá účast občanů na vládě Přímá účast občanů na vládě Volba do veřejných funkcí shromážděním nebo losem Volba do veřejných funkcí shromážděním nebo losem Krátká funkční období – obvykle 1 rok Krátká funkční období – obvykle 1 rok Malé homogenní městské státy Malé homogenní městské státy Omezené občanství na muže nad 20 let, jejichž rodiče byli Atéňané Omezené občanství na muže nad 20 let, jejichž rodiče byli Atéňané Mimo ženy, otroci a cizinci Mimo ženy, otroci a cizinci Z asi obyvatel Atén mělo občanství jen Z asi obyvatel Atén mělo občanství jen

12 Kritika demokracie Platón a Aristoteles Platón a Aristoteles Demokracie = špatná forma vlády Demokracie = špatná forma vlády Platón: Platón: Demokracie je vláda chudých, kde každý si může dělat co chce → nevládne zde zákon Demokracie je vláda chudých, kde každý si může dělat co chce → nevládne zde zákon Vede k anarchii a ta k tyranii Vede k anarchii a ta k tyranii Neuznává svobodu a rovnost → přirozená je nerovnost lidí, proto by občané neměli mít stejná práva Neuznává svobodu a rovnost → přirozená je nerovnost lidí, proto by občané neměli mít stejná práva Nejlepší formou vlády je monarchie nebo aristokracie Nejlepší formou vlády je monarchie nebo aristokracie

13 Kritika demokracie Aristoteles Aristoteles První typologie politických režimů (podle počtu vládců a v zájmu koho vládne) První typologie politických režimů (podle počtu vládců a v zájmu koho vládne) Dobré režimy: monarchie, aristokracie a políteiá. Dobré režimy: monarchie, aristokracie a políteiá. Špatné režimy: tyranie, oligarchie, demokracie Špatné režimy: tyranie, oligarchie, demokracie Demokracie: Vláda chudých v zájmu chudých Demokracie: Vláda chudých v zájmu chudých Negativní hodnocení Platóna a Aristotela převážilo až do 18. století, taktéž spojení demokracie pouze s přímou účastí občanů na vládě Negativní hodnocení Platóna a Aristotela převážilo až do 18. století, taktéž spojení demokracie pouze s přímou účastí občanů na vládě

14 Liberální demokracie Politický režim v současnosti typický pro země západní Evropy a USA. Politický režim v současnosti typický pro země západní Evropy a USA. Je to demokracie nepřímá postavená na zastupitelském principu. Je to demokracie nepřímá postavená na zastupitelském principu. Pravidelně se konají volby a občané jsou si politicky rovni (všeobecné volební právo). Pravidelně se konají volby a občané jsou si politicky rovni (všeobecné volební právo). Je to demokracie konkurenční → existence politických stran. Je to demokracie konkurenční → existence politických stran. Vládnoucí moc je omezena, existují zde záruky ochrany občanů před státem. Vládnoucí moc je omezena, existují zde záruky ochrany občanů před státem. Tržní hospodářství. Tržní hospodářství.

15 Liberální demokracie Ranné liberální myšlení se formovalo již v 17. století, a to v Anglii → reakce na boje mezi králem a parlamentem Ranné liberální myšlení se formovalo již v 17. století, a to v Anglii → reakce na boje mezi králem a parlamentem Klasické liberální myšlení se formovalo na konci 18. a v průběhu 19. století. Klasické liberální myšlení se formovalo na konci 18. a v průběhu 19. století. Liberálové se zabývali především otázkou ochrany jedince a jeho práv před mocí státu, nikoli politickou rovností občanů (demokracie). Na demokracii jako formu vlády pohlíželi naopak dlouho negativně. Liberálové se zabývali především otázkou ochrany jedince a jeho práv před mocí státu, nikoli politickou rovností občanů (demokracie). Na demokracii jako formu vlády pohlíželi naopak dlouho negativně.

16 Liberální demokracie Teprve v 2. pol. 19. století dochází k propojení ústavního liberalismu a demokracie. Teprve v 2. pol. 19. století dochází k propojení ústavního liberalismu a demokracie. Ústavní liberalismus = ochrana práv jedince před svévolnými zásahy státu Ústavní liberalismus = ochrana práv jedince před svévolnými zásahy státu Demokracie = politická rovnost jedinců ve státě (jeden člověk = jeden hlas), většinový princip Demokracie = politická rovnost jedinců ve státě (jeden člověk = jeden hlas), většinový princip Demokracie může existovat bez liberalismu = neliberální demokracie Demokracie může existovat bez liberalismu = neliberální demokracie Liberalismus také může existovat bez demokracie = liberální autokracie Liberalismus také může existovat bez demokracie = liberální autokracie

17 Hlavní myslitelé a jejich díla John Locke: Dvě pojednání o vládě John Locke: Dvě pojednání o vládě Charles-Luis de Montesquieu: O duchu zákonů Charles-Luis de Montesquieu: O duchu zákonů John Stuart Mill: Úvahy o zastupitelské vládě John Stuart Mill: Úvahy o zastupitelské vládě Alexis de Tocqueville: Demokracie v Americe Alexis de Tocqueville: Demokracie v Americe

18 John Locke ( ) Dvě pojednání o vládě Dvě pojednání o vládě Zásadní je pojetí svobody a přirozených práv člověka. Zásadní je pojetí svobody a přirozených práv člověka. Nejvyšší hodnotou člověka je svoboda. Nejvyšší hodnotou člověka je svoboda. Člověk má řadu přirozených práv. Člověk má řadu přirozených práv. Stát existuje pouze za účelem ochrany jedinců, kteří v něm žijí (ochrana soukromého vlastnictví). Stát existuje pouze za účelem ochrany jedinců, kteří v něm žijí (ochrana soukromého vlastnictví). Účelem státu je zabránit, aby občan nebo skupina občanů porušovali práva jiných, stát ale sám musí práva občanů respektovat. Účelem státu je zabránit, aby občan nebo skupina občanů porušovali práva jiných, stát ale sám musí práva občanů respektovat.

19 John Locke ( ) Vláda vládne pouze se souhlasem lidu a za jasně stanovených podmínek. Vláda vládne pouze se souhlasem lidu a za jasně stanovených podmínek. Občané ji tudíž mohou změnit, pokud vláda zneužívá moc. Občané ji tudíž mohou změnit, pokud vláda zneužívá moc. Dělba moci Dělba moci Zákonodárná, výkonná, federativní a soudní Zákonodárná, výkonná, federativní a soudní Občané volí své zástupce. Občané volí své zástupce. Volební právo je ale omezené majetkem. Volební právo je ale omezené majetkem.

20 Montesquieu ( ) O duchu zákonů O duchu zákonů Ústřední myšlenky se týkají dělby moci. Ústřední myšlenky se týkají dělby moci. Dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní Dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní Moci musí být rozděleny i personálně, nesmí dojít ke koncentraci moci jednou osobou. Moci musí být rozděleny i personálně, nesmí dojít ke koncentraci moci jednou osobou. Jeho cílem je dosáhnout maximální kontroly moci. Jeho cílem je dosáhnout maximální kontroly moci. Ovlivnil především tvůrce americké ústavy a konstitucionalistické myšlení v Evropě. Ovlivnil především tvůrce americké ústavy a konstitucionalistické myšlení v Evropě.

21 Spojení liberalismu a demokracie Rozšiřování volebního práva → politická rovnost občanů Rozšiřování volebního práva → politická rovnost občanů Propojení liberalismu a demokracie, ale zároveň se objevují obavy z tohoto vývoje. Propojení liberalismu a demokracie, ale zároveň se objevují obavy z tohoto vývoje.

22 John Stuart Mill ( ) Úvahy o zastupitelské vládě Úvahy o zastupitelské vládě Demokracie je dobrá forma vlády, protože se v ní maximálně harmonicky rozvíjí schopnosti jednotlivce Demokracie je dobrá forma vlády, protože se v ní maximálně harmonicky rozvíjí schopnosti jednotlivce Demokracie vede k občany k účasti na veřejném životě → zlepšuje se jejich smysl pro občanství Demokracie vede k občany k účasti na veřejném životě → zlepšuje se jejich smysl pro občanství Obavy z demokracie: Obavy z demokracie: Vláda se může dostat do rukou neschopných a neznalých. Vláda se může dostat do rukou neschopných a neznalých. Mohou se prosadit třídní zájmy a ne zájmy všech. Mohou se prosadit třídní zájmy a ne zájmy všech. Demokracie proto musí poskytnout záruky ochrany menšin. Demokracie proto musí poskytnout záruky ochrany menšin.

23 Alexis de Tocqueville ( ) Demokracie v Americe Demokracie v Americe Ústředním problémem byla slučitelnost politické rovnosti (demokracie) a ochrany svobody (liberalismus) → důležité hodnoty, ale mohou být v rozporu Ústředním problémem byla slučitelnost politické rovnosti (demokracie) a ochrany svobody (liberalismus) → důležité hodnoty, ale mohou být v rozporu Pokud ve společnosti existuje rovnost, ale neexistuje omezení moci, je zde tendence vládnout despoticky (tyranie většiny). Pokud ve společnosti existuje rovnost, ale neexistuje omezení moci, je zde tendence vládnout despoticky (tyranie většiny). Podstata demokratické vlády spočívá ve svrchovanosti většiny a této tyranii se nemůže nic postavit. Podstata demokratické vlády spočívá ve svrchovanosti většiny a této tyranii se nemůže nic postavit. Jen rovnost bez svobody není demokracie → nutná ochrana menšin, brzdy a protiváhy v systému Jen rovnost bez svobody není demokracie → nutná ochrana menšin, brzdy a protiváhy v systému

24 Kritika demokracie Od konce 19. století do 2. světové války se objevují silné myšlenkové proudy kritické k demokracii: Od konce 19. století do 2. světové války se objevují silné myšlenkové proudy kritické k demokracii: Marxismus Marxismus Elitáři Elitáři Fašismus Fašismus

25 Marxismus Soustředí se na konflikt mezi politickou rovností (demokracie) a sociální nerovností (kapitalismus) Soustředí se na konflikt mezi politickou rovností (demokracie) a sociální nerovností (kapitalismus) Liberální („buržoazní“) demokracie spojuje formální politickou rovnost se skutečnou sociální a ekonomickou nerovností Liberální („buržoazní“) demokracie spojuje formální politickou rovnost se skutečnou sociální a ekonomickou nerovností V liberální demokracii (buržoazní) je moc vládnoucí třídy (buržoazie) založena na soukromém vlastnictví a ovládání výrobních prostředků V liberální demokracii (buržoazní) je moc vládnoucí třídy (buržoazie) založena na soukromém vlastnictví a ovládání výrobních prostředků

26 Marxismus Stát chrání zájmy vládnoucí třídy, je zdrojem útlaku → zatěžuje společnost a omezuje lidskou svobodu Stát chrání zájmy vládnoucí třídy, je zdrojem útlaku → zatěžuje společnost a omezuje lidskou svobodu Třída vlastníků výrobních prostředků utlačuje třídu nemajetných, kteří musí svoji práci prodávat Třída vlastníků výrobních prostředků utlačuje třídu nemajetných, kteří musí svoji práci prodávat

27 Marxismus Demokratické instituce mohou být nástrojem přechodu k socialistické společnosti Demokratické instituce mohou být nástrojem přechodu k socialistické společnosti Všeobecné volební právo, právo sdružování umožní emancipaci dělnické třídy → třídní uvědomění Všeobecné volební právo, právo sdružování umožní emancipaci dělnické třídy → třídní uvědomění Dělnické strany mohou dosáhnout alespoň částečného uspokojení požadavků dělníků Dělnické strany mohou dosáhnout alespoň částečného uspokojení požadavků dělníků Tam, kde existují demokratické instituce, je možné vytvořit socialistickou společnost pokojnou cestou. Tam, kde existují demokratické instituce, je možné vytvořit socialistickou společnost pokojnou cestou.

28 Elitáři Kritika rovnostářství: politické rovnosti (demokracie) i ekonomické rovnosti (socialismus) Kritika rovnostářství: politické rovnosti (demokracie) i ekonomické rovnosti (socialismus) Vilfredo Pareto ( ), Gaetano Mosca ( ) a Robert Michels ( ) Vilfredo Pareto ( ), Gaetano Mosca ( ) a Robert Michels ( ) Demokracie je iluze, moc má vždy privilegovaná menšina (elita). Demokracie je iluze, moc má vždy privilegovaná menšina (elita). Mosca = ve všech společnostech „nacházíme třídu, která vládne, a třídu, která je ovládaná“ Mosca = ve všech společnostech „nacházíme třídu, která vládne, a třídu, která je ovládaná“ Demokracie i socialismus nejsou ve skutečnosti realizovatelné. Demokracie i socialismus nejsou ve skutečnosti realizovatelné.

29 Elitáři Robert Michels Robert Michels V každé společnosti existuje tendence soustředit moc v rukou malé skupinky dominantních osobností, které dokáží rozhodovat a organizovat. V každé společnosti existuje tendence soustředit moc v rukou malé skupinky dominantních osobností, které dokáží rozhodovat a organizovat. Studium politických organizací. Studium politických organizací. tzv. železný zákon oligarchie tzv. železný zákon oligarchie technické faktory = delegace pravomoci na jedince, kteří mají potřebné know-how a zkušenosti technické faktory = delegace pravomoci na jedince, kteří mají potřebné know-how a zkušenosti psychologické = lidé se obvykle o politiku nezajímají a jsou vděční zato, když se někdo chopí vedení. psychologické = lidé se obvykle o politiku nezajímají a jsou vděční zato, když se někdo chopí vedení.

30 Fašismus Ideologie 20. století Ideologie 20. století Hlavní příklady: Itálie ( ) a Německo ( ) Hlavní příklady: Itálie ( ) a Německo ( ) Proti liberálním hodnotám (svoboda a rovnost) Proti liberálním hodnotám (svoboda a rovnost) Nové hodnoty: boj, vůdcovství, hrdinství, moc a válka Nové hodnoty: boj, vůdcovství, hrdinství, moc a válka

31 Fašismus Chápání společnosti jako organického celku. Chápání společnosti jako organického celku. Stát → „vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ Stát → „vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ Chce vytvořit nového člověka, který je motivován povinností a je ochoten se obětovat. Chce vytvořit nového člověka, který je motivován povinností a je ochoten se obětovat.

32 Nové směry po skončení 2. světové války Procedurální demokracie Procedurální demokracie Polyarchie Polyarchie Deliberativní demokracie Deliberativní demokracie

33 Procedurální demokracie Joseph A. Schumpeter ( ) Joseph A. Schumpeter ( ) Kapitalismus, socialismus a demokracie Kapitalismus, socialismus a demokracie Hlavní myšlenkou je, že demokracie je metoda, nikoliv cíl Hlavní myšlenkou je, že demokracie je metoda, nikoliv cíl Demokratická praxe je střet mezi konkurenčními politickými lídry, seskupenými v politických stranách, o mandát voličů vládnout. Demokratická praxe je střet mezi konkurenčními politickými lídry, seskupenými v politických stranách, o mandát voličů vládnout. Role občanů spočívá v poskytnutí mandátu vládnout. Role občanů spočívá v poskytnutí mandátu vládnout.

34 Procedurální demokracie Klíčovým prvkem jsou volby = prostředek zvolení vládnoucí elity a zdroj legitimity rozhodování vládnoucí elity. Klíčovým prvkem jsou volby = prostředek zvolení vládnoucí elity a zdroj legitimity rozhodování vládnoucí elity. Demokracie není vládou lidu, ale vládou, kterou lid akceptuje. Demokracie není vládou lidu, ale vládou, kterou lid akceptuje. Minimalistické pojetí demokracie = př. volební demokracie Minimalistické pojetí demokracie = př. volební demokracie

35 Polyarchie Robert A. Dahl (1915-) Robert A. Dahl (1915-) Demokracie a její kritici Demokracie a její kritici Koncept polyarchie (= liberální demokracie) x demokracie (= ideál) Koncept polyarchie (= liberální demokracie) x demokracie (= ideál) Výčet prvků, které by polyarchie měla splňovat Výčet prvků, které by polyarchie měla splňovat

36 Polyarchie 1. Volení úředníci 2. Svobodné a spravedlivé volby 3. Všeobecné volební právo 4. Právo ucházet se o úřad 5. Svoboda projevu 6. Alternativní zdroje informací 7. Svoboda sdružování

37 Deliberativní demokracie Posun v pojetí demokracie po r Posun v pojetí demokracie po r Vymezuje se vůči pojetí demokracie soustředěné jen na akt voleb (procedurální demokracii). Vymezuje se vůči pojetí demokracie soustředěné jen na akt voleb (procedurální demokracii). Je založena na schopnosti občanů komunikovat, naslouchat a obhajovat své názory ve veřejné diskuzi. Je založena na schopnosti občanů komunikovat, naslouchat a obhajovat své názory ve veřejné diskuzi.

38 Deliberativní demokracie Řešení problému politické legitimity (např. demokratizace nadnárodních struktur). Řešení problému politické legitimity (např. demokratizace nadnárodních struktur). Nutnost rozvinout instituce veřejné sféry, které by umožnily spontánní tvorbu veřejného mínění. Nutnost rozvinout instituce veřejné sféry, které by umožnily spontánní tvorbu veřejného mínění. Jedním z představitelů je Jürgen Habermas Jedním z představitelů je Jürgen Habermas V deliberativní demokracii musí existovat místo veřejné sféry pro neformální politickou komunikaci. Její institucionální bází jsou uskupení občanské společnosti. V deliberativní demokracii musí existovat místo veřejné sféry pro neformální politickou komunikaci. Její institucionální bází jsou uskupení občanské společnosti.

39 Vládní systémy v demokraciích Parlamentní systémy: dělení dle A. Lijpharta Parlamentní systémy: dělení dle A. Lijpharta Majoritní (westminsterský) Majoritní (westminsterský) Konsensuální Konsensuální Konsociační Konsociační Prezidentské systémy Prezidentské systémy Poloprezidentské systémy Poloprezidentské systémy

40 Parlamentní systémy Těžiště moci spočívá v parlamentu Těžiště moci spočívá v parlamentu Vláda obvykle vzniká na základě povolebních jednání lídrů politických stran → koaliční dohoda Vláda obvykle vzniká na základě povolebních jednání lídrů politických stran → koaliční dohoda Vláda musí mít důvěru zákonodárného sboru a je mu odpovědná Vláda musí mít důvěru zákonodárného sboru a je mu odpovědná Mandát má vláda od parlamentu, ne přímo od voličů. Mandát má vláda od parlamentu, ne přímo od voličů.

41 Parlamentní systémy Trvání vlády končí, když ztratí důvěru parlamentu (na druhé straně stanoveny podmínky pro rozpuštění parlamentu vládou) Trvání vlády končí, když ztratí důvěru parlamentu (na druhé straně stanoveny podmínky pro rozpuštění parlamentu vládou) Hlasování o důvěře Hlasování o důvěře Hlasování o nedůvěře Hlasování o nedůvěře Konstruktivní vyjádření nedůvěry Konstruktivní vyjádření nedůvěry Délka mandátu parlamentu a vlády není pevně dána – může být předčasně ukončena. Délka mandátu parlamentu a vlády není pevně dána – může být předčasně ukončena. Exekutiva je rozdělena mezi prezidenta a premiéra – premiér vládne, prezident reprezentuje Exekutiva je rozdělena mezi prezidenta a premiéra – premiér vládne, prezident reprezentuje

42 Majoritní (westminsterský) model Příkladem je politický systém Velké Británie Příkladem je politický systém Velké Británie Jednobarevné vlády Jednobarevné vlády Dominance exekutivy (převaha nad parlamentem) Dominance exekutivy (převaha nad parlamentem) Dvoustranický systém Dvoustranický systém Většinový volební systém založený na principu „vítěz bere vše“ (volební systém prosté většiny) Většinový volební systém založený na principu „vítěz bere vše“ (volební systém prosté většiny) Unitární a centralizovaná vláda Unitární a centralizovaná vláda Flexibilní ústava Flexibilní ústava Chybějící posuzování ústavnosti zákonů Chybějící posuzování ústavnosti zákonů

43 Konsensuální model Kontinentální Evropa Kontinentální Evropa Východisko: heterogenní společnost Východisko: heterogenní společnost Parlamenty odrážejí složení obyvatelstva – jsou zrcadlem společnosti Parlamenty odrážejí složení obyvatelstva – jsou zrcadlem společnosti

44 Konsensuální model Koaliční vlády Koaliční vlády Vyvážený vztah mezi vládou a parlamentem Vyvážený vztah mezi vládou a parlamentem Vícestranický systém Vícestranický systém Poměrný volební systém Poměrný volební systém Korporativismus Korporativismus Federální a decentralizovaná vláda Federální a decentralizovaná vláda Dvoukomorový parlament Dvoukomorový parlament Rigidní ústava Rigidní ústava Ústavnost zákonů posuzuje nezávislý soud Ústavnost zákonů posuzuje nezávislý soud

45 Konsociační model Malé evropské státy (Nizozemí, Belgie, Švýcarsko, Rakousko) od konce 1. světové války do 60. let 20. století Malé evropské státy (Nizozemí, Belgie, Švýcarsko, Rakousko) od konce 1. světové války do 60. let 20. století Východiska: Východiska: Vnitřně rozdělená heterogenní společnost → vytváření segmentů, které mají vlastní identitu a mezi sebou nekomunikují. Vnitřně rozdělená heterogenní společnost → vytváření segmentů, které mají vlastní identitu a mezi sebou nekomunikují.

46 Konsociační model Charakter politického systému: Charakter politického systému: Konflikty mezi segmenty se řeší na politické úrovni Konflikty mezi segmenty se řeší na politické úrovni Typická je spolupráce a dohoda elit Typická je spolupráce a dohoda elit Vytváří se zde velké koalice Vytváří se zde velké koalice Proporcionalita → proporční volební systém, ale i proporcionalita v jiných rovinách Proporcionalita → proporční volební systém, ale i proporcionalita v jiných rovinách Menšinové veto Menšinové veto Segmentální autonomie Segmentální autonomie

47 Prezidentská forma vlády Vliv myšlenek Johna Lockea a Charlese de Montesquieu. Vliv myšlenek Johna Lockea a Charlese de Montesquieu. Model USA se opírá o striktní rozdělení výkonné moci (prezident) a zákonodárné moci (parlament). Model USA se opírá o striktní rozdělení výkonné moci (prezident) a zákonodárné moci (parlament). Rozšíření modelu do Latinské Ameriky, ale i dalších zemí jako Libérie, Jižní Korea a Jižní Vietnam, ale většinou s malým úspěchem. Rozšíření modelu do Latinské Ameriky, ale i dalších zemí jako Libérie, Jižní Korea a Jižní Vietnam, ale většinou s malým úspěchem.

48 Prezidentská forma vlády Exekutivní moc spočívá v rukou prezidenta, který stojí v čele vlády i země Exekutivní moc spočívá v rukou prezidenta, který stojí v čele vlády i země Je volen v přímých volbách a mandát přímo od voličů, zástupci lidu jsou taktéž voleni v přímých volbách a mají mandát od voličů. Je volen v přímých volbách a mandát přímo od voličů, zástupci lidu jsou taktéž voleni v přímých volbách a mají mandát od voličů. Vláda není závislá na důvěře zákonodárného sboru – z toho plyne, že s výjimkou impeachmentu kongres nemůže odvolat prezidenta, na druhé straně prezident nemůže rozpustit kongres Vláda není závislá na důvěře zákonodárného sboru – z toho plyne, že s výjimkou impeachmentu kongres nemůže odvolat prezidenta, na druhé straně prezident nemůže rozpustit kongres Délka trvání mandátu je pevně stanovená, mění se jen ve výjimečné situaci (impeachment). Délka trvání mandátu je pevně stanovená, mění se jen ve výjimečné situaci (impeachment).

49 Prezidentská forma vlády Čím se liší americký model od modelů v jiných zemích (např. LA) Čím se liší americký model od modelů v jiných zemích (např. LA) Bipartismus vs. multipartismus Bipartismus vs. multipartismus Civilní kontrola armády vs. silné postavení armády ve společnosti Civilní kontrola armády vs. silné postavení armády ve společnosti Funkční moc soudní vs. nefunkční moc soudní Funkční moc soudní vs. nefunkční moc soudní Funkční federalismus vs. centralizovaný federalismus Funkční federalismus vs. centralizovaný federalismus

50 Poloprezidentská forma vlády Prezident je volen přímých volbách (Instituční legitimita výkonné moci) Prezident je volen přímých volbách (Instituční legitimita výkonné moci) Ministerský předseda musí mít podporu voleného parlamentu. Ministerský předseda musí mít podporu voleného parlamentu. Při posuzování vztahu prezidenta a ministerského předsedy se vychází podle rozložení většiny v parlamentu: Při posuzování vztahu prezidenta a ministerského předsedy se vychází podle rozložení většiny v parlamentu: Sjednocená většina – prezident převažuje nad ministerským předsedou Sjednocená většina – prezident převažuje nad ministerským předsedou Rozdělená většina (tzv. kohabitace) – systému dominuje premiér Rozdělená většina (tzv. kohabitace) – systému dominuje premiér

51 Poloprezidentská forma vlády M. Duverger: francouzský poloprezidentský systém je vlastně střídání prezidentského systému (prezident i parlament je ovládán jednou stranou) a parlamentního systému (parlament je ovládán jinou politickou většinou, než kterou je zvolen prezident). M. Duverger: francouzský poloprezidentský systém je vlastně střídání prezidentského systému (prezident i parlament je ovládán jednou stranou) a parlamentního systému (parlament je ovládán jinou politickou většinou, než kterou je zvolen prezident). G. Sartori hovoří o tzv. oscilaci a odmítá toto tzv. střídání. Oscilace je kolísání, pohyb uvnitř systému, zatímco střídání je přechod od jednoho systému k druhému. G. Sartori hovoří o tzv. oscilaci a odmítá toto tzv. střídání. Oscilace je kolísání, pohyb uvnitř systému, zatímco střídání je přechod od jednoho systému k druhému.


Stáhnout ppt "Demokracie Základy politologie Úvod do politologie."

Podobné prezentace


Reklamy Google