Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Budoucnost energetiky ČR – dlouhodobý výhled uhelného hornictví v souvislosti s aktualizací státní energetické koncepce Ing. Evžen Synek, CSc. Zaměstnavatelský.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Budoucnost energetiky ČR – dlouhodobý výhled uhelného hornictví v souvislosti s aktualizací státní energetické koncepce Ing. Evžen Synek, CSc. Zaměstnavatelský."— Transkript prezentace:

1 1 Budoucnost energetiky ČR – dlouhodobý výhled uhelného hornictví v souvislosti s aktualizací státní energetické koncepce Ing. Evžen Synek, CSc. Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu Poděbrady 18. března 2003

2 2 Úvod Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu již dlouhou dobu v jednání se státními orgány požaduje aktualizovat státní energetickou koncepci a v jejím rámci především dlouhodobý výhled, který v ní dosud chybí, přestože jde o zákonem uloženou povinnost (Zákonem č. 406/2000 o hospodaření energií), Zahájení prací na aktualizaci této koncepce proto vítáme a nabízíme spolupráci, Připomínáme, že uhelný průmysl prošel jako první energetický sektor tržní transformací, má s jejím průběhem nejvíce zkušeností, je však na druhé straně nejvíce ohrožován neřešením energetické perspektivy, V souladu s požadavkem stávající státní energetické politiky „zajistit účelné a ekonomicky výhodné využití domácích prvotních energetických zdrojů, umožňujících omezit závislost na dovozu paliv a energie“, předkládáme analýzu situace v uhelném hornictví a navrhujeme řešení hlavního otevřeného problému uhelného průmyslu, za který pokládáme stabilizaci pozice především hnědého uhlí v dlouhodobém energetickém mixu, především ve vztahu ke spolehlivému chodu elektrizační soustavy.

3 3 Výchozí situace - 1 Spotřeby a těžby tuhých paliv v ČR po roce 1990 klesaly, s malým výkyvem v letech 2000 a 2001, Těžby černého i hnědého uhlí jsou dnes na cca na 62% těžeb roku 1990, I přes absolutní pokles celkové spotřeby i pokles podílu v energetické bilanci zůstala tuhá paliva hlavním primárním zdrojem energie v energetickém hospodářství. Výše jejich roční spotřeby dnes představuje cca 50% celkové spotřeby energie v energetické bilanci Vývoj těžeb uhlí po roce 1990 (v tis. tun):

4 4 Výchozí situace - 2

5 5 Výchozí situace - 3 Tuhá paliva zůstala rozhodujícím zdrojem především pro výrobu elektřiny a jejich podíl na výrobě elektřiny poklesne až po najetí JE Temelín, V roce 2001 bylo vyrobeno v parních elektrárnách 55,1 TWh, tj. 73,8% celkové výroby elektřiny, v roce 2002 činila tato výroba 52,4 TWh, tj. 68,6%. Hnědé uhlí se na výrobě elektřiny dnes podílí přibližně 2/3.

6 6 Výchozí situace - 4

7 7 Výchozí situace - 5 Uhelný průmysl již několik let podniká, ze všech energetických oborů, v nejtržnějším a v nejliberálnějším prostředí, Uhelné společnosti prošly v období po roce 1990 rozsáhlou restrukturalizací a nákladovou racionalizací, Pokles těžeb hnědého uhlí po roce 1990 byl doprovázen růstem produktivity práce v naturálním (v tunách na 1 pracovníka) i v hodnotovém vyjádření (v přidané hodnotě na pracovníka), Při poklesu těžeb hnědého uhlí v letech 1990 – 2002 na 62%, klesly počty pracovníků na 37%, přidaná hodnota na 1 pracovníka rostla v průměru ročně o 15% a v současné době dosahuje asi 880 tis. Kč, Adaptační procesy byly rozloženy v čase, proto se podařilo vyhnout se skokovým změnám trhu hnědého uhlí a jejím konfliktním důsledkům.

8 8 Výchozí situace - 6

9 9 Výchozí situace - 7 Trh hnědého uhlí se v uplynulém období zúžil. Spotřeba hnědého uhlí se soustředila především do velkých zdrojů na výrobu elektřiny a tepla. Největší spotřebu mají parní elektrárny ČEZ (v roce ,5 mil. tun, tj. 55% vytěženého hnědého uhlí). Velké komunální a průmyslové teplárny spotřebují přes 12 mil tun uhlí (25%). Spotřeba tříděného uhlí u obyvatelstva, místy s problémovým spalováním, je cca 3 mil. tun (6%). Podle propočtů ZSDNP je hnědé uhlí konkurenceschopné na všech trzích, při výrobě elektřiny kde je, po jaderné elektrárně Dukovany, zdrojem nejlevnějším, přičemž nízké náklady na výrobu elektřiny mají především pánevní elektrárny. Ceny tepla ve městech s velkými uhelnými teplárnami se pohybují kolem 250 Kč/GJ a patří k v ČR k nejnižším. Hnědé uhlí je rovněž konkurenceschopné při výrobě tepla, při individuálním vytápění, kde jsou náklady na teplo asi poloviční ve srovnáni se zemním plynem.

10 10 Výchozí situace - 8 Těžba černého uhlí v minulém období rovněž klesla, jeho spotřeba a těžba jsou ale stabilizovanější. Příčiny poklesu spočívají především v redukci hutního průmyslu. Černé uhlí a koks jsou ve velké míře exportovány (v roce 2002 celkem 5,689 mil tun černého uhlí, v tom 3,390 mil. tun koksovatelného uhlí a 946 tis. tun koksu). Ochranu před dumpingovými dovozy dosud plní limitování dovozů černého uhlí (1,223 mil. tun/rok). Udržení dovozních limitů po vstupu do EU nebude možné a důsledky zrušení ochrany domácího trhu černého uhlí dosud nelze spolehlivě odhadnout.

11 11 Výchozí situace - 9 Prokázalo uhlí v uplynulém období, že je spolehlivým, levným a ekologicky využívaným energetickým zdrojem? Uhlí je spolehlivým energetickým zdrojem:  je tradičním domácím energetickým zdrojem, po celou dobu ekonomické transformace nevznikl na žádném trhu jeho nedostatek, dosavadní redukce jeho trhu byla organizovaně zvládnutá, uhelné společnosti pracují a jsou ziskové v plně tržním prostředí, Především hnědé uhlí je levným energetickým zdrojem a základem nízkých cen elektřiny:  ceny uhlí byly po roce 1990 jako první plně uvolněné (1993 – průmysl, 1995 – domácnosti),  cenový index uhlí 1990 – 2000 byl cca 2 a byl nejnižší ze všech energetických zdrojů,  nízké ceny především hnědého uhlí přispívaly k sociálním cenám tepla, ke konkurenčním cenám elektřiny,  hnědé uhlí, elektřina z něj vyrobená, černé uhlí i koks v minulém období významně a pozitivně ovlivňovaly platební bilanci státu. Bez tohoto pozitivního vlivu, by schodek obchodní bilance energetických komodit nebyl -90 mld. Kč, jako v několika posledních letech, ale mnohem vyšší, Uhlí je zdrojem plně konkurenceschopným:  v průběhu uplynulých 10 let hnědé uhlí zvýšilo svůj význam pro výrobu elektřiny a tepla ve velkých energetických zdrojích. Tato vazba se pro hnědé uhlí stala zcela rozhodující, protože jiné trhy uhlí padaly, Uhlí již je zdrojem převážně ekologicky využívaným:  ekologizace HU spotřebičů významně přispěla ke snížení celkových emisí do ovzduší,  všechny hnědouhelné společnosti nabízejí zpětný odběr a likvidaci produktů spalování,  produkty spalování a ekologizačních systémů se stávají standardní stavební surovinou,

12 12 Nové výzvy ve světové a v evropské energetice Novým tématem evropské energetiky se stalo nebezpečí zvyšování závislosti na dovážených energetických zdrojích. Evropě hrozí až 70% dovozní závislosti a s čímž vyvstávají významná rizika, Evropa začala přehodnocovat své energetické koncepce a význam uhlí. Pro ČR může být příkladem vývoj v SRN, kde je dnes hnědé uhlí považováno za základní, dlouhodobě spolehlivý a plně konkurenční zdroj primární energie, s dostatečnými zásobami (na 400 let), těžený bez subvencí, Na zesílení rizik EU doporučuje reagovat větší diverzifikací zdrojů, větším využitím domácích zdrojů energie, vyšší podporou úspor energie i vyšší podporou obnovitelných zdrojů energie, V Evropě se zpřísňují environmentální požadavky na používání uhlí, které se postupně přenesou do české ekologické legislativy. Do roku 2010 se dá proto očekávat nová vlna ekologizačních investic, Ve světě i u nás půjde o zavadění čistých uhelných technologií (CCT), které zvýší účinnost výroby elektřiny. S tímto směrem inovace počítat. Investice do CCT budou velmi náročné.

13 13 Připravenost energetického hospodářství ČR na nové výzvy Podle propočtů ZSDNP, po najetí JE Temelín mix primárních energetických zdrojů jsou do roku 2020 schopny krýt tuhá paliva 40 – 45% (v tom hnědé uhlí 25-28%), kapalná paliva asi 18%, plyn 20 – 25%, jaderná energie 15 – 16%, obnovitelné zdroje energie (vč. biomasy) 3 – 4%. Výrobu elektrické energie může hnědé uhlí pokrývat 45 – 50%, jaderná energetika 28 – 30%. Další snižování exportu energie (uhlí, elektřina) a růstu dovozů se výrazně zvýší dovozní energetická závislost ČR. Schodek obchodní bilance energetických komodit se značně prohloubí. Ve vztahu k tuhým palivům se stane problémem aplikace legislativy EU na ochranu ovzduší. Nové limity, které by měly platit od roku 2008, jsou velmi přísné k tuhým palivům. Urychlí se nástup technologií CCT. Blížící se vyčerpání domácího vytěžitelného potenciálu uhlí začne ovlivňovat investory do energetických zdrojů již dříve, ještě před rokem Připravenost české energetiky na nové výzvy je malá, krátkodobě je plní, dlouhodobě ji považujeme za ohroženou, především v dovozní závislosti. Období kolem roku 2020 a po něm bude z hlediska zajištění zdrojů v energetické bilanci zlomové. Pokud nedojde ke změnám v disponibilitě použití tuzemských zásob tuhých paliv a k podpoře CCT, k technologickým změnám směrem k bezpečnosti (jaderná energetika), bude jedinou možností zajišťování energetických potřeb země dovoz, se všemi doprovodnými riziky.

14 14 Dlouhodobá rizika stojící před hnědouhelným průmyslem Krátká životnost tuzemského vytěžitelného potenciálu zásob hnědého uhlí (k jen mil tun) a zablokované využití významné části zásob hnědého uhlí (1.030 mil tun). Nevyjasněný výhled celého energetického hospodářství, nestanovení strategického energetického mixu, neurčení základního dlouhodobého zdroje primární energie pro výrobu elektřiny. Ekologické podmínky budoucího využití hnědého uhlí a soulad požadavků ekologických a hospodářských. Rizika udržení jistoty dlouhodobého významu hnědého uhlí pro energetické hospodářství ČR, v souvislosti se způsobem vyřešení v současné době vznikající výrazné nerovnováhy na trhu (najetí JE Temelín, zbytečné dovozy elektřiny do ČR při vysokém přebytku tuzemských výkonů elektrizační soustavy).

15 15 Stav a životnost zásob černého uhlí

16 16 Perspektiva těžeb černého uhlí Životnost tuzemských vytěžitelných zásob černého uhlí je krátká. Do roku 2010 bude ukončena těžba na dnes činných dolech s roční těžbou cca 3,7 mil.t. Zhruba do roku 2020 bude ukončena životnost v dalších dolech s těžbou cca 3,3 mil.t/rok. Do roku 2030 ubude další těžba v objemu cca 2,8 mil.t/r). Pouze u dvou dnes provozovaných dolů (Darkov a ČSM lze očekávat životnost přesahující horizont roku 2030, a to v těžba 2,4 mil.t/r do roku 2044). Potenciál zásob ČU v ČR existuje, je však problematicky využitelný. Jde především o zásoby na dole Frenštát Vzhledem ke střetům zájmů na Frenštátu je zatím jeho využití velmi omezené.

17 17 Stav a životnost zásob hnědého uhlí

18 18 Zásoby hnědého uhlí Zásoby hnědého uhlí jsou nejvýznamnějším a jediným domácím zdrojem energie. Představují zdroj nejjistější a nejspolehlivější. Jejich využitelný potenciál je determinován nařízeními vlády z počátku 90. let, které jejich značnou část zablokovaly. Tyto tzv. územně ekologické limity těžeb státní energetická politika z roku 2000 akceptovala a potvrdila. Dnes využitelný potenciál zásob hnědého uhlí, omezený výše uvedenou blokací, při těžbách dosažených v roce 2002, znamená životnost zásob MUS jen 28 let, SD 26 let a SU 23 let. V zájmu snížení otvírajících se rizik v jistotě a spolehlivosti zásobování České republiky energií je nezbytné přistoupit k přehodnocení rozsahu blokace vytěžitelných zásob hnědého uhlí.

19 19 Zásoby hnědého uhlí Omezené využití vytěžitelných zásob uhlí ovlivňuje negativně nejen současné dobývací postupy, vč. nákladovosti těžby, bude však výraznou omezující podmínkou při náhradách současných technologií a perspektivním využití čistých uhelných technologií (CCT) a nástupu nové generace elektráren na tuhá paliva. Vytěžitelné zásoby hnědého uhlí, spolu s využitím zásob blokovaných, jsou schopné, spolu s aplikací čistých uhelných technologií, zajistit spolehlivý zdroj primární energie pro ČR po celé 21. století.

20 20 Životnost tuzemského potenciálu zásob hnědého uhlí - aktivní a blokované zásoby

21 21 Energetické a ekonomické vyjádření zablokovaných zásob hnědého uhlí Energetický a ekonomický potenciál zablokovaných zásob hnědého uhlí:  Výše zablokovaných zásob hnědého uhlí je mil.tun = PJ. Jde o 9,4 násobek celkové současné roční spotřeby prvotních zdrojů energie,  Při orientační ceně hnědého uhlí 30 Kč/GJ (bez DPH) jde cca o 466 mld. Kč, Současná přibližná importní cena zemního plynu:  100 USD/1000m 3, t.j 3580 Kč/1000 m 3, Množství zemního plynu nahrazujícího zablokované zásoby hnědého uhlí (při zohlednění vyšší energetické účinnosti jeho využití):  cca 366 mld m 3, Korunový ekvivalent dovezeného zemního plynu, substituujícího hnědé uhlí:  cca 36,6 mld. USD, tj mld. Kč, Simulace zvýšení dovozní závislosti (vyšší dovoz zemního plynu nahrazujícího HU):  ročně o cca 51 mld. Kč (simulace v podmínkách roku 2001),

22 22 Návrhy a požadavky na další postup Stabilizaci situace, ve vztahu k hnědému uhlí, je nezbytné řešit ve dvou hlavních směrech. Ve vyřešení pozice hnědého uhlí v dlouhodobém energetickém mixu a ve zvládnutí průchozí redukce trhu hnědého uhlí, v kritickém horizontu 2-3 nejbližších let. Řešení uvedených požadavků platná energetická politika neobsahuje. Oba požadavky zdůvodňují potřebu energetickou politiku aktualizovat. V dlouhodobém energetickém mixu je nezbytné reálně zhodnotit a stabilizovat pozici nejvýznamnějšího a spolehlivého domácího energetického zdroje - hnědého uhlí a tuto pozici podpořit nástroji energetické politiky, včetně státní podpory výzkumu a vývoje čistých uhelných technologií. Ke kumulaci vlivů, omezujících trh hnědého uhlí, v letech 2003 – 5 dojde. Je však nutné tento souběh rozmělnit a stanovit pro toto období křivku těžeb, jako sociálně průchozí útlum – sjednaný mezi MPO, uhelnými společnosti, energetikou.


Stáhnout ppt "1 Budoucnost energetiky ČR – dlouhodobý výhled uhelného hornictví v souvislosti s aktualizací státní energetické koncepce Ing. Evžen Synek, CSc. Zaměstnavatelský."

Podobné prezentace


Reklamy Google