Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

BIBLIOMETRIE PRO MĚŘENÍ KVALITY INFORMACÍ J. Potomková Knihovna LF UP v Olomouci Programové vybavení ordinace zubního lékaře.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "BIBLIOMETRIE PRO MĚŘENÍ KVALITY INFORMACÍ J. Potomková Knihovna LF UP v Olomouci Programové vybavení ordinace zubního lékaře."— Transkript prezentace:

1 BIBLIOMETRIE PRO MĚŘENÍ KVALITY INFORMACÍ J. Potomková Knihovna LF UP v Olomouci Programové vybavení ordinace zubního lékaře

2 Definice bibliometrie Bibliometrie je vědní disciplína, založená na kvantitativní analýze a měření dokumentů určených na zaznamenání a komunikaci vědeckých poznatků. Bibliometrické metody vycházejí z předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, myšlení a komunikace znalostí.

3 BIBLIOMETRIE a příbuzné vědní obory Infometrie –kvantitativní a kvalitativní hodnoty informací získané z různých komunikačních médií Scientometrie –zákonitosti vědecké produktivity a její výsledná prospěšnost Kybermetrie –funkce a efektivita počítačových systémů a internetového prostoru.

4 Historie bibliometrie F.J.Cole a N.B. Eales publikovali práci pro výzkum oboru anatomie “Statistická analýza literatury”. Snažili se dokázat vývoj zájmu o tento obor v jednotlivých zemích pomocí metod statistického rozložení Knihovník britského patentového úřadu E. W. Hume vytvořil statistickou analýzu vývoje vědy. Vycházel z bibliografických záznamů v časopisech ze 17 sekcí Mezinárodního katalogu vědecké literatury Vznikla první analýza citací. Její autoři P.L.K.Gross a E.M.Gross spočítali a analyzovali citace článků v chemických časopisech. Poté nastal prudký nárůst aplikování citační analýzy.

5 Bibliometrické zákony

6 Zákonitosti růstu, rozptylu a stárnutí publikací. Bradfordův - rozptyl informací Lotkův - měření autorské produktivity Zipfův – lingvistická frekvenční analýza, indexace a vyhledávání v Internetu

7 Bradfordův zákon ZÁKON ROZPTYLU INFORMACÍ S. C. Bradford - americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie  zkoumal rozptyl relevantních článků v časopisech vůči konkrétnímu oboru  maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru.  vědecké časopisy je možno rozdělit podle klesající produktivity článků o daném tématu takto: jádro – články výhradně o příslušném tématu zóny, které mají stejný počet článků jako jádro Počet časopisů v jádru a sestupných zónách je v poměru 1:n:n 2 Zákon byl formulován 1934 při řešení rešeršního problému v oblasti geofyziky.

8 Bradfordův zákon Algoritmus Všechny články lze rozdělit na jádro a 2 zóny –jádro i každá zóna obsahují přibližně 1/3 všech článků. –články z jádra jsou publikovány v časopisech, specializovaných na danou tématiku články 1. zóny jsou publikovány v n-krát větším počtu průřezových časopisů a časopisů hraničních oborů. články z 2. zóny jsou rozptýleny v přibližně n2 časopisech.

9 Bradfordův zákon Jak to zjistil? Bibliografie z oboru geofyziky –326 časopisů 9 časopisů = 429 článků 59 časopisů = 499 článků 258 časopisů = 404 článků Použití v knihovnách při tvorbě časopiseckých fondů

10 Bradfordův zákon – příklad: Celkový počet článků = 690 Počet titulů časopisů = 26 Jádro = 2 (23O) Zóna1 = 6 (230) Zóna2 = 18 (230) Algoritmus: 1:n:n 2 1 : 3 : 9 n=3 (číslo získáme vydělením počtu titulů v 1. zóně počtem titulů obsažených v jádru)

11 Lotkův zákon MĚŘENÍ VĚDECKÉ PRODUKTIVITY A. Lotka (1880 – 1949), americký matematik, fyzikální chemik a statistik  oblast fyziky a chemie  produktivita autorů - rozložení autorů podle produkce  srovnávání publikační činnosti chemiků a fyziků  pokud a 1 autorů publikuje jeden článek, pak a n bude počet autorů, kteří publikují n článků. a n = a 1 / n 2  podle Lotky můžeme předem stanovit, kolik autorů publikuje více článků v případě, že známe počet autorů, kteří publikovali 1 článek v dané tématické oblasti.  počet autorů s n tituly (např. knihami, články) činí cca 1/n 2 z počtu těch, kteří jsou autory pouze 1 titulu.  podíl autorů pouze 1 titulu je cca 60%, podíl autorů většího počtu titulů exponenciálně klesá.  na každých 100 autorů/1 článek připadá  25 autorů/2 články  11 autorů/3 články  6 autorů/4 články

12 Aplikace Lotkova zákona Objektivní kritéria hodnocení pracovníků a pracovišť akademických institucí. Publikace Masarykovy univerzity 1994 – 2004 –4179 autorů – publikací Jaký počet autorů napsalo kolik publikací

13 Zipfův zákon FREKVENČNÍ ANALÝZA, LINGVISTICKÁ STATISTIKA  G.K. Zipf ( ) americký filolog a statistik, profesor lingvistiky na Harvardské univerzitě  Slova uspořádal podle frekvence ( f ) výskytu a slovo s hodnotou nejvyššího výskytu dostalo „rank 1 ( r =1), další slovo „rank 2“ atd.  Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky (slovní zásoby) vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov  Jsou-li slova delšího textu seřazena podle pořadí klesající četnosti výskytu, potom součin pořadí ( r ) a četnosti ( f ) pro každé slovo v textu bude přibližně = konstanta ( C ), která závisí na délce textu. r x f = c  Na základě Zipfova zákona se konstruovaly slovníky rešeršních slov a nevýznamových (stop) slov, které jsou základem pro automatické vyhledávání a uspořádání výsledků podle relevance.  Využití při koncipování základních funkcí Internetu včetně rozvoje vyhledávacích služeb.

14 Povrchový a hluboký web Povrchový web  volně přístupný pro vyhledávací stroje  obsahuje cca 1 miliardu webových stránek Hluboký web  nepřístupný pro vyhledávací stroje  dokumenty profesionálních databází  500x obsáhlejší než povrchový  550 miliard dokumentů  terabytů informací  webových sídel (www.completeplanet.com)www.completeplanet.com  60 největších sídel obsahuje cca 750 terabytů informací  nejrychleji rostoucí webová kategorie s novými informacemi  kvalita obsahu (pode jeho autorů) až 2000-x vyšší.

15 Kybermetrie hlubokého webu 1 Scirus  2001 firma Elsevier Science  Vyčlenění informací relevantních pro vědu, výzkum a vzdělávání  Ocenění WebAward 2004  Pokrytí cca 167 milionů webových stránek univerzit, vědeckých, výzkumných a vládních organizací, odborných společností, konferencí aj.  Používá pokročilé vyhledávání a operátory  Uveřejňuje své zdrojezdroje  Možnost porovnání výsledků s Googlemporovnání výsledků s Googlem

16 Kybermetrie hlubokého webu 2 Google Scholar  Vyhledávání vědeckých textů  Citační ohlasy („Cited by“)  Indexace  dokumenty ze všech významných databázových center kromě Elsevier Science  volně přístupné archivy s garantovaným obsahem,  „Pagerank“ – vyhodnocení relevance vyhledaných dokumentů  Vydavatelé, agregátoři, profesních organizace, repozitáře preprintů  Prolinkování vvyhledaných výsledků s plnými texty v databázích (např. EBSCO, Proquest, JSTOR) podle institucionálních licencí.

17 Institute for Scientific Information Philadelphia, Penn. 1960, E. Garfield –chemik, lingvista, informatik –Science Citation Index –Impact Factor

18 Citační rejstříky Web of Knowledge Science Citation Index Social Sciences Citation Index Art & Humanities Citation Index

19 Citační analýza 1 Metoda hodnocení kvality a významu vědeckých publikací –sledování četnosti citování Optimalizace informačních toků Profilování knihovních fondů Citační mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě.

20 Citační analýza 2 Které prameny jsou v dokumentu citovány Ve kterých dokumentech je pramen citován Které dokumenty jsou citovány hodně / málo /vůbec Které citace se objevují často spolu Kteří autoři se objevují často spolu / se navzájem citují Které prameny jsou klíčové pro určitý obor / téma

21 Impakt faktor časopisů Faktor dopadu publikovaných výsledků na jejich praktické využití a rozvoj oboru Stupeň vědeckého uznání autora Ohlas publikací u odborné veřejnosti Stav a vývoj různých vědních disciplín –ve světě –v jednotlivých zemích –na pracovištích.

22 Oblasti aplikace bibliometrického výzkumu 1 Zkoumání citačních vazeb dokumentů Citační analýza vědeckých časopisů Analýza publikační činnosti vědeckých pracovníků Zkoumání mezinárodních publikačních trendů Počítačová analýza publikací tvůrčích pracovníků Rozložení tvůrčí výkonnosti

23 Oblasti aplikace bibliometrického výzkumu 2 Zkoumání informačních potřeb Zjišťování tématického rozptylu literatury v časopisech Vyhledávání informací včetně hodnocení kvality Hodnocení vědců, publikací a vědeckých institucí

24 Problémy bibliometrie Nekompletnost údajů ISI –citovanost i z jiných zdrojů (Scholar Google, Scopus) Autocitace –rozumná míra, cykličnost vědy Vícenásobné autorství –hodnocení pracoviště Kolísání v čase –vědecké projekty (začátek – průběh – konec) Zvláštnosti vědních disciplín –Různé možnosti publikovat Jazykové bariéry Chyby v citování Nadřazenost multidisciplinárních časopisů Impakt faktor časopisů –monopol ISI, časová náročnost

25 Autorství Podíl vědců na Výzkumných projektech Vedení výzkumných skupin nemělo by se zapomínat na ty členy týmu, kteří sice nepřispívají aktivně k výzkumu, ale jsou důležití pro zajišťování prostředků na výzkum –většinou jsou málo citovaní Účelové vzájemné citování Citování negativních výsledků.

26 Sledování úrovně a trendů rozvoje oborů, států, regionů … Hodnocení výsledků a přínosu vědy obory, týmy… Profilování a optimalizace informačních fondů vytipování nejvhodnějších zdrojů informací inovace fondu vzhledem k rozvoji oboru vytipování a odstranění zbytečných zdrojů informací rozbory spokojenosti uživatelů. Cíle informačních analýz

27 Závěr Citační analýza a její prostředky jsou doposud nejspolehlivějším nástrojem hodnocení vědeckého výzkumu, publikací, vědců a vědeckých institucí. Je nepostradatelná v modelování rozvoje výzkumu, vědy a technologie Je jedním z hodnotících kritérií vědeckého výkonu.

28 Literatura Na požádání u autorky přednášky


Stáhnout ppt "BIBLIOMETRIE PRO MĚŘENÍ KVALITY INFORMACÍ J. Potomková Knihovna LF UP v Olomouci Programové vybavení ordinace zubního lékaře."

Podobné prezentace


Reklamy Google