Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA – ROSTLINNÁ BUŇKA Mikroskopickou stavbu dřeva lze pozorovat při 150 – 200 násobném zvětšení pod mikroskopem Rostlinná buňka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA – ROSTLINNÁ BUŇKA Mikroskopickou stavbu dřeva lze pozorovat při 150 – 200 násobném zvětšení pod mikroskopem Rostlinná buňka."— Transkript prezentace:

1

2 MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA – ROSTLINNÁ BUŇKA

3 Mikroskopickou stavbu dřeva lze pozorovat při 150 – 200 násobném zvětšení pod mikroskopem Rostlinná buňka  Je základem stavby rostlinných organismů včetně dřeva  Každá část rostliny nebo živočicha se skládá z buněk  Každá buňka má blánu, která ji odděluje od ostatních buněk  Uvnitř buňky je protoplast, ten se skládá z: a) Protoplazmy – je složena z organických a minerálních látek. Vzhledem připomíná vaječný bílek. Hlavní úlohu mají bílkoviny, které obsahují uhlík – 55-56%, kyslík – 20-25%, vodík – 6,5-7,5%, dusík – 15-19%. Obsahuje 70% vody. Vytváří se tam vakuoly – jsou naplněné buněčnou šťávou, která obsahuje zásobní živiny, produkty přeměny látek (cukry, škroby)

4 b) jádra – dobře viditelné, hustší. V mladých buňkách uprostřed, ve starších u buněčné blány. Má oválný nebo okrouhlý tvar. Rozměry 10 – 20 mikrometrů. Skládá se z vnější a vnitřní vrstvy, která má stejné složení jako protoplazma. c) plastidy – okrouhlý nebo čočkovitý tvar. Dělí se do tří skupin: 1) chloroplasty – zrnka zelené barvy. Pomocí sluneční energie vytvářejí z oxidu uhličitého a vody spolu s minerálními látkami organické sloučeniny (škrob, cukr), potřebné pro výživu stromu. Tento proces je fotosyntéza. 2) chromoplasty – zbarvují dožluta a dočervena květy, plody a kořeny 3) leukoplasty – vyskytují se nejčastěji v semenech, podzemních částech rostliny, v dělivých pletivech a zásobních pletivech. Slouží k přeměně organických živin

5 Rozmnožování buněk: dělením Když dorostou do určité velikosti, tak se vytvoří dvě jádra, která směřují do protilehlých konců, mezi nimiž s vytvoří blána, která houstne a roste po krajích do doby, až rozdělí buňku na dvě buňky Každých 90 minut dochází k novému dělení Na stromech se dělení děje na konci výhonků a v kambiu

6 Rostlinná buňka v různých stádiích růstu I.- nově vytvořená buňka, II.-rostoucí buňka s vakuolami, III.-dospělá buňka 1- jádro, 2- jadérko, 3- plastid, 4- protoplasma, 5- tenká buněčná blána – membrána, 6- zdřevnatělá buněčná stěna, 7- vakuola

7 DŘEVNÍ PLETIVA, KAMBIUM

8 Dřevní buňky jsou různých tvarů a velikostí Rozdělení dřevních buněk podle tvaru:  Parenchymatické – okrouhlý nebo obdélníkový tvar, tenké stěny  Prozenchymatické – protáhlé s tenkou buněčnou stěnou (tracheidy, cévy)  Sklerenchymatické – protáhlý tvar, vláknitý, tlusté stěny (libriformní vlákna)

9 Pokud jsou buňky stejné stavby a stejných funkcí, vytvářejí pletiva. Pletiva dělíme dle funkce:  Krycí – uložená na povrchových částech rostlin (korkové pletiva kůry)  Mechanická – dodávají rostlině schopnost reagovat na mechanické vlivy – pružnost, pevnost, tvrdost  Vodivá – k vedení vody a rozpuštěných minerálních látek (jarní tracheidy, cévy)  Zásobní – v nichž se uskladňují živiny (parenchymatické buňky)  Asimilační – jejichž úlohou je asimilace uhlíku (v listech)  Dělivá – tvoří přírůstky oddělováním buněk (kambium, felogén) Ve stavbě dřeva se vyskytují pletiva: mechanická, vodivá, zásobní V kůře je pletivo krycí V lestech je pletivo asimilační

10 Kambium Skládá se ze souvislé řady úzkých jemných buněk s ostrými konci Délka v listnatých dřevinách 0,15 – 0,16 mm U jehličnanů až do 5 mm Podmiňuje růst tloušťky stromu Dochází v něm k dělení buněk, z nichž jedna zůstává kambiální, druhá vytváří buňku dřeva nebo kůry Směrem do dřeva se buňky dělí desetkrát častěji než směrem ke kůře Dřevo přirůstá rychleji než kůra Je činné po celý život V zimě se jeho činnost zastavuje, na jaře se opět obnovuje

11 MIKROSKOPICKÁ STAVBA JEHLIČNATÝCH DŘEVIN

12 Dřevo jehličnanů má jednoduchou a pravidelnou stavbu. Je složeno z těchto dřevních buněk:  Tracheid  Parenchymatických buněk  Pryskyřičných kanálků Tracheidy -Tvoří základní složku stavby jehličnatého dřeva -Zaujímají více než 90% z celkového objemu dřeva -Tvar je protáhlý, zašpičatělý, seříznutý na konci, ztluštěny blánami -Mají dvojtečky na radiálních stěnách (jsou to otvory, které vytvářejí vodivé spojení mezi jednotlivými buňkami. V jádrovém a zralém dřevě jehličnanů jsou tyto otvory zavřeny, proto dřevo špatně propouští vodu tracheidy

13 Příklady různě zesílených tracheid dvojtečky

14 -Na příčném řezu jsou uspořádány v pravidelných řadách -Jsou to mrtvé části dřeva -Živé jsou jen v poslední části letokruhu -Odumírání začíná na jaře, postupně se zrychluje, do konce zimy odumřou všechny tracheidy posledního letokruhu -Jarní tracheidy  Tvoří se na začátku vegetačního období (na jaře)  Vedou vodu – mají vodivou funkci  Mají velký otvor a tenké blány  Jsou široké  Mají více teček než letní

15 -Letní tracheidy  kambium je vytváří v létě  Tvoří letní letokruh  Blány jsou tlusté a velmi zašpičatělé  Mají méně teček  Jsou užší  Mají mechanickou funkci

16 Parenchymatické buňky -Jsou ve dřevě jehličnanů zastoupeny 6-9% -Tvoří dřeňové paprsky, pryskyřičné kanálky, dřevní parenchym -Na příčném řezu jsou jednořadé -Dřeňovými paprsky prochází výživa a voda (v létě). Ukládají se v nich zásobní látky (Md) -Pryskyřičné kanálky – jsou tvořeny vrstvami parenchymatických buněk. Jsou horizontální i vertikální. Vertikální jsou složeny z vnitřní vrstvy, vrstvy mrtvých buněk, vrstvy vnější -Vnitřní vrstva – epitel – je složena z výstelkových buněk tvaru tenkostěnných měchýřků, které jsou různě hluboko vtlačeny do kanálků. Když se kanálek naplní pryskyřicí, epitelové buňky se zploští. Když se kanálek vyprázdní, vtlačí se do něj epitel až to vzájemného dotyku, tyto buňky vylučují pryskyřici.

17 Detail pryskyřičného kanálku v jehlici borovice černé Parenchymatické buňky - epitel Sklerenchymatická vrstva

18 Dřevní parenchym Je ve dřevě zastoupen jen v malém množství (1 %), protože jehličnany nepotřebují tolik zásobních látek na tvorbu nového jehličí (kromě Md)

19 Schéma řezů mikroskopické stavby borového dřeva J – jarní dřevo, L – letní dřevo, 1- jarní tracheida, 2- letní tracheida, 3- úzký dřeňový paprsek, 4- široký dřeňový paprsek, 5- vodorovný pryskyřičný kanálek, 6- svislý pryskyřičný kanálek, 7- dvojtečka


Stáhnout ppt "MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA – ROSTLINNÁ BUŇKA Mikroskopickou stavbu dřeva lze pozorovat při 150 – 200 násobném zvětšení pod mikroskopem Rostlinná buňka."

Podobné prezentace


Reklamy Google