Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Československý stát v letech 1945 – 1968.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Československý stát v letech 1945 – 1968."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Československý stát v letech 1945 – 1968 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M2.118 Datum vytvoření: Vzdělávací oblast: Dějepis Ročník: Druhý – všechny maturitní obory Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

2 Anotace Československý stát v letech 1945 – 1968.

3 Metodické pokyny Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s programem MS PowerPoint a projektor.

4 Zdroje – literatura VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN X. BENEŠ, Zdeněk a Vladimír NÁLEVKA. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce [redakce], ISBN

5 Zdroje – literatura Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN ČAPEK, Vratislav, Jaroslav PÁTEK a Otto ZWETTLER. Světové dějiny. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 1993, 255 s. ISBN ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN VACULÍK, Jaroslav a František ČAPKA. Nástin českých dějin 20. století. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, c1999, 234 s. ISBN

6 Zdroje – obrázky Obrázek č. 1 [online].[cit ]. Dostupné z: Soubor:Zden%C4%9Bk_Fierlinger_1932.jpg Obrázek č. 2 [online].[cit ]. Dostupné z: Soubor:Edvard_Bene%C5%A1.jpg Obrázek č. 3 [online]. [cit ]. Dostupné z: File:Gottwald_(EKI)_-_cropped.jpg

7 Zdroje – obrázky Obrázek č. 4 [online]. [cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 5 [online].[cit ]. Dostupné z: _general_of_the_US_army.jpg Obrázek č. 6 [online].[cit ]. Dostupné z: g

8 Zdroje – obrázky Obrázek č. 7 [online].[cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 8 [online]. [cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 9 [online].[cit ]. Dostupné z: r.jpg

9 Zdroje – obrázky Obrázek č. 10 [online].[cit ]. Dostupné z: Soubor:Antonin_Novotny_v_New_Yorku_-_1960_A.jpg Obrázek č. 11 [online]. [cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 12 [online].[cit ]. Dostupné z: Soubor:Teodor_Banik_busta_Alexandra_Dubceka.jpg

10 Zdroje – obrázky Obrázek č. 13 [online]. [cit ]. Dostupné z: File:Vaclav_Havel_IMF.jpg Obrázek č. 14 [online].[cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 15 [online]. [cit ]. Dostupné z: uselang=nl

11 Zdroje – obrázky Obrázek č. 16 [online]. [cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 17 [online].[cit ]. Dostupné z: Soubor:Jan_Palach_foto_z_pr%C5%AFkazu.JPG Obrázek č. 18 [online]. [cit ]. Dostupné z: BCr_Jan_Palach.jpg

12 Československý stát v letech

13 Třetí republika – 1945 – 1948 Po válce vznikla vláda Národní fronty, v čele se Zdeňkem Fierlingerem. Byla ustanovena v Košicích a přijala Košický vládní program. Měla 25 členů, z toho 8 komunistů. Jedinou úpravou hranic byla ztráta Podkarpatské Rusi ve prospěch SSSR na základě československo-sovětské smlouvy ze dne Vztah se Slovenskem byl vyřešen první pražskou dohodou ze dne , která stanovila záležitosti celostátní povahy a záležitosti samostatné pro Slovensko. Vztah českých a slovenských zemí byl vyjádřen tzv. asymetrickým modelem - jednotný stát, Slovensku poskytnuty autonomní pravomoci SNR - zákonodárná moc, Sbor pověřenců - nejvyšší správní orgán na Slovensku. Česko takové orgány nemělo.

14 Třetí republika – 1945 – 1948 Za války nahrazovaly zákonodárnou moc dekrety prezidenta republiky a od října 1945 ji převzalo jednokomorové Národní shromáždění o 300 poslancích (200 českých a 100 slovenských). Na svém prvním zasedání byl potvrzen Beneš jako prezident republiky, byla potvrzena vláda NF v čele s Fierlingerem a byly uznány prezidentské dekrety jako platné zákony. Jedny z nejdůležitějších byly dekrety „velký a malý retribuční“ o potrestání nacistických zločinců. Celkem bylo vydáno 141 dekretů.

15 Třetí republika – 1945 – 1948 Obr. 1 – Zdeněk Fierlinger Obr. 2 – Edvard Beneš

16 Třetí republika – 1945 – 1948 Byl proveden odsun Němců schválený na Postupimské konferenci. Byl konfiskován majetek Němců, Maďarů a kolaborantů, majetek byl přerozdělen. Došlo ke znárodňování československého průmyslu a pozemkové reformě. Ekonomika byla plánována. Jako orgány státní a veřejné správy vznikly Národní výbory, kterým náležela prakticky veškerá správa v místech. Rozlišovaly se místní, okresní a zemské.

17 Třetí republika – 1945 – 1948 Došlo k omezení počtu politických stran, fungovaly 4 v Čechách a 4 na Slovensku. Všechny povolené strany tvořily tzv. Národní frontu. Všechny strany tedy byly vládní a neexistovala opozice. Vznik nové politické strany by musela povolit Národní fronta. Pravicové strany z první republiky byly zakázány Košickým vládním programem. Největší sílu postupně získávali komunisté, měli přes 1,5 miliónu členů. V květnu 1946 proběhly první poválečné parlamentní volby do Ústavodárného shromáždění. Volby vyhráli komunisté a předsedou vlády se stal Klement Gottwald.

18 Třetí republika – 1945 – 1948 V roce 1947 vláda na Stalinův nátlak odmítla Marshallův plán (americký program hospodářské obnovy Evropy). Mezi demokratickými stranami a komunisty nastávaly stále větší rozbroje, komunisté šli tvrdě za svým cílem vyhrát většinově volby v roce KSČ rozvinula nejrozmanitější formy politické aktivity a nátlaku, tzv. projevy vůle lidu, od veřejných schůzí přes demonstrace, sjezdy rolníků a dělníků až po utvoření nových mocenských orgánů – akčních výborů.

19 Třetí republika – 1945 – 1948 Obr. 3 – Gottwald Obr. 4 – Stalin Obr. 5 – Marshall

20 Třetí republika – 1945 – 1948 V únoru 1948 došlo k vládní krizi, nekomunističtí ministři podali demisi a byli jmenováni nový nekomunističtí ministři, kteří ale sympatizovali s KSČ. Následovala pozemková reforma a do konce roku byl úplně odstraněn soukromý sektor. Nastolení mocenského monopolu KSČ bylo v rozporu s existující demokratickou ústavou, bylo likvidací dosavadních demokratických zvyklostí. V tomto smyslu byl československý únor 1948 aktem protidemokratickým a protiústavním.

21 Počátek komunistického režimu Hned po únoru 1948 začali komunisté očistu veřejného života prostřednictvím akčních výborů NF. Mnoho státních úředníků bylo sesazeno z funkcí. Začala emigrace do zahraničí. V roce 1948 byla vydána Ústava 9. května. - základ k totalitnímu režimu, lidově demokratická republika. Ústavní a občanská práva proklamována, ale režim je nedodržoval. V květnu 1948 proběhly nedemokratické volby, byla jen jedna kandidátka NF, (70% křesel v Parlamentu získali komunisté), předsedou vlády se stal Antonín Zápotocký.

22 Počátek komunistického režimu Po abdikaci prezidenta Beneše (odmítl podepsat Ústavu a jiné komunistické zákony) se stal v červnu 1948 prezidentem Klement Gottwald (první dělnický prezident). Beneš zemřel v září 1948, jeho pohřeb ovšem nebyl masový, KSČ zakázala vypravování zvláštních autobusů a vlaků. Komunisté zahájili silnou agitaci a provedli změny v oblasti kultury atd., prosazovala se marxistická ideologie. Školství bylo změněno, studenti byli vybíráni dle třídního původu, mnoho učitelů bylo vyhozeno.

23 Počátek komunistického režimu Komunisté likvidovali opozici, utlačovali katolickou církev, vznikly tábory nucených prací, politické procesy (generál Heliodor Píka, Milada Horáková atd.), objevila se tzv. masová nezákonnost, která byla nastavena proti osobám tzv. státně nespolehlivým. Komunisté neustále hledali „nepřátele“ jak v okolí tak i ve vlastních řadách (odsouzení generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského a jiných). Pomoci jim přijeli sovětští poradci, kteří byli v procesech nekompromisní. Odborníci byli propouštěni a na jejich místa byly dosazováni komunisté. Mnoho inteligentů skončilo u manuální práce.

24 Počátek komunistického režimu Obr. 6 – Píka Obr. 7 – Hrob Horákové Obr. 8 – Slánský

25 Počátek komunistického režimu Vlna represí v letech 1948 – 1953 rozbila veškerou protikomunistickou opozici. V oblasti národního hospodářství byl zlikvidován soukromý sektor, byla zavedena ekonomika dle sovětského vzoru. Roku 1949 založena RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci). Od roku 1949 začala násilná kolektivizace - vznik JZD (Jednotné zemědělské družstvo). Hlavním sektorem byl těžký průmysl, zbytek upadal.

26 První krize komunistického režimu Po Stalinově smrti roku 1953 dochází ke změně ruské politiky pod vlivem N. Chruščova. U nás se roku 1953 po smrti Klementa Gottwalda stává prezidentem Antonín Zápotocký. Nový prezident přinesl nový kurz komunismu. Slíbil přesun z těžkého průmyslu k lehkému, omezení násilné kolektivizace, byly zrušeny přídělové lístky a zavedeny pevné ceny spotřebního zboží a potravin. Ekonomika a životní úroveň ovšem velmi klesly. Komunisté začali hledat viníky a tak se spustily procesy s vlastními lidmi (př. odsouzení Gustava Husáka apod.).

27 První krize komunistického režimu V roce 1954 proběhly nové volby do Národního shromáždění a volby do Národních výborů, ve kterých kandidovali opět jen kandidáti Národní fronty a účast ve volbách byla cca 98 %. Neexistoval výběr, kandidáti byli dopředu schvalováni. V roce 1955 se situace v zemi stabilizovala, rostla životní úroveň, procesy byly omezeny na minimum. Komunisté se snažili řídit všechny oblasti společenského života (Český svaz mládeže, Pionýr apod.). V roce 1955 vznikla Varšavská smlouva, jejímž členem byla i ČSR.

28 První krize komunistického režimu V únoru 1956 na XX. Sjezdu KSSS přednesl Chruščov kritický referát o kultu osobnosti Stalina, což vyvolalo reakce i u nás. Následovaly dva sjezdy československých spisovatelů, kteří požadovali svobodu slova. Intelektuálové byli nakonec postiženi různými perzekucemi a dělnická třída byla umlčena zvýšením platů a zkrácením pracovní doby. Začaly se objevovat hlasy po demokratizaci režimu. Hospodářství bylo v krizi hlavně v důsledku zaměřenosti převážně na těžký průmysl. Komunisté odmítli jakékoliv změny a drželi se stále své konzervativní politiky zaměřené na svůj vzor v SSSR.

29 První krize komunistického režimu Obr. 9 –Nikita Chruščov Obr. 10 – Antonín Novotný

30 Čekání na reformu Roku 1957 se po smrti Antonína Zápotockého stal prezidentem Antonín Novotný. Tvrdě vystupoval proti kritikům, v obyčejném životě se uplatňovala třídní odlišnost (přijímání na školy apod.). Ekonomická situace byla špatná, naplánovalo se odstranění zbytků vykořisťovatelských tříd a dovršení vítězství socialistického družstevnictví. Volby v roce 1960 skončily jasným vítězstvím Národní Fronty (99,7 % hlasů).

31 Čekání na reformu V roce 1960 bylo vyhlášeno, že u nás zvítězil socialismus, byla přijata nová Ústava a republika se přejmenovala na Československou socialistickou republiku. V Ústavě byla deklarována „vedoucí úloha KSČ“ (článek 4). Následně se hlavním znakem první poloviny 60. let stala liberalizace režimu v důsledku krize komunistické ideologie. Odbojové organizace ovšem nemohly veřejně vystupovat, režim je okamžitě likvidoval. Byli jsme policejním státem. Mnoho lidí žilo na hranici chudoby, privilegovaní mohli nakupovat v Tuzexu (obchody se západním zbožím). Obr. 11 – Logo Tuzexu Obr. 11 – Logo Tuzexu

32 Čekání na reformu Následná pětiletka, která měla pomoci předstihnout kapitalistické země byla naprosto nereálná. Hlavním problémem byla zaostalost techniky a strojů. Nedocházelo k žádnému přizpůsobování moderním technologiím a průmyslové revoluci. Nastal hospodářský kolaps, který přispěl ke krizi ideologie. Začala se objevovat veřejná kritika, někdy i zevnitř KSČ. Postupně se začala uvolňovat i cesta a vztah k západním zemím, začaly být povolovány návštěvy příbuzných v zahraničí.

33 Čekání na reformu Novotnému už se nedařilo držet silnou pozici, byla provedena rehabilitace mnoha dříve odsouzených (př. Husák apod.) a byli potrestáni někteří viníci za tyto procesy. Ekonomika byla v krizi, centrální řízení, pevné stanovení cen, možnost vykonávat určité funkce jen pro tzv. kádry, kontrola veškeré činnosti v podnicích ze strany státu atd., to vše vedlo k přípravě nové ekonomické reformy.

34 Čekání na reformu V roce 1965 byl schválen návrh vedoucí k plánovanému tržnímu hospodářství. Hospodářský plán měl určovat jen základní směr vývoje, podniky měly získat možnost podnikání, výroba má být ovlivněna potřebami trhu, ceny se mají utvářet na základě principu poptávky a nabídky, apod. Začal postupně boj o reformu celospolečenského dosahu. I v politické oblasti začal boj o reformu. Hlavně po rehabilitacích, Slovensko se snažilo o určitou autonomii a v celonárodním parlamentu už se nehlasovalo vždy jednomyslně, někdy dokonce docházelo k vracení zákonů.

35 Čekání na reformu Krize se objevila ve všech oblastech života, v novinách se začala porušovat cenzura, zesílil se význam televize a měnilo se veřejné mínění směrem proti komunismu. V roce 1967 se konal IV. Sjezd československých spisovatelů, který veřejně kritizoval poměry v naší zemi. Uvnitř strany vystoupili proti Novotnému Alexandr Dubček apod. Na Strahově byla brutálně rozehnána studentská demonstrace.

36 Rok 1968 V lednu 1968 byl místo Novotného zvolen generálním tajemníkem KSČ A. Dubček, čímž začalo tzv. Pražské jaro. Zvítězilo tak reformní hnutí uvnitř komunistické strany a byl vyslyšen hlas nespokojené veřejnosti. Sdělovací prostředky zrušily dosavadní systém cenzury a veřejně informovaly o akcích v minulosti (politické procesy, justiční vraždy,apod.). Rozšířila se veřejná diskuse o změnách. Měl být nastolen tzv. Socialismus s lidskou tváří – požadavky na demokratizaci KSČ, posílení pozic nekomunistických stran, urychlené ekonomické reformy, apod.

37 Rok 1968 Politická scéna byla postupně zbavována Novotného přívrženců, hlavně z vysokých funkcí a nakonec Novotný dne abdikoval na funkci prezidenta a novým prezidentem byl zvolen Ludvík Svoboda. Byla také jmenována nová vláda v čele s O. Černíkem. Vláda už mohla vládnout sama, nebyl nutný souhlas KSČ, v parlamentu docházelo k interpelacím ministrů a klasickému hlasování. Činnost mohl obnovit Junák, Skaut, Sokol, Orel, apod. Výrazně vzrostla aktivita a autorita kulturních svazů, v čele Svazu spisovatelů stál Václav Havel.

38 Rok 1968 Obr. 12 – Alexandr Dubček Obr. 13 – Václav Havel

39 Rok byl přijat tzv. Akční program KSČ, který nastínil změny ke kterým mělo dojít v budoucích dvou letech. Hlavní myšlenou byla demokratizace a rehabilitace odsouzených nespravedlivě. Kritice bylo podřízeno centralistické direktivní řízení a měla se změnit i kádrová politika, která měla začít brát v úvahu vzdělání, kvalifikaci, schopnosti apod. Objevily se snahy o vytvoření federace a odstranění asymetrického modelu (tzn. oba státy by měly své orgány). Demokratizace se měla dotknout také ekonomiky, školství (dělnický původ už neměl být zárukou práva na vzdělání).

40 Rok 1968 SSSR nesouhlasil s vývojem v ČSSR a tak nakonec došlo ke schůzce Dubčeka se sovětským vedením dne v Moskvě. Brežněv naznačil je nevylučuje zásah v naší zemi. Následně v květnu a červnu procházela československá reforma krizí. Dne byl zveřejněn text „Dva tisíce slov, které patří dělníkům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem“, jehož autorem byl spisovatel Ludvík Vaculík. Dokument kritizoval minulost, kritizoval některé probíhající reformy a vybízel k rozšíření lidového hnutí, volal po demonstracích, stávkách a dával rady a náměty na změny.

41 Rok 1968 Obr. 14 – Ludvík Vaculík Obr. 15 – Leonid Brežněv

42 Rok 1968 Provolání 2000 slov rozbouřilo a zdramatizovalo politický život v zemi. Předsednictvo ÚV KSČ se od tohoto dokumentu distancovalo. Státy Varšavské smlouvy po svém jednání v červenci bez účasti ČSSR vyzvali ČSSR k návratu k neostalinistickému modelu socialismu. Vedení KSČ dopis zveřejnilo a tím získalo obrovskou podporu obyvatelstva, že se postavilo ostatním státům a vnějšímu zásahu do našich věcí. Hlavně byla odmítnuta Brežněvova doktrína (bránění socialismu v jiné zemi).

43 Rok 1968 Ve dnech až proběhly v Čierné nad Tisou rozhovory mezi stranickými vedeními ČSSR a SSSR. Problém byl v tom, že vedení KSČ nevystupovala jednotně, někteří souhlasili s požadavky SSSR. Byli to hlavně Kolder, Biĺak a Oldřich Švestka. Závěrem bylo, že „bratrské strany“ nedovolí vrazit klín mezi socialistické státy a že problémy se budou řešit vzájemnou pomocí a podporou. Obr. 16 – Vasil Biĺak Obr. 16 – Vasil Biĺak

44 Rok 1968 Téhož dne obdržel Brežněv dopis od pěti československých vedoucích představitelů s žádostí o všestrannou pomoc, včetně vojenské, proti „kontrarevolučním silám“. Dubček si nepřipouštěl možnost vojenského zásahu, věřil v diplomatická jednání. Dne v Kremlu padlo rozhodnutí o vojenské intervenci. Akce měla být v souladu s akcemi prosovětských sil ve vedení KSČ. Během zasedání předsednictva ÚV KSČ dne začalo ve 23:30 obsazování území ČSSR vojsky Varšavské smlouvy.

45 Rok 1968 Byl vydán rozkaz nebránit se vojensky a bylo vydáno „Prohlášení ke všemu československému lidu“, v němž se uvádělo, že vojska Varšavské smlouvy obsazují ČSSR proti vůli ústavních orgánů a bez jejich vědomí. Okupace proběhla vojensky bez problémů, ale politicky neuspěla. Prosovětské křídlo v KSČ nenaplnilo očekávání SSSR. Invaze byla odsouzena, nemohlo dojít ke změně vlády a státních orgánů, jak SSSR chtěl. Lidé se bouřili.

46 Rok 1968 Ve dnech 23. až proběhla jednání v Moskvě. Československá delegace v čele s Ludvíkem Svobodou prosadila propuštění československých politiků (Dubček, Smrkovský, Kriegel, Černík, atd.). Jednání skončila podpisem „moskevského protokolu“, který obsahoval úkoly pro československé politiky. Odmítl podepsat Kriegel. Moskevské protokoly stanovily tyto podmínky – zákaz protisocialistických organizací, upevnění orgánů Bezpečnosti a armády, konkrétní kádrové změny, kontrola tisku, apod. Na druhé straně byl slíben etapový odchod vojsk.

47 Rok 1968 KSČ nezbývalo nic jiného, než připravit korektury dosavadní politiky a akčního programu. Každé rozhodnutí muselo být konzultováno s Moskvou a čekalo se na její vyjádření. Byla schválena „smlouva o podmínkách a dočasném pobytu sovětských vojsk“, kterou schválilo Národní shromáždění. Na našem území mělo působit sovětských vojáků. Z reforem se podařilo přijmout jen Ústavní zákon o československé federaci. Ten od vytvořil federativní stát dvou rovnoprávných národů.

48 Rok 1968 Reformní křídlo v KSČ bylo zničeno, k moci se postupně dostával Gustav Husák. Nesouhlas se současným děním byl vyjádřen demonstracemi a stávkami mladých lidí a vysokoškoláků. Nejvýznamnější akcí bylo demonstrativní sebeupálení studenta Jana Palacha dne u kašny Národního muzea v Praze. Dne se upálil i Jan Zajíc. Měla tak být vyburcována veřejnost k akci. Počátkem roku 1969 byla napjatá atmosféra, ubývalo zastánců reformy, mnoho lidí odešlo do emigrace. SSSR prosazoval řešení pomocí síly.

49 Rok 1968 Obr. 17 – Jan Palach Obr. 18 – Pomník Palacha a Zajíce

50 Rok 1968 Obrovského významu dosáhla dvě vítězství ČSSR nad SSSR na mistrovství světa v hokeji v březnu 1969 ve Švédsku. V ČSSR propukly obrovské slavnosti jako projev odporu k SSSR. Do ČSSR přiletěl maršál Grečko a pohrozil vyhlášením stanného práva. Dne zasedal ÚV KSČ, který přijal rezignaci Alexandra Dubčeka na funkci prvního tajemníka a zvolen byl Gustav Husák. Reformy tak byly pohřbeny.

51 Kvíz 1. Po druhé světové válce se stal naším prezidentem a) Emil Hácha b) Edvard Beneš c) Klement Gottwald 2. Podkarpatská Rus se po druhé světové válce stala součástí a) Maďarska b) Polska c) SSSR

52 Kvíz 3. Po válce vznikla vláda a) Národní fronty v čele s Fierlingerem b) Národní fronty v čele s Gottwaldem c) Národní fronty v čele s Benešem 4. Dekrety prezidenta republiky byly po válce Národním shromážděním schváleny jako naše a) platné zákony b) neplatné zákony

53 Kvíz 5. Národní fronta byla a) zákonodárný orgán b) vládní orgán c) organizace sdružující povolené politické strany 6. Marshallův plán (plán na ekonomickou pomoc Evropě po druhé světové válce) roku 1947 ČSR a) přijala b) nepřijala

54 Kvíz 7. Komunisté se u nás chopili moci a) v únoru 1948 b) v únoru 1960 c) v srpnu Ústava 9. května byla přijata roku a) 1947 b) 1948 c) 1949

55 Kvíz 9. Prvním dělnickým prezidentem byl od roku 1948 a) Klement Gottwald b) Antonín Zápotocký c) Antonín Novotný 10. V 50. letech byly nástrojem komunismu k utužení moci a) letáková propaganda b) propaganda v tisku c) politické procesy

56 Kvíz 11. Postavení ve společnosti se v komunismu odvíjelo a) od třídního původu b) od vzdělání c) od schopností 12. Roku 1949 vznikla RVHP jako a) Rada vzájemné humanitární pomoci b) Rada vzájemné hospodářské pomoci c) Rada vzájemné humanitárně-hospodářské pomoci

57 Kvíz 13. Hospodářství bylo za komunismu a) plánované s orientací na těžký průmysl b) plánované s orientací na lehký průmysl c) tržní s orientací na těžký průmysl 14. Po Gottwaldově smrti se stal roku 1953 prezidentem a) Antonín Zápotocký b) Antonín Novotný c) Ludvík Svoboda

58 Kvíz 15. Volby za komunismu byly a) demokratické s výběrem kandidátů b) demokratické bez výběru kandidátů c) nedemokratické bez výběru kandidátů 16. Stalina kritizoval v roce 1956 a) Chruščov b) Brežněv c) Gorbačov

59 Kvíz 17. Komunisté řídili a ovlivňovali a) hospodářství b) politiku c) všechny oblasti života 18. V roce 1957 se stal prezidentem a) Antonín Zápotocký b) Antonín Novotný c) Ludvík Svoboda

60 Kvíz 19. Socialismus byl u nás nastolen a dostal se také do názvu republiky roku a) 1948 b) 1960 c) Vedoucí úloha KSČ byla ústavně zakotvena roku a) 1948 b) 1960 c) 1968

61 Kvíz 21. Tuzex byl a) obchod se zahraničním zbožím určený pro všechny b) obchod se zahraničním zbožím určený jen pro privilegované c) obchod se zahraničními potravinami jen pro privilegované 22. Reformní křídlo v KSČ prezentoval a) Dubček b) Novotný c) Svoboda

62 Kvíz 23. Pražské jaro je období reformního hnutí a liberalizace a) v roce 1948 b) v roce 1960 c) v roce Během Pražského jara se stal novým prezidentem a) Antonín Novotný b) Ludvík Svoboda c) Gustav Husák

63 Kvíz 25. Reformy komunistického režimu byly nastíněny a) v Akčním programu b) v Akčním plánu c) v Akčním protokolu 26. Proti reformám v ČSR stál SSSR v čele a) s Chruščovem b) s Brežněvem c) s Gorbačovem

64 Kvíz 27. Během Pražského jara byl vydán dokument podporující změny režimu, který se jmenoval a) 2000 vět b) 2000 slov c) Několik vět 28. Invaze vojsk Varšavské smlouvy na našem území proběhla a) v noci z 19. na 20. srpna 1968 b) v noci z 20. na 21. srpna 1968 c) v noci z 21. na 22. srpna 1968

65 Kvíz 29. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 měla přispět a) k utužení komunistického režimu v naší zemi b) k uvolnění komunistického režimu v naší zemi c) ke zničení komunistického režimu v naší zemi 30. Náš stát se stal federací od roku a) 1960 b) 1968 c) 1969

66 Kvíz 31. Nespokojenost s invazí vojsk varšavské smlouvy na naše území byla vyjádřena demonstracemi, stávkami a) a sebeupálením Jana Palacha b) a sebeupálením Jana Zajíce c) a sebeupálením Jana Palacha a Jana Zajíce 32. Po roce 1968 došlo k výměně 1. tajemníka KSČ a) odešel Novotný a přišel Husák b) odešel Dubček a přišel Husák c) odešel Husák a přišel Dubček


Stáhnout ppt "Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Československý stát v letech 1945 – 1968."

Podobné prezentace


Reklamy Google