Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE Tomáš Hanousek PdF OU, Učiteství pro II. st. ZŠ (Ov-Ge, IV. ročník) ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE Tomáš Hanousek,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE Tomáš Hanousek PdF OU, Učiteství pro II. st. ZŠ (Ov-Ge, IV. ročník) ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE Tomáš Hanousek,"— Transkript prezentace:

1 ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE Tomáš Hanousek PdF OU, Učiteství pro II. st. ZŠ (Ov-Ge, IV. ročník) ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE Tomáš Hanousek, PdF OU, Učitelství II. st ZŠ, (Ov-Ge), IV. ročník

2 Základní charakteristika Latinská Amerika je územím, které je těžce zkoušeno mnoha druhy živelných pohrom – například zemětřeseními v Mexiku, vulkanickými erupcemi v Kolumbii, hurikány a záplavami na Haiti, suchy a bahenními proudy v Brazílii… Determinantem ne zcela příznivých životních podmínek je zejména poloha, která má vliv na exogenní i endogenní procesy ve zmíněné oblasti. Zřejmě nejvíce postiženým z latinskoamerických států je Peru. Příroda si se životy tamních obyvatel občas zahrává opravdu krutě. Stačí zmínit posloupnost událostí v Salvadoru v roce 2005: „1. října, v době, kdy území státu už bičovala tropická bouře Stan, o sobě dala po 101 letech vědět sopka Ilamatepec. Erupce donutila k evakuaci 7 tisíc lidí. V pátek 7. října se k tomu navíc přidalo i zemětřesení o síle 6,2 stupně na Richterově škále.“ (Zdroj: Díky moderním vědeckým metodám i finančním podporám do výzkumných programů lze dnes již značně snížit rizika ztráty lidských životů a efektivněji se vypořádávat s likvidací materiálních škod.

3 Živel první: VZDUCH - A) Tropické bouře a hurikány o typické pro oblast okolo Mexického zálivu – souostroví Velké a Malé Antily, Bahamy a kontinentální část Střední Ameriky. o Důvod: „ideální“ poloha – díky zeměpisné šířce těsně nad rovníkem (nad 10 °s.š. kvůli působení Coriolisovy síly) a teplému moři (jehož teplota musí být vyšší než 26,5 °C). o ročně 1 – 20 hurikánů o 2004: tropické bouře na Haiti a v Dominikánské republice, při povodních zahynuly 3000 lidí. Tentýž rok v září srovnal na Haiti hurikán Jeanne se zemí 80 procent všech obydlí a vyžádal si obětí. o Předpovědi klimatických změn nedávají zbídačeným obyvatelům Karibiku a Latinské Ameriky žádnou naději na zlepšení. Trasy hurikánů nad Atlantikem a Mexickým zálivem v letech 2005 a 2007

4 Nejničivější hurikány 1998: Střední Ameriku zasáhl hurikán Mitch. Experti jej tehdy označili za jeden z nejničivějších hurikánů v historii. Zemřelo kolem 12 tisíc lidí. Zničena byla téměř veškerá infrastruktura a dvě třetiny úrody. Ekonomika nejhůře postižených států (Honduras, Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět. 2005: Ve stínu událostí kolem hurikánu Katrina zůstala zkáza, kterou po sobě v Guatemale, Mexiku, Nikaragui, Salvadoru, Hondurasu a Kostarice zanechal hurikán Stan. Ekologové při této příležitosti upozornili, že rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy na řadě míst umocnilo plošné odlesnění krajiny. Úřady vyzvaly mezinárodní společenství, aby pomohlo s obnovou zničené země. Přestože na okamžitou pomoc pro Guatemalu apelovala i OSN, ohlas ze zahraničí byl jen minimální. Pro Guatemalu, kde i před hurikánem žilo 82 procent občanů pod hranicí chudoby a 50 procent dětí trpělo chronickou podvýživou, měla katastrofa dalekosáhlé důsledky. Téměř veškerá úroda kávy, cukru a banánů byla zničena. Cena kávy prudce vzrostla, neboť Guatemala, Mexiko a Salvador disponují třetinou jejích světových zásob.

5 B) Větrní sourozenci: El niño a La niña  periodické změny rovníkového proudění a teploty vody ve střední části Pacifiku, které ovlivňují počasí prakticky na celém světě.  V nejvíce postižených oblastech se projevují smrštěmi a následnými suchy či naopak záplavami.

6 C) Další vzdušné proudy  Pampero: západní nebo jihozápadní vítr, který vane skrz území jižní Argentiny. Toto proudění může být velmi silné a zpravidla přináší značné množství srážek, které jsou doprovázeny hromy a blesky. Nastat může kdykoli, nejpravděpodobnější je výskyt v období časného léta na jižní polokouli, tedy mezi říjnem a lednem.  Zonda: silný horský suchý vítr fénového typu na východních svazích And v Argentině, často s sebou nese prach. Výskyt v 90% případů v období května až listopadu. Ohrožuje nejvíce argentinské provincie La Rioja, San Juan a sever Mendozy.

7 Živel druhý: ZEMĚ - Tektonická aktivita

8 A) Sopečná činnost  Častá v Andské oblasti jak Střední, tak i Jižní Ameriky  S projevy vulkánů se musejí potýkat obyvatelé států Mexiko, Guatemala, Salvador, Nikaragua, Kostarika, Argentina, Bolívie, Chile, Ekvádor (i ostrova Galapágy), Kolumbie a Peru  Nejedná se jen o samotné výlevy sopek, ale také jevy doprovodné: pyroklastické vlny, sesuvy půdy, lahary, přívaly sopečného popela, letící ztuhlé kusy magatu.  Tato nebezpečí zřídkakdy znamenají těžký problém v oblastech vzdálenějších než 30 kilometrů od místa erupce, avšak existují i příklady, kdy proudy lávy, bahna nebo popela způsobily vážné problémy i ve vzdálenosti dvojnásobné.

9 B) Zemětřesení Location Magnitude (Richter) Probability (Percent) Ometepec, Mexico7.374 Central Oaxaca, Mexico7.8 (72) a/ Eastern Oaxaca, Mexico7.870 Western Oaxaca, Mexico7.464 Colima, Mexico7.566 Central Guerrero, Mexico7.8 (52) a/ Southeastern Guatemala7.579 Central Guatemala7.950 Nicoya, Costa Rica7.493 Papagayo, Costa Rica7.555 Jama, Ecuador7.790 Southern Valparaíso, Chile7.561  Latinská Amerika je odjakživa dějištěm velmi silných otřesů. Nejsilnější seismická aktivita 20. století se odehrála na území Chile 22. května Hodnota magnituda činila 9,5 (nejvyšší možná hodnota je 10). Jedním z důsledků bylo vyslání tsunami, které pustošilo i značně vzdálené břehy Havaje, Japonska a Filipín. Plochy v Latinské Americe s vyšší než padesátiprocentní pravděpodobností výskytu zemětřesení s magnitudem nad hodnotu 7.0 (období ).  Barevná škála rozlišuje jihoamerické lokality s různou silou zemětřesení. Nejsilnější jsou projevy v místech šrafovaných hnědě na západním pobřeží.

10 C) Tsunami  Přílivová vlna vzniklá v důsledku podmořských otřesů.  Ohroženo je zejména západní pobřeží států Kolumbie, Ekvádor, Peru a Chile.

11 D) Sesuvy půdy  Několik typů: laviny, sesuvy svahů, proudy bahna, řícení skal apod.  Mohou nastat ojediněle nebo i vícekrát, přičemž pokaždé hrozí značné škody na životech i majetku.  Mohou být spuštěna zemětřeseními, sopečnými pochody, vydatnými dešti, poddolováním a řadou dalších mechanismů.

12 Živel třetí: OHEŇ  V jižním Mexiku a Střední Americe jsou požáry vegetace častým jevem v období sucha (mezi prosincem a dubnem).  V Jižní Americe bývají požáry typické zejména pro oblasti savan v povodí Orinoka (Llanos) v oblastech států Venezuela a Kolumbie.

13 Živel čtvrtý a poslední: VODA  Distribuce vody ve značné části Latinské Ameriky není rovnoměrná (střídání období sucha s obdobími dešťů).  Povodně: jev přítomný v oblastech Brazílie, Paraguaye, Uruguaye, Peru a Bolívie.  V květnu 2007 byla Uruguay postižena nejsilnějšími záplavami od roku Přes osob bylo postiženo, zejména šlo o ty, kteří se nemohli bránit (děti, ženy a senioři). Přes osob bylo evakuováno. Povodně zablokovaly komunikace a zapříčinily chaos v dopravě lidí se ocitlo bez přístupu k nekontaminované pitné vodě.  Hlavními důvody jsou přívalové deště spojené se sesuvy půdy (Centrální Amerika, Brazílie, Uruguay, Bolívie) a špatné odvodňování terénu (Paraguay).

14 Ekonomické a sociální dopady přírodních katastrof  Poškození infrastruktury, které vede ke snížení investiční aktivity  Ztráta zisku z poškozených, dříve ziskových odvětví  Postiženy jsou veškeré ekonomické sektory  Ztráty se nevyhýbají ani mezinárodnímu obchodu  Negativní dopady na kvalitu života obyvatel  Epidemie – ideální kombinace značné vlhkosti, tepla a narušení infrastruktury  Sociopatologické jevy – rabování a jiná kriminalita, psychické problémy evakuovaných...

15 Co je činěno pro zmírnění důsledků?  Bylo dosaženo určitého pokroku, a to díky užití nových technologií a nabytých znalostí.  Čím dál více propracované systémy monitoringu a varování se stávají silným prostředkem v boji proti vulkanickým erupcím, hurikánům, vlnám tsunami a zemětřesením - instalace varovných zařízení v několika karibských státech zapříčinila pokles počtu obětí na životech, protože je možné v předstihu upozornit na možná rizika, a to i s několikaměsíčním náskokem.  Bylo stanoveno mnoho zákazů osídlení záplavových či jinak kritických lokalit.  OAS (Organizace amerických států) uděluje strategickým odvětvím (například energetickému průmyslu v Kostarice či zemědělství v Ekvádoru) zvláštní podpory, které umožňují jejich rychlejší obnovu a rozvoj.  Přesto stále existuje mnoho problémů k řešení:  nedostatečná informovanost občanů o rizicích,  absence či neefektivita politických rozhodnutí a podpor,  rezignace lidí na hledání alternativních řešení.

16 Finanční podpora postiženým zemím z rozpočtu České republiky  Zdroj: p?id=45291&ido=18887&idj=1&amb=1 p?id=45291&ido=18887&idj=1&amb=1  Chile požár v národním parku, duben Kč  Guatemala, Salvador, Mexiko - hurikány Stan a Wilma: celkem Kč  Kuba - hurikán Wilma , avšak pomoc nečerpána.

17 Zdroje informací  https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2021.html https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2021.html                    Luhr, J. F. a kol.: Země. Praha; Euroedia Group k. s  Kolektiv autorů: Almanach geografie National Geographic. Praha; Sonoma Magazines s r. o., 2006


Stáhnout ppt "ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE Tomáš Hanousek PdF OU, Učiteství pro II. st. ZŠ (Ov-Ge, IV. ročník) ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE Tomáš Hanousek,"

Podobné prezentace


Reklamy Google