Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Dny NATO 24.-25.9.2011 Dny NATO v Ostravě jsou největší letecko-armádně-bezpečnostní akcí ve střední Evropě. Jejím cílem.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Dny NATO 24.-25.9.2011 Dny NATO v Ostravě jsou největší letecko-armádně-bezpečnostní akcí ve střední Evropě. Jejím cílem."— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

2 Dny NATO Dny NATO v Ostravě jsou největší letecko-armádně-bezpečnostní akcí ve střední Evropě. Jejím cílem je prezentovat široké veřejnosti co nejširší škálu prostředků, kterými disponuje Česká republika a její spojenci na poli zajišťování bezpečnosti. Organizátory Dnů NATO v Ostravě jsou sdružení Jagello 2000, Velitelství společných sil Armády České republiky, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje Policie České republiky a Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Akci podporuje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Moravskoslezský kraj, Public Diplomacy Division NATO a Statutární město Ostrava. Mezi hlavní lákadla bude patřit americký strategický bombardér B-52. Atraktivní jsou akční ukázky vysvobození rukojmí z letadla nebo zásah proti pašerákům v podání české a německé celní zásahové jednotky. Akce, na kterou je vstup zdarma, má tradičně velkou návštěvnost. Loni se do Mošnova přišlo podívat 185 tisíc lidí. 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek2

3 Ozbrojené konflikty Válka: ozbrojený konflikt s nejméně 1000 obětí; rozdělení podle ú časti a statusu organizovaných složek: Dva nebo více států = mezistátní válka Stát a nezávislý aktér na území jiného státu = extrasystémová válka Vláda a opoziční aktér uvnitř státu = občanská válka Dvě či více zájmových skupin uvnitř státu bez účasti vlády = interkomunální konflikt Terorismus: nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů Genocida (lat. geno-cidium, vražda rodu): zločin proti lidskosti, spočívající ve vyvražďování určité skupiny lidí definované na základě jejich etnika či rasy Často je propojeno více typů konfliktů 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek3

4 Mezistátní války Od roku 1945 nevedly mezi sebou žádnou válku státy sdružené v NATO. Hlavní válečné konflikty ve světě po roce 1945: Indie – Pákistán, Izrael – Egypt, USA – Vietnam, SSSR – Afghánistán Po skončení studené války ubývá mezistátních ozbrojených konfliktů, přibývá válek extrasystémových, občanských a interkomunálních vzniká nový fenomén: globální terorismus. Na území Evropy se od roku 1945 vedly války jen mezi nástupnickými státy bývalé Jugoslávie: Srbsko-chorvatská válka (1991 – 1995) Válka v Bosně a Hercegovině (1992 – 1995) Válka v Kosovu (1999) V posledních 20 letech vedly USA spolu se spojenci NATO tři války na Blízkém východě: 1991 operace Pouštní bouře (Kuvajt) 2001 operace Trvalá svoboda (Afghánistán) 2003 operace Irácká svoboda (Irák) 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek4

5 Století smrti Ve 20. stol. bylo systematicky vyvražděno (etnická nebo politická genocida) asi 100 milionů lidí: Čína 30 mil. SSSR 20 mil. Německo (vč. Holokaustu) 11,5 mil. Japonsko 10 mil. Pákistán 3 mil. Súdán 3 mil. Nigérie 2 mil. Afghánistán 1,8 mil. Kambodža 1,7 mil. Turecko 1,5 mil. Indonésie 1,2 mil. Rwanda 1 mil. Indie 1 mil Ve válečných konfliktech zahynulo dalších asi 80 mil. lidí: První světová válka 10 mil. Druhá světová válka 50 mil. Ostatní války 20 mil. Asi 1 mil. lidí ročně spáchá sebevraždu (pokusů je asi 60 mil.). V EU zahyne ročně asi 30 tis. lidí při dopravních nehodách 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek5

6 Válečné konflikty a globální sociální situace (2008) Země s největšími armádními výdaji (v mld. dolarů) USA Čína - 84,9 Francie - 65,74 V. Británie - 65,35 Rusko - 58,6 Německo - 46,87 Japonsko - 46,38 Itálie - 40,69 Saúdská Arábie - 38,2 Indie - 30,0 Česko – cca 3 Celkové armádní výdaje ve světě: 1,464 biliónu dolarů (téměř 30 biliónů korun) Od roku 1999 se vojenské výdaje zvedly o 45 %. Rozvojová pomoc: Celkem asi 100 mld. USD Z toho EU 56 % 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek6

7 Příčiny ozbrojených konfliktů Psychologické: Vrozená agresivita – zvláště u mužů („války vznikají proto, že muži rádi bojují“; „jeli méně válek, je více domácího násilí, sportovní agresivity apod.“); teorie sociálního darwinismu. Relativní deprivace – pocity deprivace a frustrace nejsou vlastní pouze jedincům, ale i skupinám. Problém vůdcovství – největší konflikty vyvolaly psychopatologické osoby (Napoleon, Stalin, Hitler, Mao, Pol-Pot atd.) Kulturní (etnické a náboženské) – nejčastější: Snaha o národní či etnické sebeurčení (dekolonizační boje za samostatnost, vnitřní boje v multietnických státech) Náboženská neslučitelnost a z ní vyplývající agresivita Nejhlubší a nejdelší konflikty jsou při spojení obou prvků 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek7

8 Příčiny ozbrojených konfliktů Ekonomické: Čím vyšší je úroveň majetkových a příjmových rozdílů, tím vyšší je riziko konfliktů (válka je pro chudé lidi zdroj obživy; bohatství a korupce mocných vzbuzuje nenávist chudých) Nerostné bohatství (zvláště ropa) je vysokým bezpečnostním rizikem Obchod se zbraněmi Politické: Autoritativní a represivní režimy generují odpor a jsou více náchylné ke konfliktům než režimy demokratické Zhroucené státy otevírají prostor pro interkomunální boje Geografické: válka, nepřátelské etnikum či náboženství v sousedním státě Demografické: rychlý populační růst, vysoký podíl nezaměstnaných (zvláště mladých mužů) 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek8

9 NATO North Atlantic Treaty Organization (Organizace Severoatlantické smlouvy) - NATO Hlavní vojensko-politické seskupení spojující státy Evropy a Severní Ameriky. Sídlo: Brusel (1959 – 1966: Paříž) Základním dokumentem Aliance je Severoatlantická (Washingtonská) smlouva, podepsaná 4. dubna 1949 ve Washingtonu. Vychází z Charty OSN (1945). Spojila deset evropských a dva severoamerické státy za účelem vzájemné spolupráce a obrany na základě dobrovolnosti. Od má NATO 28 členů. Podle článku 5 smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům. Za ozbrojený útok se považuje ozbrojený zásah proti území členského států a proti ostrovům nebo lodím či letadlům kterékoliv smluvní strany v Atlantickém oceánu na sever od obratníku Raka. 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek9

10 4 10

11 Vznik NATO Hlavní důvod vzniku: expanzionistická politika SSSR po 2. světové válce. Poté, co západoevropské vlády splnily svůj závazek, daný ještě za války, zredukovat svou výzbroj a demobilizovat vojska, sovětské vedení zachovávalo své vojenské síly v plném stavu. SSSR zároveň vnutil nedemokratické formy vlády a potlačil opozici a základní lidská a občanská práva a svobody v řadě zemí střední a východní Evropy i v jiných částech světa. V dubnu 1948 začala protiprávní blokáda Berlína Podpis Bruselské smlouvy v březnu 1948 byl projevem rozhodnutí pěti západoevropských států - Belgie, Francie, Lucemburska, Nizozemska a Spojeného království - vytvořit systém společné obrany a posílit vzájemné vztahy takovým způsobem, který by jim umožnil odolat ideologickému, politickému a vojenskému ohrožení jejich bezpečnosti. Na základě jednání s dalšími západoevropskými státy, s USA a Kanadou byla 4. dubna 1949 podepsána Severoatlantická smlouva. SSSR a další státy sovětského bloku reagovaly po vstupu západního Německa do NATO založením Varšavské smlouvy ( ): SSSR, Polsko, Československo, NDR, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Albánie (vystoupila 1968). 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek11

12 Varšavská smlouva Fotografie ze sjezdu vůdců států Varšavské smlouvy v roce 1987 (zleva): Gustáv Husák, Todor Živkov, Erich Honecker, Michail Sergejevič Gorbačov, Nicolae Ceauşescu, Wojciech Jaruzelski a János Kádár. 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek12

13 Státy Varšavské smlouvy a NATO (bez USA) v roce 1973, včetně počtu vojáků 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek13

14 Členské státy NATO (od 1. dubna 2009: 28 členů) Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Spojené státy, Velká Británie (1949) Řecko, Turecko (1952), Spolková republika Německo (1955) Španělsko (1982) Česko, Maďarsko, Polsko (1999) Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko (2004) Albánie, Chorvatsko (2009) 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek14

15 Rozšiřování NATO v Evropě 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek15

16 NATO po skončení studené války Po rozpadu komunistického bloku (1989) a rozpuštění Varšavské smlouvy ( v Praze) přijímá NATO novou strategickou koncepci: rozšíření zóny stability na kontinentu a navázání spolupráce s bývalými nepřáteli – členy Varšavské smlouvy. 1991: Severoatlantická rada pro spolupráci – politické konzultace v otázkách týkajících se bezpečnostních zájmů postkomunistických států, studijní pobyty vojenského personálu z těchto států v USA. 1994: Partnerství pro mír, rozšíření : Rada euroatlantického partnerství – nástupce Severoatlantické rady pro spolupráci Zároveň se Aliance postupně přetváří z nástroje na obranu území svých členských států v sílu napomáhající řešení krizových situací za tradičními hranicemi zemí NATO. 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek16

17 Přehled operací a misí NATO 1. Sharp Guard: Bývalá Jugoslávie/Bosna a Hercegovina, Deny Flight: Bývalá Jugoslávie/Bosna a Hercegovina, IFOR: Bosna a Hercegovina, SFOR: Bosna a Hercegovina, SFOR II: Bosna a Hercegovina, Allied Force: Kosovo/ SFR Jugoslávie, AFOR: Albánie, KFOR: Kosovo, nyní 9. Essential Harvest: Makedonie, Amber Fox: Makedonie, Allied Harmony: Makedonie, Active Endeavour: Středomoří, nyní 13. Display Deterrence: Turecko, ISAF: Afghánistán, nyní 15. NTIM: Irák, NTM-I: Irák, nyní 17. Podpora Africké unii: Súdán (Dárfúr), Pomoc po hurikánu: Spojené státy americké, Operace Pákistán: Pákistán, Allied Protector: Adenský záliv, nyní 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek17

18 Anders Fogh RASMUSSEN – generální tajemník NATO Dánský politik Anders Fogh Rasmussen se stal 1. srpna 2009 dvanáctým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance. Narodil se v roce V roce 1978 dokončil studia ekonomie a v témže roce 1978 se stal poslancem dánského parlamentu za Liberální stranu. Rasmussen zastával různé pozice v dánské vládě i v opozici, vrcholem jeho domácí politické kariéry bylo křeslo premiéra, do něhož byl zvolen celkem třikrát. Šéfem dánské vlády byl až do rozhodnutí o tom, že se stane generálním tajemníkem NATO, které padlo v dubnu Doposud žádný politický šéf NATO nebyl v minulosti tak vysoko postaveným politikem. Poprvé se Rasmussen stal premiérem, když jeho Liberální strana zvítězila ve volbách v listopadu 2001 se slibem, že tvrdě zpřísní pravidla pro žadatele o azyl a sníží daně. Znovu byl zvolen v roce Vyhrál i volby v roce 2007 s příslibem, že zlepší veřejné služby. Anders Fogh Rasmussen je ženatý a má tři děti. Ve volném čase rád běhá, jezdí na kole či sjíždí řeky na kajaku. 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek18

19 Partnerství pro mír (Partnership for Peace – PfP) Reakce na požadavek především České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska na rychlé přijetí do NATO, a tím na získání bezpečnostních záruk Aliance. Program schválen na vrcholné schůzce NATO v Bruselu v lednu Plán předpokládá vojenskou spolupráci a možnost bezpečnostních konzultací s těmi zeměmi bývalého komunistického bloku, které o partnerství projeví zájem. Neznamená však poskytnutí bezpečnostních záruk NATO ani nárok na automatické členství v Alianci v budoucnosti. Státy, které mají o partnerství zájem, podepíší deklaraci se závazkem přistoupení k programu a zaváží se respektovat nedotknutelnost existujících hranic. Poté každý partnerský stát vypracuje zprávu, v níž oznámí, jaké zdroje, zařízení a jednotky hodlá v rámci spolupráce poskytnout do jaké míry se hodlá podílet na společných akcích (společné vojenské plánování, výcvik, vojenská cvičení, záchranné akce, společné mírové operace či řešení krizí) co hodlá udělat pro dosažení civilní kontroly nad svou armádou a pro zprůhlednění obranného rozpočtu a obranné politiky. Vedení NATO vypracuje na základě těchto zpráv konkrétní program spolupráce s jednotlivými zeměmi a předloží jim jej ke schválení. Stupeň spolupráce s NATO může tedy být pro různé partnery různý. 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek19

20 Členství ČR v NATO Smlouva o konvenčních bezpečnostních silách v Evropě 19. listopadu 1990 V Paříži ji podepsali zástupci 16 členských států NATO a šesti členských států Varšavské smlouvy. Obě vojenské aliance vydaly prohlášení o tom, že se již nepovažují za protivníky, čímž byla de facto ukončena studená válka. Dohoda o statutu ozbrojený sil 19. června 1995 V Bruselu byla přijata Dohoda mezi členskými státy NATO a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkový protokol k Dohodě (Sbírka zákonů 297/1996). Listopad 1995 Česká republika formálně přistoupila k Dohodě o statutu ozbrojených sil, která mezi členskými státy NATO platí od roku Dohoda umožňuje rozmísťování vojsk signatářských států na jejich území pro účely cvičení a další aktivity. Washingtonská smlouva 12. března 1999 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky přistoupení České republiky k Severoatlantické smlouvě, sjednané ve Washingtonu 4. dubna 1949: smlouvu schválila Poslanecká sněmovna 15. dubna 1998, Senát 30. dubna 1998, listinu o přistoupení České republiky k Severoatlantické smlouvě podepsal prezident Václav Havel 26. února března 1999 předal ministr zahraničí Jan Kavan listinu o přistoupení České republiky k Severoatlantické smlouvě v Independence americké ministryni zahraničí Madeleine Albrightové 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek20

21 Zástupci České republiky v NATO Stálá delegace ČR při NATO: velvyslanec (stálý představitel České republiky při Severoatlantické radě - NAC. Je podřízen Ministerstvu zahraničních věcí České republiky) civilní sekce (je rozdělena na politický a obranný úsek) vojenská sekce (vojenský představitel je organizačně podřízen vedoucímu delegace. Věcně je řízen náčelníkem generálního štábu Armády České republiky) Celkem asi 50 pracovníků, druhá největší diplomatická mise ČR v zahraničí (po Stálém zastoupení ČR při EU). Velvyslanci České republiky při NATO Martin Povejšil (24. srpna ) Zdeněk Borkovec, zástupce velvyslance (8. května srpna 2009) Štefan Füle (11. července května 2009) Jan Michal, chargé d'affaires(24. dubna července 2005) Karel Kovanda, (2. března dubna 2005) 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek21

22 Organizační struktura NATO: 1. Hlavní politické a rozhodovací instituce NATO Severoatlantická rada (North Atlantic Council - NAC) NAC je nejvyšší rozhodovací a konzultační orgán aliance, fórum pro demokratickou diskusi a vzájemné konzultace, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové NATO. Usiluje o plnění základního cíle NATO: zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti členských zemí. Schází se na několika úrovních: ministerská zasedání se konají dvakrát ročně, příležitostně rada zasedá i na úrovni šéfů států a vlád. Na úrovni stálých zástupců (velvyslanců) členských států se schází alespoň jednou týdně. Se zástupcem Ruska jako 28+1 alespoň jednou měsíčně. Předsedou Rady NATO je z titulu své funkce generální tajemník Aliance. Výbor pro obranné plánování (Defence Planning Committee - DPC) DPC se zabývá se záležitostmi specificky spojenými s obranou (kromě jaderných zbraní), odpovídá za vypracování obranné politiky paktu; schází se pravidelně na úrovni velvyslanců a minimálně dvakrát ročně na úrovni ministrů obrany. Byl vytvořen roku Skupina pro jaderné plánování (Nuclear Planning Group - NPG) NPG má stejnou pravomoc jako Výbor pro plánování obrany v oblasti jaderných zbraní. Generální tajemník (Secretary General) Je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Je předsedou Výboru pro obranné plánování a Skupiny pro jaderné plánování. Je zodpovědný za činnost Mezinárodního sekretariátu. Je nejvýše postaveným civilistou v NATO a reprezentuje Alianci pouze navenek, nemá však skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník. 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek22

23 Organizační struktura NATO: 2. Vojenská struktura NATO Vojenský výbor (Millitary Committee - MC) Nejvyšší vojenský orgán NATO, předkládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování. Na úrovni stálých vojenských zástupců členských států se schází alespoň jednou týdně. Pod vojenský výbor spadají dvě strategická vojenská velitelství NATO (NATO Strategic Commands - SC). Velitelství spojeneckých sil pro operace (Allied Command Operations - ACO) Velitelství sídlí ve městě Mons. Vrchním velitelem sil NATO v Evropě je od roku 2003 americký generál James L. Jones, který je zároveň velitelem amerických ozbrojených sil v Evropě. Velitelství spojeneckých sil pro transformaci (Allied Command Transformation – ACT) Velitelství sídlí v americkém Norfolku. 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek23

24 Další vojenské pakty ANZUS - mezinárodní vojenská organizace jejímiž členy je Austrálie, Nový Zéland a Spojené státy americké. Vznikla podpisem Tichomořské bezpečnostní smlouvy 1. září SEATO - Anglicky South East Asia Treaty Organization – byla vojenskou organizací v oblasti Tichého oceánu. Byla založena roku 1954 v Manile na základě smlouvy mezi USA, Velkou Británií, Francií, Austrálií, Novým Zélandem, Pákistánem, Filipínami a Thajskem. Tato organizace zanikla v roce OSKB - Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti – je mezinárodní vojenskou organizací, zahrnující sedm zemí bývalého SSSR. Členy jsou: Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek24

25 Síly armády ČR vyčleněné pro NATO Ozbrojené síly České republiky plní úkoly, které vyplývají z členství v Severoatlantické alianci a z dalších z mezinárodních smluvních závazků ČR o společné obraně proti napadení a rozvíjejí k tomu své schopnosti zahrnující i výstavbu jednotek zařazených do Sil rychlé reakce NATO (NRF – NATO Response Force). Trvale zabezpečují aktivní účast v integrovaném sytému protivzdušné obrany NATO (NATINEADS – NATO Integrated Extended Air Defence System) a schopnost přijmout v případě potřeby alianční síly na vlastním území. V současné době také působí čeští vojáci ve dvou zahraničních misích, které jsou pod velením NATO. Kosovo (KFOR): Kontingent o síle zhruba 500 příslušníků AČR. Afghánistán (ISAF+PRT) V rámci podílu ČR na rozvoji Evropské bezpečnostní a obranné politiky EU (ESDP – European Security Defence Policy) jsou ozbrojené síly ČR zapojeny do přípravy vojenských kapacit EU včetně sil rychlé reakce (RRF – Rapid Response Forces), které jsou budovány jako kompatibilní a komplementární se silami NATO. Česká republika se podílí 0,8829 % na celkových rozpočtech Severoatlantické aliance, což činí cca 400 mil. Kč ročně. 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek25

26 Kosovo (KFOR) Mnohonárodní mírová operace NATO na území Kosova byla zahájena 12. července 1999 pod názvem JOINT GUARDIAN. Od dubna 2005 operace nese název JOINT ENTERPRISE. Hlavním úkolem mírových sil KFOR je přispívat k vytváření a udržování bezpečného prostředí, které umožní pokračování mírového procesu a demokratického vývoje země bez potřeby budoucí přítomnosti mnohonárodních vojenských jednotek a podporovat misi OSN v Kosovu (UNMIK) a misi Evropské unie (EULEX). Armáda České republiky se mírové zahraniční operace NATO v Kosovu účastní od roku Doba nasazení: září červenec 2011 Počet příslušníků: do 550 Počet příslušníků organizačního jádra: 93 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek26

27 Afghánistán Cílem operace ISAF (International Security Assistance Force) pod vedením NATO je pomoci afghánské vládě při zajišťování bezpečnosti a stability tak, aby byl Afghánistán suverénní a samostatný stát pevně kontrolující své vlastní území. Mandát ISAF je vymezen rezolucí Rady bezpečnosti (RB) OSN č z roku 2001, která síly ISAF zmocnila pomáhat afghánským orgánům při zajišťování bezpečnosti. Afghánistán Lógar (PRT ISAF): Cíl: posílit účast České republiky na obnově Afghánistánu v rámci úsilí mezinárodního společenství k zajištění stability a bezpečnosti země. Aktuální počet českých občanů: 261 vojáků jednotky AČR, 11 civilních expertů Afghánistán Šarana (HELI UNIT ISAF) Vrtulníková jednotka AČR HELI UNIT je vyslána k posílení úsilí ISAF, zvýšení přepravních kapacit na teritoriu Regionálního velitelství východ (RC E), k podpoře nasazených jednotek a poskytování služeb spojených s evakuací zraněných a nemocných vojáků NATO a afghánských bezpečnostních sborů. 4. jednotku AČR tvoří 99 osob. Afghánistán Wardak (OMLT ISAF) Úkol: cvičit, mentorovat (školit, instruovat, vysvětlovat) a pomáhat v procesu plánování velení a řízení pěší jednotky o síle praporu (kandaku) Afghánské národní armády. 1. jednotka OMLT je tvořena 54 příslušníky ze 14 útvarů Armády České republiky. 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek27

28 Lisabonský summit 2010 Ve dnech 19. a 20. listopadu 2010 se ministr obrany Alexandr Vondra zúčastnil v rámci české delegace vedené prezidentem republiky Václavem Klausem a předsedou vlády Petrem Nečasem Summitu NATO v Lisabonu. Schválení nové Strategické koncepce NATO, která reflektuje vývoj bezpečnostní situace ve světě a hrozby spojené se šířením terorismu, zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, nebo kybernetických útoků. Zásadní rozhodnutí v oblasti protiraketové obrany, která se stává jednou z priorit Aliance. Připravovaný protiraketový deštník by měl do roku 2018 pokrývat celé alianční území. „Summit potvrdil, že existují reálná vojenská rizika šíření zbraní hromadného ničení a raketových technologií, na což je třeba reagovat,“ uvedl k tomu Petr Nečas. Schválena deklarace k Afghánistánu: postupné předávání odpovědnosti za bezpečnostní situaci místní vládě do roku „Kromě rekonstrukce země se nyní úsilí NATO zaměřuje zejména na výcvik a přípravu afghánských bezpečnostních sil,“ prohlásil Alexandr Vondra. Zasedání Rady NATO-Rusko za účasti ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. další prohloubení spolupráce mezi Aliancí a Ruskem, zejména v oblasti protiraketové obrany. Armádní generál Vlastimil Picek tlumočil na setkání s novináři poděkování a chválu, kterou během jednání slyšel ze strany koaličních partnerů na české vojáky. 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek28

29 Ministerstvo obrany ČR Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy pro zabezpečování obrany České republiky, řídí Armádu České republiky a spravuje vojenské újezdy. Jako orgán pro zabezpečování obrany se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu, připravuje koncepci operační přípravy státního území, navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Bezpečnostní radě České republiky a prezidentu České republiky. Kromě dalších povinností souvisejících s obranou státu povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti. V rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států. (Působnost Ministerstva obrany definuje zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústř. orgánů státní správy ČR, §16, ve znění pozdějších předpisů.) 4 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek29


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Dny NATO 24.-25.9.2011 Dny NATO v Ostravě jsou největší letecko-armádně-bezpečnostní akcí ve střední Evropě. Jejím cílem."

Podobné prezentace


Reklamy Google