Poloha: 25°– 36° v. d.; 22° – 32° s. š. Nejstarší pyramida Džoserova pochází z doby asi př.n.l., která je vysoká 60m a stoupá v šesti stupních.

Prezentace na téma: "Poloha: 25°– 36° v. d.; 22° – 32° s. š. Nejstarší pyramida Džoserova pochází z doby asi př.n.l., která je vysoká 60m a stoupá v šesti stupních."— Transkript prezentace:

1

2 Poloha: 25°– 36° v. d.; 22° – 32° s. š. Nejstarší pyramida Džoserova pochází z doby asi př.n.l., která je vysoká 60m a stoupá v šesti stupních jako schodiště. Nejvyšší a také nejznámější je Chufevova (Cheopsova), asi 2600 př.n.l. Její výška je asi 146.5m, Rachefova pyramida strana základny - 215,25 m, výška - 143,50 m.

3 Byla postavena ze 127 sloupů vysokých 20 metrů
Byla postavena ze 127 sloupů vysokých 20 metrů. Stavba byla započata v roce 660 p.n.l. Chersifrónem z Kréty. Ve stavbě pak pokračoval jeho syn a další mistři a nakonec byla dokončena v roce 470 p.n.l. Roku 356 p.n.l. jej šílený Hérostratos v noci zapálil. Alexandr však dokázal chrám obnovit. před dnes

4 Práce na zhotovení 33 m vysoké sochy, začaly roku 294 př. n. l
 Práce na zhotovení 33 m vysoké sochy, začaly roku 294 př.n.l. trvaly celých dvanáct let. Mnozí umělci malovali sochu rozkročenou přes vjezd do přístavu. To by však musela mít chodidla 120 m od sebe a váha trupu by ji rozlomila. Poloha: 28°VD, 36°JŠ

5 Poloha: 30°VD, 31°JŠ Maják, jenž se tyčil do výšky asi 135 m, ukazoval po staletí lodníkům bezpečnou cestu do přístavu. Jeho stavba trvala 20 let. Byl postaven mezi lety př.n.l.

6 Zprávy z roku 50.př.n.l., kdy měly zahrady svůj rozkvět už dávno za sebou, hovoří o cihlových zdech 12 metrů dlouhých a 7 metrů silných, na kterých stojí kamenné pilíře nesoucí dřevěné plošiny osázené stromovím.

7 Poloha: 21°VD, 38°JŠ V roce 443 př.n.l. dokončil sochař Feidas práci na ohromné soše vládce řeckých bohů Dia. Socha byla vysoká 13 m. S nástupem křesťanství byla svatyně v Olympii opuštěna a Diova socha převezena roku 394 do Istanbulu v Turecku, kde ji při požáru města v roce 462 zničil oheň.

8 Poloha: 27°VD, 37°JŠ Vládce Kárie (dnešní jihozápadní Turecko), si nechal ve 4 st.př.n.l ve svém sídelním městě Halikarnássu (dnes Bodrum) vybudovat skutečně velkolepou hrobku. Tyčilo se do výšky 45 m a ejho obdelníková základna měla strany 38 a 32 m. Při velkém zemětřesení se zřítilo sikorjak

9