Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Benchmarking knihoven 18.6.2008 České Budějovice Národní knihovna ČR Tel. 603 223 627.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Benchmarking knihoven 18.6.2008 České Budějovice Národní knihovna ČR Tel. 603 223 627."— Transkript prezentace:

1 Benchmarking knihoven 18.6.2008 České Budějovice Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz Tel. 603 223 627

2 Hlavní témata  Co je benchmarking?  Projekt „Benchmarking knihoven“  Kategorizace knihoven  Indikátory pro srovnávání  Databáze „Benchmarking knihoven“  Jak srovnávat výkon a činnost knihoven  Jak vstoupit do projektu?

3 Co je BENCHMARKING? = Metoda vzájemného srovnávání výkonu a činnosti knihoven  Dvě metody srovnávání:  Standard VKIS – podle předem stanovených a dohodnutých parametrů  Benchmarking – podle nejlepší knihovny

4 K čemu potřebujeme srovnávání?  Rozvoj internetu a digitalizace  vznik konkurence, konec tradičního monopolu knihoven  Prokázat, že knihovna je užitečnou a využívanou institucí  Prokázat svou ekonomickou efektivnost  Konkrétní knihovně chybí konkurence v místě  chybí možnost vzájemného srovnávání,  je obtížné zjistit, zda knihovna pracuje efektivně

5 CO MY DĚLÁME? JAK TO MY DĚLÁME? JAK DOBŘE TO MY DĚLÁME? CO DĚLAJÍ JINÍ? JAK TO DĚLAJÍ JINÍ? JAK DOBŘE TO JINÍ DĚLAJÍ? PŘÍLEŽITOSTI A NÁMĚTY KE ZLEPŠOVÁNÍ SROVNEJTE A UČTE SE Co je BENCHMARKING? Převzato: A. Plášková: Benchmarking. VŠE

6 Postup benchmarkingu Benchmarking nekončí definování indikátorů nebo pouhým měřením!!!

7 Postup benchmarkingu Benchmarking nekončí definování indikátorů nebo pouhým měřením!!! V čem vám pomůže projektu? Co musíte udělat sami?

8 K čemu to je užitečné?  Definuje nejlepší výkony  Pružná metoda pro srovnávání – možnost zjistit silné a slabé stránky  Dává včasné varování, pokud knihovna zaostává  Podporuje tvořivé uvažování o vnitřních procesech  Pomáhá rozvíjet spolupráci, navázání nových kontaktů  V ČR používá: veřejná správa, sociální služby, ČD, CzechInvest: Český benchmarkingový index

9 Jaké to má omezení?  Kvantitativní údaje nemají vždy odpovídající vypovídací schopnost  Každá knihovna pracuje v jiném kontextu  Nemusí se vždy podařit najít inspirativní partnery  Napodobování postupů nemusí vždy přinést úspěch  Sdílení strategických informací – může přinést problémy  Pokud má být benchmarking užitečný, musíme ho my i celá knihovna vnímat jako něco užitečného

10 Projekt „Benchmarking knihoven“

11 Hlavní inspirace http://www.bix-bibliotheksindex.de/

12 Co je hotovo?  Spolupracuje 72 knihoven – krajské, městské, obecní  Kategorizace knihoven  Výběr indikátorů pro vzájemné porovnávání  Zpracování definic indikátorů  Vytvoření databáze pro analýzu dat  Metodika srovnávání výkonů knihoven

13 Knihovny zastoupené v benchmarkingu Moravskoslezská vědecká knihovna v OstravěOstrava317 166 Knihovna Jiřího Mahena v BrněBrno366 680 Knihovna města OstravyOstrava317 166 Studijní a vědecká knihovna Plzeňského krajePlzeň163 500 Knihovna města PlzněPlzeň163 500 Vědecká knihovna v OlomouceOlomouc101 000 Knihovna města OlomouceOlomouc100 168 Severočeská vědecká knihovna v Ustí nad LabemÚstí nad Labem98 713 Studijní a vědecká knihovna v Hradci KrálovéHradec Králové94 255 Knihovna města Hradec KrálovéHradec Králové94 255 Krajská knihovna v PardubicíchPardubice88 559 Městská knihovna HavířovHavířov82 768 Krajská knihovna Františka BartošeZlín79 189 Městská knihovna MostMost67 583 Regionální knihovna KarvináKarviná64 290 Knihovna Petra Bezruče v OpavěOpava60 244 Městská knihovnaKarlovy Vary55 000 Krajská knihovna Karlovy VaryKarlovy Vary53 176

14 Knihovny zastoupené v benchmarkingu Městská knihovna DěčínDěčín51 820 Středisko knihovnických a kulturních služeb města ChomutovaChomutov50 400 Městská knihovna JihlavaJihlava49 535 Městská knihovna ProstějovProstějov46 269 Městská knihovna v TřebíčiTřebíč39 000 Městská knihovna TřinecTřinec38 064 Městská knihovna TáborTábor35 859 Městská knihovna v ChebuCheb34 962 Městská knihovna OrlováOrlová33 427 Městská knihovna TrutnovTrutnov31 800 Městská knihovna ZnojmoZnojmo30 226 Masarykova veřejná knihovna VsetínVsetín28 075 Městská knihovna ŠumperkŠumperk28 069 Městská knihovna Valašské MeziříčíValašské Meziříčí27 251 Městská knihovna HodonínHodonín26 243 Městská knihovna Český TěšínČeský Těšín26 060 Krajská knihovna VysočinyHavlíčkův Brod24 265 Šmidingerova knihovnaStrakonice23 900

15 Knihovny zastoupené v benchmarkingu Knihovna Matěje Josefa SychryŽďár nad Sázavou23 172 Městská knihovna Náchod, o.p.s.Náchod20 893 Městská knihovna LounyLouny18 618 Městská knihovna OstrovOstrov17 827 Městská knihovna PelhřimovPelhřimov16 471 Knihovna Václava Čtvrtka v JičíněJičín16 463 Městská knihovna ChodovChodov14 968 Knihovna V. ŠtechaSlaný14 891 Městská knihovna Ústí nad OrlicíÚstí nad Orlicí14 864 Městská knihovna Antonína Marka TurnovTurnov14 323 Městská knihovnaRokycany13 773 Městská knihovna v Č. KrumlověČeský Krumlov13 669 Husova knihovnaŘíčany13 000 Knihovna Vincence Priessnitze v JeseníkuJeseník12 293 Městská knihovna Boženy Němcové DomažliceDomažlice10 626 Městská knihovna LitomyšlLitomyšl10 052 Městská knihovna LanškrounLanškroun9 791 Městská knihovna ChotěbořChotěboř9 671 Městská knihovna Nová PakaNová Paka9 368

16 Knihovny zastoupené v benchmarkingu Městská knihovna SedlčanySedlčany7 744 Městská knihovna TřeboňTřeboň7 482 Městská knihovna KapliceKaplice7 125 Městská knihovna a informační střediskoNový Bydžov7 000 Městská knihovna VratimovVratimov6 761 Kulturní centrum Letohrad - knihovnaLetohrad6 190 Městská knihovna LuhačoviceLuhačovice5 439 Městská knihovna HoražďoviceHoražďovice5 059 Místní knihovna PaskovPaskov3 863 Městská knihovnaJablonné nad Orlicí3 099 Městská knihovna Rtyně v PodkrkonošíRtyně v Podkrkonoší3 013 Místní knihovna ŘepištěŘepiště1 646 Knihovna HnojníkHnojník1 460 Pravdova knihovnaJarošov nad Nežárkou1 113 Místní knihovna Vysoké VeselíVysoké Veselí894 Místní knihovnaSmilovice638 Místní knihovna ŽabeňŽabeň635

17 Kategorizace knihoven Počet obyvatel obce 1 – 500 501 - 1 000 1 001 - 3 000 3 001 - 5 000 5 001 - 10 000 10 001 - 20 000 20 001 - 40 000 Více než 40 001 Krajská knihovna Krajská knihovna s městskou funkcí Komu je benchmarking určen?  Benchmarking je otevřen všem veřejným knihovnám  Největší přínos může mít ve větších knihovnách  Podmínka: schopnost poskytnout kompletní data pro srovnávání (zejména ekonomická)

18 3 bloky výkonových parametrů= 29 indikátorů  Podmínky pro činnost knihovny  12 indikátorů  Uživatelé, služby  8 indikátorů  Financování, výdaje, efektivita  9 indikátorů

19 Podmínky pro činnost knihovny 1.Podíl financování knihovny na rozpočtu obce 2.Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel 3.% obnovy knižního fondu 4.Objem přírůstků na 1000 obyvatel 5.Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel 6.Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel 7.Počet studijních míst na 1000 obyvatel 8.Počet internetových stanic na 1000 obyvatel 9.Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel 10.Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů 11.Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků 12.Počet hodin pro veřejnost týdně

20 Uživatelé, služby 1.Registrovaní čtenáři - % z obsluhované populace 2.Registrovaní čtenáři do 15 let - % z obsluhované populace mládeže do 14 let 3.Počet návštěv na jednoho obyvatele 4.% návštěvníků internetu z celkového počtu návštěvníků 5.Počet výpůjček na registrovaného čtenáře 6.Obrat knihovního fondu 7.Kulturní akce na 1000 obyvatel 8.Vzdělávací akce (semináře, kurzy…) na 1000 obyvatel 9.Internetové služby: webová stránka, OPAC…

21 Jaké internetové služby poskytujete uživatelům? Dotazník Má knihovna webovou stránku?Ano - Ne Webová stránka Je webová stránka přístupná přes WAP?Ano - Ne Máte na webové stránce přístup do svého online katalogu?Ano - Ne Nabízíte uživatelům na webu vlastní specializované databáze?Ano - Ne Databáze, elektronické informační zdroje Nabízíte uživatelům licencované el. informační zdroje?Ano - Ne Kolik přes přístup pouze v knihovně? Uveďte počet:Kolik? Kolik přes přístup mimo knihovnu? Uveďte počet:Kolik? Nabízíte virtuální informační službu - Ptejte se knihovny?Ano - Ne Umožňujete komunikaci s uživateli emailem?Ano - Ne Umožňujete komunikaci s uživateli pomocí SMS?Ano - NeInformace, Zasíláte uživatelům emailem aktuality o službách a aktivitách knihovny?Ano - Ne komunikace s uživatelem Umožňujete nahlížení do uživatelského konta?Ano - Ne Umožňujete uživatelům objednávání přes webové rozhraní?Ano - Ne Umožňujete uživatelům prolongace přes webové rozhraní?Ano - Ne

22 Financování, výdaje, efektivita 1.Celkové provozní náklady v přepočtu na jednoho obyvatele 2.Náklady na pořízení knihovního fondu v přepočtu na jednoho obyvatele 3.Náklady na nákup licencí na el. inf. zdroje v přepočtu na jednoho obyvatele 4.Náklady na pořízení knihovního fondu na výpůjčku 5.% čistých provozních nákladů z celkových provozních nákladů 6.% nákladů na pořízení knihovního fondu z celkových provozních nákladů z celkových provozních nákladů 7.% osobních nákladů z celkových provozních nákladů 8.% získaných dotací, grantů, vlastních příjmů na celkovém rozpočtu knihovny z celkových příjmů na provoz

23 Databáze „Benchmarking knihoven“ http://www.nipos-mk.cz/benchmarking/

24 Databáze „Benchmarking knihoven“  Zpracovatel a provozovatel: NIPOS  Zadavatel: NK ČR  Obsahuje data 72 knihoven – účastníků projektu  Rok 2006, 2007  Umožňuje:  Propočet výkonových indikátorů z vložených statistických dat  Zjištění minimálních, průměrných a maximálních hodnot indikátorů pro jednotlivé kategorie knihoven  Vzájemné porovnávání výkonových indikátorů vybraných knihoven  Přístup do databáze: pouze pro účastníky projektu

25 Jak to funguje? indikátor 1. knihovna 2. knihovnamin.průměrmax. Podmínky pro činnost knihovny 1. Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel2 538 2 563 2 101 3 335 5 889 2. % obnovy knižního fondu6,8 3,2 2,3 4,3 6,8 3. Objem přírůstků na 1000 obyvatel173 82 65 135 223 4. Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel8,0 2,9 2,2 4,4 8,0 5. Počet internetových stanic na 1000 obyvatel0,4 0,3 0,1 0,3 0,9 6. Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel34,9 19,7 17,4 33,5 96,9 7. Počet studijních míst na 1000 obyvatel3,3 1,7 0,7 1,6 3,3 8. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel0,5 0,4 0,6 0,9 9. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů3,3 3,6 2,3 4,4 6,7 10. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků0,2 0,3 0,5 12. Počet hodin pro veřejnost týdně36,0 40,0 0,0 39,6 58,0

26 Metoda známkování MinimumPrůměrMaximum 54321 KF/1000 obyv.19032700 3498 4295 5092 5890 % obnovy KF244668810 12 Přírůstek/1000 obyv.6697 129 160 192 223 Periodika/1000 obyv.2335566778 Internet/1000 obyv.0000011111 Plocha/1000 obyv.1128 45 63 80 97 Stud.míst./1000 obyv.0112222333 Úvazky/1000 obyv.1111111000 Úvazky/1000 čten.7665544332 Úvazky/1000 návšť.1000000000 Provozní doba3641 46 51 56 61 %výdajů/rozp. Města0001111222 % obsl. Popul.1014 18 21 25 28 % mládeže1421 28 35 42 48 Návštěvy/obyv.1222222333 % návštěv inter.2559912 16 19 Výpůjčky/čtenář3547 59 72 84 96 Obrat KF1222233334 Akce/1000 obyv.27711 15 20 24 Inter. Služby68810 13 15 17 Provoz. Nákl/1000 obyv.416363 311 258 205 153 Náklady KF/obyv.1421 28 35 43 50 Náklady EIZ/obyv.0001111111 Náklady KF/výpůjčky2333333444 %provoz.nákl.4540 34 29 24 18 % nákladů na KF6889911 13 14 % osobních nákl.6864 60 56 52 49 % získaných dotací0447711 14 18 % vlast. Příjmů59913 17 21 25

27 Srovnání žluté a zelené knihovny

28 Další údaje o porovnávaných knihovnách Žlutá knihovnaZelená knihovna Vykonává knihovna regionální funkce? Ano Provozuje knihovna hudební odd.? Ano Půjčuje knihovna zvukové dokumenty? Ano Počet poboček:32 Počet základních škol1311 Počet středních škol15 Počet jiných vzdělávacích zařízení 47 Počet vysokých škol11 Jiné9 Umístění knihovnyCentrum města Registrační poplatek 120,- dospělí, 30,- děti dospělí 100,-; děti 50,-; studenti, senioři 70,-; ZTP zdarma; organizace 200,-

29 Která knihovna je lepší? Žlutá knihovnaZelená knihovna Výborná6x3x Chvalitebná7x3x Dobrá9x2x Dostatečná4x6x Nedostatečná3x15x

30

31

32 SWOT analýza žluté a zelené knihovny

33 Žlutá knihovna - Silné stránky  Knihovna má dobrý knihovní fond. Ve vztahu k počtu obyvatel je menší než průměr, ale je bohatě doplňován novou literaturou, a to jak knihami, tak zejména časopisy.  Tomu odpovídá také nadprůměrné procento výdajů na nákup dokumentů.  Fond dokumentů má silně nadprůměrný obrat. Knihovna vykazuje mírně nadprůměrné množství výpůjček na uživatele.  Knihovna má mírně podprůměrné prostorové podmínky ale nabízí přiměřené množství internetových, ale také velké množství studijních míst.  Knihovna pořádá nadprůměrné množství kulturních a vzdělávacích akcí.  Knihovna je nadprůměrně navštěvována. Průměrná je návštěvnost internetu.  Knihovna má průměrné množství mladých uživatelů do 15 let.  S ohledem na počet pracovníků je produktivita práce spíše nadprůměrná.  Knihovna má podprůměrný podíl osobních nákladů.  Podíl výdajů knihovny na výdajích obce je nadprůměrný.

34 Žlutá knihovna - Slabé stránky  Rozsah provozní doby je podprůměrný, nevyhovuje standardu VKIS.

35 Příležitosti  Knihovna by mohla usilovat o rozšíření provozní doby.  Knihovna by měla usilovat o to, aby si zachovala větší počet uživatelů ve vyšších věkových kategoriích, existuje značný potenciál mladých uživatelů.  Knihovna má mírně nadprůměrné internetové služby, ale je zde potenciál na jejich rozšíření.  Bylo by užitečné zvýšit nabídku elektronických informačních zdrojů.  Knihovna má potenciál ke snižování čistých provozních nákladů.  Knihovna má potenciál k rozšíření příjmů z dotací a grantů a také ze svých vlastních příjmů. Hrozby  Osobní náklady jsou podprůměrné, může existovat riziko odlivu kvalitních pracovníků a není zde potenciál pro rozšíření provozní doby. Žlutá knihovna

36  Knihovna nemá výrazné silné stránky. Většina parametrů se pohybuje na úrovni průměrných a podprůměrných hodnot.  Knihovna má podprůměrné čisté provozní náklady.  Knihovna nízký počet pracovních úvazků Zelená knihovna – Silné stránky

37  Knihovna má z hlediska rozsahu podprůměrný knihovní fond, který je také zřejmě zastaralý. Procento jeho obnovy je nízké a podprůměrná je i nabídka časopisů. Podprůměrné je procento výdajů na nákup dokumentů i elektronických informačních zdrojů.  Tomu také odpovídá mírně podprůměrné množství výpůjček i menší obrat knihovního fondu.  Prostorové zajištění knihovny je výrazně podprůměrné.  Počet internetových stanic a studijních míst je průměrný.  Rozsah provozní doby je podprůměrné, nevyhovuje standardu VKIS.  Knihovna pořádá silně podprůměrné množství kulturních a vzdělávacích akcí.  Knihovna je podprůměrně navštěvována. Silně podprůměrné je využití internetu.  Procento obsluhované populace dospělých i mládeže je podprůměrné.  Knihovna není dobře financována. Výdaje na knihovní fond a čisté provozní náklady jsou podprůměrné, naopak vyšší je procento osobních výdajů. Zelená knihovna – Slabé stránky

38 Zelená knihovna Příležitosti  Zlepšit rozsah a obsah knihovního fondu – knihy, časopisy, elektronické informační zdroje.  Zlepšit prostorové zajištění knihovny.  Rozšířit počet kulturních a vzdělávacích akcí.  Propagovat nabídku veřejného internetu.  Knihovna má podprůměrné množství pracovníků a to jak k počtu obyvatel, tak i k registrovaným uživatelům i návštěvníkům.  Knihovna má potenciál získat další příjmy z dotací a grantů.  Podíl na financování obce je podprůměrné, existuje zde potenciál, že by obec mohla knihovnu lépe financovat. Hrozby  Podprůměrný knihovní fond a nedostatečné prostorové zajištění může vést k dalšímu poklesu zájmu o služby knihovny.  Riziko poklesu uživatelů (nízký podíl mládeže i dospělé populace).  Knihovna vykazuje nadprůměrné procento osobních výdajů na celkových nákladech.

39 Co nyní potřebujeme?  Zapojit co nejvíce knihoven do projektu  Využít benchmarking při oceňování knihoven – Knihovna roku, Kamarádka knihovna….?

40 Co dělat, máte-li zájem o účast v projektu?  Mít zájem a odvahu ke vzájemnému srovnávání  Přihlásit se jako účastník projektu  Poskytnout kvalitní a spolehlivá statistická data a další údaje o své činnosti  Poskytnout souhlas pro práci s daty  Spolupracovat s účastníky projektu při vzájemném poznávání  Být připraven poskytnout účastníkům informace a know-how ze své vlastní činnosti  Databáze Benchmarking knihoven je přístupná pouze účastníkům projektu

41 Údaje nezbytné pro benchmarking  Údaje ze statistického výkazu knihovny KULT  Údaje o službách a fondech 15  Ekonomické údaje12  Údaje neuváděné ve výkazu KULT - 3  Náklady na pořízení licencí na el. informační zdroje  Počet dětí do 15 let v obci/městě  Celkové výdaje města/obce v roce 2006  Dotazník k elektronickým službám  Dotazník - komentář k údajům – specifika lokality – např. počet škol, spádovost oblasti, způsob výpočtu indikátoru apod. Odpočet výkonů regionálních funkcí

42 Pokud máte zájem o vstup do projektu: Ozvěte se! vladana.pillerova@nkp.cz  Oslovte knihovny ve svém blízkém i vzdáleném okolí, se kterými se chcete porovnat  Přesvědčte je k účasti na projektu

43 Staňte se lepší knihovnou dříve, než vaše slabiny odhalí zřizovatel!


Stáhnout ppt "Benchmarking knihoven 18.6.2008 České Budějovice Národní knihovna ČR Tel. 603 223 627."

Podobné prezentace


Reklamy Google