Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

RADIOAKTIVNÍ ZÁŘENÍ. r.1869 – H. Becquerel objevil, že některé prvky vysílají zvláštní druh záření – radioaktivní záření Rozpad atomu – radioaktivní prvky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "RADIOAKTIVNÍ ZÁŘENÍ. r.1869 – H. Becquerel objevil, že některé prvky vysílají zvláštní druh záření – radioaktivní záření Rozpad atomu – radioaktivní prvky."— Transkript prezentace:

1 RADIOAKTIVNÍ ZÁŘENÍ

2 r.1869 – H. Becquerel objevil, že některé prvky vysílají zvláštní druh záření – radioaktivní záření Rozpad atomu – radioaktivní prvky mění svou chemickou podstatu (mění se na atom jiného prvku – tedy původ záření je v jádře atomu), 1. Časová závislost radioaktivního rozpadu Pravděpodobnost rozpadu atomu radioaktivního prvku  p za dobu  t roste s časem  p = λ*  t, kde λ je rozpadová konstanta (charakteristická pro různé radioaktivní prvky). Je-li n atomů určitého radioaktivního prvku. Za dobu  t se radioaktivním rozpadem přemění n*  p = n*λ*  t atomů a původní počet atomů látky se za čas  t změní (ubude –)  n = – n*  p = – n*λ*  t. Po integraci kde n 0 = počet atomů radioaktivní látky v čase t = 0.

3 Aktivita radioaktivního prvku Je dána počtem atomů daného prvku, které se přemění za jednu sekundu Jednotkou je becquerel (Bq) = 1s -1. Měrná aktivita = aktivita hmotnostní jednotky radionuklidu (Bq.kg -1 ).

4 Poločas rozpadu T (konstanta charakterizující rychlost radioaktivních přeměn) doba, za níž se rozpadne polovina původního počtu atomů Rozpadovým zákonem se řídí všechny druhy radioaktivního rozpadu α, β, 

5 2. Druhy radioaktivního záření – druhy rozpadu Jádro prvku J o atomovém čísle Z a hmotnostním čísle A se označuje A – hmotnostní (nukleonové) číslo – fyzikální atomová hmotnost zaokrouhlená na nejbližší celé číslo. Udává počet nukleonů v jádře (protony a neutrony). Z (počet protonů v jádře) – atomové číslo prvku (protonové číslo) Hmotnostní jednotka – 1/12 hmotnosti izotopu 12 C Fyzikální atomová hmotnost – hmotnost atomu vyjádřená v hmotnostních jednotkách Počet atomů nebo molekul v jednom kilomolu je vždy stejný a je dán Avogadrovým číslem N (6, ) Příklad :Nukleonové číslo = Počet nukleonů (protony + neutrony) = 4 Helium má 2 atomy v jádře;

6 Záření α – emise částic α (- helion) Částice vyletují z jádra rychlostí ≈ 1/10 c ; dochází ke změně hmotnostního i atomového číslo => vznikne nový prvek Příklad α rozpadu: Ra – Radium; Rn – Radon; He - Helium Záření β – tvořeno elektrony nebo pozitrony dosahují 99% c Při β přeměnách jádro uvolňuje jeden elektron (záporný elementární náboj). Hmotnost elektronu je zanedbatelná ve srovnání s hmotností jádra (A se nemění), atomové číslo se však o jednotku zvýší. Příklad: U – Uran; Np – Neptunium Th – Thorium; Pa - Protaktinium Emise elektronů z jádra: jádro obsahuje nadbytek neutronů a jejich uvolněním vznikne proton (+) a elektron(-) a elementární částice zvaná neutrino, která odnáší část energie a zajišťuje vyrovnání energetické bilance spojené s rozpadem.

7 Záření  často vzniká spolu s alfa či beta zářením při radioaktivním rozpadu jader. Když jádro vyzáří částici α nebo β, nové jádro může být v excitovaném stavu. Do nižšího energetického stavu může přejít vyzářením fotonu gama záření podobně jako elektron v obalu atomu vyzářením kvanta ultrafialového záření. Příkladem může být beta rozpad kobaltu na nikl, při kterém v prvním stupni nejprve jádro kobaltu vyšle částici β (tedy elektron e - ) a elektronové antineutrino ν e a přemění se na jádro niklu v excitovaném stavu: Potom se nově vzniklé excitované jádro zbaví přebytečné energie vyzáření kvanta záření gama: Fotony mají energii větší než má rentgenové záření (λ = až nm). Záření  má značnou pronikavost.

8 Přirozená radioaktivita – vyskytující se v přírodě. Umělá radioaktivita (indukovaná) – vyvolaná uměle v reaktorech, urychlovačích apod. Bombardování jader některých stabilních prvků intenzivním proudem částic α, deuteronů a zejména neutronů mohou vzniknout nové prvky – radioizotopy. Tímto způsobem můžeme získat radioaktivní izotopy těch prvků, u nichž se v přírodě vyskytují jen izotopy stálé. Pro radioizotopy platí stejné zákony (rozpadový zákon), které platí pro přirozenou radioaktivitu. Příklad: ostřelování stabilního izotopu sodíku neutrony vzniká radioaktivní izotop Na (s hvězdičkou), který se radioaktivním rozpadem β mění na hořčík Využití radioizotopů v medicíně a technické praxi.


Stáhnout ppt "RADIOAKTIVNÍ ZÁŘENÍ. r.1869 – H. Becquerel objevil, že některé prvky vysílají zvláštní druh záření – radioaktivní záření Rozpad atomu – radioaktivní prvky."

Podobné prezentace


Reklamy Google