Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Geografie místního regionu Geologický vývoj Tento projekt je spolufinancován Evropským.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Geografie místního regionu Geologický vývoj Tento projekt je spolufinancován Evropským."— Transkript prezentace:

1 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Geografie místního regionu Geologický vývoj Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Obsah Geologický přehled Území okresu Paleozoikum Mezozoikum Terciér Kvartér Hranický kras Paleozoikum Mezozoikum Terciér Kvartér 2

3 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Úvod Geologická stavba okresu Přerov a Hranického krasu je velmi pestrá, jedná se o výsledek dlouhodobého geologického vývoje (přibližně 500 mil.let). Různorodost je způsobena tím, že dané území se rozkládá na styku Českého masívu a Západních Karpat. Geologická stavba má vliv na rozmístění ekonomických aktivit regionu (těžba surovin, rozmístění průmyslu, poddolovaná území, ochrana krajiny atd.). 3

4 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Geologický přehled 4 Období Trvání v mil. let Prahory Archaikum Starohory Proterozoikum Prvohory Paleozoikum kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm Druhohory Mezozoikum trias, jura, křída Třetihory Terciér 65 2 paleogén neogén Čtvrtohory Kvartér 2 pleistocén holocén

5 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Paleozoikum V období devonu je v místech dnešní Moravské brány moře. Z počátku je mělké a usazují se zde vápnité schránky odumřelých mořských živočichů → vápence, později je moře hlubší a sedimentují slepence, droby a břidlice. Tyto horniny jsou hercynským vrásněním vyzdviženy a v místech dnešní Moravské brány vzniká vrásové pohoří, které je součástí Českého masivu. Ke konci prvohor dochází k erozi. Český masív Opuštěný břidlicový lom v Olšovci 5

6 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Mezozoikum Období klidné, bez vrásnění, v místech dnešní Moravské brány se nachází souš. Oblast Českého masivu intenzivně eroduje, dochází k transportu materiálu a území se zarovnává do podoby zarovnaných plošin. Střídáním různých druhů klimatu dochází ke vzniku tropického krasového reliéfu u Hranic (období křídy). Na konci období má území charakter mírně vyklenuté plošiny. Moře Sedimenty Český masiv 6

7 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Terciér V terciéru dochází vlivem Alpínského vrásnění k vrásnění Karpat. Směrem k Českému masivu jsou nasouvány příkrovy Karpat, které způsobují velký tlak. Vlivem tlaku dochází ke vzniků zlomů podle kterých se Český masiv rozděluje na jednotlivé kry. 7

8 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Terciér Moravská brána vniká poklesem jedné z ker mezi Oderskými vrchy a Maleníkem. Kra má zarovnaný povrch. 8

9 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Terciér Pokles kry Moravské brány je hlubší než hladina moře, proto je Moravská brána zalita třetihorním mořem na období 1 mil.let (před 17 mil.lety). Oderské vrchy jsou pobřežím, vrcholy mogotů a kra Maleníku zatopeny nejsou. 9

10 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Terciér Po ústupu moře je zde velké množství usazenin (štěrky, písky, jíly). Po ústupu moře končí nasouvání příkrovů Karpat tvořené flyšem (střídající se vrstvy pískovců a jílovců). Z příkrovů vzniká Podbeskydská pahorkatina. Mogota –Velká Kobylanka 10

11 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Terciér Koncem třetihor je povrch Moravské brány okolí značně podobný dnešnímu. Vytváří se říční síť - řeka Bečva si proráží cestu krou Maleníku (dříve směr na Valašskou Bystřici). 11

12 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Kvartér Ve čtvrtohorách vznikají údolí dnešních potoků a řek, návěje spraší v Moravské bráně a vývěry teplých minerálních pramenů. Vznikají krasové jevy u Hranic. Kra Maleníku se pohybovala a pohybuje se i dnes řádově mm za rok a jedná se o jeden z největších pohybů zemské kůry v ČR. Vápencový lom 12

13 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Hranický kras území - několik set metrů mocné a několik desítek km 2 rozlehlé území - prvohorních (devonských) vápenců území – kde větší část je pohřbena pod vrstvami mladších sedimentů území - kde na povrch vystupují jen jednotlivé vápencové ostrovy území – na jehož vývoji se podílely povrchové a atmosférické vody a zároveň i vydatné prameny teplých minerálních vod, vystupujících podél geologických zlomů z velkých hloubek území - s unikátním termálním krasem s nejhlubší propastí v ČR a s našimi největšími aragonitovými jeskyněmi. území – kde je zdokumentováno 31 jeskyní a propastí 13

14 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Hranický kras - mezozoikum V Paleozoiku (devonu) je v místech dnešní Moravské brány moře. Z počátku je mělké a usazují se v něm vápence. V druhohorách je v okolí Moravské brány vlhké tropické podnebí a vlivem exogenních činitelů dochází k erozi vápenců u Hranic. Vzniká velmi členitý povrch. Vznikají vyvýšeniny zvané mogoty a sníženiny. 14

15 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Hranický kras - terciér V období neogénu v terciéru je povrch vápenců zaplaven mořem na krátké období asi na 1 mil. let (v období před 17 mil. lety). 15

16 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Hranický kras - terciér Po ústupu moře jsou sníženiny bývalého povrchu vyplněny mořskými usazeninami (štěrky, písky, slíny, jíly atd.). V současnosti v oblasti Přerova cca 900 m, v oblasti Hranic a Teplic se jedná o vrstvy mocné asi 80 m. Hranický kras je „pohřben“ pod vrstvou sedimentů. Zbrašovské aragonitové jeskyně 16

17 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Hranický kras - terciér Z nitra Země začínají vyvěrat podél zlomů a puklin vlivem alpinského vrásnění a vulkanické činnosti na Bruntálsku teplé minerální prameny rozrušující vápence a ve vápencích vznikají dutiny - jeskynní systémy (Zbrašovské aragonitové jeskyně). Hranická propast na nejaktivnější puklině byla rozpouštěna odzdola minerální vodou a následným propadem stropu pukliny, proto její hloubka může kopírovat mocnost vápenců tj. asi 900 m. Hranická propast 17

18 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Hranický kras - kvartér Dochází k erozi a transportu sedimentů a na povrch vystupují ve větší míře vrcholky mogotů - Hůrka, Velká Kobylanka, Malá Kobylanka, U Kostelíčka, Zbrašov. Nejvíce materiálu je odneseno právě řekou Bečvou v jejím okolí. Pokračuje krasovění. Dotváří se říční síť do současné podoby. Kontinentální ledovce zde nezasahují. Mogota –Velká Kobylanka 18

19 Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Zdroje Použitá literatura: HAUBELT, Josef; SANETŘÍK, Milan. Země Moravské brány. Lipník nad Bečvou: MTZ, 2006, ISBN NECID, Jiří; JURAČKA, Vladimír. Hranice malý průvodce městem a okolí. Hranice: Mijoka, 1995, ISBN neuvedeno ZNÁMÉ. VOŽENÍLEK, Vít; KILIÁNOVÁ, Helena; KADLČÍKOVÁ, Jana; BURIAN, Jaroslav a kol. Hranicko atlas rozvoje mikroregionu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008, ISBN Foto a schémata: Mgr. Ivo Macháček 19


Stáhnout ppt "Přírodní vědy moderně a interaktivně ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Geografie místního regionu Geologický vývoj Tento projekt je spolufinancován Evropským."

Podobné prezentace


Reklamy Google