Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Výslovnost latiny Od konce starověku je latina mrtvým jazykem, tzn. nemá přirozené mluvčí, pro které by byla mateřštinou. Od konce starověku je latina.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Výslovnost latiny Od konce starověku je latina mrtvým jazykem, tzn. nemá přirozené mluvčí, pro které by byla mateřštinou. Od konce starověku je latina."— Transkript prezentace:

1 Výslovnost latiny Od konce starověku je latina mrtvým jazykem, tzn. nemá přirozené mluvčí, pro které by byla mateřštinou. Od konce starověku je latina mrtvým jazykem, tzn. nemá přirozené mluvčí, pro které by byla mateřštinou. Žije však dalším osobitým životem jako jazyk vzdělanců. Ve středověku je v západní a střední Evropě všechno vyšší vzdělávání pěstováno pouze latinsky a latina je tak jakýmsi mezinárodním „esperantem“. Žije však dalším osobitým životem jako jazyk vzdělanců. Ve středověku je v západní a střední Evropě všechno vyšší vzdělávání pěstováno pouze latinsky a latina je tak jakýmsi mezinárodním „esperantem“. Jednotlivé národy si však přizpůsobují její výslovnost svým vlastním potřebám a vzniká tak tradice národních středověkých výslovností, které se navzájem liší. Jednotlivé národy si však přizpůsobují její výslovnost svým vlastním potřebám a vzniká tak tradice národních středověkých výslovností, které se navzájem liší. V Čechách používáme tzv. českou středověkou výslovnost. V Čechách používáme tzv. českou středověkou výslovnost.

2 Výslovnost Samohlásky (vokály): Samohlásky (vokály): Vyslovujeme je stejně jako v češtině. Vyslovujeme je stejně jako v češtině. Je třeba rozlišovat mezi krátkými a dlouhými samohláskami: Je třeba rozlišovat mezi krátkými a dlouhými samohláskami: a [a], ā [á] a [a], ā [á] Vodorovná čárka nad samohláskou je konvenční způsob značení délky latinských samohlásek. Je to označení pouze „pracovní“, tj. objevuje se pouze v učebnicích či slovnících, aby si studenti délky zafixovali a vyslovovali je i v situacích, kdy jimi text není opatřen. Vodorovná čárka nad samohláskou je konvenční způsob značení délky latinských samohlásek. Je to označení pouze „pracovní“, tj. objevuje se pouze v učebnicích či slovnících, aby si studenti délky zafixovali a vyslovovali je i v situacích, kdy jimi text není opatřen.

3 Výslovnost Výslovnost Samohlásky: Samohlásky: a [a]vertebra (obratel) a [a]vertebra (obratel) e [e]pediculus (patka) e [e]pediculus (patka) i [i]axis (čepovec) i [i]axis (čepovec) o [o]fossa (jamka) o [o]fossa (jamka) u [u]uncus (hák) u [u]uncus (hák) y [i]condylus (kondyl) y [i]condylus (kondyl) ā [á]forāmen (otvor) ē [é]vēna (žíla) ī [í]incīsūra (zářez) ō [ó] prōcessus (výběžek) ū [ú]cornū (roh) ӯ [í]thӯ mus ( brzlík ) Poznámka 1: Následuje-li po samohlásce „i“ jiná samohláska, čteme ji jako [j]: iēiūnum [jéjúnum] (lačník), maior [major] (větší, velký). Pokud skupinu „i“ + samohláska protíná rozhraní slabiky, čteme [i-j]: tībia [tíbija] (holenní kost). Můžeme se však setkat i s pravopisem: jējūnum, major. Poznámka 2: Samohláska y/ ӯ signalizuje řecký původ slova, latina totiž y/ ӯ nemá. Čteme ji [i/í].

4 Výslovnost Dvojhlásky (diftongy) Dvojhlásky (diftongy) Zvláštní výslovnost mají dvojhlásky ae [é], oe [é]: Zvláštní výslovnost mají dvojhlásky ae [é], oe [é]: caecum [cékum] slepé střevo paediātria [pédijátrija] dětské lékařství oesophagus [ézofagus] jícen Poznámka: Nezaměňujte dvojhlásku „ae“ [é] se skupinou „ea“, kterou čteme odděleně [e-a], např. fovea (jamka) [fovea].

5 Výslovnost Souhlásky (konsonanty) Souhlásky (konsonanty) většinu souhlásek vyslovujeme stejně jako v češtině, rozdílná výslovnost je v následující případech: většinu souhlásek vyslovujeme stejně jako v češtině, rozdílná výslovnost je v následující případech: DITINI „i“ neměkčí předchozí souhlásku mandibula (dolní čelist) tībia (holenní kost) crānium (lebka) [mandybula] [týbija] [kránijum] TI + samohláska [ci] spatium (prostor) výjimka: ōstium (ústí) [spacijum] [óstyjum]

6 Výslovnost C před e, ē, ē, i, i, ī, ī, y, y, ae, ae, oe oe v ostatních případech [c] [c] [k][k] [c] [c] [k][k] prōcessus (výběžek) cēra (vosk) faciēs (plocha) incīsūra (zářez) cystītis (zánět moč. měchýře) caecum (slepé střevo) coelioscopia (laparoskopické vyšetření břišní dutiny) břišní dutiny) cornū (roh) caecum (slepé střevo) crista (hřeben, hrana) canālis (kanál) os occipitāle (kost týlní) [prócesus] [céra] [facijés] [incízúra] [cistýtis] [cékum] [célioskopija] [kornú] [cékum] [krista] [kanális] [os okcipitále]

7 Výslovnost S mezi dvěma samohláskami a a ve skupinách: ls + samohl. a ve skupinách: ls + samohl. ns + samohl. ns + samohl. rs + samohl. rs + samohl. v ostatních případech v ostatních případech také, pokud jsou vedle sebe také, pokud jsou vedle sebe dvě „ss“ dvě „ss“ [z] [s] [s] basis (základna, báze) pulsus (pulz) extensor (natahovač) dorsum (záda, hřbet) canālis (kanál) sulcus (žlábek) prōcessus (výběžek) fossa (jamka) [bazis] [pulzus] [extenzor] [dorzum] [kanális] [sulkus] [prócesus] [fosa] GU [gv] lingua (jazyk) [lingva] QU[qv] squāma (šupina) [skváma]

8 Výslovnost PH (ve slovech přejatých z řečtiny) [f] phalanx (článek prstu) [falanx] TH (ve slovech přejatých z řečtiny) [th] lze ale zjednodušit na [t] th ӯ mus (brzlík) [thýmus] nebo [týmus] RH (ve slovech přejatých z řečtiny) [rh] lze ale zjednodušit na [r] rhomboīdeus (kosočtercový) [rhomboídeus] nebo [romboídeus]


Stáhnout ppt "Výslovnost latiny Od konce starověku je latina mrtvým jazykem, tzn. nemá přirozené mluvčí, pro které by byla mateřštinou. Od konce starověku je latina."

Podobné prezentace


Reklamy Google