BIOLOGIE A FYZIOLOGIE ČLOVĚKA

Prezentace na téma: "BIOLOGIE A FYZIOLOGIE ČLOVĚKA"— Transkript prezentace:

1 BIOLOGIE A FYZIOLOGIE ČLOVĚKA
PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA

2 Fylogenetický vývoj člověka
součástí kmenového vývoje obratlovců hypotézy o vývoji člověka jsou dokládány kosterními nálezy různě pokročilých bytostí žijících v období třetihor a čtvrtohor dělí se na sebe navazující vývojové stupně nálezy pocházejí z Afriky, Asie, Evropy i Ameriky

3 Metody určování stáří paleontologických nálezů
jsou založené na principu přirozeného radioaktivního rozpadu nestabilních izotopů chemických prvků metoda radiokarbonová – změřením obsahu izotopu v kosti lze vypočítat, jak dlouho byla kost v zemi uložena metoda U/Pb – založená na radioaktivním rozpadu uranu na olovo metoda K/Ar – založená na rozpadu draslíku na argon

4 První primáti navazují na hmyzožravé placentální savce, na ně navazují poloopice z poloopic se vyvinuly vyšší primáti

5

6 Hominidi na území Egypta hominizace: napřimování postavy
předozadní zploštění lebky zvětšování lebky, klenutí klenby sdružování ve společnosti

7 Šimpanz učenlivý Žije v tropické Africe, hlavně na stromech, ale pravidelně sestupuje na zem. Šimpanzi žijí v rodinách a někdy se shlukují v nevelké tlupy. Živý se rostlinnou potravu.

8 Aegyptopithecus zeuxis
Žil na území dnešního Egypta asi před 30 miliony let. Svým vzhledem připomínal některé jihoamerické opice, zejména vřešťana.

9 Proconsul africanus Žil ve východní Asii v časovém rozmezí od 22 – 14 milionů let. Rod proconsul zahrnoval více druhů. Zatímco lebka vykazuje znaky lidoopa, tělo je směs struktur typických pro pozdějšíopice a lidoopy.

10 Australopithecus afarensis
Žil ve východní Asii. Kosterní zbytky pocházejí z Etipie (Hadar) a Tanzanie (Laetoli). Anatomické struktury vykazují starobylé znaky miocénních lidoopů, ale také znaky hominidií. Geologické stáří nálezů se odhaduje na 3,6 – 2,6 milionů let.

11 Australopithecus africanus
Patříl mezi gracilní hominidy, Obýval před 3 – 2,2 miliony let Jižní Afriku (Taung, Sterkfontein). Pohyboval se po dvou končetinách.

12 Australopithecus aethiopicus
Nález lebky tohoto druhu (západní břeh jezera Turkana) pochází z doby před 2,6 milionu let. Nálezu lebky předcházel nález robustní čelisti v Etiopii. Některé znaky na lebce (výrazný šípový hřeben, objem mozkovny cca. 410 cm3) se shodují s odpovídajícími částmi lebky staršího nálezu Homo afarensis (Hadar). Obličejová část (velká a široká v jařmových obloucích) se naopak shoduje s nálezy jedinců Australopithecus boises.

13 Australopithecus robustus
Nízké čelo, šípovitý hřeben, masivní a široká tvář a velké stoličky jsou svědectvím postranního vývoje v linii ranných hominidů. Pozůstatky robustních australopitéků byly objeveny na dvou jihoafrických nalezištích – Kromdraai a Swatkrans ve vrstvách starých 2 – 1,4 miliony let.

14 Australopithecus boisei
Nálezy kosterních zbytků tohoto robustního hominida pocházejí z Tanzanie (Olduvaiská rokle) a jejich geologické stáří se odhaduje na 1,7 milionu let.

15 Člověk zručný (Homo habilis)
nalezen v Olduvai Gorge v Tanzáni, v údolí řeky Omo v Etiopii pocházející z doby před 2 – 1,4 mil. let př. n. l. výška: 125 – 135 cm váha: 30 – 40 kg objem mozku: 650 cm3 žil na savanách, v řídkých lesích a skalnatých údolích všežravec kamenné nástroje

16 Homo habilis Jeho kosterní zbytky byly nalezeny v Olduvaiské rokli v Tanzanii a v Koobi Fora na východním břehu jezera Turkana v Keni. Datují se do doby před 2 – 1 milionem let. Na obou lokalitách se nacházejí současně i zbytky australopitéků a forem Homo erectus. Nálezy kostí jsou doprovázeny nálezy nástrojů.

17 Člověk vzpřímený (Homo erectus)
nalezen v Africe, Asii, Evropě z doby před 1 mil. let výška: 150 – 170 cm objem mozku: 770 – 1250 cm3 nejvyspělejší člověk pekingský používal funkčně opracované nástroje

18 Homo erectus Kosterní zbytky pocházejí z Keni (Koobi Fora). Jejich geologické stáří se odhaduje na 1,8 – 1,7 milionu let.

19 Člověk neandrtálský, pračlověk (Homo sapiens neadertalensis)
nejstarší formát druhu Homo sapiens po skončení hominizace začal proces sapientace k nejstarším nálezům patří anteneandertálec (Homo sapiens sreinheimensis) výška: 155 – 165 cm objem mozku: 1300 – 1700 cm3 používali dřevěné oštěpy, přiostřované opalováním v ohni sběrači, lovci, žili v málo početných tlupách

20 Člověk neandrtálský, pračlověk
Nález lebky pochází z Jihozápadní Francie (jeskyně Arago u Tautavelu). Geologické stáří se odhaduje na 423 – 303 tisíc let. Silné kosti tvořící lebku jsou typické pro Homo erectus, odhadnutá mozková kapacita (1235 cm3) a zakulacený týl ukazují na Homo sapiens. V jeskyni Šipka na vrchu Kotouč v blízkosti Štramberku byl nalezen úlomek dolní čelisti. Spolu s ní byly nalezeny kamenné nástroje.

21 Předvěký člověk (Homo sapiens sapiens)
v Africe před 100 – 40 tis. lety lovil organizovaně, pohřbíval mrtvé, stavěl příbytky

22 Předvěký člověk

23 Etnická antropologie zabývá se studiem proměnlivosti tělesných znaků a vlastností člověka Homo sapiens v prostoru a čase lidská plemena vznikla jako následek postupného genetického rozlišování dnešní člověk se jeví jako komplexní populace, vzniklý z jediné skupiny společných předků teorie popírající rovnost plemen se nazývá rasizmus

24 další obrázky 1 další obrázky 2 další obrázky 3

25 PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA Jindřich Zehnal, XA