Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

V ELKÉ B RITÁNIE USA F RANCIE N ĚMECKO Š VÉDSKO JAPONSKO.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "V ELKÉ B RITÁNIE USA F RANCIE N ĚMECKO Š VÉDSKO JAPONSKO."— Transkript prezentace:

1 V ELKÉ B RITÁNIE USA F RANCIE N ĚMECKO Š VÉDSKO JAPONSKO

2  Německo je federativní demokratickou parlamentní republikou tvořenou šestnácti spolkovými zeměmi (Bundesländer) - největší spolkovou zemí je Bavorsko  Hlava státu: prezident  Vláda: předseda vlády kancléřka Angela Merkelová, federální ministři jmenováni prezidentem na doporučení kancléře  Dvoukomorový parlament: spolková rada/Bundesrat (69 hlasů), federální parlament/Bundestag (622 křesel) Úřadující Joachim Gauck od 18. března 2012

3  1933 – 1945 totalitní systém (součástí bylo centrálně řízené hospodářství): ◦ Sestavování víceletých (čtyřletých) hospodářský plánů ◦ Nucená kartelizace ◦ Centrální rozhodování o celkových investicích a jejich odvětvové struktuře ◦ Zavedení přídělového hospodářství ◦ Zavedení cenových a mzdových stropů ◦ Včlenění bank do příkazového hospodářství ◦ Regulace zahraničního obchodu  Zůstalo soukromé vlastnictví (formální záležitost)

4  Poválečné Německo ◦ Zdevastováno, okupováno, rozděleno do 4 vojenských pásem, výroba přerušena, přídělový systém, atd. ◦ Provedení měnové reformy ( ), a transofrmace centrálně řízeného systému ◦ pomoc v rámci Marshallova plánu  Erhardova reforma (ordoliberalismus) – hospodářská politika: ◦ Vytvořit nutný rámec pro fungování tržní ekonomiky ◦ Vytvořit a udržet konkurenční prostředí ◦ Zabezpečit stabilitu měny ◦ Zachovat sociální konsensus ve společnosti

5  Erhardova reforma (Šokové řešení). ◦ Hospodářská politika:  Proinvestiční charakter  Proexportní a proti inflační zaměření  Sociálně politická opatření Existovaly pevné ceny u základních surovin a energie, maximální ceny u potravin, dopravních tarifů a nájemného – vysoké tempo růstu HDP, příznivý cenový vývoj, nízká míra nezaměstnanosti, sociální mír  Konec 60. let – pokles (přechod ke keynesiánské strategii, tj. rozpočtová politika, střednědobý finanční plán)  zákon o stabilitě a růstu (cíle: stability cen, vysoká zaměstnanost, vnější rovnováha a přiměřený hospodářský růst, vznik poradní skupiny) „globální regulování“

6  70. léta inflační tlaky, nárůst rozpočtového deficitu (přesto protiinflační politika). Změna s příchodem Helmuta Kohla: ◦ Ústup od nadměrných zásahů státu do ekonomiky ◦ Ústup od nadměrných sociálních výdajů ◦ Ústup od překonaných forem strukturální politiky Daňová reforma (snížení daní ze zisku), snížení rozpočtového deficitu

7  Pád Berlínské zdi 9. listopadu 1989 ◦ Měnová, hospodářská a sociální unie ◦ Správě téměř nekonkurenceschopného východoněmeckého průmyslu byl vytvořen zvláštní orgán – Treuhandanstalt  2. pol. 90. let mírné obnovení dynamiky hospodářského růstu (snižování inflace i deficitu veřejných financí, počet nezaměstnaných nadále rostl)  1998 Gerhard Schröder – počátek reforem Radikálnost reformy především v oblasti politiky zaměstnanosti pravděpodobně přispěla k pádu Schöderova kabinetu v předčasných volbách v roce 2005

8  Od 2005 Angela Merkelová ◦ Krom 4 ekonomických cílů rozšíření o ekologický rozměr ◦ Od 2006 konjunktura (využití ke konsolidaci státních financí, posílení konkurenceschopnosti a investiční dynamiky, podpoření vědy a výzkumu, dlouhodobému zajištění základů blahobytu a k aktivování potenciálu zaměstnanosti)

9  日本国 (Nihonkoku/Nipponkoku) je císařský ostrovní stát  Hlava státu: císař (jeho moc je maximálně omezena). Jeho funkce je pouze reprezentativní, ústava z roku 1947 definuje jeho pozici takto: „Císař je symbol státu a jednoty národa, odvozuje svou moc a postavení od vůle národa, v němž tkví nezávislá moc“ Císař působí především jako hlava státu při diplomatických příležitostech. Současným císařem je Akihito. Jeho nástupcem na trůně je Naruhito, korunní princ Japonska.  Vláda: premiér Jošihiko Noda (je jmenován japonským císařem poté, co je navržen parlamentem, a Poslanecká sněmovna mu musí vyslovit důvěru )  Parlament: dvoukomorový. Skládá se z Poslanecké sněmovny (má 480 členů, volených každé čtyři roky), a Sněmovny rádců (má 242 členů, volených na šestileté období). Akihito a Mičiko

10  Ve 2. sv. v. poražena ◦ narušené hospodářství, zpřetrhané předválečné koloniální svazky → stala se jednou z nejvýznamnějších světových velmocí „země hospodářského zázraku“: ◦ 50. a 60. léta  Rychlý ekonomický růst (poválečná obnova), export, zavádění nových technologií, rozvoj základního (zejména těžkého) průmyslu ◦ 70. a 80. léta  Roste význam spotřebního průmyslu (Japonsko přes problémy světového hospodářství posiluje ekonomickou pozici) ◦ 90. léta  Změna orientace z exportu na vnitřní trh

11  Japonsko vs. jiné země: ◦ Pracovní síla skromná, pracovitá, loajální. Zaměstnávání na celý život ◦ Organizace řízení keiertsu – oligopolní uspořádání různě velkých firem, v jejichž středu je velká banka (např. Mitsubishi), ◦ Personální unie zaměstnávání na řídících místech bývalé vysoce postavené, v současnosti penzionované státní úředníky ◦ Akumulace kapitálu Vysoká – vysoká míra úspor ◦ Hospodářská politika Intervencionistická: indikativní plánování, vládní průmyslová politika, proexportní politika

12  1955 – zřízen Úřad pro ekonomické plánování EPA plánování: ◦ Krátkodobé (roční) ◦ Střednědobé (pětileté) ◦ Dlouhodobé (sedmi až desetileté) Nikdy se nepodařilo správně odhadnout plánovaná tempa růstu, docházelo často k jejich změnám (mezi druhým a třetím rokem) → systém klouzavých plánů.

13  MITI – ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu (průmyslová politika je mikroekonomická HP aplikovaná na jednotlivá průmyslová odvětví → je považována za jednu z nejdokonalejších na světě) ◦ Vypracovává prognózy a formuluje strukturální politiku ◦ Rozhoduje o přidělení prostředků jednotlivým odvětvím ◦ S ministerstvem financí se podílí na selektivní daňové politice ◦ Kontroluje zahraniční obchod ◦ Podporuje vědeckotechnický rozvoj ◦ Připravuje programy pro útlumová odvětví ◦ Vypracovává strategii pro podporu drobného a středního podnikání

14  Proexportní politika – podpora nadějných oborů a odvětí (dumpingové ceny)  Japonská organizace pojišťování obchodu a investic – průzkumy exportních možností, analýza rizik v jednotlivých zemích světa atd.  90. létá ekonomika začíná zpomalovat ◦ Postupující globalizace ◦ Liberalizace světového hospodářství ◦ Nestabilita japonské politické scény

15  Současná hospodářská politika zvaná abenomika (kombinace jména premiéra Abe a ekonomiky), jejímž cílem je oživení japonské ekonomiky, pokračuje ve fiskálních stimulech a agresivní monetární politice.  Za rok 2013 vykázala japonská ekonomika růst ve výši 1,6%. Po letech stagnace se jedná o dobrou zprávu, ale oživení je menší, než se očekávalo.  Japonskou ekonomiku dnes brzdí nárůst importu spojený s dovozem surovin v důsledku odpojení atomových elektráren. Oslabení japonské měny zároveň tyto dovozy prodražuje. Japonský export díky poklesu kurzu jaonského jenu mírně roste.

16  Hlava státu královna Alžběta II. nastoupila na trůn v roce 1952, korunována byla v roce 1953  Spojené království je konstituční monarchií  Spojené království je jednou ze tří demokratických zemí světa, kde neexistuje psaná ústava (dalšími jsou Nový Zéland a Izrael) a spoléhá se na tradiční právní systém a zvyky a oddělené ústavní právo.

17  V ÝKONNÁ MOC představuje premiér („The Prime Minister“) a jeho vládní kabinet zastupující panovníka.  Z ÁKONODÁRNÁ MOC představuje parlament. Je dvoukomorový, sestává z: ◦ volené dolní komory parlamentu (má 646 přímo volených členů) a ◦ nevolené Sněmovny lordů jejíž členové jsou většinou jmenováni (má přibližně 700 členů - skládá se z dědičných i nedědičných pairů a biskupů anglikánské církve). David Cameron

18  Keynesiánská koncepce do konce 70. let (odstranění recesní mezery, orientace na poptávku, fiskální politika  STÁTNÍ INTERVENCIONISMUS )  50.,60. léta – stabilizační politika „ SEMAFOROVÁ POLITIKA “ / STOP - GO POLICY /  nejslabší výkonností ekonomika ve skupině vyspělých zemí! „britská nemoc“  70. Léta prohloubení vnitřní, vnější nerovnováhy, růst nezaměstnanosti, strukturální krize

19  M. Thatcherová – thatcherismus ◦ HP vychází z nabídky ◦ Rozšíření úlohy trhu, snížení vysokých úrokových sazeb ◦ Liberální koncepce ekonomického rozvoje ◦ Omezení vládních výdajů rozsáhlá deregulace soukromé ekonomické aktivity ◦ Oslabena moc odborů ◦ Privatizace Ekonomika začala prosperovat (stabilní a nízká míra inflace) stále nezaměstnanost a deficity z minulosti

20 „konzervativci přispěli k vytvoření hluboce rozdělené společnosti“

21  2012 snaha vrátit hospodářství k růstu (snižování nezaměstnanosti a inflace – přesto VB se dostala do recese, zlepšení v návaznosti na LOH).

22 F EDERATIVNÍ PREZIDENTSKÁ REPUBLIKA Spojené státy jsou nejstarší federací světa. Jde o zastupitelskou demokracii fungující prostřednictvím kongresového systému definovaného ústavou nahrazující původní ústavu, tzv. Články Konfederace platné mezi roky 1781 a Spojené státy se skládají z 50 států, 1 federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta Prezident: Barack Obama Viceprezident: Joseph Biden

23  S TÁTNÍ SPRÁVA SE NA FEDERÁLNÍ ÚROVNÍ SKLÁDÁ ZE TŘÍ SLOŽEK : ◦ zákonodárné: Je jí Kongres skládající se ze Senátu (každý stát má dva senátory volené na šestileté volební období) a Sněmovny reprezentantů (435 členů) určující federální zákony, vyhlašující války, schvalující mezinárodní dohody a federální rozpočet. ◦ výkonné: Je jí prezident se schválením senátu jmenující vládu a další úředníky, spravující federální právo, vetující návrhy zákonů a velící armádě. ◦ soudní: Je jí nejvyšší soud a níže postavené federální soudy jmenované prezidentem se svolením senátu.

24  R EPUBLIKÁNSKÁ STRANA – strana se hlásí ke konzervatismu a v praxi i nacionalismu, a snaží se např. o rozvoj podnikání. Jedna ze dvou hlavních stran, má statut pravice.  D EMOKRATICKÁ STRANA – oficiálně liberální strana, soustředí se na rozvoj sociální a státní oblasti. V Americe má statut levice, v Evropě je vnímána spíše jako středová, protože je konzervativnější než evropské levicové strany.

25  Velká deprese se v USA projevila velmi tíživě → intervencionistický program F.D.Roosevelta: N OVÝ ÚDĚL (N EW D EAL ) institucionalismus. ◦ Důraz na ↓nezaměstnanosti (zavedení veřejných prací), zavedení minimální mzdy.  Rozšířily se základní myšlenky keynesiánství → 1946 zákon o plné zaměstnanosti.  Do 60. let krátkodobá stabilizační politika, poté snahy o vytvoření dlouhodobé stabilizační politiky (N EW E CONOMICS – P.A.Sauelson).

26  N EW E CONOMICS – P.A.Sauelson (neoklasická syntéza) realizováno za vlády J.F. Kennedyho, L.B.Johnsona ◦ Odstranění recesní mezery ◦ Osvobození fiskální politiky od požadavku vyrovnaného rozpočtu ◦ Využívání liberaliované MP v souladu s FP ◦ Věnovaní prostředků na rozvoj nabídkové strany (výzkum, školství) ◦ Realizace přerozdělování národního důchodu („válka bídě“)  Ekonomický vzestup do 1966, pak silná inflační tendence. 70. léta stagflace (krize keynesiánství)

27  Proměna hospodářské politiky příchodem prezidenta Reagana, tzv. Reaganomika: ◦ Snížení růstu federálních výdajů ◦ Snížení federálních daňových sazeb ◦ Uvolnění federálních regulačních opatření ◦ MP, aby byla konzistentní s předešlými body C ÍL POTLAČENÍ INFLACE, PENĚŽNÍ STABILITA, MOTIVACE K PRÁCI, PODNIKÁNÍ A SPOŘENÍ  Ekonomie strany nabídky  Monetarismus ◦ Růst vládních výdajů, pokles příjmů, snížení inflace

28 90. léta Bill Clinton  Řešení 3 problémů: ◦ deficit federálního rozpočtu ◦ deficit obchodní a následně i platební bilance ◦ doznívání cyklického poklesu přelomu 80. a 90. let  Program „Strategie změny“, tj. obnovení výkonnosti americké ekonomiky → zajištění makroeko stability (zavedení nových daní z energie, cigaret, alkoholu), → reforma vzdělávacího systému, → reforma zdravotnictví.

29  G.W.Bush - V konečné verzi Bushova programu se objevilo 6 konkrétních cílů. Jednalo se o snížení daní, požadavky na vzdělání, modernizace armády a protiraketová obrana, podpora pro náboženské charity, částečná privatizace Social Security a reforma Medicare. ◦ Volební program W. Bushe byl narušen událostmi 11.září.

30  B.Obama - Historicky je vůbec prvním afroamerickým prezidentem Spojených států amerických.  Obama se stal prezidentem v době počátku finanční krize, jako reakci na ni začal vydávat balíčky na záchranu ekonomiky včetně nákupu dluhopisů. I když se ekonomika USA dostala do recese podařilo se Obamovi rychle vrátit růst HDP a klesání nezaměstnanosti. Inflace byla na začátku krize velmi nízká, vzápětí se začala zvyšovat a Obamovi se ji v prvním období nepodařilo snížit.

31

32  demokratický stát  Francouzskou republiku tvoří i tzv. Zámořská Francie, která zahrnuje území v Karibiku, Severní a Jižní Americe, v Indickém oceánu a Oceánii  Hlava státu: prezident  Vláda: předseda vlády (Prime Minister Manuel Valls), rada ministrů jmenovaných prezidentem na návrh ministerského předsedy  Dvoukomorový parlament: Senát (348 křesel), Národní shromáždění (577 křesel) Úřadující François Hollande od 15. května 2012

33  po 2. sv. v. „ INDIKATIVNÍ PLÁNOVÁNÍ “ - státní intervencionismus (s orientací na nabídkovou stranu)  Indikativní plánování na základě praktických hospodářských zkušeností Plánování hospodářské politiky, není zpochybněna existence trhu. Tj. „sladěná“ nebo „ex ante koordinovaná ekonomika“

34  Vláda určí: ◦ priority ◦ způsoby jak jich dosáhnout ve střednědobém (4-5 let) nebo dlouhodobém programu (cca 10 let)  Stimulace ekonomických subjektů: ◦ Státní rozpočet ◦ pomoc při investování ◦ Pomoc při přeškolování pracovní síly

35 2 stránky indikativního plánování  Informační efekt  Kooperativní efekt čtyřletý plán, kterému předcházelo zestátnění (přirozených monopolů, hlavních monopolů, pojišťoven, telekomunikací, dopravy apod.) ◦ Ústřední plánovací orgán = Generální komisariát pro plánování ◦ Ekonomická a sociální rada ◦ Nejvyšší rada pro plánování Nástroj: financování investic ze státního rozpočtu, podnikům daňové úlevy po prokázání, že zrealizovaly dohodnutý záměr

36  1947 – 1961 „rekonstrukce“ s prioritou investičních programů  60. léta „zlaté období“ indikativní plánování na vrcholu  70. léta vnitřní/vnější hospodářské poruchy (upouští se od kvantifikaci cílů, používají se vybrané relativní ukazatele, vybráno 25 cílových programů = priority státní strukturální a vědeckotechnické politiky)  80. léta modernizace Francie (12 prioritních programů = technologický a kvalifikační pokrok, rozvoj školství, zdravotnictví a další oblasti nevýrobní sféry)  Konec 80. let konzervativní politika s plánem bez čísel, pouze dlouhodobé cíle vládních akcí

37  Premiér Manuel Valls představil dne 16. dubna 2014 nový plán úspor ve výši 50 miliard euro do roku  Prezident François Hollande představil v lednu 2014 veřejnosti tzv. Pakt zodpovědnosti neboli Pakt pro podniky (pokles zátěže odvodů podniků a odstranění zbytečné administrativy výměnou za více pracovních míst)

38  Švédské království je konstituční monarchií s parlamentní demokracií  Hlava státu je král: Karel XVI Gustav.  Vláda: premiér John Fredrik Reinfeldt (jmenován předsedou parlamentu)  Parlament: jednokomorový (má 349 poslanců volených na 4 roky) Král Karel XVI. Gustav

39  První stát na světě kde prakticky aplikovali koncepci státu blahobytu Střední cesta mezi liberální tržní ekonomikou a centrálně řízenou ekonomikou. Model státu blahobytu se datuje od 30. let. Největší rozmach v období po 2. sv. v. V této době měla země vysoké HDP, téměř bez chudoby a mizivé sociální konflikty. Vládní výdaje jsou kryty vysokými daněmi. Jeden z důvodů existence státu blahobytu1932 – 1992 s výjimkou let vládla sociálně demokratická strana. Následně vládla

40  Negociační ekonomika ◦ Prostřednictvím jednání a dosahováním kompromisů se předchází vzniku konfliktů, decentralizuje se veřejná moc a státní moc je delegována na množství institucí, které zprostředkovávají koordinační roli při harmonizaci konfliktních zájmů.  Tři priority státu blahobytu ◦ Zabezpečení plné zaměstnanosti (propracovaná APZ) ◦ Dosažení optimální sociální rovnosti (solidaristická mzdová politika) ◦ Vybudování co nejširšího systému sociálního a zdravotního zabezpečení (síť sociálních služeb)

41  Mzdové sporné fondy  Systém rezervních investičních fondů

42  Integrační seskupení vzniklé z: ◦ Evropské společenství uhlí a oceli ◦ Evropské hospodářské společenství ◦ Evropské společenství pro atomovou energii  1965 Slučovací smlouva  Evropská společenství  1985 „Bílá kniha“ – vytvoření vnitřního (jednotného) trhu  1993 ratifikace Maastrichtské smlouvy, součástí je Smlouva o vzniku Evropské unie

43  3 pilíře EU ◦ Evropská společenství ◦ Společná zahraniční a bezpečnostní politika ◦ Spolupráce v oblasti justice a vnitra  Členské státy EU Kandidátské země jsou Chorvatsko, Makedonie, Turecko, Island, Černá Hora a Srbsko (stav k březnu 2012). Chorvatsko se má stát členským státem EU 1. července Bulharsko Rumunsko Česko Estonsko Kypr Litva Lotyšsko Maďarsko Malta Polsko Slovensko Slovinsko Finsko Rakousko Švédsko Portugalsko Španělsko Řecko Dánsko Irsko Spojené království Belgie Francie Itálie Lucembursko Německo Nizozemsko

44  Orgány EU ◦ Evropská komise ◦ Rada EU ◦ Evropská rada ◦ Evropský parlament ◦ Evropský soudní dvůr ◦ Evropská centrální banka a ◦ Evropský účetní dvůr.

45  Evropská hospodářská a měnová unie – společná měnová politika EURO  Konvergenční kritéria Cenová stabilita: 12měsíční průměr HICP inflace do 1,5 proc. bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem tří zemí s nejnižší inflací Úrokové míry: 10leté vládní dluhopisy s úrokovou mírou do 2 proc. bodu nad průměrem vládních dluhopisů tří zemí s nejlepší cenovou stabilitou Vládní deficit: do 3 % HDP Veřejný dluh: do 60 % HDP Stabilita měnového kurzu minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez porušení ± 15,0 %ního fluktuačního pásma a devalvace centrální parity


Stáhnout ppt "V ELKÉ B RITÁNIE USA F RANCIE N ĚMECKO Š VÉDSKO JAPONSKO."

Podobné prezentace


Reklamy Google