Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Environmentální problémy Přírodní katastrofy
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Přírodní katastrofy Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2011
2
OSNOVA Klíčové pojmy PŘÍRODNÍ KATASTROFA ZEMĚTŘESENÍ Charakteristika
Základní pojmy Seismické vlny Měření seismické aktivity Klasifikace zemětřesení Seismicky aktivní oblasti světa
3
2. TSUNAMI Charakteristika Mechanismus šíření tsunami Výskyt Ochrana před tsunami 3. SOPEČNÁ ČINNOST Základní pojmy Klasifikace sopečné činnosti Hlavní vulkanické hazardy Vulkanicky aktivní oblasti světa Nejvýznamnější sopky světa 4. ATMOSFÉRICKÉ KATASTROFY Tropické cyklony Tornáda Prachové bouře 5. POVODNĚ Charakteristika Klasifikace povodní Ochrana proti povodni 6. OSTATNÍ PŘÍRODNÍ HAZARDY Katastrofické svahové pohyby Požáry
4
Klíčové pojmy povodně požáry prachové bouře sesuvy sněhové laviny
sopečné činnost tornáda tropické cyklony (hurikány, tajfuny) tsunami zemětřesení
5
PŘÍRODNÍ KATASTROFA Definice: Dělení dle příčin vzniku:
rychlý přírodním proces mimořádných rozměrů, způsobený účinkem gravitace, zemské rotace nebo rozdílů teplot Dělení dle příčin vzniku: rychlý pohyb hmot (zemětřesení, svahové pohyby) uvolnění hlubinné zemské energie a její převod na povrch (sopečná činnost, zemětřesení) zvýšení vodní hladiny řek, jezer a moří (povodně, tsunami) mimořádně silný vítr (tropické cyklony, hurikány, tajfuny)
6
Dělení dle místa vzniku:
vznik pod zemským povrchem (zemětřesení, sopečná činnost vznik na zemském povrchu (svahové pohyby, povodně, bouřlivé přílivy, tsunami vznik nad zemským povrchem v atmosféře (tropické cyklony, tornáda, prachové bouře) v kosmickém prostoru (dopady meteoritů)
7
Propojenost přírodních katastrof
8
1. ZEMĚTŘESENÍ
9
Charakteristika Definice: Vznik:
soubor krátkodobých pohybů, vznikající vlivem změny napěťového stavu hornin Vznik: vlivem náhlého uvolnění energie v zemském tělese největší přírodní hazard z hlediska počtu obětí a rozsahu škod
10
Základní pojmy Ohnisko zemětřesení (hypocentrum) - místo vzniku zemětřesení v zemské kůře nebo plášti Epicentrum - kolmý průmět ohniska na zemský povrch Hloubka ohniska - vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem Hypocentrální čas - doba vzniku zemětřesení v ohnisku (hypocentru) Epicentrální čas - okamžik, kdy seismické vlny dorazí na zemský povrch do epicentra Epicentrální vzdálenost - vzdálenost epicentra od místa pozorování
11
Seismické vlny částice kmitají ve směru šíření vlny
částice kmitají ve směru šíření vlny nejrychlejší typ vlnění šíří se v každém prostředí (pevném, kapalném, plynném) prochází napříč celým zemským tělesem částice kmitají kolmo ke směru šíření vlny pomalejší ale ničivější vlnění šíří se pouze v pevném prostředí neprochází napříč celým zemským tělesem
12
s-vlny: Loveho vlny – rychlejší; částice kmitají kolmo ke směru šíření vlny v horizontální rovině. Rayleighovy vlny – pomalejší; částice kmitají kolmo ke směru šíření vlny ve vertikální rovině.
13
Měření seismické aktivity
Intenzita zemětřesení – makroseismické účinky – subjektivní pozorování účinků v krajině (poškození staveb, sesuvy, pukliny v povrchu apod.) Velikost zemětřesení – mikroseismické účinky - množství energie uvolněné otřesy - seismograf - magnitudo (M) - Richterova stupnice
14
Klasifikace zemětřesení
Dělení dle původu: řítivá sopečná tektonická Dělení dle hloubky: mělká středně hluboká hluboká Dělení dle oblasti vzniku: kontinentální podmořská
15
Seismicky aktivní oblasti světa
rozhraní litosférických desek ohniska v úzkých pásech podél okrajů litosférických desek tzv. cirkumpacifický pás (Ohnivý kruh) - podél okrajů Pacifické desky a desky Nasca (západní pobřeží obou Amerik, Aleuty, Kurily, Kamčatka, Japonsko, Filipíny, Nový Zéland a severní část Antarktidy) 90 % všech světových zemětřesení
16
Ohnivý kruh (Ring of fire)
17
2. TSUNAMI
18
Charakteristika Definice: Vznik slova: Příčiny vzniku:
dlouhé vlny katastrofického rázu, vzniklé především tektonickými pohyby na dně moří Vznik slova: z japonštiny - tsu (přístav) a nami (vlna) v překladu "velké vlny v přístavu" Příčiny vzniku: podmořské zemětřesení (99 % tsunami), sopečná činnost, pobřežní sesuvy
19
Průměrná rychlost a mechanismus pohybu:
Délka: od 150 do 300 km Výška: na volném moři od několika desítek cm do jednoho metru Průměrná rychlost a mechanismus pohybu: na volném moři 400 až 500 km/h (max km/h) přechod do šelfových oblastí – vlna se zpomaluje a zvyšuje na pobřeží tvorba vodní stěny – náraz a krátké zaplavení pobřežních oblastí
20
Mechanismus šíření tsunami
Animace: Vznik a vývoj tsunami Účinky tsunami Animace: Vznik a vývoj tsunami Účinky tsunami Animace: Vznik a vývoj tsunami Účinky tsunami
21
Výskyt 80 % tsunami – Tichý oceán – seismická aktivita v hlubokomořských příkopech Upraveno podle
22
Ochrana před tsunami připravenost a informovanost obyvatel ohrožených území dlouhodobé efektivním využití krajiny v pobřežních oblastech (stavba protipovodňových zdí, přizpůsobení pobřežní krajiny rizikům) správná předpověď a včasné varování
23
3. SOPEČNÁ ČINNOST
24
Charakteristika Definice:
souhrn projevů vnitřní energie planety na jejím povrchu horké magma stoupá k zemskému povrchu, vyvěrá v podobě lávy a vytváří vulkanické tvary reliéfu (sopka)
25
Základní pojmy Sopka - vyvýšenina, tvořená vulkanickým materiálem, vznikající výronem magmatu na zemský povrch sopečný kužel magmatický krb (zdroj energie a materiálu; 30 až 100 km pod povrchem) sopouch (přívodní kanál) Magma - směs hornin v tekutém stavu, která vyplňuje prostor magmatického krbu Láva - magma, vyvěrající na zemský povrch; 900° až 1100°C lávové proudy
26
Klasifikace sopečné činnosti
Stratovulkán: Složení: felsické magma – kyselé, viskózní, obsahuje rozpuštěné plyny (SiO2) pyroklastika - úlomky hornin, vyvrhované ze sopečného jícnu při erupci Tvar: vysoký kužel s příkrými svahy Erupce: explozivní
27
mafické magma – zásadité, tekuté Tvar:
Štítový vulkán: Složení: mafické magma – zásadité, tekuté Tvar: nízký plochý kužel s mírnými svahy Erupce: klidné
28
destruktivní vulkanický tvar reliéfu Vznik:
Kaldera: destruktivní vulkanický tvar reliéfu Vznik: propadnutí části sopečného kužele do nitra vyprázdněného magmatického krbu
29
Hlavní vulkanické hazardy
lávové proudy výrony pyroklastik - souborně nazývané tefra sopečné bahnotoky - směs deště a vulkanického popela sopečné povodně - směs vody z erupcí roztavených ledovců a vulkanického materiálu žhavá mračna - směs horkých plynů a tefry výrony jedovatých plynů
30
Vulkanicky aktivní oblasti světa
aktivní rozhraní litosférických desek s probíhající subdukcí cirkumpacifické pásmo (Ohnivý kruh) – 2/3 sopek
31
Další významné sopky světa
Etna (Sicílie) Vesuv (Apeninský poloostrov) Stromboli (Liparské ostrovy) Hekla (Island) Krakatau (Sundy) Mt. Pellé (Martinique) …
32
4. ATMOSFÉRICKÉ KATASTROFY
33
Tropické cyklony nejdestruktivnější typ cyklonální bouře
atmosférický útvar charakteru tlakové níže (cyklony) Vzhled: obrovský vzdušný výr s typickým okem v centru (jasno a bezvětří Skladba: směsice oblaků se silnými větry a bouřkovými jevy, stáčející se ve směru působení Coriolisovy síly hlavní hnací silou rotace tropické cyklony je intenzivní nárůst koncentrace vodní páry (kondenzace) ve směru od osy rotace
34
Místo vzniku: Vývoj: Rychlost pohypu:
u rovníku, v pásmu mezi 5° a 10° z. š., kde již působí Coriolisova síla Vývoj: vznikají nad oceánem a pohybují se směrem na pevninu, kde zaniknou Rychlost pohypu: 30 až 50 km/h aby se jednalo o tropickou cyklonu, musí mít rychlost větru větší než 34 m/s (avšak většina z nich má více než 50 m/s)
35
Místní názvy: Dopady: Atlantik - hurikán
západní Pacifik a Indický oceán – tajfun, cyklón pojmenovávání postupně podle abecedy, střídavě mužskými a ženskými jmény Dopady: destruktivní ráz, většinou bez srážek, záplavy, bouřlivý příliv, silný vítr
36
Tornáda Definice: Konvektivní bouře:
silně rotující vír, vyskytující se pod spodní základnou tzv. konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný na to, aby mohl způsobit hmotné škody Konvektivní bouře: vzniká, když ohřátá vzduchová bublina stoupá vzhůru a ochlazováním se v ní kondenzuje vodní pára za vzniku bouřkových oblak typu cumulonimbus
37
Průměrná rychlost pohybu víru: Výskyt:
Průměr víru: 10 m až 1 km Rychlost větru: stovky m/s Průměrná rychlost pohybu víru: 40 km/h Výskyt: celosvětový, nejčastěji východní část USA - povodí řeky Mississippi ve státech Kansas a Oklahoma - tzv. tornádový pás
38
Prachové bouře Vznik: Výskyt:
vlivem pohybu vzduchových mas se do atmosféry zvedá drobný prach či písek transport i tisíce km na oceán či jiný kontinent Výskyt: pouštní oblasti, především Sahel v Africe a aridní oblasti východní Asie
39
5. POVODNĚ
40
Charakteristika Definice: Geografické rozložení: Dopady:
přírodní katastrofa, způsobená rozlitím nadměrného množství vody v krajině Geografické rozložení: závisí na typu a příčinách vzniku povodně Dopady: materiální škody a ztráty na životech, většinou pouze v lokálním měřítku
41
Klasifikace povodní Mořské povodně: Příčiny vzniku: Projevy:
tropické cyklony, zemětřesení, jiné extrémní klimatické jevy Projevy: tsunami bouřlivý příliv
42
Říční povodně: Příčiny vzniku: Monzunové povodně: Bleskové povodně:
intenzivní tání sněhové pokrývky,vyvolané náhlým oteplením v zimě nebo na jaře ledové jevy - ledová zácpa koryta řeky vydatné dešťové srážky – způsobují monzunové či bleskové povodně Monzunové povodně: vznik při vydatných a dlouhodobých deštích v zimním období v monzunových oblastech (jihovýchodní Asie) Bleskové povodně: vznik při krátkých a intenzivních přívalových deštích - půda není schopna vsáknout tak velké množství srážkové vody Vliv člověka: způsob hospodaření s vodními toky přispívá ke vzniku povodně
43
Ochrana proti povodni stavba přehradních hrází
úprava tvaru říčních koryt regulace průtoku vody
44
6. OSTATNÍ PŘÍRODNÍ HAZARDY
45
Katastrofické svahové pohyby
sesuvy řícení skal sněhové laviny
46
Požáry Příčiny vzniku: Výskyt:
kombinací vysokých teplot a dlouhotrvajícího období sucha Výskyt: oblasti pobřeží Středozemního moře, Kalifornie, jihozápad USA a Austrálii
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.