Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Země a její okolí 9.TřídaHlavsová,Krunčíková,Racková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Země a její okolí 9.TřídaHlavsová,Krunčíková,Racková."— Transkript prezentace:

1 Země a její okolí 9.TřídaHlavsová,Krunčíková,Racková

2 Obsah 1) VESMÍR 1) VESMÍR 2) VELKÝ TŘESK 2) VELKÝ TŘESK 3) PLANETY 3) PLANETY 4) SOUHVĚZDÍ 4) SOUHVĚZDÍ 5) ZATMĚNÍ SLUNCE A MĚSÍCE 5) ZATMĚNÍ SLUNCE A MĚSÍCE 6) SLUNOVRAT 6) SLUNOVRAT 7) ROVNODENNOST 7) ROVNODENNOST 8) OBRATNÍK RARA A KOZOROHA 8) OBRATNÍK RARA A KOZOROHA 9) SEVERNÍ POLÁRNÍ KRUH 9) SEVERNÍ POLÁRNÍ KRUH 10) POLÁRNÍ NOC 10) POLÁRNÍ NOC 11) UMĚLÉ DRUŽICE 11) UMĚLÉ DRUŽICE

3 Vesmír Vesmír či kosmos je označení pro veškerý časoprostor a hmotu a energii v něm. V užším smyslu se vesmír také někdy užívá jako označení pro kosmický prostor, tedy část vesmíru mimo Zemi. Vesmír či kosmos je označení pro veškerý časoprostor a hmotu a energii v něm. V užším smyslu se vesmír také někdy užívá jako označení pro kosmický prostor, tedy část vesmíru mimo Zemi.

4

5 Velký třesk je vědecká kosmologická teorie, která popisuje raný vývoj a tvar vesmíru. Přirozeným důsledkem velkého třesku je, že vesmír měl v minulosti vyšší teplotu a hustotu. Termín „velký třesk“ se používá pro označení časového bodu, kdy začalo pozorované rozpínaní vesmíru vysvětlujícího vznik a vývoj vesmíru. je vědecká kosmologická teorie, která popisuje raný vývoj a tvar vesmíru. Přirozeným důsledkem velkého třesku je, že vesmír měl v minulosti vyšší teplotu a hustotu. Termín „velký třesk“ se používá pro označení časového bodu, kdy začalo pozorované rozpínaní vesmíru vysvětlujícího vznik a vývoj vesmíru.

6

7 PLANETY je (dle definice IAU) takové těleso, které obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby ji gravitační síly zformovaly do přibližně kulového tvaru (tj. nachází se v hydrostatické rovnováze) a je dominantní v zóně své oběžné dráhy. je (dle definice IAU) takové těleso, které obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby ji gravitační síly zformovaly do přibližně kulového tvaru (tj. nachází se v hydrostatické rovnováze) a je dominantní v zóně své oběžné dráhy. Hydrostatická rovnováha nastává, když je tíhová síla rovna velikosti vztlakové síly, působící v opačném směru. Tento fyzikální pojem se vztahuje na všechna tělesa v gravitačním poli. Hydrostatická rovnováha nastává, když je tíhová síla rovna velikosti vztlakové síly, působící v opačném směru. Tento fyzikální pojem se vztahuje na všechna tělesa v gravitačním poli.

8 IUA = Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, IAU) je mezinárodní organizace, která sdružuje profesionální astronomy a národní astronomické společnosti světa

9 SOUHVĚZDÍ je oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi. Často se souhvězdí říká i zdánlivému útvaru na obloze (alignementu), který je tvořen spojnicemi několika nejjasnějších hvězd. Tyto v dávných dobách lidem připomínaly různé bohy, zvířata apod., podle kterých je pak pojmenovali je oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi. Často se souhvězdí říká i zdánlivému útvaru na obloze (alignementu), který je tvořen spojnicemi několika nejjasnějších hvězd. Tyto v dávných dobách lidem připomínaly různé bohy, zvířata apod., podle kterých je pak pojmenovali Máme 88 pojmenovaných souhvězdí(ustanovila to mezinárodní astronomická unie v roce 1952)-48 z nich je pojmenováno ještě z antických dob Máme 88 pojmenovaných souhvězdí(ustanovila to mezinárodní astronomická unie v roce 1952)-48 z nich je pojmenováno ještě z antických dob

10 DĚLENÍ SOUHVĚZDÍ souhvězdí jsou dělena do tzv. rodin souhvězdí: souhvězdí jsou dělena do tzv. rodin souhvězdí: 1)Rodina Velké medvědice 1)Rodina Velké medvědice 2)Perseova rodina 2)Perseova rodina 3)Herkulova rodina 3)Herkulova rodina 4)Zvířetníková souhvězdí 4)Zvířetníková souhvězdí 5)Orionova rodina 5)Orionova rodina 6)Nebeské vody 6)Nebeské vody 7)Bayerova rodina – poprvé je popsal německý astronom Johann Bayer v roce )Bayerova rodina – poprvé je popsal německý astronom Johann Bayer v roce )La Caillova rodina 8)La Caillova rodina

11

12 Zatmění Měsíce je astronomický jev, kdy měsíční kotouč je zastíněn planetou Zemí. Nastává při úplňku, pokud se Slunce, Země a Měsíc ocitnou v jedné přímce. Zatmění Měsíce nastává přibližně dvakrát až třikrát do roka. je astronomický jev, kdy měsíční kotouč je zastíněn planetou Zemí. Nastává při úplňku, pokud se Slunce, Země a Měsíc ocitnou v jedné přímce. Zatmění Měsíce nastává přibližně dvakrát až třikrát do roka.

13

14 Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce,takže jej částečně, nebo zcela zakryje. Taková situace se objevuje, jen pokud je měsíc v novu a Slunce i Měsíc jsou při pohledu ze Země v jedné přímce. Na části Země, kde je zatmění pozorováno, dochází k výraznému setmění, ochlazení, kolem černého středu slunce je vidět výrazná záře sluneční koróny, objeví se hvězdy i některé planety a známé jsou také neobvyklé reakce zvířat. je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce,takže jej částečně, nebo zcela zakryje. Taková situace se objevuje, jen pokud je měsíc v novu a Slunce i Měsíc jsou při pohledu ze Země v jedné přímce. Na části Země, kde je zatmění pozorováno, dochází k výraznému setmění, ochlazení, kolem černého středu slunce je vidět výrazná záře sluneční koróny, objeví se hvězdy i některé planety a známé jsou také neobvyklé reakce zvířat.

15 Tyto průvodní jevy v některých kulturách v minulosti vedly ke spojování události s náboženstvím a přisuzování mystických významů. V moderní době jsou však duchovní významy zatmění Slunce většinou odmítány v důsledku snadnosti pochopení jeho příčin. Tyto průvodní jevy v některých kulturách v minulosti vedly ke spojování události s náboženstvím a přisuzování mystických významů. V moderní době jsou však duchovní významy zatmění Slunce většinou odmítány v důsledku snadnosti pochopení jeho příčin. Koróna je jasně zářící okolí Slunce Koróna je jasně zářící okolí Slunce

16

17 SLUNOVRAT Slunovrat je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší deklinaci v případě letního slunovratu. Slunovrat je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší deklinaci v případě letního slunovratu. V případě zimního slunovratu má slunce deklinaci nejmenší. V případě zimního slunovratu má slunce deklinaci nejmenší. Deklinace je v systému rovníkových souřadnic souřadnice, která udává úhlovou vzdálenost od světového rovníku. Deklinace je v systému rovníkových souřadnic souřadnice, která udává úhlovou vzdálenost od světového rovníku. Na severní polokouli je kladná, zatímco na jižní je záporná. Na severní polokouli je kladná, zatímco na jižní je záporná.

18 Letní slunovrat ¨ Zimní slunovrat

19 ROVNODENNOST Rovnodennost je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku nulovou deklinaci. Jarní rovnodennost nastává na severní polokouli obvykle okolo 20. března a podzimní 23. září, přičemž jejich přesný čas se mírně mění. Rovnodennost je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku nulovou deklinaci. Jarní rovnodennost nastává na severní polokouli obvykle okolo 20. března a podzimní 23. září, přičemž jejich přesný čas se mírně mění. Rovnodennosti jsou okamžiky, kdy Slunce přechází přes rovník. Rovnodennosti jsou okamžiky, kdy Slunce přechází přes rovník. Rovnodennosti nastávají, když den trvá stejně dlouho jako noc, tedy právě dvanáct hodin. Rovnodennosti nastávají, když den trvá stejně dlouho jako noc, tedy právě dvanáct hodin.

20 Jarní rovnodennost Jarní rovnodennost Podzimní rovnodennost Podzimní rovnodennost

21 ZNAMENÍ ZVĚROKRUHU Zvěrokruh též zvířetník nebo zodiak, je myšlený pás na nebeské sféře Zvěrokruh též zvířetník nebo zodiak, je myšlený pás na nebeské sféře V tomto pásu se při pohledu ze Země pohybují všechny ve starověku známé planety Sluneční soustavy V tomto pásu se při pohledu ze Země pohybují všechny ve starověku známé planety Sluneční soustavy Astrologové rozdělili zvířetník na 12 stejných obdélníkových dílů, které nazvali zvířetníková znamení. Astrologové rozdělili zvířetník na 12 stejných obdélníkových dílů, které nazvali zvířetníková znamení. Zvířetníková znamení jsou pojmenována po zvířetníkových souhvězdích Zvířetníková znamení jsou pojmenována po zvířetníkových souhvězdích Znamení zvěrokruhu, které odpovídá určitému datu a času, je odvozeno od polohy Slunce na Zvěrokruhu v toto datum a čas. Znamení zvěrokruhu, které odpovídá určitému datu a času, je odvozeno od polohy Slunce na Zvěrokruhu v toto datum a čas.

22 Rozlišuje se : 1) zvěrokruh siderický - tvořený dvanácti souhvězdími, která mají stejná jména jako znamení zvěrokruhu 1) zvěrokruh siderický - tvořený dvanácti souhvězdími, která mají stejná jména jako znamení zvěrokruhu 2) zvěrokruh tropický - tvořený dvanácti znameními zvěrokruhu od jarního bodu počínaje Beranem, s nimiž pracuje astrologie 2) zvěrokruh tropický - tvořený dvanácti znameními zvěrokruhu od jarního bodu počínaje Beranem, s nimiž pracuje astrologie Do zvěrokruhu patří ještě následující znamení: Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář, Ryby Do zvěrokruhu patří ještě následující znamení: Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář, Ryby

23

24 Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře ve výškách od 80 do 1000 km, nejčastěji kolem 100 km (v ionosféře – oblast vysoké koncentrace iontů a volných elektronů). Běžně se vyskytují v polárních oblastech, zatímco ve středních zeměpisných šířkách a zejména v tropech jen výjimečně. je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře ve výškách od 80 do 1000 km, nejčastěji kolem 100 km (v ionosféře – oblast vysoké koncentrace iontů a volných elektronů). Běžně se vyskytují v polárních oblastech, zatímco ve středních zeměpisných šířkách a zejména v tropech jen výjimečně.

25 Průběh polární záře Na Slunci vznikají vlivem nerovností v magnetickém poli sluneční skvrny. U těchto skvrn vznikne jedna masivní protuberance (erupce). Mrak částic slunečního větru tvořený protony, elektrony a alfa částicemi letí vesmírem a pokud se na své cestě setká s magnetickým polem země, tak ho ono pole většinu odrazí dál do vesmíru, ale část ho zachytí a stáčí po spirálách směrem k magnetickým pólům země. Tam sluneční vítr vzájemně působí s atmosférou a vzniká polární záře. Na Slunci vznikají vlivem nerovností v magnetickém poli sluneční skvrny. U těchto skvrn vznikne jedna masivní protuberance (erupce). Mrak částic slunečního větru tvořený protony, elektrony a alfa částicemi letí vesmírem a pokud se na své cestě setká s magnetickým polem země, tak ho ono pole většinu odrazí dál do vesmíru, ale část ho zachytí a stáčí po spirálách směrem k magnetickým pólům země. Tam sluneční vítr vzájemně působí s atmosférou a vzniká polární záře.

26

27 OBRATNÍK RAKA je obratník na severní polokouli na Zemi, který se nachází na 23°27' severní šířky. Jedná se o nejjsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu. Této šířky Slunce dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu. je obratník na severní polokouli na Zemi, který se nachází na 23°27' severní šířky. Jedná se o nejjsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu. Této šířky Slunce dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu.

28 OBRATNÍK KOZOROHA Je obratník na Zemi na jižní polokouli, který se nachází na 23°27' jižní šířky. Jedná se o nejjižnější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu. Této šířky Slunce dosahuje pouze jednou za rok, a to v době zimního slunovratu. Je obratník na Zemi na jižní polokouli, který se nachází na 23°27' jižní šířky. Jedná se o nejjižnější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu. Této šířky Slunce dosahuje pouze jednou za rok, a to v době zimního slunovratu. V okolí obratníku Kozoroha se podobně jako na severní polokouli v oblasti obratníku Raka nachází nejvíce pouští na světě. V okolí obratníku Kozoroha se podobně jako na severní polokouli v oblasti obratníku Raka nachází nejvíce pouští na světě.

29 SEVERNÍ POLÁRNÍ KRUH je myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, z nichž lze vidět po 24 hodin Slunce za letního slunovratu - tedy, kde Slunce za letního slunovratu nezapadne za obzor, a na nichž Slunce za zimního slunovratu nevyjde nad obzor. je myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, z nichž lze vidět po 24 hodin Slunce za letního slunovratu - tedy, kde Slunce za letního slunovratu nezapadne za obzor, a na nichž Slunce za zimního slunovratu nevyjde nad obzor.

30 POLÁRNÍ NOC - je jev, který nastává za hranicí polárního kruhu, kdy po dobu nejméně jednoho dne nevystoupí Slunce nad horizont a tedy zde není přirozené sluneční světlo. Opakem polární noci je polární den, kdy naopak Slunce nezapadá pod horizont. Období, kdy nastává polární noc, a období výskytu polárního dne se symetricky každý půl rok. - je jev, který nastává za hranicí polárního kruhu, kdy po dobu nejméně jednoho dne nevystoupí Slunce nad horizont a tedy zde není přirozené sluneční světlo. Opakem polární noci je polární den, kdy naopak Slunce nezapadá pod horizont. Období, kdy nastává polární noc, a období výskytu polárního dne se symetricky každý půl rok.

31 UMĚLÉ DRUŽICE (UMĚLÉ KOSMICKÉ TĚLESO) - pohybuje se kolem přirozeného kosmického tělesa např.: planety nebo jejího měsíce - pohybuje se kolem přirozeného kosmického tělesa např.: planety nebo jejího měsíce V současné době Zemi obíhá kolem umělých těles větších než 10 cm, z toho pouze asi 560 je funkčních. V současné době Zemi obíhá kolem umělých těles větších než 10 cm, z toho pouze asi 560 je funkčních. Umělé družice rozdělujeme do kategorií zejména právě podle centrálního tělesa, kolem něhož se pohybují, rozeznáváme tedy např. umělé družice Země, umělé družice Měsíce, umělé družice Marsu atd. Umělé družice rozdělujeme do kategorií zejména právě podle centrálního tělesa, kolem něhož se pohybují, rozeznáváme tedy např. umělé družice Země, umělé družice Měsíce, umělé družice Marsu atd.

32 Jiné dělení vychází z hlavního účelu umělých družic, podle kterého je můžeme rozdělit na: Jiné dělení vychází z hlavního účelu umělých družic, podle kterého je můžeme rozdělit na: a) Vědecké družice b) Vojenské a špionážní družice c) Navigační družice d) Meteorologické družice e) Radioamatérské družice f) Telekomunikační družice První umělou družicí Země se stal Sputnik 1, vypuštěný z kosmodromu Bajkonur 4. října 1957 První umělou družicí Země se stal Sputnik 1, vypuštěný z kosmodromu Bajkonur 4. října 1957

33


Stáhnout ppt "Země a její okolí 9.TřídaHlavsová,Krunčíková,Racková."

Podobné prezentace


Reklamy Google