Souborné katalogy Mgr. Anna Vitásková. Katalog – je uspořádaný soubor záznamů o dokumentech Prvními katalogy byly hliněné destičky či papyrusové svitky.

Prezentace na téma: "Souborné katalogy Mgr. Anna Vitásková. Katalog – je uspořádaný soubor záznamů o dokumentech Prvními katalogy byly hliněné destičky či papyrusové svitky."— Transkript prezentace:

1 Souborné katalogy Mgr. Anna Vitásková

2 Katalog – je uspořádaný soubor záznamů o dokumentech Prvními katalogy byly hliněné destičky či papyrusové svitky se soupisy destiček nebo svitků. Od středověku to pak byly soupisy knih v papírových sešitech psaných ručně, později se psaly záznamy na samostatné lísky. V 19. a 20. stol. byly ručně psané lístky nahrazeny lístky se strojopisem či textem množeným na jednoduchých rozmnožovacích přístrojích. Tyto lístky měly standardizovanou mezinárodní velikost 12,5 x 7 cm. V knihovnách obvykle existoval minimálně katalog jmenný a systematický (podle MDT) nebo věcný (podle předmětových hesel), někde též názvový (většinou u beletrie). První údaj na lístku se nazýval záhlaví a bylo v něm uvedeno to, podle čeho byl lístek v katalogu zařazen.

3 Elektronický katalog Revoluční změnu do katalogů přinesly automatizované knihovnické systémy. Automatizovaný knihovnický systém je program, který umožňuje vytvářet databázi knihovních dokumentů. Katalogizační záznam se pořídí jen jednou zápisem do databáze. Papírové katalogizační lístky se postupně se přestaly tisknout. Elektronické knihovní katalogy zpřístupňují záznamy o všech dokumentech (knihy, časopisy, CD ROM, DVD, videa, mapy, zvukové dokumenty atd.), které jsou uloženy v jednotlivých knihovnách.

4 Automatizované knihovnické systémy umožnily vyhledávání nejen podle základních selekčních prvků (autor, název, věcné třídění) ale i podle mnoha dalších kritérií např. kteréhokoliv slova z názvu, podle vydavatele či ISBN. Nejprve byly tyto katalogy přístupné pouze lokálně - v knihovně. Další pokrok přinesl rozvoj Internetu. Knihovny zpřístupnily své katalogy nejprve pomocí dálkového připojení (telnet) a koncem 90.let v prostředí WWW. Došlo také k propojení katalogů s výpůjčními systémy a výsledkem byla okamžitá informace nejen o tom, zda se v dané knihovně hledaný dokument nachází, ale také jestli je zrovna k dispozici nebo je právě půjčený.

5 České automatizované knihovnické systémy: Lanius, Clavius KP-sys, KP-win, Rapid Library, DAWINCI SMARTLIB, Relief,…

6 Zahraniční automatizované knihovnické systémy CDS/ISIS ALEPH TinLib BIBIS

7 Pro přístup k elektronickému katalogu jakékoliv automatizovaného knihovnického systému se používá pojem OPAC = Online Public Access Catalog, což je dnes všeobecné označení pro veřejně přístupné elektronické katalogy knihoven.

8 Příklady knihovních katalogů Katalog Národní knihovny ČRNárodní knihovny ČR Katalog Vědecké knihovny v OlomouciVědecké knihovny v Olomouci Katalog Knihovny UPKnihovny UP Katalog NTKNTK Ve světě Katalog Britské knihovnyBritské knihovny Katalog Kongresové knihovny v USAKongresové knihovny v USA

9 Práce s OPACem Prohlížení katalogu – tj. listování seznamy jmen autorů, názvů knih, předmětových hesel apod. Základní vyhledávání podle autorů, názvů atd. Pokročilé vyhledávání, kde je možno sestavit dotaz pomocí logických operátorů a kombinovat různá pole. Čtenáři, kteří jsou zaregistrovaní u konkrétní knihovny, mají možnost prostřednictvím OPACu kontrolovat své výpůjčky, prodlužovat knihy, rezervovat knihy apod.

10 Souborné katalogy knihoven SK - obsahuje záznamy dokumentů z fondů více než jedné knihovny. Patří mezi sekundární zdroje informací. Vzniká na základě spolupráce mezi více knihovnami. Souborný katalog neslouží pouze čtenářům, ale i knihovníkům a informačním pracovníkům.

11 Z historie SK Prvními soubornými katalogy jsou soupisy knih z více knihoven, které byly zpracovávány již ve středověku. Např. ve 13. století vznikl soupis knih 183 klášterních knihoven v Anglii a Skotsku, které se nazývá Registrum Librarum Angliae. V ČSR se o realizaci souborného celostátního katalogu hovořilo v 60 letech 20. století. Nedostatek finančních prostředků vedl k vydání vyhlášky 110/1965 Sb. o celostátní evidenci zahraniční literatury (CEZL). Zahraniční monografie, které získaly knihovny na našem území, byly evidovány v dnešní Národní knihovně ČR. V Univerzitní knihovně v Bratislavě se evidovaly všechny zahraniční časopisy. Tato evidence měla nesmírný význam pro meziknihovní výpůjční službu. Po rozdělení státu v roce 1993 předala Univerzitní knihovna v Bratislavě Národní knihovně v Praze záznamy o zahraničních časopisech, které byly uloženy v českých knihovnách.

12 Typy souborných elektronických katalogůelektronických katalogů Reálné souborné katalogy – záznamy o dokumentech jsou importovány do jedné báze a na základě duplicity slučovány. Výhodou těchto katalogů jsou kvalitní záznamy, které odpovídají normám. Nevýhodou je náročná údržba katalogu. Musí být stanoveni správci katalogu. Mezi tyto katalogy patří: Souborný katalog CASLIN, SKAT, Centrální katalog Univerzity Karlovy, Souborný katalog Univerzity Palackého

13 Příklady reálných SK CASLIN SKAT CKIS

14 Virtuální souborné katalogy – katalogy knihoven jsou propojeny pomocí software, který vytváří dojem jedné báze. Výhodou takového katalogu je, že je aktuální. Odpadá finanční náročnost na údržbu katalogu. Nevýhodou je různá kvalita záznamů a duplicita záznamů. Mezi tyto katalogy patří: Jednotná informační brána, TINWEB aj.Jednotná informační brána

15 Funkce SK bibliograficko-informační, umožňuje vyhledávat určitý dokument ve více knihovnách najednou lokalizace dokumentu, umožňuje zjistit, ve které knihovně se hledaný dokument nalézá získání dokumentu, prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby, nabídka vyplnění žádanky na MVS sdílená katalogizace, knihovníci mohou využít již vloženého záznamu pro potřeby svého katalogu a potřebný záznam si stáhnou a doplní o své signatury, přírůstková čísla atd.

16 Dělení SK podle obsahu národní regionální institucionální oborové

17 Národní SK - ČR CASLIN – souborný katalog České republiky. Tento katalog zpracovává Národní knihovna ČR. Záznamy do něho posílá asi 60 knihoven. Je pod knihovním systémem Aleph. CASLIN SKAT – souborný katalog knihoven, které pracují s knihovním systémem LANius a CLAVIUS. Tento katalog zpracovává Sdružení uživatelů LANius, které vzniklo v roce 1995 (Tábor). Do katalogu zasílá záznamy asi 120 veřejných knihoven. SKAT

18 Regionální SK Souborný katalog okresu Vsetínokresu Vsetín Katalog udržuje Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně. Umožňuje vyhledávání ve všech knihovnách vsetínského okresu najednou. Pracuje s knihovním systéme KP-sys. Souborný katalog knihoven okresu Bruntálokresu Bruntál Katalog provozuje Regionální knihovnické centrum při Muzeu v Bruntále. Používá knihovní systém KP-Win.

19 Institucionální SK Centrální katalog Univerzity Karlovy v PrazeUniverzity Karlovy v Praze Souborný katalog Knihovny Univerzity Palackého v OlomouciUniverzity Palackého Propojuje 7 fakult. Používá systém TinLib. Souborný katalog ústavů Akademie věd ČRAkademie věd ČR Propojuje 45 knihoven AVČR. Používá systém Aleph500. Souborný katalog Masarykovy Univerzity v BrněMasarykovy Univerzity v Brně Propojuje 8 fakultních knihoven. Používá systém Aleph500.

20 Oborové SK Národní lékařská knihovna spravuje souborný katalog z oblasti lékařství a zdravotnictví. Je v něm zapojeno asi 80 lékařských knihoven.lékařská knihovna spravuje souborný katalog Souborný katalog časopisů VPK (Virtuální polytechnická knihovna). Obsahuje časopisy zaměřené na techniku a přírodní vědy. Podílí se na něm asi 26 knihoven.Virtuální polytechnická knihovna Souborný katalog knihoven ústavů Akademie věd ČR. Katalog LINCA zahrnuje 45 knihoven ústavů. Nabízí možnost výběru oborů pro prohledávání –Akademie věd ČR  Oblast věd o neživé přírodě  Oblast věd o živé přírodě a chemických věd  Oblast humanitních a společenských věd

21 Sigla knihovny Sigla je označení konkrétní knihovny. Tvoří ji 3 abecední a 3 číselné znaky. Např. CLG001 První dvě písmena - označují geografické označení AB=Praha, BE=Beroun, OL= Olomouc, BO=Brno atd. Třetí písmeno – označuje typ knihovny A=ústřední knihovna B=knihovna ústavů Akademie věd C=knihovny ostatních ústavů D=vysokoškolské knihovny E=knihovny státní správy F=knihovny podniků G=veřejné knihovny a školní

22 Číselné znaky jsou čísla jednotlivých knihoven v regionu. Skládá se s třímístných čísel. Čísla 000 – 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě Čísla 500 – 999 se používají pro označení knihoven sídlících v ostatních místech okresu Např. OLD009 – Knihovna právnické fakulty UP BOG001 – Knihovna Jiřího Mahena v Brně ABA000 – Národní knihovna ČR