Lesní hospodářství, pěstování a ochrana lesa Lesy zaujímají asi 34,7% území státu, tj. přes tis. ha. Na jednoho obyvatele připadá asi 0,30 ha.

Prezentace na téma: "Lesní hospodářství, pěstování a ochrana lesa Lesy zaujímají asi 34,7% území státu, tj. přes tis. ha. Na jednoho obyvatele připadá asi 0,30 ha."— Transkript prezentace:

1

2

3 Lesní hospodářství, pěstování a ochrana lesa
Lesy zaujímají asi 34,7% území státu, tj. přes tis. ha. Na jednoho obyvatele připadá asi 0,30 ha lesa. Lesní porosty jsou zakládány většinou uměle vysazováním lesních sazenic na vytěžené plochy. Menší část je zmlazována přirozeně. Doba od vysazení dřevin po těžbu je asi 80 – 100 let. Roční těžba se pohybuje kolem 10 mil. m3 dřeva

4 V polohách s nadmořskou výškou do 400 m převládají lesy listnaté a smíšené, ve vyšších polohách lesy jehličnaté. Z jehličnatých dřevin se nejvíce využívají: smrk, borovice, modřín Smrk ztepilý Borovice lesní Modřín opadavý

5 Z listnatých dřevin se nejčastěji využívají buk, dub, jasan, javor…
Buk lesní Dub zimní Jasan ztepilý Javor babyka

6 Pěstováním lesa rozumíme řadu opatření a úkonů,které mají zaručit vysokou lesní produkci.
Pěstování lesa: mladé stromky se vypěstují v lesních školkách ze semen dvouleté až 4leté stromky se vysazují na odtěžené plochy zalesnění se provádí do 1 roku po vytěžení, aby nedošlo k erozi půdy postřikujeme proti škůdcům v 6-ti až 10-ti letech se porosty prořezávají (odstranění keřů a nevhodných stromů) ve stáří 40-ti let se po 5 – 10 letech dělají probírky (nechávají se silné a krásné stromy)

7 Porost je stromové společenstvo stejné druhové skladby, věku bonity a zakmenění.
Těžba: předmýtné do 70 let mýtné nad 70 let těží se zralé dřevo (80 – 100 let) těžba vychází z plánu označení stromů k těžbě pokácení zbavení větví, kůry odvoz na skládku nebo do zpracovatelských závodů

8 Všem výrobkům vzniklým lesní těžbou se říká surové dříví
,,hroubí“ tloušťka nad 7 cm ,,nehroubí“ tloušťka do 7 cm Surové dříví se rozděluje na sortimenty: kulatina jehličnatá, listnatá důlní dříví tyčovina vláknina rovnané dříví palivo

9 Funkce lesa, šetření lesní surovinou
dodává lesní surovinu – základní funkce vodohospodářský význam – zásobárna vody, regulátor vodnosti řek klimatický – zlepšení klimatických podmínek, ozdravuje ovzduší protierozní – zabraňuje erozi půdy estetický – krása lesních porostů rekreační – místem odpočinku lázeňský a léčebný – obnova zdraví význam lesa pro udržení přijatelného životního prostředí

10 Šetření lesní surovinou:
lépe využívat surové dřevo, snížit ztráty při těžbě lépe využívat a zpracovávat dřevní odpad nahrazovat dřevo jinými hmotami prodlužovat životnost dřeva vhodnou povrchovou úpravou a impregnací hospodárnější zacházení – dřevo nepokládat přímo na zem – uložení dřeva. Správné vysoušení, dobré opracování vážit si dřevní suroviny dřevo patří k nejcennějším a nejkrásnějším materiálům, které člověku poskytuje příroda

11 Životní podmínky dřevin
Většina našich dřevin je svými nároky na životní prostředí a podmínky velmi přizpůsobivá. Rostou od nejnižších poloh do nejvyšších – až k horní hranici lesa m n. m. Se stoupající výškou klesá výška lesa. Nejvýše smrky, které přecházejí v kosodřevinu. Optimální podmínky růstu dřevin jsou podmíněny nadmořskou výškou, půdními a vlhkostními podmínkami v nižších polohách – bud, topol, olše, borovice ve středních polohách – buk, jedle v horských oblastech - smrk

12 Ekologické požadavky dřevin
Jsou to stanovištní nároky dřevin, které přispívají k udržení a vývoji lesa: světlo – je hlavním předpokladem existence rostlin. Bez světla nemůže probíhat fotosyntéza. V mládí vyhovuje všem dřevinám zástin. Se stoupajícím věkem se nároky na světlo zvyšují. Dle nároků a světlo se dřeviny dělí na: slunné – v mládí krátkodobý zástin a celý další život potřebují plné světlo. Společný znak: rychlý růst (BO, MD, AK, TP, OL, BR, VR) polostinné – v mládí snesou delší dobu zastínění (DB, JS, JV, KS, DG, VJ) stinné – celý život v zástinu. Společný znak: pomalý růst hlavně v mládí (SM, JD, BK, TIS)

13 vlhkost – dle náročnosti na vodu se dřeviny dělí na:
teplo – některé druhy dávají přednost teplejším polohám a podkladům (BO, DB), některé snášejí i velmi nízké teploty (SM, BŘ, OL) vlhkost – dle náročnosti na vodu se dřeviny dělí na: náročné na vodu srážkovou a vzdušnou vlhkost náročné na vodu půdní – stanoviště u stojaté vody (OL), u proudící vody (OL šedá, TP, VR) vyžadující sušší podklad (BO, AK) půdní živiny – dle náročnosti na živiny se dřeviny dělí na: náročné (JD, JV, JL, JS) středně náročné (SM, BK, HB, LP) skromné (BO, AK, BŘ) Nedostatek živin v půdě lze z části vyrovnat větším osvětlením a naopak

14 ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN

15 Dřeviny ve stáří odumírají a aby se jejich druh zachoval, musí se rozmnožovat. Rozmnožování: generativně (pohlavně) vegetativně Generativní (pohlavní) rozmnožování pomocí semen, které dozrávají po oplození samičích buněk Vegetativní rozmnožování pomocí odnoží, bočních výhonů, z kořenů, oddenků, šlahounů

16 Jehličnany semenné rostliny (nahosemenné), mají oddělené samčí a samičí šišky. Větrosnubné = pyl na bliznu přenášen větrem samčí šištice smrku samičí šištice smrku zralé samičí šištice smrku

17 Listnáče krytosemenné rostliny, květ obsahuje samčí buňky (pylová zrna) i samičí buňky (vajíčka). K opylení dochází hmyzem = hmyzosnubné, či větrem = větrosnubné květy buku lesního plody bukvice

18 Výživa dřevin Růst a výživa rostlin probíhá při fotosyntéze
Výživa dřevin Růst a výživa rostlin probíhá při fotosyntéze. Fotosyntéza probíhá ve všech zelených částech rostlin (u dřevin listy či jehlice). Zde dochází k výměně plynů: kyslíku a oxidu uhličitého. V listech rostlin se část sluneční energie mění na chemickou energii, která se ukládá do molekul glukózy (cukru). Buňky rostlin obsahují zelené barvivo chlorofyl, které je schopno dopadající světlo absorbovat. buňky s chloroplasty obsahujícími zelené barvivo chlorofyl

19 Průběh fotosyntézy rostlina přijímá z půdy vodu H2O a ze vzduchu oxid uhličitý CO2 působením světla dochází v listech k reakci, při níž vzniká kyslík a glukóza C6H12O6 kyslík O2 uvolňují do vzduchu energeticky bohatá glukóza (cukr) se následně přeměňuje na látky potřebné k růstu rostliny

20 Použití dřeva na tesařské konstrukce
již v dávné minulosti se dřevo používalo jako dobrý stavební matriál původně se dřevo opracovávalo ručně tesáním při ruční výrobě byly výrobky předimenzovány a hrubě opracovány ruční práce byla zdlouhavá při dnešní strojní výrobě řeziva je práce rychlejší a přesnější z kulatiny se vyrábí různé řezivo, jako je: deskové: fošny, prkna hráněné: hranoly, hranolky, latě, lišty polohráněné: trámy, polštáře

21 toto řezivo se nejčastěji používá pro různé tesařské konstrukce
řezivo se využívá i na zhotovení lepených konstrukcí: lepené vazníky, nosníky, příhradové konstrukce, aj. kromě rostlého dřeva se používají i další výrobky dřevařského průmyslu a to: překližky, hlavně vodovzdorné (na bednění) DTD – výtlačně lisované (příčky, stavební panely) - plošně lisované (opláštění, podlahy) - OSB (střešní konstrukce, podlahy) DVD – tvrdé (podlahy a opláštění) - polotvrdé (profilové lišty) - měkké (tepelně a zvukově izolační materiály) pilinové desky, kůrové (izolace) ostatní desky na bázi dřeva (heraklit, lignátové desky, aj.)

22 Kontrolní otázky jak a proč se dřevo uplatňuje ve stavebnictví funkce lesa jak pečujeme o lesní porost jak šetříme dřevem čím jsou dány životní podmínky dřevin jakým způsobem se dřeviny rozmnožují