Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 těžba rud a její zpracování – nejstarší obory lidské činnosti  železo – nejrozšířenější kov současnosti (už přes více něž 4tis. let – Řekové, Římané,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " těžba rud a její zpracování – nejstarší obory lidské činnosti  železo – nejrozšířenější kov současnosti (už přes více něž 4tis. let – Řekové, Římané,"— Transkript prezentace:

1

2  těžba rud a její zpracování – nejstarší obory lidské činnosti  železo – nejrozšířenější kov současnosti (už přes více něž 4tis. let – Řekové, Římané, Indové, Číňané)

3  výroba železa, neželezných kovů a jejich slitin – materiálová základna pro strojírenství a stavebnictví  konec 18. stol. – vynález parního stroje – mohutný rozvoj hutnictví  velkovýroba oceli – objev zkujňovacích pochodů – bessemerace (1855), martinský pochod (1870), thomasace (1879), kyslíkové konventory (1952) – viz Chemie  zkujňování – spalování uhlíku a škodlivých přísad  železná ruda – vysoké pece – surové železo – ocelářské pece (zkujňování) – ocel  kovnatost – obsah kovu v % v rudě (rentabilita těžby)  hutnictví černých kovů (železa, manganu, chrómu)  hutnictví barevných kovů (mědi, niklu, zinku, hliníku)  hutnictví se opírá o těžbu rud – asi 70 druhů

4  nejrozšířenější v zemské kůře jsou křemičitany (podle váhy ¾ všech sloučenin)  těžba x zásoby – těží se jen malá část ložisek surovin (do hloubky 6-7 km) – otázka vyčerpatelnosti zdrojů  nerovnoměrnost a přílišná asymetričnost rozložení surovin (asymetrické hutnické kapacity)  téměř u každé suroviny platí, že těžba se redukuje do několika unikátních ložisek  ložiska rud v geologických štítech – brazilský, guayanský, baltský, africký, australský, antarktický  platforma – sibiřská, čínská  pro většinu surovin platí: podíl prvních tří států ve světové těžbě je více než 50% (SSSR, Čína, Kanada, USA, Austrálie, Brazílie, JAR) – státy s více méně kompletní surovinovou základnou  od 2. pol. 19. stol. po současnost – geografický přesun těžby z původních industrializovaných zemí do kolonií

5  polovina vytěžené rudy je předmětem zahraničního obchodu  Fe trojúhelník – Itabira v Brazílii, Carajas v Brazílii,  Hamersley Range v Austrálii,  Kiruna a Galivare ve Švédsku,  Krivoj Rog v Ukrajině,  Kursk v Rusku,  Lotrinsko ve Francii,  Carol – Lake v Kanadě

6  Objemově nejvýznamnější těžená ruda na světě (cca 1 mld. tun ročně).  Hlavní typy železných rud pro průmyslové zpracování se vyskytují v metamorfních ložiscích tvořených převážně magnetitem a hematitem. Vyskytují se hlavně ve starých prekambrických štítech, kde mívají obrovskou rozlohou (přes km 2 ). Naleziště tohoto typu se nacházejí např. v oblasti Krivého Rogu, v Kurské magnetické anomálii, následují ložiska v oblasti velkých amerických jezer, ložiska australská, indická, brazilská a venezuelská (v ČR např. již vytěžená ložiska v oblasti Krušných hor - Měděnec - Přísečnice - Kovářská, v Barrandienu).

7  Těžba železné rudy má celosvětově rostoucí tendenci – např. v roce 1960 bylo vytěženo 232 mil. tun, v roce mil. tun, v roce mil. tun, v roce 1995 kolem 1 mld. tun.  Existuje výrazná diferenciace v těžbě a spotřebě železné rudy, export představuje téměř 40 % těžby (přes 400 mil. tun).

8 z e m ě Čína (60%)229,0169,4 Brazílie (65%)166,5152,3 Austrálie (62%)128,7113,5 Rusko (60%)68,0- USA (62%)58,456,4 Indie (63%)57,053,7 Kanada (64%)36,036,4 Jižní Afrika (64%)32,330,3 Švédsko (64%)19,9 Venezuela (64%)16,120,1 Kazachstán (60%)15,022,5 Světová těžba955,1-

9  největší podíl na světové metalurgii  dynamický růst (od r do r vzrostla výroba oceli více jak 7 – krát – ze 110 mil. tun na 800 mil. tun), od 90. let celkový pokles výroby  v posledních desetiletích pokles výroby ve vyspělých zemích (např. USA, Velká Británie, Německo, Itálie, Francie), růst v Číně, Indii, Jižní Koreji, Tajwanu, Brazílii, Mexiku  lokalizační faktory – nevíce ovlivňovány dopravními náklady (nejdříve lokalizace v místě výskytu energetického zdroje – koksu, resp. výskytu železné rudy, s technologickým pokrokem při výrobě – snižování spotřeby energie, významná koncentrace je také v přístavech – levná námořní doprava, např. japonské přístavy, Francie – Dunkerque, Itálie – Janov, SRN – Brémy, USA – oblast Velkých jezer a atlantické pobřeží, Polsko – Štětín)

10  Čína (jižní část provincie Liaoning, Šanghaj, Wuhan  USA (Pittsburg – Cleveland, oblast kolem jezera Michigan – Chicago, středoatlantické pobřeží - Philadelphia, Baltimore)  Japonsko (při pobřeží Honšú)  Rusko (východní část Uralu (Magnitogorsk – jedna z nevětších hutí na světě, Nižnyj Tagil, Čeljabinsk, dále oblast centrálního Ruska – Čerepovec – největší hutní pec na světě, Tula, Lipek)  Ukrajina (Krivoj Rog, Záporoží)  Německo – Porúří – Essen, Bochum, Dortmund, Duisburg)  Itálie (Turín, Neapol)  Francie (Lotrinsko)

11 Výroba železaVýroba oceli z e m ěmil. tz e m ěmil. t Čína119Čína114 Japonsko75USA98 USA48Japonsko94 Rusko35Rusko44 Německo30Německo44 Brazílie25Jižní Korea40 Jižní.Korea23Itálie26 Ukrajina21Brazílie26 Indie19Indie24 Francie14Francie20 Světová produkce560Světová produkce800

12  Využití hlavně v hutnictví železa při úpravách (legování) (pevnost, tvrdost, nemagnetické).  Oblasti těžby - Nikopol na Ukrajině, Čiaturi v Gruzii, Portmastburg v JAR, Moasada v Gabunu.  Těžba a zpracování: svět 22.7 mil. tun, Rusko 7, Čína 5.6, Brazílie 2.5, JAR 2.5, Gabun 1.6, Indie 1.4 mil. tun.

13  Využití při legování oceli (tvrdost, nerezivění).  Magnetická ložiska na Urale, v JAR, Albánii, Řecku, Kubě, Nové Kaledonii, v Indii, Turecku, ve Finsku.  80 % světových zásob je v Jižní Africe.

14  Měď je vodič elektřiny, při sloučení s cínem vzniká bronz.  Měď se vyznačuje nízkou kovnatostí – kolem 2 %.  Hlavní spotřebitelé mědi jsou elektrotechnický a automobilový průmysl.  Těžba měděných rud a výroby koncentrátů: Chile, USA, Rusko, Kanada, Zambie, Austrálie.  Nejvyšší spotřeba mědi je v nejvyspělejších zemích - USA, Japonsko, Čína, SRN. z e m ěMěď mil.t. Chile2,23 USA1,80 býv.SSSR0,87 Kanada0,62 Zambie0,38 Austrálie0,38 Polsko0,38 Peru0,36

15  Většinou vytvářejí společná ložiska (koncentrace těžby např. v oblasti Mississippi- Missouri, kolem Bytomi v Polsku, Kuraton v Kazachstánu.  Rozhodujíc produkce: Austrálie, USA, Čína, Peru, Kanada.  60 % spotřeby připadá na automobilový průmysl. Těžba rud - v Kanadě, Austrálii, Číně, Peru, USA, v Rusku, Mexiku, Irsku. Značná část produkce pochází z druhotných zdrojů (šrot).

16  Těžba: Čína, Indonésie, Brazílie, Peru, Bolívie zemězinek v mil.t. z e m ěcín Kanada1,01Čína48 Austrálie0,99Indonésie31 Čína0,78Brazílie20 Peru0,67Peru18 USA0,56Bolívie16 býv.SSSR0,45býv.SSSR12 Mexiko0,36Austrálie8 Irsko0,20Malajsie6

17  Těžba: Kanada, Rusko, Nová Kaledonie, Indonésie, Austrálie

18  Hliník se získává z bauxitu (těžba hlavně v Austrálii, Guinei, na Jamajce a v Brazílii) a z druhotných zdrojů.  Při jeho výrobě lze vyčlenit 2 fáze - z bauxitu se získává kysličník hlinitý, z kysličníku kov.  Hlavními producenty hliníku jsou především vyspělé země (USA, Rusko, Kanada, Austrálie, Čína, Německo, Norsko).  Vysoká spotřeba E při jeho výrobě

19  Největší zásoby zlata jsou v JAR (největší světový producent – kolem 480 tun, tj. ¼ světové produkce, v USA (těžba v jižní Dakotě a Utahu) a v Číně.  Významným světovým producentem je také Austrálie (západní část) a Rusko (Sibiř, Dálný Východ – Jakutsko, Sachalin, Magadan, Krasnojarsk).  Mezi největší importéry zlata patří tradičně Indie, USA a Japonsko

20  energetický faktor (rozdílná náročnost při výrobě)  surovinový a dopravní faktor (obohacování rud, koncentráty, přísady)  faktor pracovních sil – vysoká koncentrace výroby  vodní faktor  náročnost na plochy (potřeba, únosnost půd)  faktor spotřeby (sekundární hutnictví – např. 1/3 oceli se dnes vyrábí ze šrotu)

21  severní část USA – Baltimor, Philadelphie, Chicago, Pittsburg  Kanada – Hamilton  Západní Evropa – Lotrinsko, Porúří, střední Anglie (Shefield, Birmingham), přístavy ve Walesu (Swansea, Cardif ), Skotsku (Glasgow), SRN (Duisburg, Essen, Dortmund), Francie (Metz, Nancy, Dunkerque), Belgie (Liege), Lucembursko, Itálie (Milan, Turín, Janov, Brescia, Terst)  Japonsko – na pobřeží (Jawata, Osaka, Kobe, Nagoja)  Rusko (Čerepovec, oblast Uralu – Magnitogorsk, Omsk)  Polsko – Katowice, Gliwice, Chorzow, Krakow


Stáhnout ppt " těžba rud a její zpracování – nejstarší obory lidské činnosti  železo – nejrozšířenější kov současnosti (už přes více něž 4tis. let – Řekové, Římané,"

Podobné prezentace


Reklamy Google