Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Liberalizace energetického trhu a vazby na podnikatelské prostředí ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Liberalizace energetického trhu a vazby na podnikatelské prostředí ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR."— Transkript prezentace:

1 Liberalizace energetického trhu a vazby na podnikatelské prostředí ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR

2 Pohled podnikatelského sektoru na klíčové problémy energetického hospodářství ČR Nestabilní státní energetická strategie  Státní energetická koncepce (SEK 2004) – priority, cíle a dlouhodobý výhled SEK poskytovaly podnikům základní informace o podmínkách hospodaření a o dlouhodobé nabídce zdrojů energie.  Programové prohlášení vlády – shoda v prioritách energetické efektivnosti,v úsporách energie, ve využití OZE. Nesoulad ve strategii rozvoje zdrojů energie – blokace rozvoje hnědého uhlí a výstavby nových jaderných bloků vede k zastavení projektů obnovy výroben elektřiny a tepla.  Energetická politika pro Evropu – plnohodnotný vnitřní trh s energií, přechod k nízkouhlíkové energii, energetická účinnost. Ale rovněž opatření proti růstu dovozní energetické závislosti.  Aktualizace a zajištění dlouhodobé platnosti SEK – ČR musí mít dlouhodobou státní energetickou koncepci, odolnou vůči změnám vládních programů.

3 Pohled podnikatelského sektoru na klíčové problémy energetického hospodářství ČR Aktivity v oblasti energetiky musí koordinovat vláda ČR. Obvyklá je však různost postupů ministerstev, vlády a regionů  Postup ministerstev určuje kompetenční zákon.  Dotčené regiony se neztotožnily s energetickou strategií SEK.  Obvyklá praxe - MŽP zpravidla předbíhá aktivity MPO i MF (příklady: malá akceptace SEK, ekologické daně, rozpracování závazků z Rady EU – březen 2007).  Státní energetickou koncepci a její aktualizaci, vzhledem k jejímu významu pro chod ekonomiky a život celé společnosti, by měla koordinovat vláda. SEK nemůže být jen záležitostí jednoho odboru na MPO.

4 Pohled podnikatelského sektoru na klíčové problémy energetického hospodářství ČR Trvalé změny legislativních podmínek v oblasti pořizování zdrojů energie a hospodaření s energií komplikují investiční prostředí  Zatěžují jak podnikatele v oblasti pořizování energetických zdrojů a energetických transformací, tak všechny spotřebitele energie.  Vybrané příklady: a) Nejasná strategie ekologických dní (podle některých návrhů MŽP možné zdražení elektřiny a tepla z tuhých paliv v průběhu 8 let až o 100%). b) Nejasný vývoj systému obchodování s povolenkami CO 2, rozdávání povolenek x aukční systém. c) Zavedení programu biopaliv zvýšilo ceny potravin, což svědčí o nedostatečných analýzách a modelových propočtech. d) Obdobná rizika hrozí při větším využití půdy pro pěstování energetických plodin.

5 Pohled podnikatelského sektoru na klíčové problémy energetického hospodářství ČR Neakceptování výhod domácích zdrojů energie a trvalé zhoršování jejich disponibility  Česká republika má dnes, díky efektivnímu využívání domácích zdrojů energie, jednu z nejnižších dovozních energetických závislosti v Evropě, jen 42% (saldo import – export energie vůči spotřebě zdrojů energie).  Další využívání domácích surovinových energetických zdrojů (černé uhlí, hnědé uhlí, uranová ruda) je blokováno řadou politických a administrativních opatření. OZE nejsou schopny tyto výpadky pokrýt.  ČR hrozí rychlejší růst dovozní energetické závislosti než hrozí celé EU – do roku 2030 na 70%.  Zhoršená disponibilita a limitovaná možnost využití domácích zásob uhlí vyvolaly zastavení projektů obnovy výroben elektřiny (z hnědého uhlí se dnes vyrábí 52% elektřiny, z černého uhlí 8%).  Rizika nevyužití tuzemského know-how a kvalifikované pracovní síly.

6 Pohled podnikatelského sektoru na klíčové problémy energetického hospodářství ČR Nezdůvodněné ztvrzování požadavků EU v ČR (ekologické daně, ambice ve využití obnovitelných zdrojů energie, biopaliv apod.)  Základem je obvyklá argumentace nejhoršími ekologickými indikátory ČR, která není pravdivá (v současné době ČR na 1,6 násobku energetické náročnosti a 1,36 násobku elektroenergetické náročnosti průměru EU 27).  Srovnávat lze země s podobnou průmyslovou tradicí a ležících v podobných klimatických podmínkách.  Příklady ztvrzování požadavků EU a) ekologická daňová reforma, b) požadavky na přímou implementaci závěrů Evropské rady (březen 2007) do roku 2020 bez rozpracování národních strategií – OZE, emise CO 2, absolutní úspory energie.

7 Co podnikatelský sektor respektuje 1. Orientaci na úspory energie, na efektivnost využití zdrojů energie

8 Co podnikatelský sektor respektuje 1. Orientaci na úspory energie, na efektivnost využití zdrojů energie

9 Co podnikatelský sektor respektuje 2. Vyšší orientaci na využití obnovitelných zdrojů energie ve výrobě elektřiny a tepla – s respektováním potenciálu jejich využití

10 Co podnikatelský sektor respektuje 2. Větší orientaci na využití obnovitelných zdrojů energie ve výrobě elektřiny a tepla – s respektováním potenciálu jejich využití

11 Co podnikatelský sektor respektuje 3. Větší uplatnění alternativních paliv v dopravě,  Biopaliva přidávaná do motorové nafty a benzínu  Zemní plyn v dopravě  Ambiciózní ale zajistitelný program v ČR

12 Co podnikatelský sektor vyžaduje 1. Záruku spolehlivých a bezpečných dodávek forem energie – racionální a vyvážený energetický mix, vč. využití OZE

13 Co podnikatelský sektor vyžaduje 1. Záruku spolehlivých a bezpečných dodávek forem energie – racionální a vyvážený energetický mix, vč. využití OZE  ČR se ocitla na zásadní křižovatce dalšího rozvoje svého energetického hospodářství. Zpracované energetické scénáře naznačují dva zcela rozdílné směry vývoje EH a ES ČR.  Budou – li trvat omezení využití hnědého uhlí a zákaz výstavby nového jaderného zdroje, prosadí se orientace na dovážený zemní plyn a černé uhlí. Na tak rozsáhlou změnu v krátkém čase nejsou podniky připraveny.  Podaří-li se tato omezení vyřešit, budou využity tuzemské zásoby hnědého uhlí a prosadí se jaderná energie. Změny budu průchozí v čase.  Zvolený směr se projeví v bezpečnosti chodu energetického hospodářství a v cenách dodávané elektřiny a tepla (vyráběného centrálním způsobem i individuálně).

14 Co podnikatelský sektor vyžaduje 2. Státní a sektorové strategie úspor energie – efektivní energetické poradenství  ČR chybí aktuální analýza potenciálu úspor energie jako základ dlouhodobých cílů v úsporách energie.  Chybí sektorové strategie úspor energie (podniková energetika, průmysl, doprava, domácnosti).  Je v této souvislosti přínosné zrušení ČEA ke konci roku 2007?

15 Co podnikatelský sektor vyžaduje 3. Efektivní energetický výzkum a vývoj. Přístup k výzkumným energetickým programům a jednodušší přístup k výsledkům projektů státem podporované výzkumu a vývoje  Energetický výzkum a vývoj má dnes řadu možností k získání prostředků podpory projektů VaV.  Výsledky energetických projektů VaV jsou na podnicích málo známé.  Nedostatečný přístup k výsledkům energetického výzkumu a vývoje (databáze VaV jsou málo).  Chybí agentura energetického VaV – návrhy priorit energetického výzkumu, poradenství při zpracování návrhů projektů, databáze vyřešených projektů vč. zahraničních, knihovna, prezentace a propagace úspěšných energetických projektů.

16 Děkuji za pozornost  Svaz průmyslu a dopravy ČR Lighthouse Vltava Waterfront Towers Jankovcova 1569/2c Praha 7 Tel.: Fax:


Stáhnout ppt "Liberalizace energetického trhu a vazby na podnikatelské prostředí ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR."

Podobné prezentace


Reklamy Google