Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2."— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Počasí POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 8 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_08 DATUM TVORBY: ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM seznamuje žáky s tématem počasí. Podrobně je seznamuje s meteorologickými prvky, jejich vlivem na počasí, způsobem jejich měření atd. Věnuje se také důležitým tlakovým útvarům tj. tlakovým nížím a výším. METODICKÝ POKYN:

2 Počasí  je okamžitý stav atmosféry na určitém místě  Je dáno stavem všech atmosférických jevů pozorovaných na určitém místě a v určitém krátkém časovém úseku nebo okamžiku  Tento stav se popisuje souborem hodnot meteorologických prvků, které byly naměřeny meteorologickými přístroji nebo zjištěny pozorovatelem (např. teplota vzduchu, stav oblačnosti, rychlost a směr větru, déšť, sněžení apod.)

3 Počasí  Změny počasí jsou způsobeny především zemskou rotací  Ohromné masy vzduchu a vody vlivem zemské rotace mají na severní polokouli tendenci pohybovat se ve směru hodinových ručiček  Na jižní polokouli se tyto masy pohybují opačným směrem

4 Počasí  Počasí je obvykle chápáno jako stav troposféry, protože ta je člověku nejblíže a bezprostředně ho obklopuje  Obecný typ počasí v oblasti se nazývá podnebí nebo klima  Počasí se může měnit velmi rychle, změna klimatu se obvykle velmi pozvolná  Velká pozornost je věnována předpovědi počasí, protože počasí ovlivňuje všechny lidské činnosti  Počasím se zabývá meteorologie, respektive fyzika atmosféry

5 Extrémní příklady počasí  Nejchladnější teplota byla zaznamenána na výzkumné stanici Vostok v Antarktidě, kde 21. července 1983 naměřili -89,2 °C  Nejtepleji bylo v libyjské El 'Azizie, kde se 13. září 1922 teplota vyšplhala na 57,8 °C  Nejsušším místem na Zemi je Arica v Chile, kde téměř vůbec neprší  Žádné srážky nebyly zaznamenány téměř 14 let

6 Wostok-Station

7 Arica

8 Atmosférický tlak  přímo vyplývá z hmotnosti vzduchu  Protože se množství (a hustota) vzduchu nad povrchem země mění podle zeměpisné pozice, není ani atmosférický tlak ve dvou místech stejný  Obecně se dá říct, že tlak klesne přibližně o 50% když vystoupíme do výšky 5 km nad hladinu oceánu  Průměrný atmosférický tlak na úrovni mořské hladiny je přibližně 101,3 kPa = 1013 hPa – klesá s nadmořskou výškou

9 Proudění vzduchu - Vítr  Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země  Při jeho popisu nás zajímá jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek  Rychlost a směr větru se měří pomocí anemometru  Vítr je odpradávna ničícím živlem i pomocníkem člověka  Vichřice spolu s povodněmi jsou největším zdrojem škod  Vítr je jedním z hlavních činitelů působících erozi a zvětrávání hornin

10 Pchery CZ wind farm

11 Proudění vzduchu  Proudění vzduchu v tlakových nížích (TN) a tlakových výších (TV) je ovlivněno uchylující silou zemské rotace proudící vzduch nepostupuje z TV do TN přímočaře nýbrž spirálovitě  V anticyklóně (TV) vzduch klesá, stlačuje se a spirálovitě se roztéká od středu k okrajům – sev. polokoule proti směru hodinových ručiček a na jižní opačně  Při sestupu vzduchu se snižuje jeho relativní vlhkost, rozpouští se oblačnost jasné suché počasí (zima – silné mrazy, léto – vysoké teploty)

12 Cyklóna  neboli tlaková níže, je oblast se sníženým tlakem vzduchu, přičemž tlak vzduchu v jejím okolí je vyšší než tlak uvnitř oblasti  Na synoptických mapách musí mít alespoň jednu uzavřenou izobaru  Vzduch v TN vystupuje do výšky a tím se zmenšuje jeho tlak

13 Cyklóna  Do cyklony vzduch vtéká spirálovitě od okrajů ke středu  Vzduch v TN stoupá ochlazuje se a roste jeho relativní vlhkost – tvoří se oblačnost a nastává srážková činnost  Při přechodu cyklony nastává velká oblačnost s vydatnými dešti

14 Tropická cyklóna  je atmosférický útvar charakteru cyklóny (tlakové níže) v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu  Tropické cyklóny vznikají v subtropické oblasti, ne v oblasti rovníku  V různých oblastech světa se tropická cyklóna označuje místními názvy: cyklón v Indii, Willi- Willi v Austrálii, hurikán v Atlantském oceánu, tajfun v jihovýchodní Asii, apod.

15 Tropická cyklóna  V centrálním oku panuje bezvětří obklopené nejsilnějšími větry cyklóny, obloha je bez oblaků  Nejsilnější větry, které byly zaznamenány, dosahovaly rychlostí okolo 85 m·s −1 (165 uzlů, 305 km·h −1 )

16 Hurricane Floyd

17 Taifun Higos

18 Sluneční záření  představuje drtivou většinu energie, která se na Zemi nachází a využívá  Vzniká jadernými přeměnami v nitru Slunce  Vzhledem k tomu, že vyčerpání zásob vodíku na Slunci je očekáváno až v řádu miliard let, je tento zdroj energie označován jako obnovitelný

19 Sluneční záření  Sluneční energie je energií elektromagnetického záření  Spektrum slunečního záření lze rozdělit na: 1. záření ultrafialové (vlnová délka pod 400 nm) 2. záření viditelné (vlnová délka 400 až 750 nm) 3. záření infračervené (vlnová délka přes 750 nm)  Viditelné záření tvoří asi 45 % dopadajícího záření, přičemž jeho podíl je vyšší při zatažené obloze (může dosáhnout až 60 %)

20 Sluneční záření  Množství záření dopadajícího na povrch zemské atmosféry se nazývá solární konstanta  Ve skutečnosti není konstantní, neboť oběžná dráha Země kolem Slunce je eliptická, a malé změny solární konstanty jsou též spjaty s cykly sluneční aktivity, ty ale dosahují maximálně desetin procenta  Část záření je pohlcena atmosférou  Pohlcení se týká ovšem jen některých vlnových délek:  prakticky celé nejkratší části ultrafialového záření (do vlnové délky 290 nm je pohlceno zcela, od 290 do 320 nm zčásti) - pohlcuje ozónová vrstva  vybraných vlnových délek infračerveného záření (pohlcení především oxidem uhličitým a vodou)

21 Sluneční záření  Ve viditelné oblasti je pohlcení jen částečné a závisí na síle vrstvy atmosféry, kterou musí záření projít  Při stejné výšce slunce nad obzorem se tedy větší pohlcení odehrává v rovníkových oblastech, naopak menší v polárních oblastech a na horách  Pohlcení v polárních oblastech je ovšem zároveň zvětšeno tím, že sluneční paprsky pronikají do atmosféry pod ostrým úhlem a musí tak proniknout delší vrstvou

22

23

24 Mapa intenzity sluneční energie dopadající na Zemi

25 Vlhkost vzduchu  je základní vlastnost vzduchu  Vlhkost vzduchu udává, jaké množství vody v plynném stavu (vodní páry) obsahuje dané množství vzduchu  Množství vodní páry je časově velice proměnlivé a liší se také od místa k místu  Z pohledu meteorologie a klimatologie má množství vodních par zásadní význam, protože je na něm závislé počasí a místní podnebí

26 Rosný bod  (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %)  Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace  Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára nezkondenzovala  Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje

27 Rosný bod  Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par  Čím je teplota vzduchu (a tím i páry) vyšší, tím více páry může v jednotce objemu být, aniž začne pára kapalnět  Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat  Přítomnost kondenzačních jader kondenzaci urychlí  Pokud kondenzační jádra nejsou přítomna, nemusí ke kondenzaci dlouho dojít, byť je vlhký vzduch podchlazen pod rosný bod  Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření absolutní vlhkosti vzduchu

28 Srážky  jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů  Jedná se o částice vody, vzniklé kondenzací vodní páry, které padají z oblohy či kondenzují přímo na zemském povrchu  Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě  Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství

29 Druhy srážek  Atmosférické srážky  déšť  mrznoucí déšť  mrholení  mrznoucí mrholení  sníh  sněhové krupky  sněhová zrna  krupky  zmrzlý déšť  kroupy  ledové jehličky  Usazené srážky  rosa  jinovatka  námraza  ledovka  Dělení podle skupenství: 1. Kapalné srážky  Déšť  mrholení  Rosa 2. Tuhé srážky  mrznoucí déšť  mrznoucí mrholení  sníh  sněhové krupky  sněhová zrna  zmrzlý déšť  krupky  kroupy  ledové jehličky  zmrzlá rosa  jíní  námraza  Ledovka 3. Srážky smíšené  Při teplotách okolo 0 °C

30 Příčiny srážek 1. Orografické – srážky vznikající vynuceným výstupem vzduchu způsobeným tvarem terénu (viz. další text)  Významné jsou především na horských překážkách 2. Konvektivní – srážky způsobené výstupem vzduchu v důsledku konvekce, které vzniká při nerovnoměrném zahřívání zemského povrchu  Bublina zahřátého vzduchu, který má menší hustotu, vystupuje nahoru; stoupá, dokud je teplejší než okolní vzduch  Při dosažení hladiny kondenzace vzniknou kupovité oblaky  Při intenzivní konvenci se oblaka vyvíjí vertikálně do podoby bouřkového oblaku (typické v létě) 3. Cyklonální – srážky vznikající při výstupu vzduchu způsobeném celkovým pohybem vzduchových hmot

31 Orografické srážky  Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina srážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v závětří hor tak vzniká srážkový stín  Typickým příkladem takto orograficky zeslabených srážek v ČR může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm  Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách - například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m  Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů

32 Měření srážek - Meteorolgie  Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek  Množství srážek bývá udáváno v milimetrech vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m 2 )  Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba nechat roztát  Výraz srážkoměr může odkazovat na různá zařízení  Přístroj k měření úhrnu srážek se nazývá hyetometr nádobu s nálevkou  Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek bývá označován termínem ombrograf  V současnosti se ke sledování intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů Srážkoměr

33 Použité zdroje a literatura Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Internetové zdroje:         9_sr.C3.A1.C5.BEky 9_sr.C3.A1.C5.BEky   

34 Použité zdroje a literatura  SRBAUER AT DE.WIKIPEDIA. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  HERETIQ. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  MIAOW MIAOW. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: l_013.jpg l_013.jpg  PIERCE, Hal. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  DESCLOITRES, Jacques. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  NASA GODDARD LABORATORY FOR ATMOSPHERE. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Ray.pnghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sun_in_X- Ray.png  SOLARGIS © 2011 GEOMODEL SOLAR S.R.O.. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Solar-map-Czech-Republic-cz.pnghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:SolarGIS- Solar-map-Czech-Republic-cz.png  SOLARGIS © 2011 GEOMODEL SOLAR S.R.O.. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Europe-cz.pnghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:SolarGIS-Solar-map- Europe-cz.png  MLINO76. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:


Stáhnout ppt "ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2."

Podobné prezentace


Reklamy Google