Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VYPRACOVALY: Alžběta Blahová Iveta Matoušková Učitelství pro 1. st. ZŠ + německý jazyk.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VYPRACOVALY: Alžběta Blahová Iveta Matoušková Učitelství pro 1. st. ZŠ + německý jazyk."— Transkript prezentace:

1 VYPRACOVALY: Alžběta Blahová Iveta Matoušková Učitelství pro 1. st. ZŠ + německý jazyk

2 TÉMA: Společenství rybníků (stojatá voda) NÁZEV: Návštěva u vodníka Neználka TŘÍDA: 5. ročník DÉLKA TRVÁNÍ PROJEKTU: týdenní VZDĚLÁVACÍ CÍL: osvojit si vědomosti a poznatky o živočišné a rostlinné říši společenství stojatých vod VÝCHOVNÝ CÍL: vysvětlit si, jak je možno chránit životní prostředí PŘEDMĚT: přírodověda MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY: jazyk český, matematika, hudební výchova, tělesná výchova, výtvarná výchova ORGANIZAČNÍ FORMY VYUČOVÁNÍ: individuální a skupinová POMŮCKY: přílohy, text písně, barevné papíry, bílé papíry, lepidlo, nůžky, balící papír, fixy, vlna, stuhy, lepenková krabice, temperové barvy, plochý štětec, nůž, pracovní deska

3 Český jazyk Diktát:Diktát: Tajemství jezírek V nejvyšších polohách Jeseníků jsou v divokém močálovitém lese ukryta dvě jezírka. Větší sedí v mechových březích jako v barvitém zámečku. Menší již zarůstá zeleným a červenavým mechem. Z původního jezírka zbyly jen třpytivé loužičky mezi ostřicemi. Okolí obou jezírek je porostlé vonícími lesy se zajímavými bylinami. Lesy však v sobě také skrývají nebezpečná rašelinitá vřesoviska. Rašelina je zde až pět metrů hluboká. Jeden nepromyšlený krok a těžko bychom se vyprošťovali z jejího objetí. Neználek psal diktát a udělal v něm spoustu chyb, proto mu jejNeználek psal diktát a udělal v něm spoustu chyb, proto mu jej opravte: opravte: Hastrman Povýtka hastrman je s knihy povýtky Malostranské, která višla v roce neruda do této knihy vložil vspomínky svého dětství na malou stranu, kdy tato čtvrť vlastně tvořila svérázné mněsto ve mněstě. Povýtky Malostranské nejsou jen vspomínkami, jsou to ostře vikreslené realistické obrázky lydí z různých vrstef a charakterů. Za neobviklými postavami, které se podivínsky chovají, se často skrývají citliví lidé. Takto neruda představil v povídce hastrman pana Rybáře a jeho zetě, pana šajvla. Avšak zatímco pan šajvl se objeví mimochodem na konci povýtky, je pan Rybář její hlavní postavou. Je pečlivě vikreslen, je popsán jeho zevnějšek a jeho zvyky a několikrát opakuje průpovýtku o moři, které vyvolává dojem tajemna. Vytvořte příbuzná slova s kořenem – lov -, - ryb -, - vod - :Vytvořte příbuzná slova s kořenem – lov -, - ryb -, - vod - : Např.: lovit, vylovit, výlov, loviště, lovec, rybolov,… ryba, rybář, rybička, rybolov, rybník, porybný, rybina, rybí,… voda, vodovod, vodní, vodník, povodeň, povodí,…

4 Vylovte všechna podstatná jména z rybníku!!Vylovte všechna podstatná jména z rybníku!! udice hráz šplouchnutí žába bělice lovit skákat skokan štičí rybářský rybník vylovit labutí rosit porybný výlov blatouch bahenní Vodníkovi Neználkovi se rozsypaly do rybníka všechna písmenka a potřeboval by pomoci rozdělit je do správných hrníčků.Vodníkovi Neználkovi se rozsypaly do rybníka všechna písmenka a potřeboval by pomoci rozdělit je do správných hrníčků. a f š m č l r j t ň ž p s e b u v z h i n ř y ť ch ď c d k o samohlásky souhlásky souhlásky souhlásky měkké tvrdé obojetné

5 HraHra 4 žáci si vyberou povolání a splní úkol: Zpěvák - zazpívat písničku o stojaté vodě, nebo o tom co s ní souvisí Recitátor - naučí se báseň o vodě, či vodníkovi a přednese ji Novinář - vymyslí krátký článek do vodnických novin Rybář - zjistí si, jaké jsou rybářské potřeby a seznámí s tím ostatní Povídání o vodníkovi - je to pohádková bytost, kde bydlí, jak asi vypadá - popis + může být doplněný obrázky, které si děti vytvoří sami podle svojí fantazie, čím se liší - zvláštní znamení, jaké má oblečení, vlastnosti - dobré a špatné BásničkaBásnička PROČ NENOSÍ ŽABKY PLAVKY Koupaly se žabky blízko staré lávky, všechny měli na neděli pěkné nové plavky. Ze šupinek jim je šila jejich prababička milá. 1. K vyznačeným slovům uveďte slova protikladná. 2. Vyhledejte slova citově zabarvená. 3. Vyznačte stavbu slova prababička. Vyškrtej slova z legendy a zbylá písmena ti dají tajenku.Vyškrtej slova z legendy a zbylá písmena ti dají tajenku. Příloha č. OSMISMĚRKA

6 Matematika Podle výsledků vyhledejte v šifře písmena, z nichž vám vyjdou slova:Podle výsledků vyhledejte v šifře písmena, z nichž vám vyjdou slova: 1. (20 : 4) ∙ 3 = : ∙ 4 = – 7 ∙ 7 – 99 = : 8 – = 1 77 – ( ) = 2 30 ∙ 8 – ( 6 ∙ ∙ ) = 2 (1920 : 32) – 32 = 28 0 : = 1 (9 ∙ 9) : 3 = ∙ ( 10 – 8) = (125 : 10) ∙ 2 = : 10 – 5, 5 = : 72 = 26 6 ∙ 14 – 4 ∙ 16 = – 13 ∙ 5 – 108 = – 6 ∙ 4 = : 5 – 1 = : 500 – 12 = 1 Šifrovací tabulka: A B C Č D Ď E F G H CH I J K L M N Ň O P Q R Ř S Š T Ť U V W X Y Z Ž

7 Kachna se chce dostat za kačerem, ale v cestě jí brání bublinky. Když vypočítáš jednotlivé příklady, bublinky popraskají a pomůžeš tak bezradné kachně doplavat domů.Kachna se chce dostat za kačerem, ale v cestě jí brání bublinky. Když vypočítáš jednotlivé příklady, bublinky popraskají a pomůžeš tak bezradné kachně doplavat domů. Příloha č. CESTA DOMŮ Vypočítej příklady zpaměti. Když bude výsledek sudé číslo, vybarvi políčko světle zelenou, když bude výsledek liché číslo, vybarvi políčko tmavě zelenou.Vypočítej příklady zpaměti. Když bude výsledek sudé číslo, vybarvi políčko světle zelenou, když bude výsledek liché číslo, vybarvi políčko tmavě zelenou. Příloha č. RYBIČKA Pomoz rybáři Tomášovi najít cestu k rybám.Pomoz rybáři Tomášovi najít cestu k rybám. Příloha č. LABYRINT

8 Přírodověda Stojaté vody Mezi stojaté vody řadíme takové vody, které nejsou tekoucí. Jedná se o vodní plochy, které vznikly přírodně, nebo byly vytvořeny člověkem. Jezero je přirozená vodní nádrž. Česká jezera se nacházejí převážně na Šumavě a jsou ledovcového (Černé j., Čertovo j., nebo Plešné j.) nebo rašelinného původu (Chalupské jezírko). Zajímavostí je Odlezelské jezero, které vzniklo sesuvem půdy. Dalším druhem jezer v ČR jsou slepá ramena řek odříznutá od vodního toku. Rybník je uměle vytvořený, určený především k chovu ryb. Skupiny rybníků tvoří Rybniční soustavy. Rozvoj rybníkářství v ČR je spjato s rodem Rožmberků. Tradiční rybníkářské oblasti ČR jsou Třeboňsko, Jindřichohradecko a Českobudějovicko. Největším rybníkem je Rožmberk. ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ STOJATÝCH VOD Blatouch bahenní je vytrvalá bylina. Vyskytuje se v blízkosti potoků a rybníků. Lidově bývá označován jako kravský květ, protože ho krávy nespásají pro jeho jedovatost a nepříjemnou chuť. Zralá semena vypadávají v létě na zem, některá spadnou do vody, která je roznese nejen podél břehů potoků. Když se semeno zachytí na místě, kde má vhodné půdní, tepelné i světelné podmínky, vyklíčí a vyroste nová rostlina. Na podzim nadzemní část zahyne, ale oddenky přezimují (může se rozmnožovat také jimi).

9 Stulík žlutý je rostlina příbuzná leknínu. Liší se od něj barvou květu a jeho tvarem. Listy podobně jako u leknínu, splývají na hladině vody. Nachází se v chladných stojatých a mírně tekoucích vodách. Leknín bělostný má velké bílé květy, listy splývají na hladině vody. Řapíky listů a stopky květů vyrůstají z podzemního plazivého oddenku, který koření na dně. Řapíky a stopky květů jsou tedy tak dlouhé, jak je voda, ve které rostou, hluboká. Zajímavostí je, že uvnitř listů a stopek květů je mnoho prostoru vyplněného vzduchem, který se pak dostává ke kořenům. Jedná se o přizpůsobení rostliny k životu ve vodě. Než voda v zimě zamrzne z květů se stanou plody, které po dozrání uvolňují semena, ta přezimují pod vodou. Listy na podzim hynou, v bahně přezimuje oddenek s kořeny. V současné době leknínů ubývá, protože voda je stále více znečišťována různými škodlivými látkami, které jejich životní podmínky zhoršují. Je zákonem chráněný.

10 Kachna divoká žije hlavně na stojatých vodách s břehy zarostlými různými bylinami, ale i na řekách a potocích. Je to nekrmivý vodní pták. Živý se trávou, semeny rostlin a drobnými živočichy. Loví je širokým zobákem, uvnitř s vroubky, pod hladinou vody i na dně, zadní část při tom vyčnívá z vody. Pohyb ve vodě jí umožňuje tvar těla, husté mastné krycí peří (které promašťuje tukem z mazových žláz), nohy má posunuté blíže k ocasu a má plovací blány mezi třemi předními prsty. Po souši se pohybuje nemotorně, kolébavě. Samec - kačer: hlavu má porostlou modrozeleným, kovově lesklým peřím, na krku má bílý proužek a hruď kaštanově hnědou, zbytek těla je šedohnědý. Na křídlech má modrozeleně fialová, bíle olemovaná peříčka nazývaná „zrcadélko“. Samice - kachna: má tmavohnědé zbarvení, takže v době hnízdění splývá s okolím. „Zrcadélko“ na křídlech má fialově zelené. Hnízda si staví na březích vod ukryté v rákosí nebo v trávě, vystýlá ho peřím a rostlinami. Hned jak kachňata po vylíhnutí oschnou, odvádí je kachna na vodu, kde si hledají sami potravu. Některé u nás žijí po celý rok, některé na zimu odlétají a na jaře se zase vracejí. Labuť velká se v České Republice hojně vyskytuje na stojatých a mírně tekoucích vodách v přírodě i v centrech měst, kam se vydává za potravou. Živí se rostlinnou potravou, napůl ochočené labutě ve městech nepohrdnou ani pečivem. Hnízda si staví ve vysokých porostech v okolí rybníků.

11 Čejka chocholatá je dlouhá 32 cm, charakteristickým znakem je chocholka na hlavě. Vyskytuje se v okolí vlhkých luk, polí, v blízkosti rybníků, jezer nebo řek. Živí se hmyzem a jeho larvami, pavouky, měkkýši a drobnými částmi rostlin. Hnízda zakládají oba na vyvýšeninách, které zaručují, že vajíčka budou stále na suchu, např. hráze rybníků a meze. Na vejcích se v sezení střídá samec se samičkou. RYBY jsou obratlovci žijící ve vodě. Pohyb jim umožňují ploutve a vzduchový měchýř. Kyslík přijímají z vody žábrami, mají zpravidla šupiny. Patří sem např. kapr obecný, štika obecná,… Teplota jejich těla je závislá na teplotě okolního prostředí. Kapr obecný je ryba, dokonale přizpůsobena životu ve vodě. Dýchá žábrami kyslík obsažený ve vodě. Živí se rostlinnou a živočišnou potravou, je všežravec. Dorůstá délky 1 m, max. 1, 5 m. Rozmnožuje se ve vodě. Samice kapra – jikrnačka - vypouští do vody vajíčka, kterým říkáme jikry. Samec - mlíčňák - vypouští do vody mlíčí, kterým se vajíčka oplodní. Z oplozených jiker se vylíhne plůdek a z něho malí kapři.

12 Štika obecná je dravá ryba, je to masožravec. Dorůstá se max. 1, 5 m. Žije v řekách a jezerech, je dobře přizpůsobena lovu. Má dlouhé válcovité tělo pokryté šupinami. Hřbetní a řitní ploutev jsou posunuty těsně před ploutev ocasní. To napomáhá štice k rychlému výpadu po blížící se kořisti. Uchopení kořisti umožňují protáhlé čelisti s velkým počtem ostrých, dovnitř zahnutých zubů, kořist tak nemůže uniknout. Číhá na kořist skrytá mezi rostlinami, žíhané zbarvení umožňuje dokonalé zbarvení, živí se hlavně rybami, ale i žábami, čolky a mláďaty vodních ptáků. Bývají vysazovány do rybníků, kde jsou i kapři, aby vychytaly plevelné ryby. Vývin štiky je podobný jako u kapra. Užovka obojková je zákonem chráněný had. Dosahuje délky cm. Patří mezi obratlovce, za hlavou má žlutavé půlměsíčité skvrny, podle kterých ji dobře poznáme. Bývá často na vlhkých loukách, můžeme ji vidět plavat nebo se potápět v rybníce. Můžeme se s ní setkat i v zahradách, pokud jsou blízko vody. Živí se žábami, hraboši a drobnými rybami. Rozmnožuje se kožovitými vejci. Není jedovatá.

13 OBOJŽIVELNÍCI jsou obratlovci, kteří v dospělosti nežijí trvale ve vodě. Dýchají plícemi. Vajíčka kladou do vody a také z nich vylíhlí pulci žijí ve vodě, kteří dýchají žábrami, ty postupně zanikají. Patří sem např. skokan hnědý,… Skokan hnědý je žába, patří mezi obratlovce. Je schopný skočit až do vzdálenosti jednoho metru. Dosahuje délky nanejvýš 10 cm. Kůži má světle hnědou s tmavšími podlouhlými skvrnami po stranách těla. Žije ve vlhkém prostředí v okolí rybníků a potoků. Na jaře klade samička do sluncem prohřátých mělčin a zátok vajíčka, z nich se líhnou malí pulci, kteří ještě nemají nohy a pohyb jim umožňuje ocásek, který postupně mizí a vyvíjejí se nejprve zadní a potom i přední nohy. Pulci dýchají žábrami, podobně jako ryby, dospělé žáby potom dýchají plícemi a kůží, což jim pak umožňuje přezimovat v bahně pod vodou. Živí se hmyzem, jejich larvami, pavouky, drobnými vodními živočichy i slimáky. Rosnička zelená je ohroženým druhem žab v České Republice. Její početnost v posledních letech klesá, v důsledku znečišťování vodních ploch používaných k rozmnožování. Dorůstá do velikosti max. 48 mm, má štíhlé končetiny s prsty zakončenými kruhovitými přísavkami. Zbarvena je zeleně a má schopnost měnit odstín zbarvení hřbetu a tím se přizpůsobit zbarvení podkladu. Vyskytuje se obvykle v listnatých lesích a daleko od vody. Pro rozmnožování se krátkodobě přesouvá do mělkých vodních nádrží. Je to především noční živočich. Živí se drobným létajícím hmyzem, pavouky a jinými bezobratlými živočichy, které najde na listech stromů. Kořisti se často zmocňují skokani.

14 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - VODA potoků, řek a rybníků je znečišťována např. odpady z továren i z domácností, jedovatými látkami, oleji, splavenou půdou a hnojivy. Také podzemní vody jsou znečišťovány hnojivy, oleji vypouštěnými z průmyslových podniků a ropou. JAK MŮŽEME POMOCI K OZDRAVĚNÍ VODY? Vybudováním čistících zařízení odpadních vod v továrnách, městech i zemědělských podnicích. Omezit používání chemických látek v zemědělství, správně obdělávat půdu, neumývat auta saponátovými přípravky u vodních toků a rybníků a neházet tam odpad. Zjisti, jaký je rozdíl mezi rybníkem a jezerem. Z následujících vět vyber pravdivé.Zjisti, jaký je rozdíl mezi rybníkem a jezerem. Z následujících vět vyber pravdivé. 1. Jezero je uměle vytvořená vodní nádrž sloužící k chovu ryb. ANO – NE 2. Rybníky byly uměle vytvořené pro chov ryb. ANO – NE 3. Jezera vznikla přirozenou cestou, lidé se nepodíleli na jejich utváření. ANO – NE 4. Rybníky vznikly přirozenou cestou, lidé je nevytvořili. ANO – NE Poznáte zvířátko?Poznáte zvířátko? Neznámý živočich patří mezi vodní ptáky a je běžným obyvatelem našich stojatých i tekoucích vod. U tohoto druhu se setkáváme s velmi výraznou pohlavní dvoutvárností, to znamená, že samice se od samce na první pohled výrazně liší. Samice má po celý rok nenápadné hnědé zbarvení. Samec je v době námluv vybarven pestře. Má krásné měňavé zbarvení peří na hlavě a na krku, které přechází ze zelené do fialové. Pod tím je úzký bílý „límeček“ a následuje hnědé a šedé zbarvení těla. Po krátký čas roku (od června do podzimu) vypadá i samec nenápadně, prozradí ho však žlutý zobák, samice má zobák tmavší. Samec i samice mají na křídlech výrazné políčko modrého zbarvení lemované bílou barvou - takzvané zrcadélko. Jakožto ptáci, kteří plavou na vodě, potřebují ochránit své tělo před chladem a promáčením. To umožňuje pečlivé promašťování peří tukem ze speciální žlázy. Hnízdí již brzy zjara - v březnu. Odtud také pochází méně používané pojmenování. Hnízdo bývá dobře ukryté, někdy daleko od vody (i v dutině stromu). Čím se živí? Většinu potravy dospělých ptáků tvoří rostlinná potrava (vodní a pobřežní rostliny, semena), živočišná složka tvoří jen jednu desetinu a tvoří ji plži, červi, pulci a žáby. U mláďat je tomu však téměř naopak, převažuje živočišná potrava. Dnes se již můžeme setkat s tímto druhem nejen ve volné přírodě, ale i ve městech, např. na umělých jezírkách v parcích. Je to pták tažný. Přestože u nás stále častěji zůstává po celou zimu, část populace, zvláště v období silných mrazů, táhne na jihozápad. Jak se jmenuje ?

15 Poznáte zvířátko?Poznáte zvířátko? Další náš neznámý živočich je tak malý, že by se vešel do dlaně. Patří mezi obojživelníky, v dospělosti má čtyři končetiny a chybí mu ocásek. Je velký asi 5 cm, jeho tělo je zbarvené na hřbetní straně zeleně, na břišní straně bělavě až žlutě. Na bocích se táhne hnědý pruh, který odděluje hřbetní a břišní část. Začíná u nozder, táhne se přes oči a bubínky až dozadu k základu zadních končetin. Zbarvení hřbetu nemusí být vždy stejné, naopak, naše zvířátko dovede měnit barvu podle podkladu, na kterém se právě nachází. Během krátké doby změní barvu a dobře splyne s okolím, takže se stane nenápadným. Barva potom může jít od černé, přes různé odstíny zelené až po okrovou. Zajímavé jsou bambulkovité přísavky na prstech, které slouží ke šplhání po větvích. Z tohoto důvodu je i tělo mírně zploštělé a může dokonale přilnout k podkladu. Vyšplhat na kolmé větve pro ně není žádný problém. Vedle šplhání však také dobře skáče. Sameček je poněkud lehčí než samička. Snadno ho rozeznáme podle světle žluté svrasklé skvrny na hrdle. To je rezonátor, který sameček nafukuje a pomocí něhož vydává skřehotavé zvuky (např. v době namlouvání). Náš neznámý obojživelník je teplomilný, rád se sluní ve větvích keřů nebo stromů (zvláště mladí jedinci). Jeho příbuzní často obývají právě tropické kraje. Žije ve vlhkých říčních údolích, listnatých a smíšených lesích, zahradách apod., kde se v okolí nacházejí vodní plochy - rybníky, tůně, ale i zahradní jezírka atd. Nesetkáme se s ním na horách (pro jeho teplomilnost), vyskytuje se pouze v nižších nadmořských výškách. Živí se drobným hmyzem, pavouky a jinými bezobratlými. Většinu života s výjimkou larválního stadia tráví na rostlinách (pobřežní rostlinstvo, keře, stromy). Nepříznivé období v zimě přečkávají zahrabáni v zemi - v blízkosti vod nebo na suchých místech. Toto období trvá přibližně od konce září do konce března. Potom putují k vodě. Zde si začínají samečkové namlouvat samičky - ozývají se z vody skřehotáním. Na jaře dochází ve vodních nádržích k páření. Vývoj probíhá ve vodě - samička naklade do vody shluk vajíček o velikosti vlašského ořechu. V něm se nachází až 1000 vajíček. Z nich se líhnou tmavošedě zbarvené zlatě tečkované larvy. Postupně jim dorůstají zadní a přední končetiny, tělo se uvnitř přebuduje na jiný způsob dýchání (plíce) a zanikne ocásek. V létě je již dokončena přeměna těla, tělo se pak již tvarově neliší od dospělého. Úplné dospělosti však živočich dosáhne ve třech letech. Jak se jmenuje?

16 STÁŘÍ RYB DÁ SE URČIT STÁŘÍ RYB? V pověstech se říká, že se najdou i ryby víc než stoleté. Rybáři často přehánějí, to je známo! Při výlovu velikánských ryb porovnávají jejich velikosti s malými rybičkami a tak vznikly domněnky, že chytili třeba stoletou rybu. Na rozdíl od teplokrevných zvířat, které rostou jen do dospělosti, ryby rostou celý život. A toto mají ryby společné se stromy. Stáří stromů určíme z průřezu jejich kmene, na kterém jsou soustředěny kruhy - léta. Každý rok jeden přirůstá. Prohlédněme si rybí šupinu. Vidíme na ní rovněž takové soustředěné čáry. Každý rok znamená jednu čáru. Na podzim jsou hustěji u sebe, na jaře vzdálenější. Na šupinách můžeme pozorovat, kolik ryba prožila teplých a kolik studených ročních období.

17 KOLOBĚH VODY V PŘÍRODĚ Zdá se, že se v jezerech vyskytuje pouze voda stojatá, ve skutečnosti však cirkuluje a neustále se obměňuje. Dešťová, říční a voda z potoků vtéká do jezer a zase je opouští prostřednictvím řek, potoků a podzemních vod. Běžně je objem přitékající a odtékající vody v rovnováze. To vysvětluje, proč se zdá, že vodní hladina je stále na stejné úrovni. Plocha oceánů tvoří 70,8%, pevnina 29,2%. Nejvíce vody tedy najdeme v oceánech. Jak se tedy dostala i vysoko do hor? Slunce ohřívá vodu v mořích a způsobuje tak její vypařování. Pára stoupá a v určité výšce vytváří mraky, které se pohybují v atmosféře. Tato voda zkondenzuje a padá k zemi jako déšť, nejčastěji v horách a vyšších polohách, v jezerech nebo vytváří potoky a řeky, které vtékají zpět do moře. Tímto způsobem se do moří a oceánů dostávají soli obsažené v půdě. Toto nazýváme koloběh vody. Koloběh vody v přírodě 1. vypařování - 2. kondenzace - 3. srážení - 4. déšť, prosakování - 5. vodní toky - a opět vypařování… Tento koloběh se stále opakuje, pomáhá obnovovat podzemní zdroje sladké vody. Většina této vody vzniká vypařováním moří a oceánů a vrací se v podobě dešťů, sněhu nebo krup.

18 Tělesná výchova Rybáři a rybičkyRybáři a rybičky Část VJ: úvodní, hlavní Vyřazení: není Pomůcky: žádné Místo: vymezená plocha Zaměření: rychlost, vytrvalost, obratnost, spolupráce Organizace: Určíme honiče - rybáře, ostatní jsou honěni - rybičky; rybář a rybičky se postaví proti sobě na koncové čáry herní plochy. Popis hry: Hráči po říkance přebíhají z jednoho konce herní plochy na druhý. Proti nim postupuje rybář, který rybičky dotykem mění ve své pomocníky, kteří mu při dalším lovu pomáhají. Pravidla: Honič smí utíkat jen vpřed a do stran, nikdy ne zpět. Poslední nechycený je vítězem a má právo být rybářem. Metodické pokyny, obměny: - říkanka hru oživí - „Rybičky, rybičky nebojte se!“ - volíme různé způsoby přesunu ( skoky snožmo, skoky se zkříženýma nohama, žabí skoky,…)

19 Vodník řeklVodník řekl Část VJ: hlavní, závěrečná Vyřazení: není Pomůcky: žádné Místo: rovná plocha Zaměření: rychlost reakce, soustředěnost, postřeh Organizace: Hráči stojí v oválu kolem vedoucího hry - vodníka, ruce mají v bok. Popis hry: Požádáme hráče, aby si představili, že stojí na břehu kolem rybníka. Jako vedoucí hry je upozorníme, že je zkusíme pomocí dvou slov s předložkami splést, tak aby udělali chybu. Pokud vodník řekne: „do vody“, hráči okamžitě skočí směrem do středu oválu. Pokud naopak řekne: „z vody“, musí udělat poskok stranou i zpět. Dostanou se tak na své původní místo. Slova s předložkami musí být vyslovována zřetelně, mohou se však několikrát opakovat. Snahou vodníka je splést hráče, aby uskočili tehdy, kdy mají stát na místě, nebo naopak zůstali stát, když mají skákat. Pravidla: Hráč musí na povely reagovat ihned, nesmí zaváhat nebo se splést. Hráč, který reaguje velmi pozdě, nebo se splete, případně se kymácí také chybuje. Ten kdo udělá chybu, si počítá trestné body, za každou chybu. Vítězí ten kdo má nejméně trestných bodů, po stanoveném počtu opakování. Metodické pokyny, obměny: - pokyny „do vody“, „z vody“ doprovázíme pohyby pažemi směrem do upažení a předpažení. Upoutáme tak pozornost hráčů a začnou reagovat podle paží, tím je často spleteme. - je vhodné stanovit, kolik pokusů končící spletením hráčům vyslovíme.

20 Hudební výchova Princezna ze mlejnaPrincezna ze mlejna 1. Vim jedno návrší, zámek nádhernej, z nejhezčích pohádek ho znám, /: stavěnej z křišťálu, sahá k nebi pomalu, povětří přijde k duhu princeznám :/ 2. Bílý je lilium, bílej krásnej sen, bílý je pravý hedvábí, /: jdu cestou necestou za svou bílou nevěstou, jiná mě na tom světě nevábí:/ 3. Šípková růžičko z dávnejch příběhů, odkvétáš tiše v ústraní, /: odpusť mi svatej Ján, že tvou krásu nehledám, na jinou myslím večer před spaním :/ 4. Stříbrná tůňka se zhlíží ve hvězdách, Velkej vůz ztratil zákolník, /: rozsypal nad náma celou fůru s hvězdama, jenom já nemám štěstí za trojník :/ 5. Já vím, že v tej noci plné zázraků, vykvet můj kvítek z poupěte, /: pomoz mi svatej Ján, ať tu chvíli nezmeškám, než planě na zdař pán Bůh odkvete :/ 6. Vím jeden bílej mlejn, zámek stříbrnej, údolí, znám to návrší, /: v tom pěkným stavení je moje potěšení, že na něj myslím zatím netuší :/ 7. Bílý je pápěří, bílej dobrej den, bílej je ubrus sváteční, /: ten, kterýho já chci, nosí bílou čepici, ostatní ženiši jsou zbyteční :/ 8. Vím jedno údolí, vím já pěknej mlejn, míří sem cesta s přívozem, /: jde cesta necesta, tady je má nevěsta, nerovná se jí žádná z princezen :/ 9. Vím jedno údolí, vím já pěknej mlejn, vedle něj rybník s rákosím, /: ta dívčí, co jí znám, je má bílá princezna, tu si já od pantáty vyprosím :/

21 Výtvarná výchova Rybičky z papíruRybičky z papíru Materiál, pomůcky: barevné papíry, čtvrtka A4 (2 ks), tužka, nůžky, tuhé lepidlo Pracovní postup: děti si ze čtvrtky vystřihnou rybu libovolné velikosti a tvaru, kterou pak podle vlastní fantazie dozdobí barevnými papíry. VodníkVodník Materiál, pomůcky: větší lepenková krabice, barevné zbytky vlny, zelená, červená a žlutá stuha, čtvrtka A2 (1 ks), čtvrtka A3 (1 ks), temperové barvy, plochý štětec, lepidlo, nůž, černý fix, pracovní deska Pracovní postup: vzorovou šablonu zvětšíme na čtvrtku A2 a vystřihneme. Krabici rozřízneme nožem na velké obdélníkové plochy, podle zvětšené šablony na ni fixem obkreslíme vodníka, klobouk, kapsy, knoflíky,… Obdélník lepenky pak položíme na pracovní desku a jednotlivé části vodníka vyřízneme nožem a vybarvíme temperami. Na hlavu přilepíme vlasy z vlny, oči, nos, vousy a namalujeme tváře. Tělo ozdobíme kapsami a knoflíky, po zaschnutí spojíme všechny části vodníka k sobě. Na klobouk pak navážeme zelenou, červenou a žlutou stuhu. Příloha č. ŠABLONA VODNÍKA Společenství rybníkůSpolečenství rybníků Materiál, pomůcky: balící papír, barevné fixy, tvrdý papír, lepidlo, nůžky Pracovní postup: na balící papír nakreslíme rybník s jeho blízkým okolím, každé dítě si nakreslí na tvrdý papír živočicha (může být i vymyšlený - musí patřit do společenství rybníku), vystřihne ho a nalepí na připravený balící papír tam, kde se vyskytuje. Na další papír napíše jak se jeho živočich jmenuje, kde žije, čím se živí, … Lístečky s popisem živočichů od dětí vysbíráme a necháme každého jeden vylosovat. Úkolem dětí je přečíst nahlas popis živočicha a pokusit se ho přiřadit ke správnému obrázku. Tuto činnost zařadíme na závěr projektu. Společnou práci dětí vystavíme ve třídě nebo na chodbě školy.

22 Pomoz rybáři Tomášovi najít cestu k rybám.Pomoz rybáři Tomášovi najít cestu k rybám.

23 Najdi 5 rozdílů, obrázky pak vybarvi.Najdi 5 rozdílů, obrázky pak vybarvi.


Stáhnout ppt "VYPRACOVALY: Alžběta Blahová Iveta Matoušková Učitelství pro 1. st. ZŠ + německý jazyk."

Podobné prezentace


Reklamy Google