Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pobaltské státy a Kaliningrad Lotyšsko, Litva a Estonsko.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pobaltské státy a Kaliningrad Lotyšsko, Litva a Estonsko."— Transkript prezentace:

1 Pobaltské státy a Kaliningrad Lotyšsko, Litva a Estonsko

2 Litva - mapa

3 Litva Plný název země: Lietuvos Respublika Plný název země: Lietuvos Respublika Hl. město : VILNIUS Hl. město : VILNIUS Počet obyvatel: (2005) Počet obyvatel: (2005) Rozloha: km² (120. na světě) Rozloha: km² (120. na světě) Hranice: s Lotyšskem (délka hranic 588 km) na severu, s Běloruskem (660 km) na jihovýchodě, s Polskem (103 km) a ruskou Kaliningradskou oblastí (273 km) na jihozápadě. Litevské pobřeží měří 91 km. Hranice: s Lotyšskem (délka hranic 588 km) na severu, s Běloruskem (660 km) na jihovýchodě, s Polskem (103 km) a ruskou Kaliningradskou oblastí (273 km) na jihozápadě. Litevské pobřeží měří 91 km. Typ vlády: parlamentní demokrycie Typ vlády: parlamentní demokrycie Úřední jazyk: litevština Úřední jazyk: litevština Měna: litas (LTL) Měna: litas (LTL) Vznik: 11. března 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR) Vznik: 11. března 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR)

4 Litva – státní symboly Vlajka: Vlajka: Státní znak: Státní znak:

5 Litva - dějiny 1385 vstoupila Litva do Krevské unie spolu s Polskem 1385 vstoupila Litva do Krevské unie spolu s Polskem uzavřelo Litevské velkoknížectví smlouvu s Polskem, tzv. Lublinskou unii Po rozpadu připadla větší část území Rusku, zbytek Prusku uzavřelo Litevské velkoknížectví smlouvu s Polskem, tzv. Lublinskou unii Po rozpadu připadla větší část území Rusku, zbytek Prusku 1812 území Litvy obsazeno francouzskými vojáky 1812 území Litvy obsazeno francouzskými vojáky Za 1. světové války bylo území Litvy obsazeno císařským Německem. Německá generalita prosazovala anexi území Litvy Za 1. světové války bylo území Litvy obsazeno císařským Německem. Německá generalita prosazovala anexi území Litvy 3. března 1918 podepsala sovětská delegace mír v Brestu s Německem a v něm se vzdala velkého území, do něhož patřila i Litva. 3. března 1918 podepsala sovětská delegace mír v Brestu s Německem a v něm se vzdala velkého území, do něhož patřila i Litva. Po rozpadu carské říše se Litva osamostatnila, ale měla napjaté vztahy s Polskem, které obsadilo území okolí města Vilniusu, (Litvou považováno za hlavní město). Po rozpadu carské říše se Litva osamostatnila, ale měla napjaté vztahy s Polskem, které obsadilo území okolí města Vilniusu, (Litvou považováno za hlavní město) získala Litva anexí přístav Klajpedu získala Litva anexí přístav Klajpedu musela Litva vydat město Klajpedu pod nátlakem Německu musela Litva vydat město Klajpedu pod nátlakem Německu. Po okupaci východních částí Polska v roce 1939 bylo území Vilniusu a okolí Litvě předáno Sovětským svazem Po okupaci východních částí Polska v roce 1939 bylo území Vilniusu a okolí Litvě předáno Sovětským svazem 1940 Litva součástí SSSR Litva součástí SSSR – 1944 území Litvy okupováno Němci 1941 – 1944 území Litvy okupováno Němci 1990 vznikl samostatný litevský stát (Litevská sovětská republika vyhlásila nezávislost. SSSR ji však neuznal a ještě 13. ledna 1991 došlo k potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti a ruskými vojáky rozmístěnými v zemi) vznikl samostatný litevský stát (Litevská sovětská republika vyhlásila nezávislost. SSSR ji však neuznal a ještě 13. ledna 1991 došlo k potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti a ruskými vojáky rozmístěnými v zemi).

6 Litva – politický systém 11. března 1990 přijala litevská Nejvyšší rada Deklaraci nezávislosti (prohlásila, že akty nezávislosti z let 1918 – 1920 nikdy nepozbyly platnosti a stanoví právní a ústavní základ státu 11. března 1990 přijala litevská Nejvyšší rada Deklaraci nezávislosti (prohlásila, že akty nezávislosti z let 1918 – 1920 nikdy nepozbyly platnosti a stanoví právní a ústavní základ státu Litevská ústava je podle článku 150 tvořena třemi akty: samotnou ústavou, ústavním zákonem o litevském státě z 11. února 1991 a ústavním aktem o nepřistupování Litevské republiky k postsovětským východním svazkům z 8. června Litevská ústava je podle článku 150 tvořena třemi akty: samotnou ústavou, ústavním zákonem o litevském státě z 11. února 1991 a ústavním aktem o nepřistupování Litevské republiky k postsovětským východním svazkům z 8. června října 1992 přijata řádná ústava 13. října 1992 přijata řádná ústava Správní členění: 44 regionů a městských obvodů Správní členění: 44 regionů a městských obvodů Parlamentní demokratická republika s jednokomorovým parlamentem = Seim Parlamentní demokratická republika s jednokomorovým parlamentem = Seim Hlavou státu – prezident Hlavou státu – prezident Prezidentem - Valdas Adamkus, volen na 5 let Prezidentem - Valdas Adamkus, volen na 5 let Zákonodárným orgánem je parlament, jehož 141 členů je voleno na čtyři roky. Zákonodárným orgánem je parlament, jehož 141 členů je voleno na čtyři roky. Parlament i prezident voleni v přímých všeobecných volbách. Parlament je volen smíšeným volebním systémem, prezident je volen dvoukolovým většinovým volebním systémem Parlament i prezident voleni v přímých všeobecných volbách. Parlament je volen smíšeným volebním systémem, prezident je volen dvoukolovým většinovým volebním systémem Čtyřstupňová soustava obecných soudů a dvoustupňová soustava správních soudů Čtyřstupňová soustava obecných soudů a dvoustupňová soustava správních soudů Výkonnou moc má vláda sestavená ministerským předsedou, který je jmenován prezidentem se souhlasem parlamentu Výkonnou moc má vláda sestavená ministerským předsedou, který je jmenován prezidentem se souhlasem parlamentu

7 Litva – členství v organizacích 2004 členem NATO 2004 členem NATO od 1. května 2004 jednou z deseti nových členských zemí EU od 1. května 2004 jednou z deseti nových členských zemí EU 1991 OSN 1991 OSN CE (Rada Evropy) CE (Rada Evropy) OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) WTO (Světová obchodní organizace) WTO (Světová obchodní organizace)

8 Lotyšsko - mapa

9 Lotyšsko Plný název země: LATVIA, Latvijas Republika Plný název země: LATVIA, Latvijas Republika Hl. město : RIGA Hl. město : RIGA Počet obyvatel: (2005) Počet obyvatel: (2005) Rozloha: km 2 (121. na světě) Rozloha: km 2 (121. na světě) Hranice: s Litvou (délka hranic 588 km) na jihu, s Běloruskem (167 km) na jihovýchodě, s Ruskem (282 km) na východě a s Estonskem (343 km) na severu. Hranice: s Litvou (délka hranic 588 km) na jihu, s Běloruskem (167 km) na jihovýchodě, s Ruskem (282 km) na východě a s Estonskem (343 km) na severu. Typ vlády: parlamentní demokracie Typ vlády: parlamentní demokracie Úřední jazyk: Lotyština (úřední), Ruština a etnické jazyky Úřední jazyk: Lotyština (úřední), Ruština a etnické jazyky Měna: 1 lat (LVL) = 100 santimů Měna: 1 lat (LVL) = 100 santimů Vznik: 4. května 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR) Vznik: 4. května 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR)

10 Lotyšsko – státní symboly Vlajka: Vlajka: Státní znak: Státní znak:

11 Lotyšsko - dějiny st.knížectví Koknese, Ersika, Talava st.knížectví Koknese, Ersika, Talava st.vláda řádu německých rytířů st.vláda řádu německých rytířů Livonská válka Livonská válka 1629 Altmarským příměřím získalo Švédsko část území s Rigou 1629 Altmarským příměřím získalo Švédsko část území s Rigou 1721 Nystadským mírem připojeno Lotyšsko k Rusku 1721 Nystadským mírem připojeno Lotyšsko k Rusku 1917 prosinec - vyhlášena sovětská vláda 1917 prosinec - vyhlášena sovětská vláda 1918 únor - okupace německou armádou 1918 únor - okupace německou armádou 1920 leden - vyhlášena Lotyšská republika 1920 leden - vyhlášena Lotyšská republika 1934 květen - fašistický převrat 1934 květen - fašistický převrat 1940 vyhlášena Lotyšská SSR 1940 vyhlášena Lotyšská SSR 1941 – 44 Lotyšsko okupované Němci 1941 – 44 Lotyšsko okupované Němci 1944 osvobození sovětskou armádou 1944 osvobození sovětskou armádou 1991 obnovena samostatnost, člen OSN 1991 obnovena samostatnost, člen OSN 1993 prvním poválečným prezidentem G. Ulmanis 1993 prvním poválečným prezidentem G. Ulmanis 1994 ukončen odchod ruských (pův. sovětských) vojsk z území Lotyšska 1994 ukončen odchod ruských (pův. sovětských) vojsk z území Lotyšska 1995 vytvoření pásma volného obchodu mezi třemi pobaltskými státy (Litva,Lotyšsko, Estonsko) 1995 vytvoření pásma volného obchodu mezi třemi pobaltskými státy (Litva,Lotyšsko, Estonsko) 1995 podepsána dohoda o přidružení k EU 1995 podepsána dohoda o přidružení k EU

12 Lotyšsko – politický systém 1922 přijata Lotyšská ústava, 1940 anulována vpádem sovětských vojsk, nyní opět obnovena 1922 přijata Lotyšská ústava, 1940 anulována vpádem sovětských vojsk, nyní opět obnovena Legislativní síla – jednokomorový parlament = Sejm, tvořený 100 členy, volební období je 4 roky Legislativní síla – jednokomorový parlament = Sejm, tvořený 100 členy, volební období je 4 roky Hlavou státu – prezident, volený Sejmem Hlavou státu – prezident, volený Sejmem Sejm jmenuje i kabinet ministrů a předsedu vlády, který je výkonnou mocí v zemi Sejm jmenuje i kabinet ministrů a předsedu vlády, který je výkonnou mocí v zemi Prezidentkou - Viara Vieková Freibergová, za II. Sv. války emigrovala do Kanady a vrátila se až v r Prezidentkou - Viara Vieková Freibergová, za II. Sv. války emigrovala do Kanady a vrátila se až v r. 1998

13 Lotyšsko – členství v organizacích 2004 členem NATO 2004 členem NATO od 1. května 2004 jednou z deseti nových členských zemí EU od 1. května 2004 jednou z deseti nových členských zemí EU 1991 OSN 1991 OSN UNESCO UNESCO CE CE WTO WTO BIS, CBSS, CCC, EAPC, EBRD, ECE, FAO, IAEA, IBRD, ICAO, ICFTU, ICRM, IDA, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Intelsat (nepodepsaný uživatel), Interpol, IOC, IOM (pozorovatel), ISO (dopisovatel), ITU, NSG, OAS (pozorovatel), OPCW, OSCE, PFP, UNCTAD, UNIDO, UPU, WEU (associate partner), WHO, WIPO, WMO BIS, CBSS, CCC, EAPC, EBRD, ECE, FAO, IAEA, IBRD, ICAO, ICFTU, ICRM, IDA, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Intelsat (nepodepsaný uživatel), Interpol, IOC, IOM (pozorovatel), ISO (dopisovatel), ITU, NSG, OAS (pozorovatel), OPCW, OSCE, PFP, UNCTAD, UNIDO, UPU, WEU (associate partner), WHO, WIPO, WMO

14 Estonsko - mapa

15 Estonsko Plný název země: Eesti Vabariik Plný název země: Eesti Vabariik Hl. město : Tallinn Hl. město : Tallinn Počet obyvatel: (2006) Počet obyvatel: (2006) Rozloha: km2 (. na světě) Rozloha: km2 (. na světě) Hranice: Od Finska ho na severu dělí zhruba 80 km široký Finský záliv. Na západě se nachází Baltské moře. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem. Hranice: Od Finska ho na severu dělí zhruba 80 km široký Finský záliv. Na západě se nachází Baltské moře. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem. Typ vlády: parlamentní demokracie Typ vlády: parlamentní demokracie Úřední jazyk: estonština Úřední jazyk: estonština Měna: Estonská koruna (EEK) Měna: Estonská koruna (EEK) Vznik: 24. února 1918 (vyhlášení nezávislosti na carském Rusku a Německu), znovu 1991 Vznik: 24. února 1918 (vyhlášení nezávislosti na carském Rusku a Německu), znovu 1991

16 Estonsko – státní symboly Vlajka: Vlajka: Státní znak: Státní znak:

17 Estonsko - dějiny 8 tis. Př.n.l. - Nejstarší známé osídlení je přibližně 8 tis. Př.n.l. - Nejstarší známé osídlení je přibližně 13. st. n.l. celé Estonsko pod nadvládu západních zemí 13. st. n.l. celé Estonsko pod nadvládu západních zemí V 16. a 17. st. bylo Estonsko pod nadvládou Švédů V 16. a 17. st. bylo Estonsko pod nadvládou Švédů 18. st. pod ruskou nadvládou. 18. st. pod ruskou nadvládou vyhlásilo Estonsko nezávislost, ale Rusko se proti tomu postavilo => 1918 vyhlásilo Estonsko nezávislost, ale Rusko se proti tomu postavilo => 1918 – 1920 válka za nezávislost, která skončila mírovou smlouvou v Tartu – 1920 válka za nezávislost, která skončila mírovou smlouvou v Tartu. Od roku 1940 bylo Estonsko okupováno ruskými vojsky a když v roce 1941 napadlo Německo SSSR, viděli v Němcích osvoboditele. Od roku 1940 bylo Estonsko okupováno ruskými vojsky a když v roce 1941 napadlo Německo SSSR, viděli v Němcích osvoboditele. 1945–49 bylo opět Estonsko násilně začleněno do SSSR. 1945–49 bylo opět Estonsko násilně začleněno do SSSR došlo k první demonstraci, kterou uspořádali studenti došlo k první demonstraci, kterou uspořádali studenti. Od roku 1988 se zde vytvořilo reformistické hnutí a chtělo demokratické změny. Od roku 1988 se zde vytvořilo reformistické hnutí a chtělo demokratické změny uznáno Nezávislé Estonsko 1991 uznáno Nezávislé Estonsko

18 Estonsko – politický systém parlamentní demokratickou republikou, v čele stojí prezident volený na 5 let. parlamentní demokratickou republikou, v čele stojí prezident volený na 5 let. Vládu sestavuje premiér jmenovaný prezidentem, vláda je jmenována prezidentem poté, co byla schválena parlamentem. Vládu sestavuje premiér jmenovaný prezidentem, vláda je jmenována prezidentem poté, co byla schválena parlamentem. Zákonodárnou moc má v rukou jednokomorový parlament = Riigikog, který má 101 členů a je volen jednou za 4 roky ve všeobecných parlamentních volbách. Zákonodárnou moc má v rukou jednokomorový parlament = Riigikog, který má 101 členů a je volen jednou za 4 roky ve všeobecných parlamentních volbách. Prezidentem je Arnold Rüütel Prezidentem je Arnold Rüütel 15 administrativních celků – krajů. 15 administrativních celků – krajů. Nejvyšší soudní instancí je Národní soud (Riigikohus) s 19 soudci. Předseda soudu je nominován prezidentem a schvalován parlamentem Nejvyšší soudní instancí je Národní soud (Riigikohus) s 19 soudci. Předseda soudu je nominován prezidentem a schvalován parlamentem

19 Estonsko – členství v organizacích NATO NATO 1. května EU 1. května EU OSN OSN CE CE OBSE - ekonomické OBSE - ekonomické WTO WTO

20 Kaliningradská oblast Nachází se v západním Rusku Nachází se v západním Rusku Hlavní město: Kaliningrad (na řece Pregolja) Hlavní město: Kaliningrad (na řece Pregolja) Vznik: 1255 Vznik: 1255 Hustota zalidnění: 63 osob / km 2 Hustota zalidnění: 63 osob / km 2 Rozloha: km 2 Rozloha: km 2 Hranice: na severu a východě s Litvou (280,5 km), na jihu s Polskem (231,98 km), na západě pobřeží Baltu (183,56 km) Hranice: na severu a východě s Litvou (280,5 km), na jihu s Polskem (231,98 km), na západě pobřeží Baltu (183,56 km) Jazyk: ruština Jazyk: ruština Spřátelené město s Opavou Spřátelené město s Opavou

21 Kaliningrad - dějiny Kaliningrad (za doby vlády Němců Königsberg) založil roku 1255 český král Přemysl Otakar II. Kaliningrad (za doby vlády Němců Königsberg) založil roku 1255 český král Přemysl Otakar II založena Universita Albertina(zničena r ve II. sv. válce, znovu obnovena až 1967) 1544 založena Universita Albertina(zničena r ve II. sv. válce, znovu obnovena až 1967) V I. světové válce dějištěm bojů mezi ruskými a německými vojsky V I. světové válce dějištěm bojů mezi ruskými a německými vojsky Až do konce II. sv. války součást Německa Až do konce II. sv. války součást Německa oficiální začlenění do SSSR, zbourání oficiální začlenění do SSSR, zbourání Během studené války byl Kaliningrad důležitou námořní základnou (sídlil zde „Zapadnyj morskij flot“ – Západní sovětské vojenské námořnictvo) a pro návštěvníky byl až do rozpadu SSSR v roce 1991 hermeticky uzavřen. Během studené války byl Kaliningrad důležitou námořní základnou (sídlil zde „Zapadnyj morskij flot“ – Západní sovětské vojenské námořnictvo) a pro návštěvníky byl až do rozpadu SSSR v roce 1991 hermeticky uzavřen. I sovětští občané museli mít do roku 1969 zvláštní povolení ke vstupu. V oblasti byly rozmístěny i jaderné zbraně. I sovětští občané museli mít do roku 1969 zvláštní povolení ke vstupu. V oblasti byly rozmístěny i jaderné zbraně. Následkem nezávislosti Litvy a Běloruska v roce 1990 se stalo km 2 území Kaliningradské oblasti po 60. letech podruhé exklávou – tentokrát ruskou. Následkem nezávislosti Litvy a Běloruska v roce 1990 se stalo km 2 území Kaliningradské oblasti po 60. letech podruhé exklávou – tentokrát ruskou. Po vstupu Polska a Litvy do EU je oblast obklopená ze všech stran státy EU a NATO Po vstupu Polska a Litvy do EU je oblast obklopená ze všech stran státy EU a NATO Dnes problematická oblast v jednání mezi EU a Ruskou federací Dnes problematická oblast v jednání mezi EU a Ruskou federací

22 Kaliningradská oblast – symboly Znak: Znak:


Stáhnout ppt "Pobaltské státy a Kaliningrad Lotyšsko, Litva a Estonsko."

Podobné prezentace


Reklamy Google